Josef Maršálek, Tereza Mašková, Darija Pavlovičová, David Prachař

Co o sobě prozradily hvězdy letošní StarDance?

Josef Maršálek, cukrář, pekař, pracoval pro britskou panovnici Alžbětu II., vydává čtenářsky úspěšné kuchařské knihy. A jeho taneční partnerka Adriana Mašková

Josef  Maršálek tančí, když zazní pro něho dobrá hudba a má kolem sebe přátele. Teď ale bude tančit, protože musí… Ale tanec nabíjí. To je pro něho  úplně nové zjištění. Také ho povznáší, když se k sobě lidé chovají hezky.  Když někdo přizná, že udělal chybu.  Také miluje pracovat na zahradě. Co se týká tance, jen občas se stalo, že Adriana řekla: „Tak teď už jsme tančili!“  Kdysi chtěl kreslit, aby vyjádřil svoje pocity,  chtěl i natočit animovaný film, ale až teď mu dochází, že tanec to všechno vyjádří beze slov.  Do tance se zamiloval a je to teď taková jeho  milostná aféra. Adriana Mašková  říká, že celý její život je jeden velký tanec.  Tedy tančí v okamžiku, kdy vstává z postele. A je  jedno,  jestli je zrovna v obchodě nebo v obýváku.  Je  neustále v roli trenérky, stále vnímá, co je dobře a co je špatně. Miluje upřímnost, povznáší ji, když si lidé řeknou vše na rovinu a hned. Když skončila závodní kariéru, byla na tanec chvilku naštvaná. Ale teď ho už miluje znovu.  Je ráda, že si takovým obdobím prošla.   Dnes ví, že tanec ve svém životě potřebuje. Realizuje se a je tak šťastná.


Tereza Mašková, zpěvačka, v roce 2014 získala první místo v kategorii Muzikál na mezinárodní soutěži WCOPA a její taneční partner Daniel Kecskeméti

Tereza Mašková tančí, když má radost, klidně i sama doma. Na koncertě, ale klidně si hodí jen tak bokem i na přechodu pro chodce. Od té doby, co je ve StarDance projíždí ta nejlepší videa na internetu a touží podat také takový výkon, je do tance úplně zabraná.  Tereza miluje magické propojení s diváky, když je na koncertě, má pocit, že sedí na obláčku. Jako netanečník prý nevěděla, jak uchopit a užít si tanec. Ale když se nechá vést Danielem a hudbou, jde to.  Tanec jsou pro ni především emoce. Daniel Kecskeméti  se chce hýbat okamžitě, když uslyší hudbu. Někdy je důvod i smutek. Často si prý jen podupuje nebo kýve hlavou, ale něco mu zní v uších. Společenský tanec je podle něj založený na tom, že muž vede ženu, ale pokud partnerka dokáže do tance přidat něco svého, je to pro něj úplně  něco magického, co ho do tance vtáhne o to více.  Vybírá si pro inspiraci styly, kterým se sám nevěnuje.  Miluje momenty, kdy vidí, že jeho studenti si zamilovali tanec a daří se jim. Podle Daniela je tanec  už i přenášení váhy z jedné nohy na druhou. Nic složitého v tom není. Důležité je, aby to byl pohyb v souladu s hudbou.

Darija Pavlovičová, filmová, televizní a divadelní herečka a její taneční partner Dominik Vodička

Darija Pavlovičová  tančí,  když má dobrou náladu, ale i když je smutná.  Hlavně  sama doma, když ji nikdo nevidí.  Nebo na dovolené, kde ji nikdo nezná.  Tanec pro ni znamená silné emoce, nejen  vnímání hudby. Záleží i na technice pohybu a práci sama na sobě. Dominik Vodička  tančí hned, když vstane, celé dny, od rána do večera. Tanec je náročný psychicky i fyzicky, míní, takže  v každé situaci, kdy vynaloží hodně sil, si řekne : “To byl ale tanec“.  A také dodává, že tanec je zábava, která se neobejde bez odříkání si spousty věcí. Původně se chtěl Dominik věnovat tenisu nebo bojovým sportům. K tanci ho přivedli rodiče.

David Prachař, divadelní, televizní a filmový herec, držitel ceny Thálie, Ceny Alfréda Radoka, Ceny Františka Filipovského za dabing a jeho taneční partnerka Zuzana Dvořáková Šťastná

David  Prachař tančí, když je to v jeho popisu práce, když je tanec součástí divadelního představení.  Anebo když má opravdu rozvernou náladu.  Podle něho muži tančí méně než ženy.  Muži spíše pozorují ženy, jak tančí.  Všiml si také, že introverti tančí jinak než extroverti. Duševní rozpoložení ovlivňuje pohyby člověka. To je prý výsledek jeho mnohaletého výzkumu a pozorování.  Podle něj také platí, že pokud chce člověk být co nejrychleji nejlepší, vede to jedině tak ke zranění.  Tanec vnímá jako řád pohybu. Zuzana Dvořáková Šťastná tančí kdykoliv má čas, je to její všechno. Volnočasová aktivita, sport, práce i zábava. Skoro vůbec nechodí na plesy či do klubů. Díky tanci se dokáže  povznést nad banality, protože ani závodní tanec vždy nedopadl podle jejích představ. Řekla si ale, že to zkusí zase příště.  Tanec je pro ni zejména vyjádření hudby pohybem, ale hlavně se při něm člověk koncentruje sám na sebe. A dvě těla vytváří něco krásného.

Foto: Eva Smolíková

Taneční magazín

Senegal 2023-2024 s Monikou Rebcovou

Jóga, tanec, bubnování

Vážení cestovatelé, jógíni, tanečníci a přátelé africké kultury,

POZOR! Zážitkový zájezd do SENEGALU s workshopy bubnování, tance a jógy od 28.12.2023 do 20.1.2024 – aktivní dovolená v exotice

 

Nabízíme: 🌴☀️🌊

  • pobyt na 3 týdny – ubytování, (můžete si zvolit i kratší pobyt, např. 10 dnů nebo 14 dnů)
  • Každodenní náplní je plavání v Atlantiku (teplé moře), prázdné pláže bez turistů (teplota 28 o C),
  • plná penze – africké jídlo (snídaně bageta s náplní, oběd a večeře: rýže, čerstvá ryba nebo kuře, zelenina, omáčka bez chemických přísad, jídlo připravují profesionální kuchařky, které pracují v hotelech)
  • pitná voda k dispozici celý den
  • lekce tradičního afrického tance a bubnování v kruhu  s africkými umělci,
  • lekce jógy se mnou – jsem certifikovaná lektorka jógy,
  • dále obden možnost účasti na lekcích současného tance se mnou (a s africkými tanečníky), jsem diplomovaná lektorka tance AMU. Tyto lekce jsou zdarma a jsou bonusem pobytu.
  • Není potřeba mít taneční, bubenické ani jógové zkušenosti,
  • wifi k dispozici 2 hodiny denně
  • obden africký čajový obřad ATÁJA
  • návštěva týdenního festivalu africké hudby a tance v provedení profesionálních umělců ABENÉ FESTIVALO 2023/24
  • návštěva koncertů a dalších vystoupení africké hudby a tance (i po skončení festivalu ABENÉ F.)
  • Podnikneme dva výlety. Navštívíme obrovský posvátný strom Bantau woro.
  • Můžete si nechat naplést africké copánky na vaše vlasy, nechat si ušít letní šaty a košile z africké látky
  • dokonce, pokud jste hudebníci, můžete si natočit demo a vlastní videoklip s profesionálními africkými hudebníky tanečníky!
  • Každý den legrace a zábava.

V ceně není zahrnuta letenka, pojištění na cestu a očkování proti žluté zimnici.

Ubytování je kempového typu na africký způsob, nečekejte 5 hvědičkový hotel.

Pokud byste měli speciální stravovací požadavky ze zdravotních důvodů (alergie na ryby, bezlepková dieta, potravinová  intolerance atd.), je možné Vám vařit speciální dietu.

Na zájezd je potřeba si uzavřít smlouvu a setkat se za tímto účelem osobně na cca hodinový rozhovor o pobytu v Africe.

 

PŘIHLÁŠKY POUZE DO 30.7.2023

Prohlédněte si naše webové stránky

web: Zážitkový zájezd SENEGAL:

Workshop v Senegalu s africkým tancem (webnode.cz)

úvodní stránka a proklikejte se dál……..

Akce v Senegalu, užijte si Senegal (webnode.cz)

Africký tanec v Senegalu (webnode.cz)

Lekce bubnování v Senegalu (webnode.cz)

Jóga u moře v Senegalu. (webnode.cz)

Jóga u moře v Senegalu.

Jóga u moře v Senegalu vás bude bavit. Každý den cvičíme před snídaní, dýcháme ozón a vnímáme nádheru moře a prázdné pláže.

senegalsky-workshop.webnode.cz

Lekce bubnování v Senegalu

Vyzkoušejte hru na bubny s výukou afrického lektora. Bubnování pod africkým sluncem je zdrojem radosti a nových zážitků.

senegalsky-workshop.webnode.cz

Africký tanec v Senegalu

Africký tanec studujeme s profesionálními lektory v Senegalu. Tanec, bubnování a jóga u moře nabíjí novou energií.

senegalsky-workshop.webnode.cz

Akce v Senegalu, užijte si Senegal

Senegal, místo odpočinku, jóga u moře, tanec, bubnování, koncerty afrických umělců. Slunění a plavání v moři.

senegalsky-workshop.webnode.cz

MgA. Monika Diatta Rebcová 

taneční pedagog, korepetitor, garant programu HUDEBNÍ SPOLUPRÁCE PRO TANEC

dance teacher, accompanist, guarantor of the program MUSIC COLLABORATION FOR DANCE

Hudební a taneční fakulta

Akademie múzických umění v Praze
Malostranské nám. 13, 118 00 Praha 1

www.hamu.cz

umělecká vedoucí „Monika Rebcová Dance“

Monika Rebcová Dance (monikarebcovadance.cz)

vedoucí BATOCU-africká hudba a tanec

www.batocu.cz

pořadatel senegalského workshopu

Workshop v Senegalu s africkým tancem (webnode.cz)

 

monika.rebcova@hamu.cz

 

 

Monika Rebcová

pro Taneční magazín

Rozhovor s baletkou a pedagožkou Annou Knollovou

„Taneční sny jsem si splnila nadmíru“

 „Tanec je pro mě především radost,“ přiznává členka baletu Národního divadla moravskoslezského v Ostravě Anna Knollová, která působí také jako pedagožka v baletním studiu při divadle a lektorka jógy.

Vaše sestra Josefína jako malá ráda hrála fotbal a Vy jste při každé písničce tančila. Začínala jste lidovým tancem a pak jste se dostala do přípravky ND v Praze. Pamatuje si, ten pocit, když jste poprvé stála na jevišti? A co Vás ještě bavilo? 

„Moje poprvé na jevišti si pamatuji velmi dobře, bylo to tuším výroční představení Kouzelného Cirkusu v Laterně Magice a mám na to krásné vzpomínky. Pak si také velmi živě pamatuji na všechny Louskáčky v Národním divadle, které jsem tehdy jako členka přípravky tančila. Tanec vždycky převažoval. Z vyprávění nebo i videí a fotek z dětství jsem v kostýmech a při tanci nejčastěji. I když aktivit jsme dělali velké množství a různých, tak nejlépe mi asi bylo ve středu pozornosti.

Vaši rodiče byli svého času úspěšní tanečníci Laterny Magiky. V jednom rozhovoru jste řekla, že to byla jasná volba studovat tanec, jelikož pocházíte z taneční rodiny. A tak jste vystudovala Taneční konzervatoř hl. m. Praha. Jaké bylo vyrůstat v rodině plné tance a divadla?

„Bylo to krásné, se sestrou jsme byly v divadle často, chodily na představení, byly v kolektivu umělců, bylo to inspirativní. Rády na to vzpomínáme. Na konzervatoř jsem pak chtěla právě kvůli té divadelní atmosféře. Být obklopená hudbou, tancem, talentovanými lidmi, naši měli i partu kamarádů a táta hodně cestoval, i přes tu všechnu dřinu to byl krásný svět, alespoň pohledem dítěte.“

Během studia jste vystupovala v inscenacích souboru Bohemia balet Praha (Petr Pan, Děvčátko se sirkami), hostovala v baletu Státní opery Praha (Don Quijote, Giselle) a norském Orsta Ballettschulle v roli Gerdy ve Sněhové královně. A po škole jste nastoupila do souboru baletu Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kde tančíte v baletech – Carmen, Louskáček – vánoční koleda, Mahlerovy vzpomínky, Coppélia. V jednom rozhovoru jste řekla, že taneční sny jste si splnila nadmíru. Jaké role ráda tančíte? V čem byste si ráda zatančila?

„Mám ráda pestrost a té se mi v Národním divadle moravskoslezském dostává a vždy dostávalo. Zatančila jsem si jak v nádherných klasických baletech, tak opravdu úžasných choreografiích od choreografů jako Jiří Kylián či Johan Inger, Jiří Pokorný a dalších. Čím jsem starší, tak si na jevišti užívám i více hraní, ale nějaké budoucí sny asi prozrazovat nebudu, to by se pak nemuselo splnit.“

Čím je pro Vás tanec, tak okouzlující a fascinující? Je Vám bližší klasický nebo současný tanec?

„Tanec je pro mě především radost. Naplňuje mě. Vnímám ho jako takovou meditaci. Člověk na sále i na jevišti zapomene na celý svět a naplno prožívá přítomný okamžik. Mít zdravé tělo, které je schopno něco vyjádřit pohybem, je velký dar.“

Jak jsem již zmiňovala, mám ráda pestrost. Nikdy jsem si nedokázala vybrat. Miluji klasický tanec se vším všudy, možná kromě té touhy po dokonalosti. Z tohoto pohledu je mi zase bližší moderní tanec a jeho velká svoboda a vyjádření opravdovosti.“

V roce 2021 jste ukončila studia v Ateliéru Tanečního a pohybového divadla a výchovy na JAMU v Brně a svoji bakalářskou práci jste nazvala Jóga a její benefity. Proč právě jóga, čím Vás zaujala?

„Studium jsem ještě neukončila, respektive bakalářský stupeň ano, ale pokračuji na magisterském stupni. Józe se věnuji přes deset let a již během studií na konzervatoři jsem zjistila, jak obrovským pomocníkem může pro tanečníky být. Józe se věnuji nejenom jako praktikující, ale před několika lety jsem si udělala lektorský kurz a začala ji vyučovat. Kromě lekcí v jógových studiích, vedu lekce pro tanečníky i v divadle.

Když jsem přemýšlela nad tím, co si zvolit jako téma své bakalářské práce, volba byla jasná.“

A co choreografie nebo pedagogická činnost? Neláká Vás?

„Pedagogické činnosti se věnuji v Ostravě od své první sezóny, což je už devátým rokem. Vyučuji zde v baletním studiu při divadle a vzhledem k zaměření svých studií, věřím, že se jí budu věnovat i v budoucnu. Choreografovat pro tanečníky mě nikdy úplně nelákalo, mám k tomu velký respekt a raději to přenechám jiným. Každopádně v posledních letech jsem dostala nabídku spolupráce z opery a spolupracuji s operním režisérem Roccem na jeho nové premiéře. Tato spolupráce mě velmi naplňuje, pracovat s lidmi, kteří se s tancem třeba ještě nikdy nesetkali a snažit se pro ně najít vhodný pohybový slovník, kterým by mohli svou postavu ztvárnit, mě baví.“

Jak ráda odpočíváte? Je Vám práce také koníčkem?

„Mým největším koníčkem je jóga, je mou velkou součástí a kdykoliv mám chvíli volna, tak si najdu čas právě na ni. Dále také třeba výlety do hor, což je v Ostravě dostupnější než v Praze. Každopádně volného času v posledních letech vzhledem ke snaze skloubit práci a studium není tolik, proto se moc těším, až ho třeba bude více a konečně začnu s tím vším, na co nebyl čas, jako pletení svetrů, pečení kváskového chleba a chození po výstavách. J

Děkujeme za rozhovor

Anna Knollová

Narodila se v Praze do taneční rodiny. Oba rodiče Kateřina Knollová a Pavel Knolle byli tanečníci v Laterně magice v Praze a otec Pavel byl v letech 2010 – 2020 vedoucí souboru.

V roce 2014 absolvovala Taneční konzervatoř hl. m. Praha. Od sezóny 2014/2015 je členkou baletního souboru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě.

Veronika Pechová

pro Taneční magazín

Festival tanečních filmů

8. ročník festivalu nabídne kolekce krátkých tanečních filmů v Kině Světozor

Bienále Festival tanečních filmů se letos koná po osmé a proběhne v sálech pražského Kina Světozor od 11. do 13. května 2023

  1. ročník festivalu nabídne kolekce krátkých tanečních filmů, tzv. dance for camera, sestavené výběrem z 234 přihlášených snímků z celého světa. Výběr toho nejlepšího se tak bude ucházet o Hlavní cenu festivalu a Cenu diváků. Festivalový program přinese také unikátní záznam choreografií z Pařížské opery a několik dokumentů přibližujících fascinující choreografické osobnosti. Nebude chybět ani oblíbený kurátorovaný blok věnovaný tanci a reklamě.

Letošní ročník festivalu odstartuje první kolekce dance for camera filmů sestavená výběrem snímků z celého světa, které se ucházejí o Hlavní cenu festivalu a Cenu diváků. Během celého festivalu mohou diváci svým hlasováním rozhodnout o vítězi výběrem ze tří programových bloků soutěžních filmů.

Hlavní opening festivalu je pozváním do Pařížské opery. Inovativní záznam Créer Aujourd’hui přinese pohled za oponu tvorby současných taneční tvůrců – Sidi Larbi Cherkaouiho, Damiena Jaleta, Tess Voelkerové a Mehdi Kerkouche. Toto absolutně unikátní filmové zpracování odhalí tvorbu těch nejúspěšnějších choreografů okem kamery jako partnera přímo z jeviště Pařížské opery, kde se představí i současní hudebníci. (Woodkid).

Program přinese dále dokument Ailey – citlivý bohatý portrét geniálního choreografa Alvina Aileyho (1931–1989). Ailey přivedl do bílého umění baletu černošské tanečníky s jejich živelnou tělesností a emocionalitou a zároveň svými strhujícími choreografiemi zprostředkoval hodnoty afroamerické kultury – gospel, blues, ale také půvaby všednodennosti i černošské spirituality. Ve filmu Ailey hovoří o svém životě a tvorbě prostřednictvím zrekonstruovaných zvukových nahrávek pořízených v posledním roce jeho života. Jako Afroameričan a gay se Aily prosadil ve společnosti, jež ho chtěla ze všech sil vyloučit.

Dalším výjimečným snímkem festivalu bude dokument Overtour, který přiblíží originální uměleckou a výzkumnou práci italské choreografky a performerky Silvie Gribaudiové, která se zaměřuje na taneční tvorbu se ženami staršími 60 let. Film plný humoru, odvahy a života. Silvie se opakovaně vrací do Prahy i jako performerka a vystoupí živě s premiérou díla Grand jeté na festivalu Tanec Praha 7. a 8. června v Divadle Ponec.

Festival nabídne také první českou i mezinárodní premiéru dokumentu Václav Kuneš: Od 420PEOPLE k 42+PEOPLE režisérky Slobodanky Radun o proměně těla a duše tanečníka. Václav Kuneš, umělecký šéf souboru 420PEOPLE má za sebou úspěšnou mezinárodní kariéru i tvůrčí cestu a diváci budou mít možnost poprvé vidět její filmové zpracování.

Nebude chybět ani kurátorský výběr Best of, který nabídne excelentní taneční filmy ověnčené festivalovými cenami, chválou kritiků – to nejlepší ze světové taneční kinematografie v podobě filmů Hofeshe Schechtera, Philippa Decouflého, Sofie Laplane a premiéru filmu Miřenky Čechové a Terezy Vejvodové – Lady M.

Vyvrcholením festivalu bude vyhlášení vítězů soutěže a předání Hlavní ceny festivalu a Ceny diváků. Součástí slavnostního večera bude oblíbený kurátorovaný blok Tanec a reklama. Nejlepší reklamní filmy a videa z posledních let jsou často dílem renomovaných režisérů a choreografů. Zkrátka: umění a komerce v kreativním objetí.

O udělení Hlavní ceny festivalu v podobě křišťálové koule, která je tradičně dílem prestižního českého sklářského designéra Františka Jungvirta, rozhodně mezinárodní porota. V porotě zasedne Ágota Harmati, ředitelka filmového festivalu Moovy v Kolíně na Rýnem, režisér a scénárista Tomáš Hubáček, pedagog JAMU a Jana Návratová umělecká režisérka FTF.

Aneta Jochimová

pro Taneční magazín