Festival Bazaar právě startuje

Festival Bazaar zahájí již tento pátek představení kontroverzního Olivera Frljice.

Startuje festival Bazaar, zahájí jej představení kontroverzního Olivera Frljiće

Taneční a divadelní festival Bazaar nabídne již tento týden od pátku 17. do neděle 19. března přehlídku nezávislé divadelní a taneční tvorby ze střední, východní a jižní Evropy. Heslo letošního ročníku je VÍC NEŽ NÁROD. V pátek festival zahájí inscenace radikálního režiséra Olivera Frljiće a progresivního slovinského souboru Mladinsko „Černá zem pohltí toho, kdo odstoupí zrádně!“. Frljić, kterému v Polsku hrozí soudní žaloby za nedávnou varšavskou premiéru inscenace Klatwa (Prokletí), uvede svou práci v České republice poprvé. Festival dále nabídne anti-muzikál Transformability bulharského tanečníka a performera Willyho Pragera, představení Matky z oceli, které zkoumá mechanismy spojené s veřejnými a soukromými projevy emocí či divadelní výzkum post-sovětské ženy nazvaný Dior v Moskvě. Bazaar proběhne v prostorách tří pražských scén – Alfreda ve dvoře, Studia Hrdinů a Studia Alta. Festivalový pas i vstupenky na jednotlivá představení můžete zakoupit v online předprodeji GoOut a na pokladně divadla Alfred ve dvoře, jehož produkce Motus festival pořádá.

První den letošního festivalu Bazaar uvede v české premiéře představení Černá zem pohltí toho, kdo odstoupí zrádně! balkánského režiséra Olivera Frljiće. Představení se věnuje tématu občanské války v Jugoslávii skrze osobní zpovědi herců souboru Mladinsko. Inscenace je obžalobou i humanistickým manifestem, v němž se vzájemně proplétají osobní a historická dramata. „Celý festival Bazaar 2017 si dává za cíl nabídnout návštěvníkům pohled do duše společnosti, která se v posledních letech rapidně proměnila. Je příznačné, že představení Olivera Frljiće uvádíme právě v období, kdy kvůli jiné jeho inscenaci, Klatwa (Prokletí), dochází v Polsku k velmi aktivní snaze jeho hlas umlčet. Beru to jako naši jasnou podporu svobodě uměleckého projevu a Oliveru Frljićovi osobně,” dodává šéfdramaturg festivalu a umělecký ředitel divadla Alfred ve dvoře Ewan McLaren. V rámci pátečního programu festivalu bude uvedena také rumunsko-polská spolupráce Mădăliny Dan a Agaty Siniarske Matky z oceli. V divadelní science fiction z blízké budoucnosti, kdy neexistují národnostní státy, se dvě robotky ohlížejí a zkoumají mechanismy veřejných a soukromých projevů emocí. První festivalový den doplní také prezentace výrazného rakouského souboru SILK Fluegge a workshop uměleckého ředitele divadla Mladinsko Gorana Injace.

Festival Bazaar je jediným divadelním „development festivalem“ ve střední Evropě, tedy přehlídkou ukázek připravovaných inscenací a work-in-progress, které nabízejí vhled do procesu vzniku uměleckého díla. Program Sobotního Bazaaru proto představuje celodenní maraton scénických a tanečních projektů umělců z ČR, Polska, Německa, Izraele, Srbska, Slovenska a dalších zemí. Mezi účastníky letošní přehlídky patří Agata Siniarska (Berlín–Varšava) a Xenia Taniko Dwertmann (Berlín), kolektiv friendly fire (Lipsko) a jejich hosté z Izraele. Z budoucích českých prací uvidí diváci ukázky od Zdenky Brungot Svítekové (Praha), Cristiny Maldonado a Sodji Lotker (Pr aha), kolektivu Ufftenživot (Praha) nebo Markéty Jandové (Praha). Po dopoledním i odpoledním bloku budou následovat diskuze z cyklu RespondArt.

Poslední festivalový den otevře inscenace Dior v Moskvě Ingridy Gerbutavičiūtė a Agnijy Šeiko, za kterou stojí výzkum ženské identity a jejích proměn v post-sovětských společnostech. Performerky přicházejí s jasnou tezí: tělo naslouchá příběhům a vypráví je dál, prolíná se v něm tradice, komunikace a autenticita. Tělo tak přetváří svoji identitu v kontextu daného místa a času. Zdroji výzkumu byly mimo jiné rozhovory s litevskými a českými ženami, kterým bylo v období pádu Železné opony mezi třiceti a čtyřiceti lety.

Festival uzavře anti-muzikál Transformability bulharského tanečníka a umělce Willyho Pragera, který si klade otázku, zda je vůbec možné tančit filozofický text. Může se esej určený vzdělaným elitám stát mainstreamovým obsahem pro běžného konzumenta? Trojice tanečníků a performerů převádí teoretický text bulharského filozofa a teoretika kultury Bojana Mančeva do podoby velmi specifického tanečního formátu.

Předprodej vstupenek: http://goout.net/cs/festivaly/festival-bazaar-2017

Další informace najdete na www.alfredvedvore.cz/cs/bazaar

Festivalový pas stojí 800/500 Kč (pro studenty, seniory a ZTP). Vstupné na jednotlivá představení stojí 200/100 Kč s výjimkou inscenace Olivera Frljiće, kde je vstupné 300/200 Kč.

Program festivalu Bazaar 2017:

PÁTEK 17.3.

13–17H / Alfred ve dvoře/ MOŽNOSTI NEZÁVISLÉHO KURÁTORA I.: Workshop s Goranem Injacem, uměleckým ředitelem Divadla Mladinsko
16H / Studio ALTA / DISASTROUS – Prezentace prací SILK Fluegge včetně ukázek (AT)
18H / Alfred ve dvoře / MATKY Z OCELI / Agata Siniarska (PL) & Mădălina Dan (RO)
20H / Studio Hrdinů / Černá zem pohltí toho, kdo odstoupí zrádně! / Oliver Frljić & Divadlo Mladinsko (SLO)

SOBOTA 18. 3.

10–13H / Alfred ve dvoře / MOŽNOSTI NEZÁVISLÉHO KURÁTORA II.: Workshop s Goranem Injacem, uměleckým ředitelem Divadla Mladinsko
14–22H / Studio ALTA / SOBOTNÍ BAZAAR
1. část / 14-18H
HAZARD ZONE / Zdenka Brungot Svíteková (SK/NO/CZ), Marta Bichisao (IT) a Sylvain Sicaud (FR)
KEEP CALM / Ufftenživot (CZ)
STEREOPRESENCE / Cristina Maldonado (MEX)
+ diskuze RespondArt s Alicí Koubovou

2. část / 18.30-22H
VE JMÉNU KAR / Markéta Jandová a Jitka Tůmová (CZ)
SIONISTICKO-SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA UGANDA: STÁT VĚCÍ BUDOUCÍCH (ZALOŽENÍ AMBASÁDY V PRAZE) / friendly fire (DE)
A DANCE IS A DANCE IS A DANCE / Agata Siniarska (PL) & Xenia Taniko Dwertmann (DE)
+ diskuze RespondArt s Alicí Koubovou
+ DJ Johana

NEDĚLE 19. 3.

18H / Studio ALTA / DIOR V MOSKVĚ / Ingrida Gerbutavičiūtė & Agnija Šeiko (LTU)
20H / Alfred ve dvoře / TRANSFORMABILITY / Willy Prager (BLG)

Eliška Míkovcová, Barbora Šlapáková

Taneční magazín

Na Halku, Jara, Wojtka, „Toaleťák“ i Sáru – do Bazaaru!

Mezinázodní festival s kamerami, workshopem, se švihadlem, švihlými představiteli i na WC – takový byl letošní BAZAAR!

Ve dnech osmnáctého až dvacátého března 2016 přivítala domovská a organizační scéna Alfred ve dvoře v Praze 7 na Letné a spolu s ní nedaleké holešovické studio ALTA i žižkovský taneční svatostánek Divadlo Ponec velký taneční festival – BAZAAR. Jeho letošním tématem byla identita v umění. Jednalo se o mezinárodní festival převyšující lokální republikový význam. Tomu napovídala i většina jeho akcí pořádaná výlučně v anglické verzi. Mezi hosty festivalu patřili přední evropští, ba světoví taneční ; ci a performeři – z Bukurešti, Budapešti, Tuly, Varšavy či Žiliny. Hlavní organizátorskou a produkční tíži BAZAARu neslo sdružení MOTUS.

Taneční magazín se nemohl osobně účastnit celé bohaté a košatě různorodé přehlídky. Přijměte tedy určité střípky z BAZAARu.

Z odpolední části SATURDAY BAZAARu nás v ALTĚ zaujal Jaro Viňarský se svým sólovým představením THIS VERY MOMENT. Snažil se v něm hledat principy a důsledky bariéry mezi hledištěm a jevištěm. Nalézat přístup v osamělosti herce vystupujícího v one man show a jeho interakci s publikem. Potřebuje on publikum? Či diváci jeho?

Naopak PLÁN B úžasné Halky Třešňákové a neméně skvělého Lásló Fülõpa svou hravou rozpustilostí nenásilně nastiňoval různé alternativy. Ať již v životě či pouhé mysli.

Divácký ohlas měla i „švihadlově“ ŠVIHLÁ Tereza Hradílková. A Sara Arnsteinová s Jiřím Šimkem ze skupiny UFFTENŽIVOT. Kteří navázali na svou sobotní kreaci v neděli.

Toalettak

Ona návaznost tkvěla v projektu TOILETTALK, který jsem si pracovně nazval „Toaleťák“. Spočíval v pětiminutovém monologu člověka sedícího na toaletě, který byl snímán kamerou. Sám jsem si tu roli vyzkoušel na vlastní kůži i ‚prdelku‘. A věřte, že to žádná „prdel“ nebyla… Nevydržel jsem to celých pět minut. 🙂 Tento princip trochu připomínal budky Vox Populi, když začínala vysílat televize Nova. Sára Arnsteinová i Jiří Šimek tvrdí, že sestřihové fragmenty natáčené na WC využijí již ve svém dubnovém představení v ALTĚ!

WojtekZiemilski

Celým festivalem se jako pověstná Ariadnina niť proplétal workshop O (NE)HIERARCHICKÉM DIALOGU DVOU MÉDIÍ. Víceméně bylo jasné předem, že nepůjde o média ve spiritistickém slova smyslu. Tedy, jednalo se o přenosová média. I přenosná. Jako konkrétně kamery či novější mobilní telefony. Workspop velice kreativně vedly dvě jihoslovanky Sonja Predrag a Nives Sertič. Jako svědek záverečného hodnocení mohu dosvědčit, že se jim práce s různorodým ansámblem přihlášených zájemců opravdu zdařila. Probudila v účastnících touhu dopátrat se vlastní identity, podívat se na sebe sama i na sebe navzájem trochu jiným úhlem. Je pravdou, že jsem se k něčemu obdobnému sám propracoval již před deseti lety. Redigoval jsem festivalový zpravodaj na jistém divadelním festivalu. V jedné inscenaci vystupoval herec v roli fotografa. Dal jsem mu skutečný fotoaparát a požádal jej, aby skutečně fotografoval. Pak jsme autentické fotografie využili ve zmíněném festivalovém zpravodaji.

Zlatou“ tečkou festivalu bylo závěrečné představení Wojteka Ziemilskiho PYGMALION, jehož hlavními motivy byly otázky komunikace. Názor tohoto choreografa, režiséra i hereckého představitele na „extrémní empatii“ bud nejlepší tečkou za mou mozaikou střípků z BAZAASRu: Co je tedy podle vás extrémní empatie? „To je, když se věci zkomplikují. Divadlo je konvence vytvořená pro jasná sdělení, anebo alespoň pro základní přenos z jeviště do hlediště. Ale to komplikuje každou událost na jevišti, protože ta je vytvořena k tomu, aby se na ni někdo díval. Jeden z významů ,extrémní empatie´ je situace, kdy to, co se odehrává na jevišti, není namířeno do hlediště, když se na diváky ,zapomene´ nebo je zacíleno na něco jiného. Diváci jsou ponecháni o samotě, což vyžaduje více empatie, než jsou zvyklí. Další význam ,extrémní empatie´, vztahující se k tomu prvnímu, je širší – je to jakákoli situace, kde se komunikace vzdaluje našemu vlastnímu obrazu o tom, jaká by měla být. Když se musíme postavit do pozice někoho, kdo neodpovídá příjemné představě druhého jako někoho, kdo je v podstatě stejný jako my. Jak přijmout tento radikální rozdíl?“

Je jaksi symbolické, že končíme otázkou. Neboť i celý BAZAAR by měl nastolit hodně otázek. A to jistě bylo i jeho smyslem.

 BAZAAR-workshop

Foto: Archiv Motus a Helena Lepciová  

Michal Stein 

Taneční magazín