Zazpívají si Michael Kocáb a Jitka Smutná s gospelem?

V Semaforu nejen gospelové písně, ale také pop, country, šanson, blues, jazz a možná i rock

Legendární divadlo Semafor má každý z nás spojené s Jiřím Suchým a Jitkou Molavcovou. A samozřejmě s řadou dalších slavných umělců. V roce 1999 tam zpěvačka Zuzana Stirská založila gospelový sbor Gospel Time, který postupem času přejmenovala na Fine Gospel Time. Ten v Semaforu dlouhá léta účinkoval pravidelně, v současné době už jen příležitostně. Nejbližší koncert Zuzany Stirské a sboru Fine Gospel Time v divadle Semafor se uskuteční již v neděli 26. března 2023 v 19 hodin!


„Ty, kteří dosud nenavštívili naše vystoupení, mohu ujistit, že se nejedná o religiózní záležitost. Róby, saka a kravaty nechte doma, také tento koncert bude pohodový a místy i dost veselý,“ prozradila Zuzana Stirská, která si během svého působení v Německu a na zaoceánských lodích vysloužila trefnou přezdívku „malá dáma s velkým hlasem“. V Semaforu uslyšíte nejen gospelové písně, ale také pop, country, šanson, blues, jazz a možná i rock. Některé songy budou v češtině, jiné v angličtině, tudíž si na své přijdou rovněž zahraniční návštěvníci.

Chybět nebudou ani speciální hosté, které Zuzana Stirská na pódiu vyzpovídá. Tentokrát svoji účast přislíbili herečka Jitka Smutná a hudebník a bývalý politik Michael Kocáb. Bývá zvykem, že Zuzana svoje hosty ve finále přiměje k tomu, aby si s ní a se sborem Fine Gospel Time zazpívali, nebo alespoň zatancovali. Podaří se jí to i tentokrát?!

Jestliže nemáte v neděli 26. března 2023 v 19 hodin nic v plánu, dorazte se o tom na vlastní oči a uši přesvědčit do divadla Semafor (Dejvická 688, 160 00 Praha 6-Dejvice).

Zbylé vstupenky si můžete již nyní zakoupit na pokladně divadla nebo na internetu (ZDE).

Foto – www.gospeltime.cz

Richard Sacher

pro Taneční magazín

TANUM se zabývá těmi nejpalčivějšími problémy v oblasti tance

Asociace tanečních umělců České republiky (ATU ČR), profesní organizace, která sdružuje taneční instituce a individuální umělce, dlouhodobě napomáhá rozvíjet taneční umění v ČR a zlepšovat ekonomické a sociální podmínky umělců v této sféře. V rámci projektu TANUM (TANeční UMění), který se zabývá těmi nejpalčivějšími současnými problémy tanečního žánru nyní zpracovala analýzu a definici Statusu umělce v oblasti profesionálního tanečního umění, do které se zapojili zástupci baletních souborů v rámci příspěvkových organizací – divadel, a také zástupci nezávislých tanečních souborů v Praze. Status umělce je řešen v rámci projektu TANUM, který je podpořen Norskými fondy, a v rámci finanční podpory z Národního plánu obnovy.

Z průzkumu vyplývá, že je třeba vytvořit registr kulturních pracovníků, na jehož základě bude možné lépe vytvořit režim sociální a právní ochrany, zlepšit postavení umělce, stanovit ‚férové odměny‘, profesionalizovat obor a zvýšit jeho uměleckou prestiž, zlepšit rovnost mužů a žen (především v odměňování), narovnat možnosti pro mateřskou a rodičovskou dovolenou, státem dotovat bonus na rekonvalescenční pobyty nebo služby týkající se zdravého pohybového aparátu a psychohygieny, psychoterapie a koučinku. Důležitá je také podpora pedagogického vzdělání u tanečních profesionálů pro pedagogickou činnost a možnost pokračování v oboru a také realizace druhé kariéry se státní finanční podporou.

„Dotazníkové šetření ukázalo, že zůstává mnoho neřešených problémů. Taneční umělkyně či umělci jsou stále nedostatečně ohodnocováni za svou práci, která probíhá často v nevyhovujících podmínkách. Přetrvává společensky i sociální podceňování tanečního umění. Umělec věnuje většinou veškerý svůj čas výkonu povolání, v mnoha případech za neodpovídající finanční ohodnocení a po skončení kariéry – ať už z důvodů zdravotních, či věkových, mu stát nenabízí nic – často stojí ve 40 letech na začátku bez jakýchkoliv jistot,“ komentuje současnou situaci Zdeněk Prokeš, choreograf a pedagog, člen rady Asociace tanečních umělců České republiky„Z toho vycházejí i důležité úkoly pro taneční komunitu do budoucna. Osobně bych zdůraznil zásadní úkol pro Ministerstvo kultury, Ministerstvo financí a Ministerstvo práce a sociálních věcí v součinnosti s Nadačním fondem pro taneční kariéru, kterým je realizace programu druhé kariéry se státní finanční podporou, která je několik let zatím neúspěšně vyjednávána. Myslím, že komplexní nastavení podmínek pro získání Statusu umělce v oblasti profesionálního tanečního umění by tomu mohlo významně napomoci.“

„Definice Statusu profesionálního umělce a pracovníků v oblasti tanečního umění je zcela zásadní. Pro rozvoj tanečního umění je důležité legislativní ukotvení, a tím i udržení umělců v sektoru kultury,“ doplňuje Linda Svidró, předsedkyně Asociace tanečních umělců České republiky„V obecné rovině se nejedná o výhody pro umělce, ale o zakotvení fungování v sektoru a zohlednění jejich specifik.“

Podrobnější informace o projektu TANUM, který poběží až do konce roku 2023, najdete na webové stránce: www.atucr.cz.

 

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Nadace Život umělce rozdělí na podporu kulturních projektů 3 miliony korun

Festivaly všech žánrů, koncerty vážné hudby, divadelní představení, mezinárodní soutěže, pěvecké kurzy

Festivaly všech žánrů, koncerty vážné hudby, divadelní představení, mezinárodní soutěže, pěvecké kurzy. Nadace Život umělce rozhodla o kulturních projektech, které podpoří v rámci své první grantové výzvy. Ze 305 žadatelů o grant uspělo 204 projektů, mezi které nadace rozdělí 3 miliony korun. Jsou mezi nimi velké akce s celorepublikovým dopadem i skromnější události regionálního významu. A také řada dlouhodobých spoluprací.

První výzvu vypsala Nadace Život umělce v lednu tohoto roku. Zájemci mohli o podporu žádat do konce února. „Pro pořadatele akcí s termínem v druhém pololetí bude v červnu vyhlášena ještě druhá grantová výzva. Mají tak dostatek času pro upřesnění svých projektů, aby se vyhnuli zamítnutí z důvodu nesplnění formálních požadavků,“ vysvětluje Svatava Barančicová, výkonná ředitelka Nadace Život umělce.

Mezi podpořenými projekty jsou například TrutnOFF Open Air Festival, Jazz Goes to Town, Ceny Divadelních novin, slavnostní vyhlášení cen Žebřík, oblastní kola festivalu Porta, Mezinárodní hudební festival Lípa Musica, Mezinárodní interpretační soutěže Beethovenův Hradec nebo projekt Muzikanti do škol. Kompletní seznam podpořených akcí je k dispozici na webových stránkách nadace.

Správní rada Nadace Život umělce schválila také 13 stipendií pro studenty uměleckých oborů a mladé profesionály, kteří se účastní mistrovských kurzů či soutěží v zahraničí, případně dlouhodobě studují na prestižních zahraničních školách.

Nadace Život umělce se zaměřuje na všestrannou aktivní podporu výkonných umělců a širokého spektra umělecké jevištní tvorby – od koncertů přes divadelní inscenace až po taneční představení. Kromě aktivní podpory mladých výkonných umělců a kulturních projektů pomáhá výkonným umělcům v těžké životní situaci, například umělcům seniorům, při zranění nebo dlouhodobější aktivní neschopnosti. Každoročně vyhlašuje také ocenění Senior Prix za celoživotní uměleckou činnost.

Barbora Fialová 

pro Taneční magazín

 

Propast

A studio Rubín nahlédne do propasti environmentální krize a deprese

Klimatická změna a environmentální žal jsou dvě hlavní témata premiérové inscenace Propast pražského A studia Rubín. Ta prozkoumá, jak důsledky globální změny klimatu, přírodní katastrofy a strach z budoucnosti ovlivňují lidské chování a vnímání. Dialog o budoucnosti, která je sice vypočítaná, ale nelze si ji představit, a o propasti s názvem deprese, režíruje Lucie Ferenzová. Autorský text speciálně pro A studio Rubín napsala Dagmar Fričová. Dvojici postav hrají Jana Kozubková a Šimon Krupa. Divadlo inscenaci v rámci jubilejní 55. sezony nazvané „pouť budoucí je tvá“ uvede 24. března. Vstupenky jsou dostupné na GoOut.net.

Výskyt deprese a úzkosti v celém západním světě prudce stoupá a trápí stále větší procento populace. V ČR byla v roce 2020 podle Ústavu zdravotnických informací a statistik druhou nejčastější příčinou dlouhodobé pracovní neschopnosti, a dokonce první příčinou vydávání invalidních důchodů 2. stupně. Podle americké psychologické asociace depresi často vyvolávají i dopady změn klimatu na planetu a náš běžný život. Pocity s tím spojené jsou označovány jako environmentální žal či ekologická úzkost. Depresi tedy nevyvolávají pouze fyziologické příčiny, ale i mnoho sociálních aspektů. „Pokud je deprese jednou z nejrozšířenějších nemocí současnosti, není na čase se podívat na to, jak naše společnost funguje?“ vysvětluje důvody pro vznik inscenace autorka textu a umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová.


Fenomén klimatických změn je diskutované téma. Před lidstvem stojí obrovský závazek k budoucnosti. Překročilo lidstvo už bod zlomu, od kterého není cesty zpět a jde jen zmírňovat následky? Klimatická změna s sebou nese ničivé jevy počasí, pandemie, války, klimatickou migraci a rozvrat společnosti, jak ji dnes známe. Člověka tváří v tvář uvědomění budoucnosti jímá hrůza a úzkost. A právě fenomén deprese, klimatických změn a environmentálního žalu chce inscenační tým A studia Rubín prozkoumat s nadhledem a humorem, který je pro divadlo klíčem, jak otevírat diskuzi o náročnějších tématech a sdílet je s publikem.

„V Propasti se snažíme hledat cestu, jak někomu jinému zprostředkovat svoji vnitřní úzkost, strach a pocit zoufalství, který doslova ochromuje celé tělo. Současně se při tomto sdělování otevírá ještě jiná rovina, a to je rovina lásky. Nejen v podobě intenzivního vztahu ke krajině, ale i k dalším osobám, které nám pomáhají vystoupit ze ,sebe zahleděnosti‘ a dělat něco, co nás přesahuje,“ dodává Fričová.

Autorka Dagmar Fričová se inspirovala knihou islandského autora Snaera Magnasona s názvem O času a vodě. Tato kniha se zabývá tím, jak hovořit o klimatické krizi srozumitelně a zároveň tak, aby to oslovilo naše emoce a vztahy. Kniha Arktické sny reportéra Barryho H. Lopeze Fričové zprostředkovala polární krajiny a jejich postupné proměny a představy o nich. Fričová při přípravě materiálů pro vznik textu vedla rozhovory s několika odborníky, kteří se tématu deprese a environmentální krize věnují. Jedním z nich byl psycholog a ekopsycholog Jan Krajhanzl, dále teolog a farář CČSH Filip Sedlák nebo psychiatr Ondřej Válek.

„Propast je o děsu, co nás ochromuje a nevíme si s ním rady, o strachu sblížit se s druhým člověkem a o neustálé sebeanalýze, která má být léčivá, ale je tomu právě naopak. O setkání, porozumění, sdílení a naději, že ještě všechno není ztracené, pokud jsme ještě schopni otevřít dávno zabouchnuté dveře. Je to pro mě symbol toho, že je načase si připustit, že prostě můžeme být smutní. Že ve společnosti zaměřené na výkon, růst a hromadění je čím dál tím víc lidí, kteří to nezvládají a doslova touží po skoku do propasti,“ komentuje téma inscenace režisérka Lucie Ferenzová a dodává: „Symbolické je, že v geologii se propast v zemském povrchu nazývá deprese.“

Diváci se na začátku děje ocitnou v pokoji po večírku v momentu, kdy se postavy probouzejí. Scénickou dominantou inscenace je postel, která je symbolem intimity, blízkosti, bezpečí, ale v depresivních stavech taky místem, kde se člověk uzavře do sebe,a ze kterého nevstane týdny. Postupně se proměňuje a stává se krajinou, která nabude až mýtického rozměru. Na vizuální a zvukové koncepci se podílí audiovizuální umělec Michal Kindernay a hudebnice Iana Koroleva, která si říká Rlung. Scénografii a kostýmy vytvořila Andrijana Trpković a Minna Liebhart.

Komorní obsazení dvou herců dovoluje soustředěnou a intimní hereckou práci. Dvojice Jana Kozubková a Šimon Krupa navazují na jejich započatou spolupráci v rubínovské inscenaci Na konci století ryb. „Propast nevydává odpovědi na to, co dělat, když je člověk v depresi, nebo trpí environmentálním žalem. Spíš se snaží otevřít určitou krajinu, kde je přítomný smutek, skepse, úzkost a strach bez nějakého zahalování. Vedle sebe leží v posteli dva poměrně mladí lidé, o kterých by se mohlo říct, že mají všechno před sebou. Jenže z perspektivy Propasti je všechno marné,“ dokresluje základní situaci Fričová.

Inscenace Propast bude mít premiéru 24. března. Reprízy následují 25. března a 20. dubna

Vstupenky jsou dostupné na webových stránkách divadla 

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín