Mezinárodní den tance

Nezapomeňte tančit 29. dubna! Oslava tance a pohybu probíhá po celém světě!

 

prostranství před Výstavištěm, Holešovice

29.4. od 13:00 h

Každý rok ve stejný den probíhá po celém světě oslava tance a pohybu – Mezinárodní den tance. Tančit se bude na mnoha místech v celé České republice, v Praze to budou např. Piazetta Národního divadla nebo prostranství před Výstavištěm v Holešovicích.

Neváhejte se zapojit i Vy, máte prostor před Výstavištěm v Holešovicích! Studio ALTA, PONEC – divadlo pro tanec a divadlo Alfred ve dvoře připravili program, který je otevřen každému, od dětí po seniory, od laiků po profesionály.

Tanec Praha zapojí do oslav nejen spřízněné umělce, ale i žáky základních škol, na kterých profesionální umělci působí v rámci projektu Tanec školám.  Přijďte je podpořit nebo se s dětmi zapojit do našich pohybových her již od 15:00 hod.!

Během odpoledne se představí řada dalších projektů a umělců od aktivit dětí, přes současný tanec, fyzické divadlo po folklor nebo capoeiru. Akce je součástí celorepublikové oslavy Mezinárodního dne tance, kterou koordinuje Vize tance: www.danceday.cz

Celý program u Výstaviště zde:

http://www.altart.cz/program/mezinarodni-den-tance/

Katka Kavalírová

Taneční magazín

 

PRAGUE NONVERBAL

Druhý ročník mezinárodního divadelního festivalu PRAGUE NONVERBAL odstartuje v pražských Holešovicích 21. května 2017

Druhý ročník mezinárodního divadelního festivalu PRAGUE NONVERBAL odstartuje v pražských Holešovicích 21. května 2017

Naváže na první premiérový ročník festivalu, ve kterém kromě divadelních představení proběhla také výstava významného choreografa Jiřího Kyliána. I letošní dramaturgie bude pokračovat v konceptu divadelního festivalu s přesahem do dalších uměleckých oborů,  ve kterém se v hlavní linii představí mezinárodní umělci nonverbálního divadla. Hlavním centrem dění se stane umělecký prostor La Fabrika a letos se kromě ní rozšíří i o další scény v rámci ART DISTRICT v Praze 7. Návštěvníci budou moci shlé ;dnout za jeden týden okolo 20 představení i v prostoru Jatka78, v divadle Alfred ve Dvoře, ve Studiu Hrdinů, v Centru současného umění DOX a v Cross Clubu.

Hlavním cílem festivalu je konfrontace s mezinárodní profesionální scénou a neotřelá dramaturgie, která vnímá současné nonverbální divadlo jako otevřený umělecký proud zasahující do dalších žánrů a oborů současného umění. Důležitým faktorem je pestrost žánrů a přesahy mimického divadla do tance, cirkusové artistiky, objektového divadla  a vizuálního umění. V programu se objeví také divadla, která pracují s maskami a projekty s velmi sugestivní výtvarnou stylizací.

Hlavní zahraniční část programu tvoří inscenace britského souboru VAMOS THEATRE s názvem FINDING JOY. Nonverbální divadlo s maskami zaznamenalo značný ohlas na velkých mezinárodních přehlídkách a je zajímavou ukázkou jak zpracovat beze slov, s maskami, komiksově a s nadsázkou zajímavý námět z reálného života.

COMPAGNIE MANGANO-MASSIP je francouzské duo Sara Mangano a Yves Massip, kteří patří mezi přímé pokračovatele odkazu Marcela Marceaua. Jejich tvorba je pohybově i vizuálně atraktivní, propojující techniku mime corporel s fyzickým divadlem.

Dalším jménem je skvělý belgický umělec JOS HOUBEN, patřící mezi nejvýraznější a nejznámější evropské mimy, který se představí se svým novým projektem ART OF LAUGHTER.

Na letošním Fringe festivalu v Edinburghu se úspěšně prezentovala originální mexická umělkyně GABY MUNOZ s komickým, klaunským a improvizovaným představením PERHAPS, PERHAPS… , které bude rovněž součástí hlavního festivalového programu.

Z českých souborů se v rámci hlavního programu můžeme těšit v prostoru JATKA78 na představení AIRGROUND CIRKU LA PUTYKA v choreografii Toma Rychetského. Jedním   z projektů uvedených v divadle Alfred ve Dvoře bude zahraniční performance izraelsko-japonského páru Dror Liberman a Kazuyo Shionoiri TAKE DOWN a druhým projektem je představení Halky Třešňákové a Anny Polívkové WALK IN PROGRESS. Ve Studio Hrdinů se představí PANTOMIMA S.I. – divadlo pantomimy neslyšících.

V hlavním programu se také představí studenti Katedry nonverbálního divadla HAMU Praha, kteří na festivale uvedou moderní klaunerii VĚC v režii Števa Capka a studenti Ateliéru výchovné dramatiky Neslyšících JAMU Brno. V režii prof. Zoji Mikotové vzniklo nové představení DŮM BERNARDY ALBY a na festivale bude uvedeno v pražské premiéře. V další české premiéře se v hlavním programu představí také progresivní mladá formace HOLEKTIV – Eva Stará, Karolína Křížk ová a Andrea Vykysalá, která se soustředí na propojování mimického a tanečního divadla s cirkusovou artistikou.

Letošní cenu SILENCE SPEAKS LOUDER převezme další výrazná osobnost mimického divadla – prof. Ctibor Turba. V doprovodné výstavě v Centru současného umění DOX bude od 21. května prezentován soubor Turbových grafik, fotografií, plakátů a dalších zajímavých materiálů mapujících jeho uměleckou dráhu.

V rámci doprovodného programu představí Jiří Kylián svůj nový film natočený ve středoevropské produkci a proběhnou další  komentované filmové projekce zásadních Turbových filmů a dokumentů.
 Nedílnou součástí budou workshopy pro studenty HAMU, DAMU a JAMU. V posledním dnu festivalu se také na dvoře La Fabriky představí Jiří Bilbo Reidinger, Václa v Strasser a Bratři v tricku věnující se převážně dětskému publiku.

Předprodej na všechna představení tohoto výjimečného festivalu byl již zahájen

 

do 1. května lze zakoupit vstupenky za sníženou cenu.

——————————————————

PRAGUE NONVERBAL 17 (21. – 28. 5. 2017)

aktuální informace o programu a kontakty:

La Fabrika, Komunardů 28, Praha 7, festival@praguenonverbal.cz

www.praguenonverbal.cz

facebook

 

Taneční magazín

Když se chceš pomstít, vykopej dva hroby

Handa Gote Research & Development přináší příběh o pomstě

Studio ALTA, Motus, produkce divadla Alfred ve dvoře a Jedefrau.org Vás srdečně zvou na premiéru inscenace
Handa Gote Research & Development: Die Rache

50 min. / jazykově bezbariérové

„Když se chceš pomstít, vykopej dva hroby.“ Konfucius

Psychedelický western z česko-německého pomezí. Dvě ženy a dva muži, které spojuje zločin a touha po odplatě. Příběhem o pomstě se Handa Gote zamýšlejí nad tenkou vrstvou, která odděluje civilizační slupku od animálního jádra. Stačí drobné zakolísání a surová živočišná podstata se obnaží. Pomsta. Láska.

Uvádí Motus, produkce divadla Alfred ve dvoře ve spolupráci se Studiem ALTA a Jedefrau.org.

Premiéra 30.3. a 31.3. i všechny reprízy začínají vždy v 19:30 ve StudiuALTA

 

Tatiana Brederová

Taneční magazín

Napodruhé a s rozpaky

V tradičním stánku nonkonformního a tanečního divadla „Alfred ve dvoře“ proběhla odložená druhá premiéra neobvyklé „Startup Comedy“. Za celým projektem stojí mladá a dravá agentura „Corrupt Tour“, jinak také organizující neotřelé výlety po sídlech zbohatlíků známých z korupčních skandálů. Jak vypadalo jejich představení předem označované jako „ekonomický kabaret“?

Napodruhé jsem se vydal do pražského divadla „Alfred ve dvoře“ na představení „Startup Comedy“. Jak již v Tanečním magazínu (téměř před rokem) vyšlo, druhá premiéra této ojedinělé akce (konkrétně ve středu 4.5. 2016) se prostě z technických důvodů nekonala. V sobotu 4. března jsem měl už štěstí. Šel jsem do „Alfredu ve dvoře“ s očekáváním. Bude představení, které je umístěno i na webových stránkách “České dědictví Unesco“ tak jedinečné? Jak naplní celovečerní formát představení pořádající agentura „Corrupt Tour“? Přesně ta, která s herci trvale spolupracuje při svých netradičních zájezdech po sídlech pražských „korupčních zbohatlíků“. Respektive na výpravách po „výsledcích práce“ různých stavebních lobby.

Předem musím vyzdvihnout jedinečnost, respektive ojedinělost, celého představení. Když dobře počítám, tak loni došlo pouze k jediné premiéře této netradiční inscenace. Druhá byla již z technických důvodů zrušena. Nyní jsem tedy přítomen jejímu druhému provedení. A hned to následující třetí (v úterý 7. 3. 2017) již bylo deklarováno jako derniéra!

Je svobodnou volbou každého umělce či souboru uvést jména účinkujících. Divadelní program „Startup Comedy“ skýtal jen jakýsi „telefonní seznam jmen“ označený jako „autorský tým“. Chápu tím, že celek má být prezentován jako kolektivní dílo? To dnes často bývá synonymem improvizačního divadla. Očekával bych tedy výraznější inscenační vklad právě onoho improvizačního typu. Herecké výkony však – alespoň při hodnoceném představení – zcela postrádaly onu tradiční improvizační uvolněnost, variabilitu a (až na drobné výjimky) i výraznější schopnost karikovat sebe sama.

Myslím, že neuvedení konkrétních rolí i technických postů, je v první řadě neuctivé k souboru. Umělci by se za své výkony neměli stydět. A především je to nekorektní vůči divákovi. Toho konkrétně zajímá třeba jmenovitě ta „mickeymausovská“ dívka z plakátku představení. Obecnou otázkou je, zda si starší generace v dobách, ne až tak dávno minulých, nezažila podobných „všeobjímajících kolektivů“ až po uši. Spíš tedy až po krk. Respektuji, pokud si divadelní tvar či inscenační prostředky obdobnou anonymitu vyžadují, ba dokonce podmiňují. „Startup Comedy“ však ani omylem nebyla inscenací tohoto typu. Koneckonců, pořádající „Corrupt Tour“ své herce jmenovitě nepředstavuje ani při svých v úvodu uvedených zájezdech. Maximálně jmény křestními.

Vlastní představení vychází jistě ze smysluplného výchozího nápadu – napadat jednání těch, kteří se snaží působit na nejnižší pudy. Ty, kteří se neštítí ničeho a jsou ochotni přizpůsobit se jakýmkoli prostředkům své ekonomické parazitace na druhých. Velmi případně je vše uvozeno jakýmsi fiktivním mítinkem „novodobých šmejdů“. Tedy, obdobně jako divadlo na divadle, tak „přednáška na divadle“. To vše doplňují zcizovací „retro-exkurze“ v převážně francouzském duchu.

Škoda, že tato „přednáška“ není pouze uvozujícím činitelem, ale stává se víceméně nosným prvkem hlavní části představení. To však už pro diváka zas tak moc únosné není. Výkon hlavního představitele v roli přednášejícího muže, může ve zkratce dokumentovat představení celé. Složitě a téměř brilantně se naučil mluvit – v intencích role – s cizím akcentem. Pokud se však ve stejné monotónní interpretační rovině prezentuje téměř celý večer, ztrácí to postupně původní vtip i „tah na branku“.

V oblasti scénáře zde divák nalezne řadu neotřelých nápadů, gagů i impulzů k zamyšlení. Umí je však herci obecenstvu vždy a případnou formou naservírovat?

Zrytmizovat „Startup Comedy“ zcela jistě mělo zařazení zmíněných časoprostorových exkurzů do minulosti. Otázkou je, zda byly vždy patřičně motivicky odůvodnitelné? A zda by neměly být častější a kratší – „střihovější“?

Samostatnou otázkou jsou fotografické „dotáčky“, vzadu za herci na plátně. Samozřejmě, nejprve je jejich funkce ilustrační. Navozují atmosféru přednášek obdobného typu. Zde však už později mohlo docházet k rozvinutí. Třeba k další paralelní rovině…

Již tradičním prvkem obdobných představení je vybrání si „dobrovolníků z publika“. Zde bych také čekal vypointovanější přístup. Například větší zkarikování obdobné klaky, kdy bývá „zvaný divák“ s herci a režisérem předem domluven.

Výše uvedenými subjektivními nápady nehodlám suplovat režiséra. Pouze naznačuji, že divadelní tvar si žádá důmyslnější a promyšlenější konstrukci. Změny rytmu, častější zcizovací nápady a více „shazujícího“ nadhledu. V konkrétních místech si scénář vyžadoval i určité škrty dramaturgického pera. A pokud divák začne přemýšlet o doplňujících nápadech, vypadá to, že na jevišti občas prostě není v čem hledat.

V anotacích „Startup Comedy“ byl jako hlavní host inzerován herec v roli Nadara. Nezklamal, ale také – alespoň v inkriminovaném představení – nikterak neoslnil. Je otázkou, zda dostatečně interpretačně splnil všechny naděje scenáristy vkládané do této postavy?

K neoddiskutovatelným kladům „Starup Comedy“ patřilo výtvarné řešení. Jako celek. Kostýmy, scéna i fotografické záběry měly výchozí nápad, švih a zejména originalitu.

Celé představení působilo kontroverzně. V prvé řadě nápadem. V další linii též určitou kontroverzí mezi režií, výchozím textem, výtvarnou linií a hereckým přístupem. Co ji působilo? Možná až příliš snahy? Anebo touha se odlišovat formou, prostředky i interpretačně?

Teprve dodatečně jsem se dozvěděl, že autorem námětu, scenáristou i režisérem byl Petr Šourek. Pod nápadité kostýmy a skvělé výtvarné řešení scény se podepsala Eva Holá. Fotografie pro projekce vystihl Jan Hrdý. Autorem scénické hudby byl Swetja. Účinkující líčila (i na scéně) Aneta Ložková. Osvětloval Vojta Kopta. A software měl v kompetenci Andrej Boleslavský. A co herci a jejich role? V roli Technophila se objevil Philipp Schenker, který se převtělil i do rolí Godardů a Julese Vernea. Roli Motherpreneur i Ernestýny si zahrála Eva Čechová. V úloze mladého Enterpreneura a hojně inzerovaného Nadara se objevil Dan Dittrich. A role Startupotchi se zhostil Radim Klásek.

Z mého pohledu se celá „Startup Comedy“ snažila tvářit (dnes módně) happeningově. Celkovému vyznění tu však scházel potřebný nadhled i uvolněnost. V některých upoutávacích textech byl žánr prezentován jako „ekonomický kabaret“. K naplnění takové role mu však chyběl větší potenciál textu i nějaká výraznější (choreografická?) symbióza s hudební složkou. Pochopitelně, nemyslím tím propad k humoru komunálnímu. Celkový výsledek tak spíše připomínal nějaký školní pokus o komediální tvar s nádechem satiry.

FOTO: STARTUP COMEDY

MICHAL STEIN
TANEČNÍ MAGAZÍN