Kouzlo novocirkusového umění, divadla i hudby mohou návštěvníci objevovat až do 3. září.














Foto: ©František Ortmann/Letní Letná
Taneční magazín
Letní Letná potrvá až do 3. září 2023
Kouzlo novocirkusového umění, divadla i hudby mohou návštěvníci objevovat až do 3. září.














Foto: ©František Ortmann/Letní Letná
Taneční magazín
Čeští umělci během léta reprezentují tuzemskou kulturu na mnoha mezinárodních festivalech a akcích v zahraničí
Čeští umělci během léta reprezentují tuzemskou kulturu na mnoha mezinárodních festivalech a akcích v zahraničí. Mezi jedny z nejprestižnějších patří Tel Aviv Dance Festival, který se koná v Izraeli. V Suzanne Dellal Centre se na konci července mohli diváci seznámit s českým současným tancem a pantomimou. Současný tanec zastupoval soubor Věra Ondrašíková & kolektiv, který představil svou úspěšnou inscenaci Witness.
V Tel Avivu vystupoval také náš přední mim Radim Vizváry s inscenacemi Sólo a Paperboy. Velkou část července strávil na cestách také tým Tance Praha, pod jehož záštitou vystoupily tři umělecké kolektivy v Itálii a v Riu de Janeiru. A soubor Spitfire Company je letos pozván na Ediburgh Fringe festival.
Příběhy stromů nejen v Tel Avivu
S tvorbou Věry Ondrašíkové kombinující současný tanec, poetický light design a manipulaci s objekty, se diváci seznámili během dvou vyprodaných představení 27. července, vedla také taneční workshop. Divákům představila projekt Witness v jeho kompletní jevištní podobě, adaptovaný však pro izraelské publikum. Dotýká se v něm otázky vztahu člověka k přírodě a životnímu prostředí a využívá jak sofistikované jevištní prostředky vytvářející iluze v prostoru, tak práci s přírodním materiálem, kterým jsou zde větve listnatých stromů. To ony jsou svědky lidských životů, ale i samotnými aktéry.
„Myslím, že mohu říct za celý tým, že jsme si zájezd užili, byl to velmi intenzivní zážitek. Přišlo mi jen trochu líto, že po druhém představení jsme museli začít balit a pomalu se chystat na letiště, protože se rozvinuly velmi hezké interakce, diváci za námi po představení chodili a chtěli si o něm ještě povídat. Vidím jak je důležité nevěnovat všechen čas pouze pro přípravu a hraní, ale i pro setkávání,” říká Věra Ondrašíková.
„Byli jsme pozváni ředitelkami Suzanne Dellal Centre a festivalu Naomi Perlov a Anat Fischer Leventon, které viděly Witness na České taneční platformě 2022,“ vypráví. „Jsem vděčná, že daly našemu představení takovou důvěru, ačkoliv je neobvyklé a divácké přijetí nebylo vůbec jisté. Po pražském představení říkaly, že to pro ně bylo tehdy jedno z nejsilnějších děl na platformě a velmi vyzdvihly živou hudbu Filipa Míška. Vyprávěly nám také, že v Izraeli se staví nebo stavělo tak, že je vždy mezi několika domy zasazený strom, který se stává pamětí příběhů jednotlivých rodin a funguje jako takový most mezi sousedy. Sama si musím teprve k tomu najít nějaké další informace, ale s naším představením to rozhodně rezonuje. A možná to je důvod, proč jsme byli na Tel Aviv Dance Festival vybráni. V každém případě to pro nás byla veliká motivace.“ Na základě účasti na České taneční platformě byl ostatně Witness vybrán i na festival Dance München. „Dramaturg festivalu Peter Sampel doporučil naše představení umělecké ředitelce Nině Hümpel, která je jednou z nejvýznamnějších německých tanečních kritiček a jejím sítem neprojde jen tak ledacos. Tahle dvě setkání pro nás byla zásadní,“ dodává choreografka.
Dramatické okolnosti
Přípravy na cestu do Izraele probíhaly od prosince do července. „Víkend před naším odjezdem zesílily protestní akce a v době, kdy jsme odlétali, hrozila generální stávka. Byli jsme z celé situace pochopitelně nervózní, řešili jsme bezpečnostní stránku věci, bylo to pro nás náročné psychicky a také fyzicky, protože jsme letěli v noci. Letenky jsme získali díky Českému centru v Tel Avivu zdarma, ale šlo o noční přelety,“ popisuje Věra zážitky souboru. „Na místě jsme měli tři dny na přípravu, měli jsme také workshop, krátkou choreografickou dílnu pro profesionální tanečníky. Navíc jsme věděli, že v Izraeli jsou všechny stromy vzácností a člověk si nesmí brát ani průřezy. I tak by byly úplně suché.“
Specifikem inscenace Witness je totiž používání velkých přírodních větví, náletových stromků nebo keřů. Jeden kmínek tentokrát převáželi z Prahy do Izraele letadlem a nebyl to úplně jednoduchý proces. „Větev jsme zabalili a poslali, všechno prošlo a až na poslední bráně na letišti v Tel Avivu u proclení nás zastavili a nechtěli nás pustit. Celníci se chtěli spojit s produkcí divadla, ale bylo pět ráno, takže nikdo ještě nebyl v práci. Ale asi po tři čtvrtě hodiny dohadování nás nechali jít i s větví,“ vypráví teď už s úlevou Věra, „Nicméně druhý den za námi do divadla přišli z ministerstva životního prostředí, že dostali informaci z letištní bezpečnosti a byl z toho velký malér, chvíli to vypadalo, že ani nebudeme hrát. Dopadlo to tak, že jsme se zavázali, že stromek po představení zlikvidujeme nějakým předepsaným způsobem, zkrátka bylo to jako z akčního filmu.“
Další „rekvizity“ vznikly už na místě. „Olivovník je zde posvátný strom, ale právě je prořezávali, takže jsme ho mohli využít a pak jsme měli ještě jeden strom z Jeruzaléma. V Izraeli panovalo skutečně extrémní sucho, takže jsem se snažila představení přizpůsobit i tomuto tématu, dotknout se motivu sucha, požárů, které panují i v Evropě, a především adaptovat příběh na místní podmínky. V našem představení se odráží téma boje, souboje, konfliktů, snažila jsem se tedy posunout význam směrem ke konfliktu dvou národů, které se nemohou dohodnout ani na tom, čí je jejich posvátný strom. To vše se do představení přetavilo a vznikla nová verze.“
Na obou představeních reagovalo nakonec publikum odlišně, zřejmě bylo i jiné složení diváků. Větší úspěch měla druhá repríza. „Přišli se s námi seznámit lidé s profesní komunity a taneční školy, měli jsme z toho opravdu dobrý pocit, že to celé mělo smysl,“ uzavírá choreografka úspěšné hostování.
Trocha čísel
Nejúspěšnější inscenace Věry Ondrašíkové Guide byla v roce 2017 vybraná do Aerowaves Top 20 a tím získala velkou pozornost zahraničních promotérů. Získala také řadu ocenění (Cenu diváků, Cenu za světelný design a Cenu Tanečník roku pro Jara Ondruše na České taneční platformě) a dnes se blíží 70. repríze, což je v rámci scény současného tance vysoké číslo. V prosinci 2021 měla premiéru nejnovější inscenace Ondrašíkové Witness, která získala Cenu diváků na České taneční platformě 2022. Byla již uvedena v listopadu loňského roku ve slovinské Lublani a letos v červnu na mezinárodním tanečním festivalu v Mnichově. Izrael byl třetím zahraničním zájezdem.
„Odhadem polovina repríz inscenace Guide se odehrála v zahraničí“, upřesňuje Věra Ondrašíková. „Hráli jsme ho například v Jeruzalémě, v New Yorku, Soulu, v Drážďanech nebo v dánském Aarhusu v rámci festivalu Aerowaves. Také jsme vystupovali v Polsku a v Británii, jednou na festivalu světelného designu v Leedsu a pak také v Birminghamu na tanečním festivalu. Největší ohlas si pamatuji v rámci Noci kultury ve Vilniusu, kdy jej během jednoho večera vidělo přes 1 000 lidí a měli jsme čtyři děkovačky v řadě se standing ovation. To byl jeden z nejsilnějších zážitků vůbec.“
Soubor Věra Ondrašíková & kolektiv nyní pracuje na novém dlouhodobém projektu s názvem Clouds, ve kterém se zaměří na práci s mládeží a téma křehkosti psychického zdraví. Koncept vznikl již v lednu tohoto roku, premiéra je naplánovaná na jaro 2024. Projekty se vyznačují dlouhými obdobími příprav a zkoušení, soubor se také soustředí na jejich intenzivní reprízování a prezentaci na zahraničních festivalech. Pořádá také choreografické dílny pro teenagery a workshopy současného tance pro širokou veřejnost. Nezapomíná ani na nejmladší generaci, ve které si pěstuje budoucí publikum, pravidelně uvádí představení pro základní a umělecké školy s diskuzí.
Věra Ondrašíková vystudovala výtvarné gymnázium a poté obor choreografie na pražské AMU. Jako tanečnice se podílela na projektech českých a zahraničních choreografů. Získala cenu „The most outstanding dancer” na festivalu Masdanza na Kanárských ostrovech a nominaci v soutěži Das beste deutsche Tanzsolo v Lipsku. Hostovala mj. v Divadle Komedie (Klára S. – režie David Jařab).
Její představení byla uvedenana festivalech Tanec Praha, Biennale de la danse v Lyonu, na festivalu Aerowaves v Londýně, Aerodance v Amsterdamu, Cynetart v Drážďanech a Masdanza na Kanárských ostrovech (I. cena za skupinové dílo). Jako rezidenční choreografka pracovala v Mexiku, Německu a ve Francii. Vytvořila choreografii k Havlovým Antikódům na Nové scéně, které byly v roce 2013 uvedeny ve Washingtonu, Miami a New Yorku.
Její soubor působí pod značkou Věra Ondrašíková & kolektiv na české a zahraniční scéně od roku 2008. Dosud nejúspěšnější inscenace Guide se dočkala sedmdesáti uvedení po celém světě a získala řadu cen (na České taneční platformě 2016 Cenu diváků, Cenu za světelný design a cenu Tanečník roku pro Jara Ondruše), v roce 2017 bylo představení vybráno do mezinárodní sítě Aerowaves. Představení Witness získalo Cenu diváků na České taneční platformě 2022 a je uváděno na mezinárodních festivalech (Dance München, Tel Aviv Dance Festival). V roce 2024 soubor uvede premiéru nového představení pro mladé publikum Clouds v divadle PONEC.
Lucie Kocourková
pro Taneční magazín
Nová sezona v divadle PONEC
PONEC – divadlo pro tanec v září vstoupí do jubilejního roku. Aktuální 25. výročí svého založení oslaví programem ozdobeným několika světovými a českými premiérami, programem plným událostí pro všechny milovníky současného tance. Zahájení nové sezony ve dnech 5. až 16. září reflektuje bohatost programové nabídky aktivit divadla PONEC od dětí až po seniory.


Novou sezonu v divadle PONEC otevře 5. září ve 20.00 a 6. září už v 18.00 Orchestr BERG a Eli a kol. premiérou hudebně-taneční inscenace Stále stejný příběh. Autorky, choreografka Mirka Eliášová a hudební skladatelka Jana Vöröšová, se inspirovaly dávnou inuitskou legendou. Hlavním tématem jsou člověk a příroda, a proto se v inscenaci přednostně využívají „recykláty“. Druhou zářijovou tuzemskou premiérou bude 30. září triptych Together Alone ukrajinské umělkyně Yany Reutové, který už má za sebou úspěšné uvedení na Kilowatt festivalu v italské Cortoně.

„Přijďte tančit!“ zní z PONCE lákavá výzva. Hned 11. září se rozjedou pravidelné taneční dílny pro teenagery pod vedením zkušených lektorů – Současný tanec pro teens. A ve dnech následujících pak dostanou prostor další otevřené lekce pro veřejnost: Dance Well – ozdravná síla tance pro všechny, bez ohledu na věk a pohybové omezení, lekce jsou vhodné nejen pro lidi, kterým do života vstoupila Parkinsonova choroba; Pohybově-hlasové dílny pro starší a seniory; Contemporary dance pro každého, kdo se nebojí vyzkoušet něco nového; Dílny pro děti vedené umělci z Ukrajiny a Tanec školám.
Součástí zahájení sezony je například také Neényi – smyslové představení pro batolata, rodiče, prarodiče i nerodiče v podání spolku Ostružina, které v repertoáru reprezentuje aktivitu přístupnou již těm nejmenším. PONEC je pravidelně součástí větších komunitních akcí. V zahajovacím programu jsou proto zařazeny také taneční události v Krenovce v rámci oblíbené sousedské slavnosti Zažít město jinak – Stories Věry Ondrašíkové a PRIMA session Viktora Černického.

Atraktivními tituly je naplněn i další zářijový program. Nechybí četnými cenami ověnčená audiovizuální inscenace Věry Ondrašíkové & Kolektivu s názvem GUIDE. Ani performance-dialog Zero etc., která je vhodná pro děti od osmi let a tentokrát bude doplněná hernou Cécile Da Costy, či dvě představení F*cking Beautiful Spring. Inscenace kolektivu Spitfire Company je inspirována nekonečným posloucháním oratoria El Niňo amerického skladatele Johna Adamse, rapových veršů Kae Tempest a hudebního rituálu skupiny Shortparis z petrohradského undergroundu.


Foto: Adéla Vosičková, Vojtěch Brtnický, Adam Mráček
Markéta Faustová
pro Taneční magazín
Plné sály, standing ovations, vřelé reakce…
Plné sály, standing ovations, vřelé reakce… Výjimečné turné tří titulů vytvořených v České republice s umělci z Čech, Ukrajiny i Brazílie na festivalu Dança em Trânsito vzbudilo mimořádný zájem a pozornost. Během dvou týdnů od 2. do 15. srpna brazilské i mezinárodní publikum vidělo sérii 12 představení v divadlech i veřejném prostoru čtyř měst. Po úvodním Rio de Janeiru následovala města Brasília, Goiânia a São Paolo.

Rio de Janeiro získalo během pandemie skvělé zázemí pro tanec – na jaře 2022 byl otevřen dancehouse s názvem Espaço Tápias. Jeho ředitelka Giselle Tápias zároveň pořádá již řadu let festival Dança em Trânsito, který probíhá vždy v létě (červenec – srpen) v řadě měst po celé Brazílii. Do Ria zve lídry významných evropských i zaoceánských festivalů tak, aby zhlédli co nejvíce z jihoamerické i evropské taneční scény. K akci patří diskuse a networking mezi oběma kontinenty. Díky tomu vznikla myšlenka spolupráce s festivalem TANEC PRAHA.

Turné zahrnovalo čtyři site-specific verze Rotas Afora, vždy pro jiný veřejný prostor – v díle Flávie Tápias vystoupilo 8 tanečníků a tanečnic a 1 hudebník z Prahy spolu s Brazilci. Pět představení Jámy lvové úspěšného souboru POCKETART Johany Pockové a Sabiny Bočkové s živou hudbou Lukáše Palána, z toho 3 x in-door či out-door a navíc dvakrát ve verzi UNLIMITED se zapojením místních performerů z Ria. A do třetice ukrajinská choreografka Yana Reutova žijící po vypuknutí války v Praze 3x uvedla trio Invisible Traces vytvořené pro české performery Lukase Bliss Blahu, Jitku Čechovou a Žanetu Musilovou. V poslední lokaci v alternaci české tanečnice Jitky Čechové Brazilkou Clarou da Costa. Clara alternovala již během turné v ČR Yanu Reutovou v jejím projektu pro galerii Louny a položily tak základ další spolupráci jak pro tento festival, tak i pro další rok.

„Ministerstvo kultury ČR nabídlo mimořádné možnosti spolupráce díky EU – Recovery Fund. Národní plán obnovy tak podporuje mezinárodní koprodukce a jejich turné výrazně více než kdykoli předtím,“ říká Yvona Kreuzmannová, zakladatelka a ředitelka Tance Praha, a dodává: „Uspěli jsme s oběma žádostmi na velké projekty spolupráce se zahraničními festivaly – kanadským Quartiers Danses na září a brazilským Dança em Trânsito na srpen – to je zcela výjimečná šance i zkušenost pro naše umělce. A říkám-li naše, mám na mysli Čechy i cizince pracující u nás, tedy i z Ukrajiny. Do Brazílie jich odjelo devět.“

Představení Rotas Afora v hlavním městě Brasília si nenechala ujít velvyslankyně České republiky v Brazílii Pavla Havrlíková spolu se zástupcem ukrajinské ambasády. „Harmonie současného tance a architektury – jakoby bylo představení ROTAS AFORA šito na míru právě pro niemayerovskou Brasílii. Umělci protančili rampou Muzea republiky až do jeho útrob následováni diváky, takže se smazala pomyslná hranice mezi scénou a hledištěm a diváci se stali přirozenou součástí celého příběhu. Nádherná myšlenka, skvělý zážitek!“ reagovala paní velvyslankyně.

Stejně příznivé reakce provázely i uvedení dalších dvou produkcí umělců z Prahy – Jámy lvové a Invisible Traces – na festivalu Dança em Trânsito.

Markéta Faustová
pro Taneční magazín