Rubrika: Novinky z tanečního světa

Minikoncert na Knížecí cestě 2024 aneb „delete mozku“

Mají něco společného Březinová, France nebo Batěk s knížaty?

24.května 2024 proběhne od 20.00 hodin tzv. unikátní Minikoncert v Apartmánech Knížecí cesta, které se nacházejí na jihu Čech u břehů jezera Lipna.

Nápad na uspořádání tohoto Minikoncertu vznikl v loňském roce, kdy se zde byl zpěvák a producent koncertu Martin France podívat v tomto romantickém koutě jihočeského kraje a v resortu, jehož historie sahá až do roku 1756. Slovo dalo slovo a po obhlídkách s resort managerkou Martinou Ostrýžovou se určilo datum improvizovaného koncertu a také místo, kde bude zároveň i improvizované podium se zvukem. A tak jsou jak účinkující, tak místní ubytovaní a svévolně příchozí zvědaví, kolik lidí na koncert ve finále vlastně dorazí.


Jak tvrdí producent koncertu Martin France, tak jejich cílem je vždy lidi stmelovat, aby se zde potkali staří známí, ale poznali se i noví známí, dali si spolu víno nebo panáka, na dvě hodiny udělali „delete“ mozku a zazpívali si nebo si zatancovali.

A tento projekt, který je pro všechny diváky zcela zdarma,  dorazí podpořit například rocková zpěvačka Marcela Březinová, která si zahrála v muzikálu Pudr a benzín. Na akci dorazí i herec, zpěvák, básník a producent v jedné osobě Petr H. Batěk. Po delší době se na projektu agentury Martin Production objeví i další rocková dračice, která se též objevila například v legendárním muzikálu Vlasy a tou je Ina Urbanová, kterou si v jejích pěveckých začátcích můžete pamatovat i v dnes už legendárním TV pořadu „Sejdeme se na Výsluní“ nebo z pěveckého popového tria Saturnin s jejich nesmrtelným hitem „Na kytaru kluci v parku hrají“. A jako čtvrtý z účinkujících uváděných na plakátu zazpívá i Martin France.

Překvapením večera  bude kytarový písničkář převážně vlastních písní Jan Vytásek, jemuž jeho první CD Lost And Found – Ztracený a znovunalezený křtili například leader hudební skupiny Olympic Petr Janda, osobní asistent Fredieho Mercuryho skupiny Queen Peter Freestone nebo herečka Jitka Asterová.

 Martin Production, Taneční magazín

Holešovská Regata přiveze hned dva Anděly, Leoše Mareše i 7 pádů Honzy Dědka

12. ročník Holešovské Regaty

Zahrady barokního zámku Holešov ožijí už za měsíc, v pátek 21. a sobotu 22. června, Holešovskou Regatou. Tradiční hudební festival pro celou rodinu se tu uskuteční už podvanácté a vedle české a slovenské muziky opět přinese i oblíbenou soutěž netradičních plavidel a další doprovodný program pro dospělé i děti.

Novinkou letošního ročníku je rozšíření programu o formát talk show: mimořádně do Holešova zavítá speciální vydání známé televizní talk show 7 pádů Honzy Dědka, který vyzpovídá festivalové i vlastní pozvané hosty. O závěrečnou tečku se v sobotu večer postará Leoš Mareš se svou DJ-show zakončenou ohňostrojem.

„Každý rok se snažíme přivážet do Holešova ta nejzajímavější jména české a slovenské hudby, která baví diváky napříč generacemi. Máme radost, že se nám letos podařilo získat hned dva čerstvé držitele Ceny Anděl. Vedle Davida Kollera, letošního Zpěváka roku, přijede ještě Tereza Balonová, která zvítězila v kategorii Objev roku, a to nejen na Cenách Anděl, ale předtím i na Českém slavíkovi,“ uvedl ředitel festivalu Michal Žáček.

Návštěvníci se dále mohou těšit mj. na Monkey Business, Janka Ledeckého, slovenské Desmod, Pokáče, Circus Problem, The Silver Spons nebo Kapitána Demo, jenž na festivalech vystupuje výjimečně. Skupina Fleret z nedalekých Vizovic si pak na festivalu připomene nedávné výročí 40 let na hudební scéně.

Doprovodný program v zámeckých zahradách i na vodních kanálech

Holešovská Regata není jen o hudbě, ale také bohatém doprovodném programu. Ten naplno využívá atraktivní prostředí zámeckých zahrad s vodními kanály, díky nimž je Holešov přezdíván Moravské Versailles. Na vodních kanálech se uskuteční oblíbená soutěž netradičních plavidel, která má speciální kategorii pro žáky regionálních škol. Konat se bude populární Mistrovství světa v přejezdu holešovské vodní lávky, návštěvníci se budou moci svézt ve výletních lodích a děti pobaví aqua zorbing.

Právě dětem je zasvěcen i další program v zámeckých zahradách s atrakcemi zdarma. „Letos pro ně chystáme zónu tanečních a sportovních aktivit v zámecké zahradě, výtvarné a tvořivé dílny na nádvoří zámku a ti nejmenší se mohou vyřádit v nafukovacím pirátském hradě,“ doplnil Michal Žáček. Děti do sedmých narozenin mají vstup na festival zdarma.

A kdo si bude chtít během soboty na chvíli odpočinout v útrobách zámku, může ve spolupráci se Městským kulturním střediskem Holešov využít slevu 50 % na vstupné na aktuální výstavy, mezi nimiž je i atraktivní expozice s hernou stavebnic SEVO.

 

Tip: Pro návštěvníky, kteří se chtějí zdržet přes noc, pořadatelé zřizují hned vedle zámecké zahrady festivalový kemp. V zájmu plynulé dopravy bude v blízkosti zámku zřízeno velké odstavné parkoviště.

Více informací najdete na www.holesovskaregata.cz

Foto: Lenka Hatašová 

Zuzana Rybářová

pro Taneční magazín

Coppélia se zabydlela ve Státní opeře

Do prázdnin se divákům představí v sedmi reprízách

Premiérové představení Baletu Národního divadla Coppélia se zabydlelo ve Státní opeře. Divákům se do prázdnin představí v sedmi reprízách

V průběhu sto padesáti čtyř let od své premiéry v Paříži v roce 1870 procestoval balet Coppélia snad všechny země světa. Ve Státní opeře v Praze je inscenován v podání Baletu Národního divadla a choreografické verzi Ronalda Hynda, která byla poprvé uvedena v roce 1985 v London Festival Ballet (English National Ballet).

oppélia vypráví o nástrahách milostných vztahů, a i když patří mezi tři nejvýznamnější tituly francouzského baletu 19. století, které se na jevišti dochovaly v „živé baletní tradici“, neumírají zde hrdinové pro nedostižnou lásku. Naopak – příběh je uzavřen happy endem, svatbou.

Neobvyklým podnětem je postava Coppélie, domnělé dcery vynálezce mechanických strojů a hraček doktora Coppélia. Krásná dívka sedí každý den s knihou na balkoně vysokého domu a vzbuzuje pozornost nejen místních mládenců včetně Franze, ale i jeho snoubenky, žárlivé a podnikavé Swanildy. Nikdo netuší, že Coppélia je loutka, která čeká, až ji její tvůrce oživí. A zápletka? O svou duši má kvůli Coppélii přijít Franz! Jeho životní lekce končí šťastně – loutka zůstane loutkou, Franz díky Swanildě pozná svůj bláhový omyl a je zachráněn.

Balet již v roce 1870 reflektoval pokrokovost a zdá se, že svým námětem umělého člověka předběhl dobu. Lidé konce 19. století byli okouzlení mechanickými hračkami a „oživlými“ stroji, pořádali světové výstavy, kde předváděli technické výdobytky. Coppélia byl tedy opravdu nový balet nové doby: byl usazen v realitě a reagoval na aktuální vědecký pokrok. Navíc zrcadlil národnostní myšlenku, revoluční ideje po roce 1848. Odehrával se v pohraniční rakouské korunní zemi, v Haliči. Skladatel Léo Delibes se inspiroval folklorní bohatostí regionu, v Coppélii poprvé uvedl na baletní scénu nejen polskou mazurku a maďarský čardáš, ale i českou polku.

To všechno nám ve své půvabné verzi zanechal i Ronald Hynd. Svou Coppélii komponoval v úctě k tradici, pohybovému obsahu a tvůrcům, kteří jsou v rodokmenu inscenace zapsáni – Arthur Saint-Léon, Marius Petipa a Enrico Cecchetti.

Coppélia

Balet o třech jednáních

Hudba: Léo Delibes

Libreto: Charles Nuitter a Arthur Saint-Léon podle E. T. A. Hoffmanna

Choreografie: Ronald Hynd podle Arthura Saint-Léona, Mariuse Petipy a Enrica Cecchettiho

Scéna a kostýmy: Roberta Guidi di Bagno

Světelný design: Ronald Hynd

Nastudování: Marilyn Vella-Gatt

Hudební nastudování a dirigent: Václav Zahradník

Tančí: Balet Národního divadla

Hraje: Orchestr Státní opery

O choreografovi Ronaldu Hyndovi

Ronald Hynd se narodil v roce 1931 v Londýně. Vystudoval Rambert School, stal se prvním sólistou Ballet Rambert. Od roku 1954 působil v souboru The Royal Ballet v Covent Garden a také zde dosáhl na nejvyšší post prvního sólisty. Tančil všechny hlavní role klasického repertoáru, nejčastěji s britskou primabalerínou Annette Page, s níž byl ženatý šedesát let až do její smrti v roce 2017.

Po ukončení taneční kariéry se Ronald Hynd začal věnovat choreografii, jeho nejslavnější balet Veselá vdova byl uveden jednadvaceti nejprestižnějšími světovými soubory. V letech 1970–1973 a 1984–1986 byl Ronald Hynd šéfem baletu v Bavorské státní opeře v Mnichově, pro nějž vytvořil mimo jiné inscenace Šípková Růženka, Louskáček a Coppélia.

Vytvořil i řadu dalších inscenací. V roce 2020 byl vyznamenán The Royal Ballet Governors’ Award za zásluhy o britský balet a v roce 2022 získal cenu tanečních kritiků za celoživotní dílo. V roce 1991 vytvořil choreografii speciální inscenace Sylvia u příležitosti „Serenade to a Princess“ k oslavě třicátých narozenin Diany, princezny z Walesu.

Termíny baletních představení Coppélia ve Státní opeře:

Úterý 21.5. od 19:00 hod., středa 22.5. od 19:00 hod., sobota 25.5. od 19:00 hod., neděle 26.5. od 14:00 a 19:00 hod. a neděle 2.6. od 14:00 a 19:00 hod.

Foto: Sergej Gherciu 

Alice Titzová

pro Taneční magazín

 

Konzervatoř TCP letos slaví třicáté výročí svého založení

Oslavy vyvrcholí večerem s názvem Rok české hudby a taneční divadlo

Taneční centrum Praha letos slaví významný milník své historie, uplynulo třicet let od chvíle, kdy se tato vzdělávací a umělecká instituce transformovala na konzervatoř. Tato etapa tvoří druhou polovinu jeho dosavadní existence. Tradice Tanečního centra Praha sahá až do roku 1961 – tehdy v undergroundu a později, pod záštitou Univerzity Karlovy a řady zahraničních odborníků, postupně vzniklo centrum, které nyní zahrnuje osmiletou konzervatoř a osmileté gymnázium propojené do jedné vzdělávací koncepce doplněné studiem taneční pedagogiky s příslušnou aprobací. Oslavy výročí vyvrcholí slavnostním večerem s názvem Rok české hudby a taneční divadlo, který proběhne 12. června ve Stavovském divadle.

„Prvních osmadvacet let, od roku 1961, prožilo centrum v kulturním undergroundu, od roku 1977 za tiché podpory Univerzity Karlovy a mnoha osvícených a odvážných domácích i zahraničních učitelů, tvůrců a producentů,“ vzpomíná Antonín Schneider, předseda správní rady a manažer Tanečního centra Praha. „Na konci sedmdesátých let jsme přidali intenzívní výuku klasiky a začali jsme budovat eklektickou dramaturgii současného tanečního divadla. Centrum mělo kolem 150 ‚žáků‘ v přípravných odděleních a dvacetičlenný soubor produkující cca 50 uměleckých akcí za sezónu – navzdory oficiální vzdělávací a kulturní politice státu. Po roce 1989 jsme již veškeré síly věnovali vzniku unikátní vzdělávací koncepce ‚konzervatoř – gymnázium‘. Pomohli nám opět zahraniční experti (se zásadní supervizí Jiřího Kyliána a významných uměleckých center), důležitým impulzem byl také podrobný rozbor našeho tanečního školství a pozice tanečního umění v naší živé kultuře. První ročník jsme otevřeli 1. září 1994 v našem kultovním sídle – v menze UK na Větrníku. První absolventy jsme vypustili v roce 2002 – dnes už jich je 207. V roce 1999 jsme transformovali původní soubor na čistě studentské juniorské těleso Balet Praha Junior, které letos slaví pětadvacáté výročí. Protože jsme ani tak nestíhali uspokojit mimořádný zájem, založili jsme v roce 2004 ještě Baby Balet Praha – soubor letos slaví dvacáté výročí. Obě tělesa mají plně profesionální dramaturgické, umělecké i pedagogické vedení, produkci, umělecko-technický provoz scénických technologií a rehabilitační péči.“


Statistiky ukazují, že v posledním desetiletí (před covidem) soubory Balet Praha Junior a Baby Balet Praha uvedly 18 premiér, uspořádaly 875 představení ve 106 městech a oslovily ročně přibližně 23 000 diváků, čímž přispívají k rozvoji taneční kultury jak v Praze, tak i v regionálních oblastech.

Taneční centrum Praha vždy dbalo na podporu dětských tanečních center a základních uměleckých škol, spolupracovalo s domácími i zahraničními konzervatořemi a podílelo se na produkci a koprodukci uměleckých projektů s řadou institucí včetně Národního divadla, Baletu Jihočeského divadla, Pražského komorního baletu, České televize, FOKu a dalších.

V září 2021 byl v revitalizovaném památkově chráněném branickém pivovaru otevřen Dům tanečního umění Praha, který Taneční centrum Praha sdílí s řadou dalších institucí – s Pražským komorním baletem, agenturou Mezinárodní centrum tance, Nadací tanec a divadlo, Nadačním fondem a Institutem Pavla Šmoka a taneční školou Terpsichore – a poskytuje tak prostor pro rozvoj taneční kultury. V mimoškolním čase využívá systém‚ open gate‘ pravidelně 6 institucí (cca 180 dětí i dospělých, sportovní organizace a nezávislí taneční umělci).

Foto: Anna Rasmussen, Jan Urbánek, Serghei Gherciu 

Johana Mravcová

pro Taneční magazín