Námořnická tančírna

Netradiční tančírny a podzimní či zimní bály se nemusí odehrávat pouze v Praze anebo velkých městech! Nechcete si přijet zatancovat na západ Čech, do lázeňského kraje? Konkrétně do Chodové Plané na námořnický bál!

Námořnická „Tančírna“ v duchu Titanicu

Je velice chvályhodné, že se řada míst v republice snaží zatraktivnit podzimní a zimní dny společenskými akcemi. Jedním z nich je i středně velký pivovar rodinného typu Chodovar v západních Čechách. Pozor, NENALEZNETE jej – jak může název mylně napovídat – v Chodově u Karlových Varů, směrem k Sokolovu! Pivovar Chodovar NALEZNETE v Chodové Plané, která leží jižně pod Mariánskými Lázněmi, směrem k Tachovu. A právě tam se v Beerrariu Stará Sladovna odehraje v sobotu 26. listopadu večer od 20.00  hod již   čtvrtá chodovská „Pivovarská tančírna“.

chodovartancirna0

Tentokrát je tento netradiční „pivovarský podzimní bál“ inspirován námořníky a lodními pasažéry. Respektive konkrétně lodí jednou a to – Titanicem.

Mužům se velmi důrazně doporučuje, aby se inspirovali v dobových stejnokrojích námořních důstojníků, popřípadě palubního personálu Titanicu. Anebo oděvem cestujících z luxusní první třídy této lodi s tragickým osudem. Pokud si dotyčný nestačí sehnat celý úbor, je mu doporučován alespoň kapesníček s námořnickými proužky či kravata anebo motýlek s dekorem kotvy.

chodovartancirna1

Dámám je naopak doporučován oděv s motivy plachetnic, lodiček, vorů, remorkérů či parníků, popřípadě možno st využít rovněž symboliku kotvy.

O hudební doprovod se postará ZASTRESBAND Petra Píši, který má v Chodové Plané i celém okolí velice dobré renomé. I proto tito muzikanti přijedou na západ Čech až z českomoravského pomezí – konkrétně až z Třešti u Jihlavy.

chodovartancirna2

Zlatým hřebem celé „4. Pivovarské tančírny“ v Chodové Plané bude slavnostní narážení zimního pivního speciálu „Mr. Albi“. Jedná se o tradiččeský ležák o hodnotě5,1 % alkoholu (pozor, nezaměňujte omylem procenta se stupňovitostí piva!). Je složen z vlastní vody z pivovarských artézských studní, plzeňského ječného sladu a čerstvého hlávkového poloraného chmele Žatecký červenák. Půjde o velmi kvalitní pivo a majitelé vstupenek do „Tančírny“ mají zdarma ochutnávku tohoto pivního skvostu v ceně. A to přímo z dřevěných sudů, které jsou dnes již spíše historickou raritou!

chodovartancirna3

Vstupné pro jednoho účastníka, respektive účastnici „4. Pivovarské tančírny“ má hodnotu 300,- Kč, včetněše zmíněné ochutnávky unikátního zimního pivního speciálu „Mr. Albi“. Ti, kteří přijedou na západ z větší dálky anebo větší milovníci pivního moku či jiného alkoholu si mohou domluvit i v objektu tohoto netradičního námořnického bálu“ domluvit i ubytování! Adresa Beerraria je: Stará Sladovna, Pivovarská 107, 348 13 Chodová Planá. Vstupenky a rezervace stolů se mohou zajistit od středy do neděle mezi jedenáctou dopolední a třiadvacátou večerní hodinou na telefonním čísle: (+420) 374 611 653 nebo na mailové adrese: sladovna@chodovar.cz. Zájemci o ubytování ve Staré Sladovně se mohou s důvěrou obrátit na paní provozní Sabinu Lamplovou. Je na telefonu (+420) 374 611 653 popřípadě ji písemně kontaktujte na adresu faxu. (+420) 374 611 654. Vyznavačům moderních technologií jistě přijde vhod adresa GPS:49°53’38.11″N, 12°43’44.98″E.

 

chodovartancirna4

Michal Stein

FOTO: Chodovar

Taneční magazín 

Lešanské jesličky podle Lenky Vagnerové

La Fabrika představuje „Lešanské jesličky“ v podání Lenky Vagnerové a její Company opravdu netradičně. Mimo samotné Lenky Vagnerové má na tom lví podíl i legendární představitel filmového největšího z pierotů, herec a režisér Vladimír Javorský. Mimo režijní a dramaturgické spolupráce zde také netradičně ze záznamu interpretuje (spolu s Karolínou Baranovou) Hrubínův text…

Básnický opus Františka Hrubína „Lešanské jesličky“ byl již filmově, respektive televizně, zpracován roku 1983 režisérem Jiřím Bělkou. Jednalo se však víceméně spíše o klasickou recitaci básně ve stylizovaných kulisách. Koncem letního roku došlo i k premiéře baletně divadelní verze v podání Lenky Vagnerové & Company. Symptomatické pro spolupráci pražských tanečních scén je, že celý program byl nastudován a připraven ve studiu ALTA, ale premiéru měl na nedaleké scéně (pouze tři stanice tramvají daleko) La Fabrika. A věru, tentokrát se může jednat o taneční událost roku 2016.

lesanskejeslicky3

Tanec, muzika i recitace

Velkým přínosem pro Lenku Vagnerovou a její Company je konkrétně pro „Lešanské jesličky“ spolupráce s hercem a režisérem Vladimírem Javorským. Ten se na této inscenaci nepodílel pouze režijně, ale podstatnou měrou rovněž dramaturgicky. Více než doprovodnou složkou se stala i hudba osvědčeného divadelního autora Ivana Achera.

Vyznění muziky však není pouze záležitostí samotné kompozice. Živočišnost a dravost ji dodal zpěv uznávané Lenky Dusilové a sóla na akordeon i heligonku Jany Vébrové, jinak známé jako zpívající harmonikářky ze severočeského větrného mlýna.

Nosným prvkem celých „Lešanských jesliček“ je pochopitelně komponovaný a aranžovaný pohyb. Velkou tíhu inscenačních záměrů Lenky Vagnerové na sobě nesou tudíž tanečníci: Andrea Opavská, Fanny Barrouquére, Branislav Bašista, Ivo Sedláček a Michal Heriban. Každý z nich se snaží na jevišti vžít co nejlépe do vizí realizačního týmu, ale výkon Andrey Opavské z nich o nepatrný d ílek ční výše.

Výrazný náboj „Lešanským jesličkám“ dodávají scénografické nápady Anny Vránové, ve spojitosti s kostýmy Michala Heribana i Andrei Vagnerové. Světelný design Michala Kříže má místy i dějotvornou funkci. A v neposlední řadě tentokrát musím zmínit i s celým dílem velmi konvenující a svébytné fotografie Michala Hančovského. Ty tentokrát nejsou, jako často v případě jiných divadel, pouze výtvarně dokumentární záležitostí , ale svým smyslem pro drobnokresbu a vyzdvihnutí detailu rovnocenným výtvarným prvkem celého projektu.

Jelikož se jedná o jevištní provedení básnického díla, nechybí zde ani stylizovaná recitace Hrubínova díla v podání Karolíny Baranové a samého Vladimíra Javorského.

lesanskejeslicky4

Originálně a subjektivně

Hodinová inscenace je doslova nabita choreografickými a inscenačními nápady. Jak se samotná iniciátorka, autorka koncepce a spolurežisérka Lenka Vagnerová vyznává, chce předat divákům poselství, jak na ni dříve „Lešanské jesličky“ působily.

Subjektivní ráz celé inscenaci má dodat i deformovaná reprodukce recitovaných pasáží a pravidelný praskot, záměrně připomínající staré ohrané gramofonové desky.

Choreograficky a režijně nelze celé inscenaci nic vytknout. Jednotlivé postavy jsou nejen pohybově, ale i dějově motivicky prokomponovány. Hudba i světelný design umocňují patřičně emoce i zvýrazňují dějovou linku.

Otázka tkví spíše v dramaturgické rovině. Neschází „Lešanským jesličkám“ určitý kontrapunkt jemné venkovské poetiky a nostalgie? Celá inscenace se spíše monotonněji line  v tvrdě na dřeň otevřené interpretaci Hrubínova díla.

V hledišti mně tak maně přišlo na mysl v prvním plánu, že v Lešanech je bývalá vojenská základna a nyní vojenské muzeum. Přestože chápu určitou paralelu se zimní náladou, předvánočním časem a silou výpovědi Hrubínovy básně, stále mi tam schází určitá mezipoloha. Kontrast. Nebyla by pro tento styl interpretace třeba vhodnější Hrubínova báseň „Jobova noc“?

lkesanskejeslicky2

Myslím, že inscenace dokázala a prokázala nový a neotřelý autorčin pohled. Jistě vzbudila a ještě vzbudí množství otázek. A tak tomu má v případě uměleckého díla být. Závěrem chci konstatovat, že se mně osobně líbí, jak soubor naplňuje název „Company“. Ačkoli se jedná o prvotřídní sólisty, tak na pódiu dokazují, že jsou plnohotnotným a jednotným týmem.

lesanskejeslicky1

Michal Stein

FOTO: Michal Hančovský (Lenka Vagnerová & Company)

Taneční magazín

Do světla!

Jana Lota připravila projekt “Rudohořím”, jehož první část, album DO SVĚTLA vyšla 15. 10. 2016

Jana Lota připravila projekt “Rudohořím”, jehož první část, album DO SVĚTLA vyšla 15. 10. 2016

Křest alba DO SVĚTLA proběhne v Experimentálním prostoru NoD v sobotu 12. 11. 2016 od 20:00

Jana Lota připravila projekt “Rudohořím”, jehož první část, album DO SVĚTLA vyšla 15. 10. 2016. Křest alba DO SVĚTLA proběhne v Experimentálním prostoru NoD v sobotu 12. 11. 2016 od 20:00

janalota_zkoncertu

Projekt RUDOHOŘÍM je novým audiovizuálním dílem autorky a zpěvačky Jany Loty. Silné melodie a originální aranže jejích skladeb doprovázejí texty, které opěvují tamější charakteristickou přírodu, inspirují tak k pohádkové představivosti. Svým zaměřením na přirozený chod přírody se tak stávají kontrastem současné uspěchané době. Album je zároveň osobní zpovědí autorky o dětství, které prožila s rodinou v Krušných horách.

„Vracím se do dětství na úpatí nejvyšší hory Rudohoří. Procházím přírodou, od smrákání do úsvitu. Místa, která důvěrně znám, symbolizují temné kouty mé duše a mých předků. Mám tiché společníky… světlonoše, laně, bytosti z mechu a drobné z Komáří hůrky. Cesta vede na vrchol hory… úsvit ukáže cestu dál…“ říká o projektu autorka Jana Lota.

První část projektu – tedy album DO SVĚTLA vyšlo 15. 10. 2016 u labelu 100PROmotion. Album obsahuje 7 skladeb, které dohromady tvoří časovou linii 12ti hodinové cesty Rudohořím, počínaje pozdním odpolednem a konče poslední hodinou noční před rozbřeskem.

janalota_plakatbeztextu

NOVÝ KLIP „Jeřabina“ KE ZHLÉDNUTÍ ZDE

Hloubku textů podporují hudební výkony kapely složené z prvotřídních českých hudebníků (Jan Aleš – klávesy, Michael Nosek – bicí a Jan Jakubec, který kromě basy a programmingu byl i producentem alba). Dále se na albu můžeme setkat s hosty: Jiřím Tarantíkem, Vítem Petráškem i s koproducentem alba Miroslavem Chyškou (kytara). Koncertní vystoupení budou doplněny projekcí autentických záběrů, sestřihů z prostředí, kde také Jana desku připravovala a kde se točil videoklip k pilotnímu singlu. Při produkci/tvorbě klipu a projekce, které si Jana Lota sama režíruje, spolupracovala s kameramanem a střihačem Lukášem Maternou (www.blackfilm.com). Na vizuální části projektu Jana spol upracuje dále s grafičkou Markétou Jáňovou, fotografkou Zuzanou Lazarovou, vizážistou Michalem Markem, kostýmním výtvarníkem Josefem Čechotou či designérkou Kateřinou Handlovou.

Natáčení alba proběhlo ve studiu Cyberbaobab Miroslava Chyšky – kytaristy J.A.R., který je tvůrcem mnoha soundtracků (Snowboarďáci, Rafťáci, Rok podvraťáků …) a také natočil desky s hvězdami české hudební scény (Illustratosphere, Dara Rollins, Sexy dancers).Jana Lota s ním spolupracuje již několik let.

jl_profilovka2

Album bude pokřtěno 12. 11. 2016 v Experimentálním prostoru NoD v Praze.

Koncert, na němž bude album pokřtěno, proběhne 12. 11. 2016 od 20.00 v NoD (Dlouhá 33, Praha 1). Vystoupení bude rozděleno na tři části. Každá část koncertu bude doprovázena projekcí. Hlavní část je věnována představení alba „Do světla“, kterou budou doprovázet autentické záběry z Krušných hor. Autory projekce jsou: kameraman Lukáš Materna (Blackfilm) a dokumentarista, nezávislý filmař a fotograf Petr Mikšíček.

Hudebními hosty koncertu budou Ondřej Ruml a kytarista Jakub Lenz. Deska bude pokřtěna třemi kmotry – Ondřejem Rumlem, fotografkou Zuzanou Lazarovou a Petrem Mikšíčkem. Bonusem k albu, který bude možno pořídit na místě křtu, budou šperky Nakrk v symbolu jeřabiny.
Lístky jsou k dostání v předprodeji na GoOut.cz nebo v místě konání koncertu.

Druhá část projektu Rudohořím bude realizována v roce 2017 a bude volně navazovat na první část Do světla.

www.janalota.cz / www.100promotion.net /Album vychází za podpory OSA

 

Taneční magazín

Kavárna co hledá jméno jako galerie i pro Michala Škapu

V netradiční a dnes již věhlasné smíchovské Kavárně co hledá jméno je od 3. listopadu k vidění výběr děl Michala Škapy, legendy pražské streetartové scény, jehož tvorba si posledních letech našla pevné místo i ve světě prestižních galerií

Kavárna co hledá jméno 

 

Kavárna co hledá jméno se již během své krátké existence stala výrazným bodem pražské kulturní scény. Její duši vnesla do prostor bývalých truhláren skupina mladých nadšenců, kteří se nebáli pustit se do nekonvenčních projektů revitalizace opuštěných budov. Hlavními iniciátory jsou Lukáš Ždárský, Jakub Zajíc a Kateřina Šandová, jejich tým se však rychle rozrůstá. Z původní zaprášené ruiny vlastními silami vytvořili syrový prostor, jehož součástí je také přednáškový sál a výstavní místnost. Samotný interiér se pak nese v duchu berlínského industriálu. Starý nábytek, květiny či velké mřížové okno vnáší do prostoru magickou atmosféru, které neodolal ani Michal Škapa, významná postava české výtvarné scény. Výběr z jeho rozsáhlé tvorby s názvem „Fotky z novin“ je  od 3. listopadu do konce roku k vidění v hlavním prostoru kavárny.

Michal Škapa, známý též pod svým uměleckým jménem TRON, spadá do generace prvních pražských writerů. Do bohaté historie zdejší graffiti scény se významně zapsal širokou škálou své tvorby – od boření konvencí na rozsáhlých muralech až po propojování pouličního umění s tradičními přístupy. Jeho výtvarná tvorba se opírá o charakteristický rukopis vycházející z techniky airbrush a writerského tagu. Díla Michala Škapy byla prezentována například na EXPO 2010 v Šanghaji, v galeriích Trafačka, Mán es, DOX či The Chemistry Gallery. Kromě toho patří k předním českým grafikům, je autorem vlastní typografie a celé řady plakátů, je také spolu s Vladimirem 518 a Jakubem Stýblem zakladatelem sítotiskové tiskárny Analog!Bros.

Vernisáž Michala Škapy proběhne 8. listopadu v 18h. Výstava bude prodejní.

Za kávou i za uměním

Kavárna co hledá jméno se nejen touto výstavou řadí mezi zajímavá místa pro konzum kvalitního umění současné scény i přes to, že je „hlavně“ kavárnou. Samotné výstavní prostory kavárny jsou rozděleny na dvě části. Hlavní místnost je určena pro prezentaci etablovaných umělců současné scény. Zatím zde proběhla výstava obrazů Daniely Kožmínové, která studuje pražskou Akademii výtvarných umění pod vedením Vladimíra Skrepla, Jiřího Kovandy a Jana Šerýcha. Dále zde byla vystavena také díla Matěje Olmera, pražské graffiti legendy. Matěj se věnuje převážně expresivní gestické malbě, kterou akčním způsobem vrství přes sebe a volně kombinuje nejčastěji s principy koláže. Jeho nástupce pak byl Matyáš Maláč, který patří k nové generaci umělců a ve své tvorbě se věnuje abstrakci převážně se zájmem o rostlinné motivy. I přes mladý věk si již plně vytvořil svůj jasný a rozpoznatelný styl. Součástí prostoru je pak i malá galerie, jež slouží jako experimentální prostor, v jehož rámci jsou každé 2 – 3 týdny prezentovány menší projekty jak z řad výrazných osobností české umělecké scény, tak i neprofesionálních umělců, a to s důrazem na neotřelost a originalitu obsahu i formy instalace. Galerie tak dává příležitost i novým talentům, které hledají prostor k sebeprezentaci před zraky tisíců lidí, kteří tento prostor měsíčně navštěvují.

michal_skapa_web

Eva Samšuková

Taneční magazín