Dětská paliativní péče, apokalyptická sci-fi o lidskosti nebo vizuální umění v bývalých prostorách SNB
Témata, která rezonují v různé míře společností, kulturním světem i napříč rozličnými obory. Letošní ročník Mezinárodního festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu má v plánu dostat se do nitra svých diváků i tvůrců a tvůrkyň. Festival bude zahájen již tento pátek, 4. října v 18 hodin, vernisáží výstav v domě Hybernská 997/2, v bývalém sídle Sboru národní bezpečnosti a od 20 hodin premiérou francouzské inscenace Elles vivent v prostoru ARCHA+. V následujících devíti festivalových dnech mohou diváci navštívit také divadlo Alfred ve dvoře, ARCHU+ nebo vršovickou kulturní křižovatku Vzlet. Jak je pro 4+4 dny v pohybu příznačné, program se bude odehrávat nejen v kulturních prostorech, ale i tam, kde je to nečekané. Například na pražském náměstí Republiky nebo u usedlostí Bulovka a Cibulka na Praze 5. Výstavní a divadelní část programu bude doplněna přednáškovým cyklem na téma Vztahy, diskusemi nebo Choreografickým fórem. Program a vstupenky jsou dostupné na webu akce.
„Zahraniční inscenace i české premiéry zpracovávají dokumentární i fiktivní formou originální příběhy, které podávají zprávu o současném světě a reflektují otázky lidské existence a společenských změn. Soubor Tantehorse například otevírá velmi důležitou, ale v české společnosti zatím docela tabuizovanou otázku dětské paliativní péče. Nezávislá platforma Temporary Collective zase uvede v premiéře českou verzi své zvukové performance, která vznikla jako reakce na život a restrikce v covidovém období,” přibližuje jen některé z inscenací dramaturg divadelního programu, Pavel Štorek.
Apokalyptická sci-fi o lidskosti, ze života plaček a oplakávačů a jaký dávají svobodě tvar děti?
„Jediné divadelní představení o politice, na které vás prosíme, abyste se v této době šli podívat,“ napsal francouzský plátek Libération o inscenaci Elles vivent (Ony žijí) Antoina Defoorta, která je zároveň zahajovacím titulem 4. října v ARŠE+. V titulu inscenace je řeč o myšlenkách, to ony žijí, žijí si vlastním životem a není snadné se jich zbavit. Autor inscenace zjistil, že jedním z mála způsobů, jak zabít myšlenku, je zapomenout na ni. Ale má to háček… To mezinárodní taneční soubor Burkicom se sídlem v Praze otevírá téma umělé inteligence, a to, jaké jí člověk vtiskl vlastnosti. Dost dobře jsou to hlavně sny o nás samých, vytvořili jsme stroje jako nástroj obrazu někoho, kým bychom sami chtěli být a co bychom chtěli umět. Inscenace o vizi konce, který bychom chtěli zažít, se uskuteční v prostoru ARCHA+. Veřejný prostor naopak oživí nezávislá platforma Temporary Collective a jejich zvuková performance SILENT, která bude mít českou premiéru. Náměstí Republiky se stane místem, kde se jednotliví účastníci propojí audio navigací skrze sluchátka. Jeden hlas je následován dalším a společná hlasová symfonie je následovaná reakcí pohybů. Dílo vzniklo jako reakce na období pandemie a reflektuje uzavřený veřejný prostor, uzavřené hranice i zranitelnost našich těl. Spolek Fosilie, za kterým stojí Marta Trpišovská, Jana Látalová a Lea Švejdová, vezme diváky do světa pohřebních rituálů a profesionálních plaček a oplakávačů. Inscenace Stojíme v pohnutí je pohybově hudební expanzí do tohoto univerza. Zcela jiným zážitkem bude choreografie WASCO! belgického souboru Voetvolk, ve které děti ve věku od 6 do 12 let doslova vykreslí to, jaký má v jejich fantazii svoboda tvar.
To je ale jen malý výběr z divadelního programu. Návštěvníky festivalu čeká řada dalších českých i zahraničních premiér, work in progress i site specific performance.
Místa činu v rukou kurátorů Kristýny Hájkové a Radka Wohlmutha
Historie domu Hybernská 2 je velmi pestrá a dlouhá. Nejprve hostinec a následně hotel přinášeli svým hostům spíš zábavu a příjemně strávené chvíle. Před druhou světovou válkou se ale z hotelu stala administrativní budova a v ní sídlil například Pracovní úřad. Nicméně až od roku 1945 se píše pochmurnější příběh tohoto domu, který se postupně stal také sídlem složek Ministerstva vnitra. V domě se nacházely kanceláře, čekárny, výslechové místnosti, tajné byty, v přízemí sídlil společenský klub IX. Správy SNB (Správa pro politickovýchovnou, vzdělávací a kulturní činnost), nazývána v té době také jako „Správa písní a tanců“. Letošní výstavní projekt Místa činu přináší do tohoto domu výstavy, přednášky a setkání tematizující vztahy, vnitřní stav člověka a svět kolem něj.
„Kurátoři letošní výstavy i přednášek Kristýna Hájková, Radek Wohlmuth a Kamila Ženatá vyšli z této nedávné minulosti a tematizují nitro člověka, vztahy i dialog mezi minulostí a budoucností. V rámci výstavy s názvem v_nitro již několik týdnů pracuje pět desítek umělců v interiérech spletitého pavlačového domu, ve kterém lze stále zahlédnout dávný půvab, jenž měl kdysi před svou policejní minulostí,” přibližuje letošní téma vnitro kurátorka Míst činu Denisa Václavová.
Na 4+4 dny v pohybu za uměním i vzděláváním
Výstavy doplní komentované prohlídky, diskuse, setkání s tvůrci i tvůrkyněmi, kurátory a další program, který přiblíží historii i současnost budovy a její příběh. Návštěvníci se mohou zúčastnit například přednáškového cyklu na téma VZTAHY, který připravila a bude moderovat Kamila Ženatá. Přednášky předních českých psychologů a psychoterapeutů tematizují vztahy ve skupině, vzájemné ovlivňování se i traumata, ať už jde o jejich původ či vliv. U příležitosti vydání 73. čísla časopisu Flash Art Czech & Slovak Edition o uměleckých festivalech proběhne moderovaná diskuse na téma Pozice výtvarných festivalů na české umělecké scéně se zástupci a zástupkyněmi českých festivalů působících na manažerských a kurátorských pozicích nebo jako výkonná produkce. Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA pak ve dnech 5. až 8. října pořádá Choreografické fórum, jehož ústřední téma je obsaženo v otázce: Jaká je pozice tvůrců a publika v současném performativním umění?
Nejen Hybernskou 2, ale i vršovický Vzlet, ARCHU+ nebo Alfreda ve dvoře rozhýbou 4+4 dny v pohybu ve dnech 4.–13. října 2024. Program je dostupný na webu festivalu a vstupenky jsou k zakoupení na platformě GoOut
Foto: Vojtěch Brtnický, Markéta Černá
Michaela Sikorová
pro Taneční magazín
