Napínavé semifinále, skončila Iva Kubelková

Devátý večer ve Stardance 2023

Semifinále bylo tentokrát velice napínavé, protože se utkali samí dobří tanečníci a hledaly se už jen „blechy“.. Porota byla šťastná, že nemusela rozhodnout, vše bylo na divácích. Tento ročník byl podle slov Tatiany Drexler tak usilovný, tak dobrý, že to snad ještě v historii StarDance nebylo. Dokonce i podle Zdeňka Chlopčíka byly oba páry v rozstřelu fantastické.


Krásná, ale přísná Tatiana Drexler

 

 

Někdo ale skončit musí. Karta padla  na Ivu Kubelkovou a Martina Prágra.

Loučení tentokrát nebylo krátké, Iva je hovorná.  Samozřejmě všem poděkovala, ale byla vděčná i za to, že mohla být součástí projektu, který lidi spojuje v této době. Uvědomila si, že má obrovskou podporu ve své rodině  (dcery plakaly) a tu si prý bude pamatovat až do smrti. A velice, velice děkovala svému partnerovi, bez kterého by prý ve StarDance vůbec nebyla. Iva se stala jakýmsi prototypem šťastné partnerky, dokonce i Martin Prágr obdivoval vztah Ivy a jejího partnera. Prý se Iva pro něho stala velice inspirativní ženou a pochopil, jak se lidé ve vztahu k sobě mají chovat.  Ivu také potěšilo, že ji podpořily ženy a stala se i pro ně inspirací. Většinou prožívá spíše takové ty vzkazy, že už má všeho dost a to stačí…Jenže Iva sama si to nemyslí, že by všeho měla až tak dost.  A neopomněla vyzvednout i úlohu moderátorů, jejichž vlídné slovo pohladí.  O Martinu Prágrovi řekla, že je to kluk s čistým srdcem, který ji moc a moc povzbudil, pokud jde o tanec.

 

 

 

Objevil se tu poměrně nečekaný pár – Josef Maršálek a Ivana Chýlková

 

Zatímco Ivana rychle zmizela, Josefa Maršálka jsme se stačili zeptat na jeho celkové  dojmy

TM: Původně jste do StarDance jít nechtěl. Proč?

 

„To je jednoduché, měl jsem pocit, že do takové soutěže nepatřím a já nemusím být všude.“

 

TM: Ale nakonec jste přece výzvu přijal…

„Ano.  Různě mi volali lidé, kteří třeba už tančili, vyprávěli o svých zážitcích, anebo lidé, kteří nebyli pozvaní a rádi by byli, přemýšlel jsem dlouho, asi čtyři měsíce,  ale nakonec jsem souhlasil.“

TM: A co si odnášíte závěrem?

 

„StarDance je velice náročný projekt, mentálně i fyzicky. Ale pro mě to bylo ještě horší mentálně. Tady je většina tanečníků, kteří jsou zvyklí za prací dojíždět, je to jejich životní styl, nebo jsou z Prahy,  ale pro mě to tak není. Já jsem zvyklý žít se svou rodinou. Celkově to byl zážitek, ale pro mě jsou důležité dva momenty: začátek a konec, to je tedy finále 16. prosince. To je  takové světlo na konci tunelu….“

Děkujeme za rozhovor

 

Otvírákem večera se stalo duo Mensa Brothers, tedy Kristián a Marek, zatančili skvělý street dance.

 

 

Tančilo se paso doble, waltz, tango i rumba a valčík.

A jak se to párům povedlo tentokrát?

 

Iva Kubelková a Martin Prágr

Začali netypickou ‚zvedačkou‘  hned na začátku tance. Marek Eben to okamžitě komentoval, že zvedačka byla jako nanuk, jako eskymo, bílá (sukně) padá dolů a pak je tam ta špejle (Ivina noha). Tanec představoval příběh mezi mužem a ženou. Iva dodala: „ Svět nemůže být bez žen. Kdybychom byly jen krásné a něžné, tak by si s námi asi každý dělal, co by chtěl. Žena má mnoho aspektů, ty nesmíme potlačovat   a ukážeme to v našich dvou tancích.“ (27 bodů)

Richard Genzer jen zabručel, že svět  opravdu nemůže být bez žen, kdyby byl, tak by to asi  tancoval s Martinem. to by prý nerad. Tanec jako takový nijak nekomentoval. Podle Tatiany byla zvedačka krásná,  ale valčík má důraz na krok dva, to jí tam trošku chybělo, ale byl to velmi dobrý valčík,

Zdeněk Chlopčík zase viděl,  když pár  tančil v stínovém postavení, tak Iva stála příliš vzpřímeně, měla se více položit. Jinak protestoval  proti Markovi Ebenovi, tak krásná noha prý není  špejle, Marek se ale bránil, že to byl  kompliment, noha  je tak štíhlá, kdyby prý  řekl kornout… a hlahol zazněl  sálem.

Jejich druhý tanec ukázal opravdu naprosto odlišný aspekt ženy.  Marek Eben to okomentoval tak, že to je pár 7 let po svatbě. Vzpomíná prý na jednoho divadelníka,  který se oženil a řekl, že  ona před svatbou pila a teď pije on….

 

Tatiana Drexler ocenila  krásný nápad, v prvním tanci jemná žena a teď zlostná,  ale bylo to paso doble, nic  moc se tam nedělo, bylo to takové trošku nudné. Prý takový dobrý trabant, ale nebylo to porsche… Podle pohledů vedle sebe  se Tatiana opravila: „Aha, to se  už nesmí, no, tak průser..“

Zdeněk Chlopčík pokračoval: „Obě značky jsou Vaše…“. Podle něj byla společná část nádherná, měla dynamiku, ale když Iva tančila sama, bylo to strašně tvrdé, na ženu opravdu strašně tvrdé. I když je Iva naštvaná, musí v ní být přece svůdnost a něžnost, nejen zloba.

Richard si vzpomněl na svou ženu. „Když  jsme spolu chodili, tak jsme bydleli u mě, když jsme se vzali, najednou jsem bydlel u ní a vůbec jsme se nepřestěhovali!“ Tanec byl podle něj takový instantní, jíst se to dalo, ale domácí vývar to nebyl. Něco chybělo. Ale ocenil, že pár se za týden naučil dva tak těžké tance. (24 bodů)

 

 

Vavřinec Hradilek a Kateřina Bartuněk Hrstková

Marek Eben pravil: „Když mluvíme o ženách, tak  teď o mužích. Někde byl Vávra vyfocen  do půl těla. To už nebylo jen mužské tělo, to byla učebnice anatomie… tam bylo vidět všechno, snad i chrupavky. Doktoři tvrdí, že to máme všichni. Já jsem se dnes díval do zrcadla a musím říct, že se mi to daří velmi decentně skrývat… Vystřihl také Vávrovi kompliment, že už vyhrál v mužské kategorii. Upádloval dva dobré herce, zpěváka i cukráře. A také zmínil pověstné zvedačky: „Na Vás se člověk dívá trochu jako na horor, protože ví, že to přijde!“

První tanec ohodnotila Tatiana Drexler jako jejich nejlepší, muzikální,  krásný, krásné triky. Pravila soucitně: „Je mi Vás až líto, Váš život bez žen by byl tady jednodušší, Vy tančíte proti třem tak silným babám…“

Zdeněk Chlopčík ocenil také Vávrovy svaly,  dobré držení, v každé pozici všechno udrží, trošku mu vadilo,  že v tangu je zastavení,  ale u páru viděl  trošku ‚dojezd‘.

I Richard chválil skvělé držení,  prý měl sto chutí se Vávry chytit taky,  kdyby byl Vávra tyč v tramvaji, byl by Richardovo  oblíbené držadlo (26 bodů)

Na řadu přišel druhý tanec. Mezitím Vávra přiznal, že inkubační doba nového kroku je dlouhá… když si kroky vizualizuje, tak  prý neví, ale tělo si vše naštěstí pamatuje lépe než mozek.

Zdeněk Chlopčík to vnímal.  Vávra se naučí  precizně kroky,  poprvé viděl i pohyb do kyčle, ale právě přes tu obrovskou soustředěnost na techniku a navazující figury, není v tanci žádný prožitek, tedy není tam ani prožitek pro diváka. Jinak byl tanec krásný, složitý, perfektně zatančený, až na pár  kroků mimo hudbu, které katovi Zdeňkovi neušly. Poté ze začali s Richardem dohadovat a Tatiana jen podotkla, že jsou oba porotci nějak hrozně rozdivočení.

Pochválila Vávru, že tanec byl vskutku velmi dobrý,  líbilo se jí, jak Katka létá  kolem Vávrových uší,  jako by byla  vánek a ne kolem každých uší se dá tak krásně létat… (24 bodů)

 

 

Darija Pavlovičová a Dominik Vodička

Darija okouzlila. Zdeněk Chlopčík jí pochválil nádherný valčík, prý se v devátém kole naučila  solo točit, ale na nejvyšší známku by v tanci nesmělo být poskakování na druhou a  třetí dobu. Richard si pochvaloval po svém, prý když se mu něco líbí, tak ho to lechtá, zatímco ostatní mají husí kůži. A pár se mu prý nastěhoval do podpaží. Tentokrát byla přísná Tatiana, viděla nějaké nesrovnalosti v páru a desítku dá jen tehdy, když je oslovené její srdce (27 bodů)

Ve druhém tanci se představila Darija, jak ji neznáme. Byla to odvážná choreografie i odvážná muzika (Na ostří nože). A také tanec takový byl.

Richardovi ale vadilo, že Darijina snaha být ostrá měla vliv na rovnováhu.  Tatiana dokonce pronesla, že se o Dariju bála, aby nespadla ze stolu. Strach jí prý  vezme radost z tance a vezme jí i absolutní umělecký zážitek.

Zdeněk ocenil hudbu, skvěle zahraný příběh, citlivě reprodukovaný   hudební podklad, celkový dojem byl úžasný, chtěl dát nejvyšší známku, ale krutost na konci příběhu ho tak zabolela, že prý nemůže.

Richard zase protestoval, on prý dělal balet a balet krutý je… (27 bodů)

 

 

Eva Adamczyková a Jakub  Mazůch

Byli právě tak dobří, jak se od nich očekává. Podle Richarda Genzera  mají tance dávat radost a jemu pár  radost dává. Tatiana pochválila choreografii, velmi rytmickou, ale trošku jí vadily pokrčená kolena, což je Evin stálý problém.  Zdeněk Chlopčík také ocenil krásnou choreografii, hodně těžkou, udivilo ho, že ji Eva vůbec zatančila, ale skutečně nepropnula nohy. (26 bodů)

 

Ve druhém tanci byla Eva neuvěřitelně romantická. Ale Tatiana byla přísná, prý musí, protože všichni jsou velmi dobří. Líbila se jí čirost tance, to ano, ale ve waltzi chyběla délka pohybu. Zdeňkovi Chlopčíkovi se také velmi líbila čirost tance, Kuba prý nechal Evu vyniknout a vynikla její něžnost. Zdeněk prý vždy viděl Evu s přilbou, snowboardem a knírem, říkal si v duchu „Ježíšmarjáá“, ale už bude navždy vidět skvělou tanečnici. Richard řekl jen, že waltz to byl krásný, Eva tančit umí a on by rád jezdil na snowboardu jako Eva, což neumí. Ale Eva jako on klidně tančí. Zdeněk s Richardem měli neustále mezi sebou nějaké pře. I teď. Zdeněk oponoval: „Ty nejsi tak něžný.“ Richard se ale nedal: „No, tak nejsem ženská, i když, pojď sem…. a  Zdeněk křičel: „Néééé“. (29 bodů)

 

Porota tedy byla v divokém rozpoložení. My se můžeme jen zvědavě těšit, jak dopadne finále, zatím zůstává favoritkou Eva Adamczyková. Páry čekají čtyři tance, snadné to tedy nebude.

Držíme všem palce

 

 

Text a foto: Eva Smolíková

Taneční magazín

 

 

Semifinále StarDance sledovalo 1,7 milionu diváků

Semifinálové StarDance bylo nejsledovanější za posledních šestnáct let

Předposlední večer dvanácté řady StarDance se stal nejsledovanějším nefinálovým dílem za posledních šestnáct let. Nenechalo si ho dohromady ujít 1,72 milionu diváků při podílu na sledovanosti 43,2 %. Semifinálové Rozhodnutí sledovalo dokonce 1,76 milionu lidí s podílem 49,2 %, jedná se tak o nejsledovanější nefinálové vyhlášení výsledků v historii vysílání. Letošní řadu StarDance si dosud pustilo už přes 4,3 milionu diváků.

Devátý díl StarDance se stal nejen nesledovanějším večerem tohoto ročníku, ale také nejvyhledávanějším od finále deváté řady v roce 2018. Ve srovnání s běžnými nefinálovými večery byl dokonce nejvyhledávanější od druhé řady v roce 2007. Aktuální řada dosud zaujala více ženy než muže, nadprůměrný zájem je ale také u dětí a mladých diváků do 24 let. Z pohledu místa bydliště pak Česká televize zaznamenává největší zájem mezi diváky z Prahy, severovýchodních a východních Čech, Vysočiny a jižní Moravy.

Přibližně dvacet procent diváků si StarDance pustí zpětně, a to buď prostřednictvím iVysílání nebo na svých chytrých televizích.

Finálové kolo odvysílá program ČT1 v sobotu 16. prosince ve 20:10 hodin. V kategorii freestyle své výkony předvedou Eva Adamczyková a Jakub Mazůch, Vavřinec Hradilek a Kateřina Bartuněk Hrstková a Darija Pavlovičová s Dominikem Vodičkou. Mimořádně oblíbenou taneční soutěž StarDance vysílá Česká televize od roku 2006.

Zdroj sledovanosti: ATO – Nielsen, živá v TV + TS0-1 ke dni 11. 12. 2023

Foto: Česká televize, Mikuláš Křepelka 

Radek Konečný,  Tiskové oddělení České televize

pro Taneční magazín

 

Trojstranná dohoda mezi MK ČR, NPÚ a Policií České republiky

Zrychlení navracení odcizených kulturních předmětů k jejich zákonným vlastníkům

Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav a Policie České republiky společně pro další zlepšení spolupráce při navracení nezákonně vyvezených kulturních statků

Ministerstvo kultury České republiky, Národní památkový ústav a Policie České republiky uzavřely dohodu, která má za cíl výrazně zrychlit a zjednodušit proces navracení nezákonně vyvezených kulturních statků. Tento dokument stanovuje pravidla pro výměnu informací, společné postupy a úkoly jednotlivých složek Integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví České republiky, což usnadní boj proti nelegálnímu obchodování s kulturním dědictvím.

Dohoda formalizuje dlouhodobě využívaný úspěšný model ochrany národního kulturního dědictví, díky kterému má Česká republika v oblasti navracení nezákonně vyvezených kulturních statků dlouhodobě nejlepší výsledky v rámci Evropské unie.  Podepsaný dokument poslouží jako inspirace a vzor pro zahraniční subjekty, partnerské organizace Ministerstva kultury v boji proti nezákonnému nakládání s kulturním dědictvím.

Jana Malíková, tisková mluvčí, Martin Baxa, ministr kultury, Naděžda Goryczková, generální ředitelka NPÚ a Martin Vondrášek, policejní prezident 

 radostné úsměvy po podepsání vzájemné spolupráce 

V roce 2022 došlo na území České republiky celkem k 166 případům krádeží starožitných a uměleckých předmětů, přičemž navráceno bylo 12. Nejčastěji byly postiženy soukromé objekty – byty, rodinné domy a rekreační objekty. Umělecké předměty mizely také v církevních objektech, kdy byly předmětem zájmu pachatelů šperky, obrazy, hodiny, sochy a sbírkové mince.

Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví nedávno oslavil již třicet let své existence. Původně vznikl v reakci na rostoucí počet krádeží kulturního dědictví v 90. letech 20. století a postupem času se proměnil na celosvětově unikátní komplexní program spojující
v sobě navzájem se doplňující legislativní, finanční a systémové složky.

Dohoda uzavřená 7. prosince 2023, jako součást systémové složky Integrovaného systému ochrany, stanoví pravidla pro spolupráci a koordinaci mezi třemi klíčovými institucemi, což výrazně zlepší účinnost vymáhání práva a ochrany kulturního dědictví v České republice, ale zejména zrychlí navracení odcizených předmětů zpět jejich zákonným vlastníkům.

Každá z institucí má jednotlivé specifické úkoly, přičemž se vhodným způsobem, s ohledem na svou působnost a odbornou způsobilost, doplňují. Ministerstvo kultury je například odpovědné za podání žádosti o vyhledání kulturního statku, zahájení řízení k jeho navrácení a spolupráci s členskými státy.

„Spolupráce s NPÚ a PČR je pro nás všechny zásadníTyto postupy prakticky fungují na bázi nepsaných pravidel. Je skvělé, že dnešním podpisem dohody vše formalizujeme,“ říká Martin Baxa, ministr kultury. „Uvedu jeden konkrétní příklad. V roce 2002 byly dvě dřevořezby soch andílků odcizené z oltáře sv. Anny v kostele Nejsvětější Trojice v obci Pernink. Po několik let trvajícím soudním sporu byl rakouským soudem uznán nárok České republiky na navrácení těchto kulturních statků a oba andílci tak mohli být slavnostně předáni na půdě Ministerstva kultury 19. 7. 2021 zástupci poškozeného vlastníka Římskokatolické farnosti Ostrov. Při strhávání plastik z oltáře sv. Anny pachatelé vylomili každé ze soch křídlo, a tato křídla zůstala upevněná na oltářním nástavci po dobu následujících téměř dvaceti let jako smutné memento řádění band vykrádajících církevní stavby v pohraničí.“

Národní památkový ústav provádí vyhledávání nezákonně vyvezených kulturních statků v příslušných databázích a poskytuje odborná stanoviska, která jsou pochopitelně klíčovými podklady pro každý jednotlivý případ. NPÚ také zajišťuje školení pracovníků v oboru, což zvyšuje kapacity pro ochranu kulturního dědictví.

„Dohoda je završením dlouhodobě probíhající praktické spolupráce mezi MK, PČR a NPÚ při ochraně movitých památek naší země. Již nyní tato spolupráce funguje na nadstandardní úrovni a jsme rádi, že v ní můžeme i nadále pokračovat. Dokladem toho, že to má smysl, je řada nalezených nezákonně vyvezených uměleckých děl a jejich navrácení původním vlastníkům,“ uvedla Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Policie České republiky spravuje informační systém PSEUD (portál systému evidence uměleckých děl) a spolupracuje s mezinárodními policejními orgány. Důležitým aspektem její činnosti je také koordinace interních databází a systémů s moderními mezinárodními nástroji k uchovávání informací a vyhledávání odcizených uměleckých děl a dalších kulturních statků, například PSYCHE INTERPOLu, kde v roce 2022 bylo celkem 1091 českých záznamů.

„Odcizené kulturní statky na rozdíl od věcí běžné denní potřeby v čase neztrácí hodnotu, spíše naopak.  Jsou proto cenným artiklem na černém trhu, přičemž je potřeba počítat nejen škody finanční, ale také společenské, historické a kulturní. I tímto pohledem se na problematiku díváme a jsem si jistý, že ačkoliv naše spolupráce funguje, její formalizací v podobě podpisu trojstranné dohody přispějeme k návratu cenného dědictví i v budoucnu,“ uvedl policejní prezident Martin Vondrášek.

Zeptali jsme se….

TM: Jak snadné  či obtížné je dopadnout pachatele v současné době, kdy je na letištích či hranicích mnoho různých kontrol?

Policejní prezident Martin Vondrášek  připustil, že pokud se jedná o vyvezení zboží přes hranice v Evropě, je to pro pachatele velmi jednoduché, protože je povolen volný pohyb zboží. O něco snadněji se dají vypátrat odcizené předměty při cestách do zemí třetího světa, či tam, kde byly znovu zavedeny kontroly na hraničních přechodech.  Ministr Kultury Martin Baxa i Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu, pochválili práci České policie, která patří v hledání a navracení odcizených předmětů k těm nejúspěšnějším v Evropě.

Martin Baxa také poznamenal, že všichni tři, tedy on sám, Naděžda Goryczková i Martin Vondrášek  pochází z pohraničních oblastí a mnoho takových případů si osobně pamatují. O to větší radost prožívají, když se odcizené předměty  třeba i po mnoha letech vrátí původním vlastníkům.

Jako reprezentativní příklad úspěšných repatriací v posledních letech lze uvést několik kulturních statků, včetně rozměrného obrazu sv. Kateřiny Alexandrijské od významného malíře Josefa Führicha, dřevěné sochy klečícího anděla, dvou dřevořezeb soch andílků, dřevěné busty sv. Václava či dřevěné socha sv. Jana Nepomuckého. V neposlední řadě pak Venuše s tělem Adonise od autora Alessandra Turchiho. Ten byl odcizen z Zwingeru v roce 1945. Po letech bylo zjištěno, že obraz se nachází v prostorách pražské pobočky jedné z aukčních síní. Právě díky skvělé spolupráci všech zainteresovaných složek byl obraz zajištěn a čeká v současné době v ideálních bezpečnostních i environmentálních podmínkách v depozitáři Národní galerie Praha na definitivní rozhodnutí úřadů o jeho navrácení do Německa.

 spokojený Martin Baxa, ministr kultury ČR 

Text: Eva Sochorová, Ministerstvo kultury

Foto, rozhovor: Eva Smolíková

Taneční magazín

Na západní frontě klid, Zelené koridory

Divadlo X10 uvede novou inscenaci v režii Dušana D. Pařízka

Dušan D. Pařízek znovu režíruje v Divadle X10 a navazuje tak na úspěšnou spolupráci z minulého roku. Nová inscenace se skládá z adaptace kultovního románu Ericha Marii Remarqua Na západní frontě klid a nejnovější divadelní hry Zelené koridory ukrajinské autorky Natalie Vorožbyt. V hereckém obsazení diváci tentokrát uvidí 6 hereček a herců – Gabrielu Míčovou, Antonii Rašilovovou, Lucii Roznětínskou, Jana Bártu, Stanislava Majera a Martina Pechláta. Inscenace bude mít premiéru 16. prosince. Další reprízy následují 17. a 18. prosince.

„Propojit v rámci jedné inscenace dva rozdílné texty, které odděluje necelých sto let, mají jinou poetiku, formu a jazyk, se může zdát na první pohled divoké. Když ale Dušan Pařízek s touhle myšlenkou přišel, uvědomili jsme si, že přesně tohle v Divadle X10 děláme,“ vysvětluje dramaturg Ondřej Novotný. „Romány zhruba první třetiny 20. století, zvláště německé jazykové oblasti, stojí v našem repertoáru vedle současných her a autorských textů. Teď k takovému propojení dojde ve zhuštěné podobě v rámci jednoho večera, což je výzva pro tvůrčí tým i publikum,“ dodává.

Nová inscenace nabízí aktuální otázky o možnostech mírového uspořádání Evropy před sto lety i dnes. Jak se pohled na válku a její zločiny proměnil? Je současná Evropa se svými historickými traumaty schopná vzdorovat imperiální ruské rozpínavosti, nebo je i svojí vlastní vinou doslova impotentní? A jak rozdílné je mužské a ženské prožívání válečných událostí? V tomto tematickém vymezení se budou pohybovat i další projekty Dušana D. Pařízka v Divadle X10, které budou realizovány v letech 2024, 2025 a 2026.

Předchozí spolupráce X10 s Dušanem D. Pařízkem na inscenaci Moskoviáda přinesla divadlu několik nominací a ocenění a v příštím roce se s ní divadlo vydá za hranice České republiky. 28. a 29. 2. 2024 bude Moskoviáda uvedena v německém Berliner Ensemble. Inscenace bude doplněna koncertem polsko-ukrajinské experimentální skupiny Karbido, jejíž součástí je i Jurij Andruchovyč, autor románu Moskoviáda, a autorským čtením z jeho nového románu Radio Noc.

S inscenací Moskoviáda vyjede Divadlo X10 také do ukrajinského Užhorodu na Festival Svobody, který organizuje Divadlo Láska ve spolupráci s humanitární organizací Koridor UA. V jednání jsou uvedení obou inscenací Dušana D. Pařízka v dalších ukrajinských městech.

Divadlo X10 v roce 2024 čekají i další zahraniční hostování. S inscenací Gorgó připravuje divadlo výjezd do lipského nezávislého divadla Schaubühne Lindenfels. V rámci série Y Events se odehrají eventy na mezinárodních festivalech Spring Utrecht v Holandsku a Homo Novus v Lotyšsku.

REMARQUE, VOROŽBYT: NA ZÁPADNÍ FRONTĚ KLID / ZELENÉ KORIDORY

„Každý lepší vládce potřebuje ke své slávě přinejmenším jednu válku.”

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín