Dnes představujeme čtenářům TANEČNÍHO MAGAZÍNU ještě osmý a zároveň poslední soutěžní pár II. pražského ročníku projektu Roztančené jeviště – Souboj divadel Praha II., který tvoří herec Miroslav Hrabě a tanečnice Zuzana Šťastná a společně reprezentují Divadlo Radka Brzobohatého. Páru byly na tiskové konferenci vylosovány brazilská samba a ladný waltz. Níže je sestřih z tréninků, který slouží jako podklad pro tipovací soutěž – anketa je spuštěna na webu www.roztancenedivadlo.cz.
Stále se můžete (placeně) účasnit generálního večera 14. 3. 2019, protože na finálový večer jsou již lístky zcela vyprodané.
Čtenářům TANEČNÍHO MAGAZÍNU představujeme již sedmý a předposlední soutěžní pár II. pražského ročníku projektu Roztančené jeviště – Souboj divadel Praha II., který tvoří herečka Berenika Kohoutová a tanečník Jakub Necpál a reprezentují Divadlo Studio DVA. Tomuto páru byly na tiskové konferenci vylosovány brazilská samba a svižný quickstep. Níže je odkaz na sestřih z tréninků, který slouží jako podklad pro tipovací soutěž – anketa je spuštěna na webu www.roztancenedivadlo.cz.
Berenika Kohoutová
Stále se můžete (placeně) zúčastnit generálního večera 14.3. 2019, protože na finálový večer jsou již lístky zcela vyprodané.
Prostřednictvím Jihočeského divadla se na pražské experimentální scéně NOD představí i Karel Čapek. Ba co navíc – on tu divadelní scénu dokonce i vytvořil!
Divadlo, které musíte zažít.
Tohle není divadlo, tohle je hra. Žádné hlediště, žádné jeviště. Příběh, který můžete vidět jen očima jedné z postav. GAME je participační divadlo postavené na principech LARPu (Live Action Role Playing Game) – hraní za fiktivní postavu v reálném čase a prostoru. Je to jako hrát deskovou hru na hracím plánu velikosti tenisového kurtu. Figurku nepotřebujete – tou jste vy sami. Hru prožijete v kůži jedné z 50 postav příběhu. Abyste zvítězili, budete muset řešit její problémy a plnit její přání. Vývoj hry budete moci kdykoli ovlivnit, ať už svým rozhodnutím, slovy nebo činy. Jak váš příběh dopadne, bude jen a jen na vás.
Janek Lesák & kol.: GAME
Kdy: sobota 2. 3. od 20:00 Kde: Divadlo NoD (Dlouhá 33, Praha 1)
Představení se odehraje v rámci festivalu JIŽNÍ SPOJKA – divadelní přehlídky Jihočeského divadla v Praze. Jihočeské divadlo jede za vámi! Směr Budějovice – Praha. Veze s sebou to nejlepší ze své produkce.
Účinkují: Martin Dobíšek, František Hnilička, Petr Hubík, Dana Ibragimová, Terezie Jelínková, Jan Kaštovský, Denisa Posekaná, Lucie Valenová, Bartoloměj Veselý, Martin Holzknecht, Vjačeslav Zubkov
Malíř Antonín Vojtek oslavil své pětaosmdesátiny výstavou. Máte poslední možnost ji navštívit. Unikátní dopis návdavkem!
V úctyhodných pětaosmdesáti letech uspořádal moravský patriot, malíř Antonín Vojtek již svou 215. výstavu. Odehrává se – ještě do 10. března 2019 – v Městské galerii Pod vodárnou (spadající pod Městské muzeum) , na adrese: sídliště Dukelských hrdinů 2747/4a, 690 02 Břeclav.
Vlastní výstava tohoto malíře, který ačkoli vystavoval různě po světě a vystavoval na nejrůznějších místech naší planety, tak jej to nejvíce táhne k rodné Moravě.
Antonín Vojtek: Revolution
Antonín Vojtek je i portrétistou řady předních osobností. Jako muže jej lákaly především ženy. Portrétoval Dagmar Havlovou, Lívii Klausovou, Chantal Poullain, ale i Barboru Špotákovou, Hanu Ulrychovou, Gabrielu Vránovou a mnoho dalších dam i mužů.
Antonín Vojtek: Hustopečská fontána
A co na svůj plodný autorský život sám malíř?
„Vím, že by bylo moudré mlčet, neříkat nic. Ale což patřím mezi moudré, když jsem v životě udělal tolik chyb? Ale … kdo jsme bez viny? Kdo z nás lidí chyby nedělá. Je jen kumšt si to přiznat. Jde jen o odvahu…
Antonín Vojtek
Musím si přiznat, že jsem mnoho času promarnil. ,Promarnil´ znamená, že jsem mohl udělat více, ale za jakou cenu?
Nešel jsem za slávou ¨,přes mrtvoly´, za každou cenu. Šel jsem poctivě cestou úporné práce a hlavně jsem nekalkuloval. Přátele jsem nezrazoval, nepřátelům odpouštěl, nešťastné podporoval a měl s nimi slitování.
Nezapomínal jsem se usmívat, neboť jsem stále více poznával, že se život nesmí brát tragicky a zase tak o moc nejde.
Nu a tak si říkám. Díky, osude, za vše, co jsi mi na cestu životem přichystal. Bylo toho dost, číše se naplňuje. Osud vinař, dobrý vinař, mi nalil dobrého vína a já je nepil ,do němoty, já pil po doušcích a i tím málem jsem se opíjel rád.
Mé oči se ale stále dívají na svět stejně jako tři čtvrtě století v minulosti, neboť oči nestárnou a stále registrují krásu. Ano, chtěl bych si žít s krásou, krásnou múzou až do chvíle, kdy se proměním ,proměnou dokonalou´ v obláček zapomnění,“ prozrazuje Antonín Vojtek.
A závěrem reprodukujeme krásný dopis Antonína Vojtka, který je tou nejlepší pozvánkou na výstavu:
