Losers ovládnou Vyšehrad

Losers už připravují druhý ročník Losers Open Air festivalu

První červnový týden roku 2020 bude Vyšehrad patřit druhému ročníku Losers Open Air festivalu

 Již v předvánočním čase se mohou radovat příznivci nového cirkusu a těšit se na závěr jara příštího roku. Pod taktovkou známého novocirkusového souboru Losers Cirque Company se v malebném prostředí Letní scény na Vyšehradě uskuteční od 1. do 7. června druhý ročník Open Air festivalu. Těšit se můžeme opět na představení otevřená experimentu a improvizaci, gejzíry nápadů, špičkové artistické výkony a samozřejmě hosty z řad elitních muzikantů a dalších umělců jakou jsou zpěváci Dan Bárta a Klára Vytisková, renomovaný vokální sextet Skety, fenomenální beatboxer EnDru nebo jeho kolega a mistr loopů JeN Hovorka. „Bude to sedm unikátních večerů, jejichž neopakovatelný program vzniká na místě přímo pro festival. Úspěšný první ročník Open Air festivalu potvrdil, že jsme našli ty správné parťáky pro spolupráci,” říká pri ncipál Losers Cirque Company Petr Horníček a dále zve diváky: „Připravte se opět na pořádnou porci vrcholové akrobacie, tance, pantomimy, zpěvu, beatboxu, light designu, animací a zábavy!” 

Během zahajovacího večera budou moci diváci poznat všechny “Lůzry”, tedy kompletní sestavu performerů, hudebníků i technické crew, stejně jako autory animací, provázející jejich vystoupení. V unikátním programu se tak představí parta talentovaných lidí, kteří společně z neznámé akrobatické skvadry vytvořili jeden z nejúspěšnějších novocirkusových souborů u nás – Losers Cirque Company. V dalších programových večerech se k nim přidá například Klára Vytisková se zbrusu novou show, doplněnou o fantastické akrobatické kousky hostitelské kumpanie. Tématem bude sebeláska jako zrcadlo pro vnímání okolí a spalování vlastních nejistot. Život není soutěž a každý v danou chvíli dělá jiné věci a je to tak správně… Dva večery budou patřit tématu Kmenů. Jeden z nejvýraznějších umělců české hudební scény Dan Bárta, v nich potvrdí, proč je zván králem improvizace. V momentě, kdy k tomu pak EnDru a JeN Hovorka přidají svůj mistrný beatbox a looping (techniku vrstvení jednotlivých zvukových smyček), vznikne něco jedinečného. V dalším večeru se do improvizace pustí s EnDruem špičkový vokální sextet Skety, jejich um a excelentní kousky „Lůzrů“ doplní unikátní light design a neotřelá animace do neopakovatelného zážitku. Na Vyšehrad se na jeden večer přenese i představení The Loser(s), které inspirovala úvaha, zda v dnešní zrychlené době lidé neztrácejí svou osobnost. Jedno z prvních společných děl, spojující tanec, silovou akrobacii a živou hudbu fenomenálního EnDrua vede diváka (aniž by se jen chvilku nudil nebo nebavil) k zamyšlení, zda z nás ze všech životní prohry a nešťastné lásky nakonec nedělají poražené.

Podrobné informace nalezete na www.losersopenair.cz. Vstupenky jsou v prodeji od dnešního dne v síti GoOut.

 

Odkazy:

www.losersopenair.cz
www.loserscirque.cz
www.facebook.com/loserscirque
www.instagram.com/losers.cirque/
www.youtube.com/channel/UC1PrSaT3uCCMjcG0H7W1G4Q

 

Silvie Marková  

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Talent Awards 2019

12. ročník mezinárodní soutěže talentů

12. ročník mezinárodní soutěže talentů TALENT AWARDS  2019 – taneční, hudební a umělecké soutěže, určené pro profesionály a pro amatéry je vyhlášen!
Zveme všechny milovníky soutěží, tance, hudby, umění a zábavy!
Propozice, seznam oborů a přihlášky naleznete na www.talentawards.eu
Naleznete nás i na Facebooku: www.facebook.com/talentawards.eu
Termíny k přihlášení –  Zahájení: 01.01.2019
Termíny k přihlášení –  Ukončení: 31.01.2019
Termíny konkurzů: únor/březen 2019
Finále – slavnostní galavečer: 13.04.2019 Praha
Tým Talent Awards
Taneční magazín

Katalánská Fiesta-festival v ulicích Ostravy

Ojedinělý festival katalánské kultury v Ostravě

Katalánská Fiesta – Festival v ulicích Ostravy

30. červen 2017 – 1. červenec 2017  
 
 
Na začátku letních prázdnin, 30. června a 1. července, zažije Ostrava pravou katalánskou pouliční slavnost – žhavou a strhující fiestu. V rámci oslav 750. výročí první písemné zmínky o městě Ostravě a Festivalu v ulicích do severomoravské metropole přijede spolu s deseti různými soubory více než 250 umělců ze španělského Katalánska a představí svoji unikátní kulturu: neuvěřitelné lidské pyramidy, které mohou dosáhnout 10 až 15 metrů, obří loutky v historických krojích, tradiční akrobacii, ohňové draky, tance, hudbu, hořící rum a další speciality, z nichž mnohé j sou součástí kulturního dědictví UNESCO. Katalánští umělci zde vystoupí v rámci akce Evropská historie v ostravských ulicích – ve znamení Barcelony, která je součástí letošních celoročních oslav 750. výročí první písemné zmínky o Ostravě. Akce se bude organicky doplňovat s Festivalem v ulicích, který se bude konat v centru města i v okolí  Slezskoostravského hradu.
Obyvatelé i návštěvníci Ostravy uvidí přední katalánské soubory – Gegants de Torroella de Montgrí, Gegants Veguers de Montblanc a Gegantó Pep Ventura (obří loutky), Federació de Diables de la Ciutat de Barcelona (ohňoví draci), Aiguabarreig a Cobla Volta Món (hudební orchestry), Colla Xàldiga (taneční skupina), Colla Castellera Vila de Gràcia (lidské pyramidy), Àliga de Tàrrega a Drac de Figueres (zvířecí masky) a Capgrossos de Capellades (obří hlavy).

Evropská historie v ostravských ulicích – ve znamení Barcelony se bude přirozeně doplňovat s Festivalem v ulicích, na kterém letos zahrají například Ondřej Havelka a jeho Melody MakersLennyXavier BaumaxaThe Weight z Rakouska, Flo z Itálie, Kel Assouf z Belgie, Thom ArtwayEmma Smetana, Malalata či Prago Union. Vyvrcholí zde také hudební soutěž Jump into Colours a návštěvníci se budou moci těšit na další bohatý program: tanecworkshopyhry, sport, stánky nebo aktivity pro rodiny s dětmi dětské zóně Hitrádia Orion. Ve stanu Tanec pro život ArcelorMittal Ostrava se bude tancovat na podporu dvou nových projektů „Voda pro krajinu“ ČSOP Salamandr a „Doma až do konce“ Mobilního hospice Ondrášek.

Co z katalánské kultury uvidí Ostrava?

Ball de bastons (tanec s holemi)
Ball de bastons má velmi staré a nejasné kořeny. Podle jedněch zdrojů vychází z tanců s dlouhými ‚valaškami‘, jaké používali pastýři, podle jiných z válečných tanců s meči, vyskytující se i v jiných zemích. Dnes patří mezi nejpopulárnější lidové tance Katalánska, kde působí více než stovka specializovaných souborů, tančících ve svém originálním kostýmu.

Festivalový bestiář
Katalánsko je zemí s velkým množstvím zvířecích festivalových postav. Takový zvířecí bestiář obsahuje všechny možné zoomorfní podoby vytvořené formou konstrukce nebo nástavce, a to pro jednotlivce nebo celou skupinu osob. Každá postava má svou techniku, funkci a symboliku. Rozsáhlá a rozmanitá nabídka katalánského festivalového bestiáře by se dala rozdělit do tří skupin: ohnivá, formální a animovaná. V ohnivé skupině byste našli celou škálu oheň plivajících draků. Ve formální sestavě se vyskytují ušlechtilejší a skutečnější zvířata, jako je vážený orel, příšera, lev nebo býk. A pak existuje šir oká škála postav v rozdováděné animované skupině. Mnoho katalánských měst a vesnic má i dětský bestiář, který často napodobuje dospělé postavy, ale tak, aby je mohly nosit děti. Původ těchto moderních průvodů můžeme hledat v procesích Božího těla a ve středověkých vystoupeních. Orel a drak jsou postavy, které hrávaly o Božím těle klíčovou úlohu.

Capgrossos
V Katalánsku víme o existenci postav s velkou hlavou – capgrossos – při náboženských událostech nebo oslavách už od 18. století. Jejich úkolem bylo připravit spolu s obřími postavami gegants cestu pro procesí. Pouze v některých vesnicích však v průvodu tančí nebo mají určenou vedoucí úlohu. Vypadá to, že z mnoha forem populární katalánské kultury a možnostech interpretace postav převládá ta, v níž se capgrossos při slavnostech vzájemně doplňují a pomáhají si – na rozdíl od majestátnosti postav gegants.

Castells (lidské věže)
Lidské věže mají svůj původ ve středověkých tancích vrcholících vytvořením stavby z lidských těl. Jejich současná podoba se vynořila před 200 lety ve městě Valls, a od té doby neprošla žádnou proměnou. Výška, křehkost a krása takové sestavy lidských těl činí z tohoto projevu kultury něco jedinečného. Říká se, že pro vytvoření lidské věže je potřeba síla, odvaha, rovnováha a bystrý úsudek. A právě tyto vlastnosti mají vyjádřit postatu naší katalánské identity. Lidské věže nedávno dosáhly své historicky největší výšky, kdy za účasti velkého počtu colles (skupin) dosáhly deseti ‚pater‘. V roce 2010 zapsalo UNE SCO lidské věže na seznam ‚Nehmotného kulturního dědictví lidstva‘.

Cobla
Cobla je výraz označující tradiční katalánský orchestr doprovázející národní kruhový tanec sardana. V polovině 19. století se hudebník a skladatel Pep Ventura snažil zpopularizovat tradiční hudební kompozice tím, že cobla zreformoval. Začlenil do něho nové nástroje – trumpety, trombon, kontrabas – kterému však charakteristický zvuk nadále dodávají dudy, flétny a nezbytný shawm, neboli katalkánská verze šalmaje. Cobla doprovází nejen tanec, orchestr dokáže fungovat i samostatně.

Dracs (draci)
Bájní draci se objevují ve všech mytologiích a legendách. Mívají krvelačné tlamy, šupiny jako plazi a netopýří křídla. Působí sdílené obavy z neznáma a nevědomí. Drak býval součástí středověkých procesí o svátku Božího těla kdy chránil před zlem. Postupně začala nad náboženským významem získávat převahu jeho fyzická atraktivita, až se stal téměř výhradně symbolem slavností (fiesta). To, proč jeho popularita o tolik přesahuje ostatní prvky lidové mytologie, možná vysvětluje legenda o drakovi, kterého zabil svatý Jordi (Jiří), patron Katalánska.

Diables (ďáblové)
Ďáblové mají svůj původ v dávných náboženských prezentacích boje mezi dobrem a zlem. Ty bývaly součástí procesí o svátku Božího těla. První doloženou událostí, kde se postava ďábla objevuje, je královská svatba v 16. století. V některých městech jsou diables spojováni s ohněm a recitují satirické verše kritizující autority a komentující aktuální politické události. Návrat demokracie znamenal obnovu veřejných vystoupení v ulicích. Diables se po celé Katalánii stali pravidelnou součástí festivalových performancí. V noci patří k ďáblům neoddělitelně oheň, který je vnímán jako fantazijn&i acute; složka dodávající jim něco nadpřirozeného, a přesto velmi akčního.

Esbarts
Esbarts jsou amatérské skupiny, které nacvičují tradiční katalánské tance. Začaly vznikat počátkem 20. století, aby zachovaly bohatou hudební tradici. Od té doby se jim podařilo katalánské taneční dědictví nejen zachovat, ale dál rozpracovat. Svými krásnými vystoupeními jsou Esbarts nedílnou součástí naší kulturní tradice.

Gegants (obři)
Přítomnost gegants na katalánských slavnostech lze vysledovat až do 14. století a trvá dodnes. Původně, podobně jako ve zbytku Evropy, byli gegants součástí procesí o svátku Božího těla a evokovaly biblické postavy. Postupně však ztratily svůj náboženský význam a staly se základní součástí světských oslav. Dnes už gegants nejsou jen kašírovanými postavami toporně pochodujícími po ulici, ale předvádějí čím dál složitější choreografie. Ztělesňují historické a legendární místní postavy a stávají se tak výmluvnými symboly lokální identity. Když na ulici uvidíte gegants, znamená to, že fiesta právě začíná.

Grallers
Gralla je tradiční dechový nástroj s pronikavým zvukem. V posledních dvaceti letech získal výrazně na popularitě. Skupiny takzvaných grallers čítajcí většinou dva nebo tři hráče doprovází bubeník. Grallers jsou nezbytnou součástí stavby lidské věže.

Havaneres
Původ je třeba hledat u kreolského contradanza – starobylého kubánského tance, který býval velmi populární v havanských salonech. Do Katalánska se dostal s vojáky, obchodníky a námořníky. V počátcích tvořily skupiny havaneres většinou tři hlasy, které v barech doprovázelo jen vyťukávání rytmu do stolů. Později, jak se skupiny vyvíjely, začaly mít kromě 3 až 4 hlasů i svůj doprovod na kytaru a akordeon.

Tradiční hudba
V Katalánsku není původní tradiční hudba hraná na místní nástroje příležitostnou událostí. Je součástí neustále rostoucího hnutí. Znovuobjevení a nové ztvárnění starých melodií je dílem mnoha skupin, které své umění přinášejí do ulic jako součást folklórních festivalů nebo v rámci tanečních či koncertních vystoupení. Tím se podařilo zachránit mnoho starých nástrojů a kompozic, které byly až donedávna zapomenuté. Společná hra na staré a moderní nástroje vytváří navíc jedinečný katalánský témbr. Tyto skupiny dokázaly tradiční hudbu změnit z předmětu studia v živý organismus.

Sardanes
Sardana je kolový tanec, který se stal národním tancem Katalánska. Vyvinul se ze starobylého tance známého jako sardana curta. V polovině 19. století do něho vnesl hudebník Pep Ventura a tanečník Miquel Pardas určité změny, které v něm zůstaly až dodnes. Ve stejné době, kdy došlo ke změnám v tanci Sardana, vznikly i v současnosti známé orchestry cobla. Z oblasti Girona se sardana rozšířila po celém Katalánsku. Dnes ho tančí mnoho skupin v ulicích a na náměstích nejen po celém katalánsku, ale i na jihu Francie. Sardana zve do kruhu a do tance každého.

Hořící rum
Tradice, která začala v 19. století, kdy mnoho Katalánců odplulo na Kubu, aby si tam vydělali peníze. Základními ingrediencemi jsou rum, kávová zrna, cukr, kůra z citronu, koření a především skořice. Vše hoří cca 10 minut v hliněných hrncích, aby se část alkoholu spálila a nápoj se pije ještě horký. Kdysi to pili námořníci hned ráno, aby se zahřáli. Pití takto vypáleného rumu a poslouchání hudby habanero je oblíbenou činností během tzv. Festa Major (festival na oslavu světce – patrona daného města) v oblasti Costa Brava. V dnešní době se toto rozšířilo i do měst mimo pobřeží.

Jiří Sýkora
Taneční magazín

Nový hit – taneční polepšovny!

Dříve se hrozilo zlobivým dětem polepšovnou. Taneční polepšovnou však nikdo nikomu vyhrožovat nemusí! Naopak. Řada zájemců se může o místo v polepšovně taneční doslova utlouci….

 

Téměř každý někdy absolvoval klasická taneční. Konec konců, ptáme se na to často i českých a slovenských kulturních, tanečních či sportovních osobností v našich rozhovorech a ony nám to pouze potvrzují. Kdysi se jednalo o základní taneční, pokračovací, případně výběrové kurzy. Zhruba tak před třiceti lety se doslova roztrhl pytel s tanečními lekcemi pro starší a pokročilé. Řada někdejších úspěšných frekventantů a absolventů tanečních kurzů si v pozdější době potřebuje své bývalé znalosti oprášit, načerpat jistotu i absorbovat nové taneční trendy. Podobně, jako autoškoly nabízejí hodiny pro ty, kteří dlouho neměli v ruce volant a vypadli z řidičského rytmu, vznikají dnes na řadě míst Čech a Moravy – taneční polepšovny! Někde se jedná o jednorázové víkendové lekce a naopak v jiném místě je to několik hodin s obvykle týdenní periodicitou.

Opravdu, taneční polepšovny se rozběhly po celé republice od počátku roku. Jedna z nejčasnějších čekala zájemce hned první víkend nového roku, konkrétně 7. ledna v Děčíně. A to přímo na místním zámku. Účastníci se zde skvěle mohli připravit rovnou na dvě reprezentační taneční zámecké akce. V sobotu 18. února zde totiž proběhne Zámecký ples s hvězdným hudebním doprovodem. Za zvuků Boom Bandu Jiřího Dvořáka, který doprovází Karla Gotta, Hanu Zagorovou, Lucii Bílou, Evu Pilarovou i další pěvecké stálice si budete moci od srdce i od nohou zaplesat. Pro ty mladší tancechtivé je připrave n v neděli 12. března Zámecký karneval. Doprovázet jej tentokrát bude OLI band. A o divadelní vložku, včetně shakespearovské balkónové scény se tam postará „Divadlo VeTři“.

V Děčíně se tanečně nezaměřují pouze na taneční doučování, převýchovu a plesání. Dokladem toho je i letošní lednový taneční seminář. Proběhne v sobotu 21. ledna a bude věnován – izraelským tancům. A opět bude v prostorách děčínského zámku.

Lidová písnička sice zpívá o krásném zámku nedaleko Jičína. Jeden krásný zámek je i nedaleko Děčína. Přímo v městečku Jílové. A právě ve velkém sále tohoto jílovského zámku proběhne 20. 1. od 17 do 20 hodin Taneční polepšovna manželů Rottenbornových. Přihlašovat se mohou pouze kompletní páry a cena pro pár je 800,- Kč.

Již o týden dříve však chystají taneční polepšovnu i ve východních Čechách. Přímo v Týništi nad Orlicí. Pod vedením tanečních mistrů Lenky Milé a Oresta Janečka bude mít hned deset dvouhodinových lekcí. Ta úvodní proběhne v neděli 15. ledna od 18 hodin ve velkém sále místního kulturního centra. Vzhledem k velkému počtu hodin je tady kurzovné několikrát vyšší než je tomu v případě jednorázové polepšovny v Jílovém u Děčína. V Týništi nad Orlicí zaplatí zajemci za 10 lekcí rovné dvě tisícovky. Pochopitelně, se jedná o cenu pro taneční pár.

Taneční polepšovny však zdaleka nejsou pouze výsadou severních a východních Čech. Úspěšně proběhly a probíhají v moravských Hustopečích, ve Velkých Pavlovicích, s neměnnou pravidelností je pořádá středisko volného času TYMY v Holešově. V nedaleké Kroměříží úspěšně pořádal taneční polepšovnu naopak Taneční klub Gradace. A poněkud severněji, v Opavě s ní má výborné zkušenosti Taneční škola Vítr. A ještě severněji – až u polských hranic – probíhaly úspěšně i v obci Chuchelná.

Tanečním polepšovnám se nevyhnulo ani naše hlavní město. Patrně ta nejvýznamnější proběhla v Praze roku 2011 přímo v reprezentačních prostorách České národní banky. Jedna z těch top-tanečních plepšoven probíhala i v tradičním sále v Praze Na Žofíně. Ale pořádaly se i na území velké Prahy, v Újezdě nad Lesy či na Zbraslavi. Anebo v městečkách poblíž naší metropole, jakými jsou Dobřichovice či Mníšek pod Brdy.

Jak je z výše napsaného patrno, taneční polepšovny jsou dobrým nápadem a nalezly si své místo v nabídce velkého množství tanečních sálů, kulturních domů i jiných tanečních scén. Je dobře, že s nimi taneční mistři i instruktoři počítají. Napomáhají tím taneční gramotnosti i zvýšenému tanečnímu sebevědomí těch, které byste jinak na nějaký ples či bál dostali pouze těžko.

FOTO: archiv zámku Děčín

Kulturní centrum Týniště nad Orlicí, Michal Stein 

Taneční magazín