Vesmírná osobnost reggae již za týden v divadle ARCHA!

Ziggy Marley, syn legendy reggae, osminásobný držitel Grammy, rozhoupe 31. července poprvé Prahu!

Poslední červencový den ovládne Divadlo Archa pravá jamajská atmosféra – vůbec poprvé v Praze zde po loňském premiérovém koncertě na festivalu Colours of Ostrava vystoupí Ziggy Marley, legenda reggae, osminásobný držitel Grammy a nejstarší syn Boba Marleyho.

Reggae je mantra a meditace. Reggae je rytmus a vědomí. Jeho potenciál je nekonečný,” říká Ziggy Marley. Vždy je před námi cesta dále, vždy existuje naděje v dalším východu slunce, v další sekundě a další minutě,” zní jeho motto. Podobně jako otec na sebe vzal úlohu šiřitele poselství lásky, pozitivních vibrací a míru. Namísto chůze po vyšlapaném chodníku se ale vydal vlastní hudební cestou: jeho inovativní reggae s chytlavými melodiemi vstřebalo daleko víc rocku, funky, soulu a popu.

Jeho zatím poslední studiové album Rebellion Rises, které vyšlo loni pod Marleyovým labelem Tuff Gong Worldwide a bylo nominováno na Grammy, je apelem k pospolitosti, aktivismu a lásce. Veškerá rebelie má počátek v lidské mysli, v melodii a v hudbě. Rebelie je vědomí. Jakmile si uvědomíme její potenciál a naše vlastní uvědomění se začne šířit, vyrosteme i my samotní, komentuje poselství alba Marley.

David Nesta Marley, nejstarší syn Boba a Rity Marleyových, přezdívku Ziggy nezískal podle Ziggy Stardusta Davida Bowieho. V jamajském slangu se tak totiž říká jointu. Už jako malý se motal okolo otcových The Wailers; po jeho smrti založil se sourozenci úspěšnou skupinu The Melody Makers a v roce 2003 se pustil do sólové kariéry. Ziggy Marley představuje komplexního umělce: v jeho katalogu najdeme album a ilustrovanou knihu pro děti, kuchařku, výrobu biopotravin i komiks Marijuanaman.

Souběžně s hudbou jde i Ziggyho filantropie. Žije v přesvědčení, že děti představují neomezený zdroj naší budoucnosti a čím více jim můžeme dát, tím více sami sebe osvítíme. Proto založil s manželkou nadaci URGE, pomáhající chudým dětem. A to nejen na Jamajce  a v Africe. Vlastně všude, kde je potřeba. Spolupracuje také s OSN a neziskovou hudebně vzdělávající organizací Little Kids Rock. V hudbě se spoléhá především sám na sebe, rád se ale postavil po bok mnoha velkých hvězd: Angelique Kidjo, Taj Mahala, The Chieftains, Paula Simona, Stinga nebo Dony Summer. Jeho hudba se objevila také v mnoha filmech a dokumentech. Společenský aktivismus zahrnující ochranu přírody přirozeně vstoupil i do Ziggyho textů, kdy tvrdí, že inspiraci čerpá ze všech stran – „…z celého vesmíru, lidstva, lásky a míst, o kterých ani netuší, kde se nacházejí.

Koncert uvádí Colours Selection. Vstupenky v ceně 890 Kč jsou v prodeji v sítích GoOut, Ticketportal a v pokladně Divadla Archa.

Více informací na:

www.colours.cz.

Jiří Sedlák

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Zlepší se finanční podmínky pro živé umění v ČR?

Česká asociace festivalů bojuje za lepší podmínky pro profesionální umění

29. června 2015 se v prostorách Poslanecké sněmovny konal seminář na téma Program státní podpory festivalů profesionálního umění.

Za účasti zástupců ministerstva kultury a financí, Parlamentu České republiky, obecních i krajských zastupitelstev, České asociace festivalů (ČAF) a v neposlední řadě také odborné veřejnosti se projednával nový program, který navrhuje systémové řešení financování zásadních festivalů napříč uměleckými žánry. Významné festivaly trápí nejen dlouhodobá podfinancovanost, ale především omezené možnosti uměleckého plánování v dostatečném předstihu, způsobené absencí víceletých grantů a komplexního programu podpory živého umění. Právě tyto problémy byly hlavním tématem semináře, v rámci něhož také proběhla diskuse zástupců ministerstva kultury s odbornou veřejností z oblasti vážné a alternativní hudby tance, divadla a ostatních žánrů živého umění. Yvona Kreuzmannová, ředitelka festivalu Tanec Praha, říká: „Cílem nového programu je, aby festivaly mohly počítat se státní podporou a mohly uvádět špičkové světové umění. V opačném případě, pokud nejsou finance pro umění garantovány, musíme na poslední chvíli rušit některá představení. To je obrovská škoda pro ČR.“

Česká asociace festivalů, která byla založena teprve nedávno, na jaře letošního roku, sdružuje festivaly Colours of Ostrava, Hudební festival Znojmo, Jazzfest Brno, Mezinárodní hudební festival Brno (Moravský podzim), Mezinárodní hudební festival 13 měst Concentus Moraviae, Struny podzimu a TANEC PRAHA. Posláním ČAF je sjednocení zásadních požadavků svých členů vůči institucím Evropské unie, vládě, parlamentu i ministerstva kultury, regionálním a místním správám a prosazování potřebných dílčích legislativních, systémových a ekonomických změn. ČAF má zájem na dokončení práce na Programu pro festivaly Ministerstva kultury ČR pro celou oblast živého umění.

„Významné kulturní festivaly, o které v tomto Programu jde, mají zásadní přínos pro daný umělecký obor, posilují prestiž České republiky a také podporují vnímání naší země jako významné kulturní destinace,“ sdělila na úvod semináře Zlata Holušová, prezidentka pořádající České asociace festivalů a ředitelka festivalu Colours of Ostrava. Na příkladu Colours of Ostrava ukázala, že významné kulturní festivaly nejsou pouze „požíračem“ dotací, ale že se jejich konání státu vyplatí. „V loňském roce Colours of Ostrava vyprodaly ubytování nejen v Ostravě, ale i ve všech okolních městech a tržby v přilehlých obchodních centrech byly jako o Vánocích,“ uvedla.

Návrh ministerstva kultury na systémové řešení formou Programu státní podpory festivalů profesionálního umění představila Kateřina Kalistová, náměstkyně ministra kultury České republiky. Nad tímto návrhem se rozvinula diskuse a to zejména kolem dvou témat: vstupních kritérií a specifik uměleckých oborů, které budou do Programu spadat. „Program státní podpory festivalů živého umění nesmí existovat na úkor grantů v rámci Kulturních aktivit, ale naopak by jim měl ulehčit oddělením rozpočtu na velké akce mimořádného významu. I proto je žádoucí vytvořit samostatný ukazatel v rozpočtu ministerstva,“ řekla Kalistová. Ekonom Tomáš Sedláček nastínil význam špičkového umění s důrazem na fakt, že žádné modely výpočtů nezahrnou to, co je na kultuře nejcennější a neměřitelné. „Zábavní průmysl znamená zisk, ale umění je drahé a vždy bylo. V minulosti bylo dotováno např. šlechtici, kteří si platili orchestry“, dodal Tomáš Sedláček. Mgr. Marek Vrabec, viceprezident ČAF a ředitel festivalu Struny podzimu říká: „V umění se nejvíce vyplatí to, co se nevyplatí. Krátkodobě se umění nevyplatí, ale je to nejlepší investice. Každá vynaložená koruna je zhodnocena čtyřikrát.“ Kvalifikovaný odhad potřeb významných festivalů živého umění je na základě zpracovaných dat 100 milionů korun (bez filmových festivalů). Požadované navýšení tohoto ukazatele státního rozpočtu je 40 milionů korun. „Podíl živého umění na celkovém rozpočtu ministerstva kultury by měl být rozhodně vyšší, jedná se totiž o nejvíce podfinancovanou oblast ministerstva,“ uvedla Yvona Kreuzmannová. Na závěr semináře bylo schváleno komuniké, které bude předloženo zástupcům ministerstva kultury, Poslanecké sněmovny, Senátu i odborné veřejnosti.

Zeptali jsme se

Jak jste spokojena se závěrem semináře?

Yvona Kreuzmannová, ředitelka festivalu Tanec Praha

„Je důležité, že jsme prodiskutovali detaily programu podpory profesionálních festivalů, protože tento návrh zůstal v určité fázi nedokončen a doporučení odborné veřejnosti vůči resortu ministerstva kultury jsou dnes brána velmi vážně v potaz. Věřím, že se jednotliví referenti na úrovni resortu a vedení ministerstva dohodnou na finální verzi, která ještě projde připomínkovým řízením. Naší snahou je, aby se co nejdříve tento materiál dostal do vlády, ty nejvýznamnější festivaly by tak měli šanci dostat se co nejrychleji do rozpočtu jako samostatný ukazatel už v roce 2016. Jestli se to podaří, to uvidíme.“

Yvona Kreuzmannova
Yvona Kreuzmannova

Foto: Taneční magazín

Taneční magazín

VRCHOLNÁ UZNÁNÍ PRO TANEC PRAHA

Tanec Praha má ve vedení dvě ženy s hodností rytíře!

 

 

Tanec Praha má ve vedení již dvě ženy s hodností rytíře

Praha – Markéta Perroud, spoluředitelka Tance Praha a bývalá sólistka Baletu lyonské Státní opery, obdržela ve středu 13. května insignie rytíře Řádu umění a literatury od velvyslance Francouzské republiky v České republice Jean-Pierre Asvazadouriana. Mimo ní byl oceněn i novinář Zdeněk Velíšek. Toto vyznamenání vyjadřuje vděk Francie za jejich trvalou podporu a šíření francouzské kultury.

Markéta Perroud, rozená Plzáková, byla po studiu na taneční konzervatoři sedm let sólistkou Pražského komorního baletu pod vedením Pavla Šmoka. Obdržela Cenu Thálie 95 za mimořádný jevištní výkon v kategorii balet a pantomima a jiné tanečnědramatické žánry.  O rok později se stala členkou Baletu Státní opery ve francouzském Lyonu, který patří mezi přední světové repertoárové soubory současného tance. Nyní již čtvrtým rokem působí jako spoluředitelka Tance Praha. V rámci festivalu TANEC PRAHA pomáhá posílit pozici současného tance v Praze i v celé České republice. Pravidelně na něj zve francouzské umělce a přispívá tak k plodné spolupráci mezi oběma zeměmi.

55555

Během slavnostního ceremoniálu jí byla předána medaile a krásná vyjádření od Yourgose Loukose, ředitele Baletu lyonské Státní opery, Marca Cardonela, dlouholetého programového ředitele festivalu Nuit de Fourvière, taneční historičky Florence Poudru či slavného českého choreografa Jiřího Kyliána.

Tanec Praha tak má ve vedení již dvě ženy s hodností rytíře. Yvona Kreuzmannová obdržela v roce 2004 Rytířský řád Za zásluhy, který uděluje francouzský prezident lidem jiné národnosti než francouzské, v tomto případě za mimořádný přínos pro rozvoj evropské kulturní spolupráce.

11111

Řád umění a literatury (Ordre des Arts et des Lettres) je francouzským čestným vyznamenáním, které uděluje francouzský ministr kultury. Vznikl 2. května 1957 a je udělován za významné zásluhy na poli literatury a umění. Držitel nemusí být francouzským občanem.

Na seznamu držitelů tohoto řádu najdeme jména, která hovoří sama za sebe: Adolf Born, Anna Fárová, Michel Fleischmann, Bohumil Hrabal, Věra Chytilová, Marek Kopelent, Magdalena Kožená, Jiří Menzel, Bořek Šípek, Eva Urbanová a další.

DSC_0425

Těžko byste v ČR našli kulturní organizaci, která dosáhla v poslední dekádě tak vysoké reputace v rámci starého kontinentu. Těžko byste také hledali tým lidí, kteří udrželi kontinuitu všech činností za takových podmínek po více než 25 let.

Tanec Praha vznikl jako malá neziskovka v roce 1991 z prostého popudu – nenechat padnout festival, který slibně začal prvními dvěma ročníky pořádanými hlavním městem Prahou. O potřebě a významu takové akce přesvědčil pražské vedení ještě před rokem 1989 Jiří Kylián a po zániku agentury PKS bylo potřeba postavit jej na vlastní nohy. Vize zakladatelky nezávislé organizace, Yvony Kreuzmannové, se další roky dotvářela, od původního nadšení inspirovat, motivovat, přinášet publiku zcela nové trendy, až po rozvoj podmínek pro profesionální tanec v Čechách. Současný tanec byl takřka půl století u nás prakticky tabu, a tak začala mravenčí práce na jeho revitalizaci.

Z nenápadné letní akce se v průběhu 90. let vyvinul sledovaný festival fungující i mimo hlavní město, stále však chybělo zázemí pro domácí umělce.
Jak se začlenit do evropského dění při tak amatérských podmínkách? Tanec Praha se po vyhodnocení prvních ročníků České taneční platformy rozhodl hledat vhodný prostor a po několika pokusech uspěl. Vyhrál veřejnou soutěž na kulturní využití bývalého kina Ponec a začal ve zchátralých zdech budovat první skutečný taneční dům v naší zemi. Otevřel ho v roce 2001.

Píše se rok 2015. Divadlo Ponec vstoupí v září do své 15. sezony. Nejkrásnější gratulaci právě obdržel – od prestižní organizace European Dancehouse Network. Byl přijat jako plnohodnotný člen této sítě, první a jediný v České republice a zároveň jeden z velmi mála v zemích střední a východní Evropy.

Slova, která mu adresovali účastníci generálního shromáždění ve Vídni, potěší:
„Projekt nejenže splňuje námi stanovené parametry kvality tanečního domu, ale zároveň zásadní měrou přispívá k rozvoji celého žánru současného tance nejen v České republice, ale i v evropském kontextu.“

Obdobné pocty se dostalo festivalu TANEC PRAHA již k jeho 25. výročí. Byl v roce 2013 vyhodnocen na 1. místě v konkurenci 235 evropských festivalů všech žánrů! Nyní, po transformaci programu pro festivaly v rámci EU, získal prestižní „Label EFFE“ – Europe for Festivals, Festivals for Europe. Aktivity Tance Praha rezonují nejen po Evropě. Upozornily na řadu českých talentů a tak se neuvěřitelně úspěšně prosazuje i česká tvorba v zahraničí.

Po první vlně úspěchů souborů a tvůrců DOT504, Farmy v jeskyni, Lenky Vagnerové či VerTeDance a dalších se také rozjeli po světě Spitfire Company, Miřenka Čechová, Tereza Ondrová, Michal Záhora, Patricie Poráková a jiní. Zájem zvenku neutuchá, naopak, na příští platformě očekáváme již více než 100 zahraničních hostů. Nenajdeme umělecký obor, který by zažil podobný boom. Bohužel ani obor, který by živořil v horších podmínkách, než současný tanec.

Profese tanečníka patří k nejtěžším, srovnatelným s vrcholovým sportem. Potřebuje denní trénink, zkušebnu s kvalitní podlahou, která šetří klouby a pravidelnou rehabilitaci. Podmínky pro práci, jaké má každý profesionální divadelní soubor včetně pomocných profesí: rekvizitář, garderobiér, maskér… Nic z toho však v životě tanečníků v Čechách neplatí. Živé umění je hluboce podfinancováno jako celek, ovšem právě taneční a pohybové umění je ze všech uměleckých oborů v jednoznačně nejhorší situaci.

Získaná ocenění:

EDN – European Dancehouse Network
EFFE Label – Europe for Festivals, Festivals for Europe
Chevalier des Arts et Lettres

ČESKÁ ASOCIACE FESTIVALŮ
Je dobré vědět, že významné festivaly živého umění napříč uměleckými disciplínami se spojily v Českou asociaci festivalů (ČAF), která byla založena koncem dubna 2015. TANEC PRAHA je jedním ze sedmi zakladatelů po boku Colours of Ostrava, Strun podzimu, JazzFest Brno, Concentus Moraviae a dalších.

Foto: Taneční magazín

Taneční magazín