Poznejte s námi blíže letošní soutěžící!
Zeptali jsme se….
Martina Viktorie Kopecká – nekonvenční duchovní
Bylo třeba Vás přemlouvat k účasti v soutěži?
„Já jsem za sebe věděla, že bych to moc chtěla zkusit, ale protože jsem služebnice v církvi, tak jsem se musela zeptat, co si o tom myslí ostatní.“
A co si mysleli? Schvalovali tu myšlenku hned?
„Mým přímým nadřízeným je biskup, který mi dal důvěru.“
Možná by Vám to opravdu v nějaké jiné církvi nepovolili?
„Dnes už je to v mnoha církvích trošku jinak než dřív. Ale ono by to asi bylo v rozporu s celibátem. Já jsem se ovšem nerozhodla pro dobrovolný celibát, tak to šlo.“
Co pro Vás představuje tanec?
„Je to opravdu intimní záležitost, dialog dvou lidí, vyprávění jejich příběhu. Zároveň nejde jen komunikaci v páru, ale i objevování sebe samotných.“
A jak to vnímáte po pár trénincích? Je to větší dřina, než jste si myslela?
„No, fyzicky si myslím, že bych to asi zvládla, ale promyslet kam která noha, to je pro mě opravdu těžké.“
Jak to jde zvládnout s Vaší prací dohromady? Jak vypadá Váš den?
„Problém s časem mám vždy enormní. Ráno trénuji, pak přijdu domů, najím se a pracuji třeba do jedenácti do večera. Lidé, které připravuji ke křtu či svatbám, mají většinou čas večer. Víkendy obecně moc volné nemám, ale to je zkrátka realita duchovní služby.“
Obáváte se poroty?
„Dříve jsem nebyla divačka, takže nevím, co mě čeká, ale celý svůj život se setkávám s posuzováním. Tanec jsem se začala učit v srpnu, takže v tom určitě nebudu tak dobrá jako v něčem, co jsem sama objevila jako určité obdarování.“
Co pro Vás znamená, že jste považovaná za nekonvenční duchovní?
„Nekonvenční farář nemusí být nutně divoch, který porušuje všechna pravidla. Spíše to pro mě představuje otázku nových obzorů, které objevuji. Tanec mě nevzdaluje od služby, spíše naopak.“
A co až soutěž skončí? Budete tančit dál?
„Určitě! Vlastně už si to ani nedokážu představit, že když vyletím, tak v pondělí nebude trénink. Nemám strach z toho, že nevyhraji, nebo skončím moc brzy. Bojím se, že o tanec přijdu.“
a Marek Dědík
Co byste chtěl dělat, kdybyste nebyl tanečníkem?
„Vždy jsem chtěl být zpěvákem, ale hlasově bohužel nemám ani na karaoke.“
Kolik času Vám zabere taneční trénink?
„Trénujeme prakticky denně dvě až tři hodiny.“
Jaký máte vztah k církvi?
„Do kostela sice nechodím, ale věřím, že tu někdo nad námi je. Chtěl bych se určitě zastavit na mši, kterou celebruje Martina. U nás totiž panuje přesvědčení, že církev neustále funguje jako staromódní instituce, ale to není pravda.“
Zeptali jsme se….
Mirai Navrátil
Velký hit „Když nemůžeš, přidej“ může být dost symbolický pro tréninky, ne?
„Ani ne, spíše přidáváme četnost návštěv občerstvovacích míst, takže chodíme více jíst. Na figuru to zatím nemá vliv, ten výdej energie je značný.“
Asi nemáte problém s fyzickou kondicí, že? Hrál jste závodně tenis a zpěváci jsou obvykle také v dobré kondici…
„Kondice je, myslím, v pohodě. Větší potíže mi dělá můj pohybový aparát, skoro mám dojem, že jsem zralý na nějaký kloubní přípravek. Pravou kyčel při latině cítím opravdu hodně. Věnuji se tedy více strečinku.“
Máte strach z poroty?
„Z toho hodnocení samozřejmě strach mám.“
Máte rád výzvy. Co přijde po dotančení ve StarDance? Víte už o něčem?
„Uvidíme, co mi život nadělí. Uvažoval jsem, že bych se vrátil k tenisu nebo golfu anebo úplně k jinému sportu a chtěl bych se v něm dostat na nějakou slušnou úroveň.“
a Lenka Nora Návorková
Jaký je Váš největší taneční úspěch?
„Čtyři tituly mistra republiky, účast na mistrovstvích Evropy a světa, umístění v top 48 v největší soutěži na světě Blackpool Dance Festival.“
Bojíte se Vy poroty ve StarDance?
„Rozhodně se nebojím, naopak jsem zvědavá na její postřehy. Po tanci samotném s tím už člověk stejně nic neudělá.“
Jak sestavujete choreografie pro Miraie? Před tím jste tancovala s Jiřím Dvořákem – je to podobné?
„Hrozně nerada bych je srovnávala, každý z nich je osobnost. Jirka byl elegán a takové bylo i jeho tancování. Tady to bude jiné, jsme s Miraiem stejně staří, mám jiné možnosti, ale hodně záleží na hudbě a tematických kolech. U mě to vlastně ani tak nezáleží na tom člověku jako takovém, jako na tom, jaká je hudba. Tu jsem se snažila vybrat tak, aby k Miraiovi co nejlépe pasovala.“
Kolik času protančíte?
„Mimo StarDance, kdy trénujeme tak šestkrát týdně dvě, tři hodiny, tak tančím prakticky pořád.“
Zeptali jsme se….
Andrea Sestini Hlaváčková
Co pro Vás StarDance představuje?
„Vždy jsem StarDance sledovala a obdivovala, jak ti neprofesionální tanečníci dokážou podat takový výkon. Věřím, a tak trochu doufám, že tomu pomáhají i šaty a kamery. Viděla jsem v soutěžích tenistky, které znám z kurtů a doslova jsem čuměla, jak jim to slušelo. Transformace netanečníků je neskutečná!“
Jaký je rozdíl mezi sportovním tréninkem a tanečním?
„Až díky tréninkům tady jsem si uvědomila, jak neuvěřitelně je náročný tenis. Tělo mě bolí převážně z tenisových tréninků. Tady je to spíše náročné na hlavu a čas. Občas mám pocit, že už tančím, ale pak vidím video a je mi jasné, že třeba už to není tak hrozné, ale nevypadá to ani tak, jak jsem si představovala.“
Jak zvládáte péči o dceru a tréninky?
„Velice složitě, soutěž je nesmírně časově náročná, stejně tak logisticky, najít hlídání a nějak ten čas rozdělit.“
a Michal Necpál
Co považujete za svůj největší úspěch?
„Mít možnost reprezentovat Českou republiku na mistrovství světa ve standardních tancích.“
Co Vás přitahuje na StarDance?
„Jde o úžasný a unikátní projekt, který má hlavu a patu. Nikdy mě příliš nebavilo soutěžení a tanec nepovažuji za sport, ale spíše za uměleckou záležitost. Miluji, když si můžu vytvořit koncept sám, vybrat hudbu, vymyslet choreografii a společně ji interpretovat.“
Co byste dělal, kdybyste nebyl tanečníkem?
„To bych chtěl být hudebníkem, konkrétně bubeníkem.“
Foto: Eva Smolíková
Text: Eva Smolíková, materiály České televize
Taneční magazín
