Rubrika: Novinky z tanečního světa

„Why things go wrong“ vykreslí amorální chování jedinců

Taneční performance 420PEOPLE je volně inspirovaná knihou Aarona Jamese s názvem Assholes: a Theory

Nové představení souboru 420PEOPLE v choreografii Sylvy Šafkové v podání dvojice tanečníků Michala Heribana a Viktora Konvalinky zkoumá prostřednictvím současného tance téma eticky problematického charakteru. Chování osob, které Aaron James ve svém filozofickém pojednání jednoduše nazývá „assholles“, je často přehlížené, tolerované, někdy i oslavované, avšak má závažné dopady na život všech okolo. Taneční představení Why things go wrong, vytvořené speciálně pro prostor Studia Maiselovka, bude mít premiéru 11. března od 19:30. 

Každý zažil situaci, kdy se vše vyvíjelo správným směrem, až se to najednou celé pokazilo. Někdy za to může prostě jen náhoda, někdy za to ale může konkrétní osoba. Tu jsme pak schopni nazývat všemi možnými nelichotivými přízvisky. Jedním takovým slovem a jedním z typů takových osob je člověk, kterého můžeme označit anglickým výrazem „asshole“. Specifické vlastnosti „asshole“ zkoumá a definuje ve své knize Assholes: a Theory, kterou je představení Why things go wrong volně inspirováno, profesor filosofie na Harvardu Aaron James. James v ní uvádí i základní definici „asshole“. Jde o osobu, která si zpravidla systematicky nárokuje používání zvláštních výhod v mezilidských vztazích na základě zakořeněného pocitu oprávněnosti, který ji imunizuje proti stížnostem ostatních. Je to osoba, která se chová bezohledně, aniž by si důsledky svého chování vůbec uvědomovala.

„Samotná skutečnost, že takzvaní ‚assholes‘ mohou být předmětem seriózní filosofické studie, je samo o sobě poměrně neotřelé. Zvolit si takové téma jako inspiraci pro choreografii je možná až trochu bláznivé, avšak za mě velmi aktuální,“ říká choreografka Sylva Šafková a dodává: „Nebezpečí, které ,assholes’ představují, je zejména v tom, že pokud nejste jejich chováním přímo postiženi, mohou vám připadat jako báječní lidé, které budete podporovat a přitom přehlížet následky jejich chování pro ostatní. Inscenace se tak svým námětem v širším chápání dotýká závažného tématu zla v jeho nejběžnější, ale nenápadné podobě.“

Představení využívá mluveného slova jak ke sdělení obsahu, tak i jako substituci hudebního doprovodu. Vedle hudebních skladeb se tak prostorem rozezní i věty, na které volně reaguje choreografie v podání tanečníků Michala Heribana a Viktora Konvalinky.

Premiéra představení Why things go wrong proběhne 11. a 12. března v 19:30 ve Studiu Maiselovka. Vstupenky jsou již nyní k zakoupení v systému GoOut.cz.

Why things go wrong

420PEOPLE

Studio Maiselovka

Premiéra: 11. 3. 2023

Reprízy: 12. 3. 2023/ 24. & 25. 3. 2023/ 21. & 22. 5. 2023

Místo: Studio Maiselovka

Délka představení: cca 45–50 min. bez pauzy

Vstupné / snížené vstupné: 450 Kč / 250,- Kč

Choreografie: Sylva Šafková

Text: Jiří Šafka

Účinkují: Michal Heriban, Viktor Konvalinka / 420PEOPLE

Hudba: Hudební koláž

Voiceover: Host 420PEOPLE

Zvukový editing: Golden Hive Studio & Amak Golden

Scénografie, kostýmy: Jiří Šafka, Sylva Šafková

Světelný design: Martin Špetlík

Fotografie: Pavel Hejný

Trailer: Tomáš Vlček

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín

Nejlepší bubeník světa a logo, které slaví 50 let

7 zajímavostí o Led Zeppelin

Přestože aktivní dráha skupiny trvala pouhých 12 let, zanechali „Zeppelini“ nesmazatelnou stopu v historii hudby. Svojí tvorbou se stali nesmrtelnými a inspirovali další legendární rockové formace jako Black Sabbath, Guns N’ Roses či Metallica. Hity jedné z nejvlivnějších kapel si mohou fanoušci připomenout letos 14. a 16. května. Do Prahy a Brna se totiž chystá jedinečná britská show Led Zeppelin Symphonic. V rámci tour navštíví i sousední Slovensko a Polsko. Bratislavský koncert se odehraje 15. května, po vystoupení v Brně se ansámbl přesune do Varšavy (17. května) a Hlivic (20. května).


Led Zeppelin i přes své krátké působení výrazně ovlivnili hudební scénu – jsou považováni za jednoho ze zakladatelů hard rocku a předchůdce heavy metalu. Při příležitosti chystaných koncertů britských hudebníků, kteří vzdávají hold těmto rockovým velikánům, jsme připravili několik zajímavostí o Led Zeppelin.


1)    Název inspirovaný slavným bubeníkem

Bubeník Keith Moon se sice proslavil v kapele The Who, ale jeho vliv se neomezuje pouze na ni. Právě z jeho úst totiž vyšla narážka, která vedla ke konečnému jménu Led Zeppelin. Moon prohlásil, že kapela půjde dolů jako olověný balonek („go over like a lead balloon“). Jde o frázi, která vyjadřuje nenaplnění očekávání. Členové nové kapely se toho chytli. Akorát z balónku udělali vzducholoď a mírně upravili začátek názvu.

2)    Zpěvák Robert Plant nebyl první volbou

Stačilo málo a hlas Led Zeppelin mohl znít jinak. Jimmy Page totiž nabídl místo zpěváka nejprve Terrymu Reidovi. Ten ale odmítl, a tak konečná volba padla na Roberta Planta. Terry Reid kromě Led Zeppelin nepřijal ani nabídku od Deep Purple.

3)    Pocta J. R. R. Tolkienovi a Pánu prstenů

V mnoha textech svých písní Led Zeppelin odkazují na slavné romány Pán prstenů a Hobit od J. R. R. Tolkiena. Mezi příklady můžeme uvést skladbu Ramble On, kde se explicitně objevují Glum či temná země Mordor. Tolkienovými knihami jsou inspirované také písně Misty Mountain Hop a The Battle of Evermore.

4)    Nejlepší bubeník všech dob

John Bonham, po jehož smrti roku 1980 se skupina rozpadla, byl prestižním hudebním magazínem Rolling Stone vyhlášen nejlepším bubeníkem všech dob. Ocenění získal také zakladatel a kytarista Jimmy Page. Toho hudební kritici prohlásili třetím nejlepším kytaristou historie. Do elitních žebříčků se ve svých kategoriích probojovali i zpěvák Robert Plant a baskytarista John Paul Jones.

5)    Album za 30 hodin

Nahrávání debutového alba Led Zeppelin trvalo pouhých 30 hodin. Jimmy Page pro to měl praktický důvod. Aby si udržel uměleckou nezávislost, rozhodl se nahrávání zaplatit sám. Stálo ho více než 1 700 liber. Investice se mu však vyplatila, jelikož deska na prodejích vydělala přes 3,5 milionu liber.

6)    V televizi už ve 13 letech

Jimmy Page se poprvé objevil v televizi v roce 1957. Stalo se tak v talentové show od BBC. Už tehdy skvěle ovládal kytaru. Na otázku moderátora, co by chtěl jednou dělat, odpověděl, že by se rád stal vědcem a pracoval na výzkumu léčby rakoviny.

(Na video z jeho vystoupení se můžete podívat ZDE.)

7)    50 let od vzniku loga

Letos si připomínáme půl století od představení loga Led Zeppelin. V roce 1973 jej vytvořila umělecká skupina Hipgnosis (konkrétně Storm Thorgerson a Aubrey Powell). Původně mělo sloužit pouze jako část obalu alba Houses of Holy, ale okamžitě se stalo ikonickým po celém světě. Hipgnosis patřili ve svém oboru mezi esa. Navrhli přebaly i pro další hudební legendy jako Pink Floyd (včetně známého Dark Side of the Moon) či Genesis.

Show Led Zeppelin Symphonic, která připomene legendární skupinu, přijede do Česka už v květnu. Fanoušci rockové hudby se mohou těšit 14. května na koncert v pražském Kongresovém centru a 16. května na brněnském Výstavišti, v pavilonu F. Kromě toho Led Zeppelin Symphonic vystoupí také v Bratislavě (15. května), Varšavě (17. května) a Hlivicích (20. května).

Vstupenky na vystoupení Led Zeppelin Symphonic jsou již nyní v prodeji v síti Ticketportal.cz

Soňa Hanušová

pro Taneční magazín

MFOpen, Dvořákova Olomouc letos neproběhne

Moravská filharmonie festival Dvořákovu Olomouc letos nenabídne. V květnu uspořádá třídenní program MFOpen

Pod názvem Dvořákova Olomouc pořádá Moravská filharmonie festival od roku 2001, kdy navázal na předchozí Olomoucké hudební jaro. Přestože poslední ročníky patřily k úspěšným, letos se filharmonie pořadatelství vzdá kvůli otázce financování. Od pátku 12. do neděle 14. května 2023 nabídne akci menšího rozsahu s názvem MFOpen, na jejíž dramaturgii se podílí šéfdirigent Zsolt Hamar. Filharmoniky povede na koncertě v pátek 12. května. Na programu nebude chybět Dvořákova hudba.

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Olomouc patří k nejstarším hudebním událostem u nás. Pořadatel Moravská filharmonie ho ale v letošním roce nemůže nabídnout v dosavadní podobě a rozhodl se proto uspořádat menší akci MFOpen. Důvody blíže popisuje ředitel filharmonie Jonáš Harman: „Jako ředitel jsem stál před velmi těžkým rozhodnutím, ale jsem si vědom primárního úkolu Moravské filharmonie. Náš ekonomický výhled pro letošní rok ukázal, že bude nutné přehodnotit plán sezóny 2022/2023 a učinit opatření. Zrušení Dvořákovy Olomouce pro letošní rok se ukázalo jako to nejsmysluplnější řešení, díky kterému budeme moci garantovat zachování ostatní programové nabídky a její kvalitu. Jsme ve velmi úzkém kontaktu se zřizovatelem a víme, že problematika koncepčního financování Moravské filharmonie je aktuální téma. Věříme, že spolu s vedením města dojdeme k nejlepšímu možnému řešení.“

K situaci ohledně festivalu Dvořákova Olomouc se vyjádřil také náměstek primátora Viktor Tichák: „Vnímáme tradici festivalu, proto doufáme, že se jedná o provizorní řešení, které muselo vedení filharmonie učinit. Souběžně s tím pracujeme na dlouhodobém koncepčním řešení financování jak Moravské filharmonie, tak Moravského divadla, protože v současnosti jsme se dostali na hranici udržitelnosti. Fakt, že Moravská filharmonie za současných podmínek nedokáže uspořádat festival Dvořákova Olomouc, je jedním z důkazů.“

Díky iniciativě šéfdirigenta a členů orchestru vznikla myšlenka rozšířit společný plánovaný koncert, jenž měl původně být zahajovacím koncertem festivalu, a nabídnout posluchačům třídenní program pod názvem MFOpen. V rámci toho se více představí jednotliví členové, soubory, orchestr i přizvaní místní umělci. „MFOpen bude skutečnou oslavou Moravské filharmonie Olomouc a hudbymilovných Olomoučanů. Připravujeme akci, kde je hudba v centru pozornosti a jejíž hlavními aktéry budou skvělí hudebníci MFO. Společně oslavíme hudbu, která bude po tři dny zemi i světu dokazovat, že není nic krásnějšího, a že Olomouc může být na své fantastické hudebníky právem hrdá. Bude to ukázka nadčasových a věčných hodnot hudby, ale také důkaz, že klasická hudba může být moderní, progresivní a trendy. Věříme, že se této iniciativě dostane pozornosti a podpory,“ představil myšlenku akce její iniciátor, šéfdirigent Moravské filharmonie Zsolt Hamar.

Na MFOpen Moravská filharmonie nezapomene na děti, pro které chystá speciální nedělní program v Redutě.

Přesný program MFOpen bude představen ve středu 1. března 2023, současně bude zahájen předprodej vstupenek na www.mfo.cz.

Klára Mars

pro Taneční magazín

Happy End

Švandovo divadlo uvede poetickou komedii

Poetickou komedii Happy End zvoucí diváky na návštěvu bytu dlouholetých manželů uvede Švandovo divadlo v Praze. Režisérem a spoluautorem inscenace je Daniel Hrbek, ředitel smíchovské scény, premiéra se uskuteční 25. března ve Studiu Švandova divadla. Díky improvizaci během zkoušení nese Happy End i autorský otisk obou hlavních představitelů – Bohdany Pavlíkové a Luboše Veselého. Ti jsou partnery nejen na jevišti, ale i v civilním životě.

Bohdana Pavlíková a Luboš Veselý ztvárňují v Happy Endu manžele, jimž se svět v průběhu let vtěsnal do jediného bytu. Jako dva trosečníci na penzijním ostrově jsou zde jeden pro druhého majákem. Když na ně zazvoníte, pozvou vás na návštěvu. Vztah dlouholetého páru tak můžete pozorovat se vším, co k němu po šedesáti letech společného života patří – od rána až do večera…


Mlčet, přít se, milovat

„Happy End je pro všechny, kteří spolu žijí nebo teprve touží žít s někým druhým,“ říká režisér Daniel Hrbek. K napsání příběhu ho inspiroval mnoholetý vztah jeho rodičů. „Jejich soužití jsem vždy obdivoval. Ta každodennost, v níž spolu umějí být – mlčet, souhlasit, přít se, pečovat o sebe a navzájem se milovat,“ uvádí Hrbek.

Ten spolu s dramaturgem Davidem Košťákem napsal nejprve „pomocný scénář“. „Vyprávěl o jednom všedním dni starých manželů, který je možná dnem posledním,“ líčí Daniel Hrbek. Výslednou podobu inscenace pak režisér dotvořil s oběma herci pomocí improvizace. Do příběhu tak zapracoval i nápady, které se zrodily během zkoušení. „Bohdana Pavlíková a Luboš Veselý jsou na jevišti vždy výtečnými partnery, navíc spolu i v civilu sdílejí jednu domácnost. Jejich společná životní zkušenost i smysl pro humor tak dodává Happy Endu jeho originální a pravdivý punc,“ je přesvědčen Daniel Hrbek.

Lákavá návštěva sehraného páru

Jak dále uvádí dramaturg David Košťák, zvolený žánr – poetická komedie – umožňuje nahlédnout na zralý vztah dvou lidí s nadhledem a bez sentimentu. „Happy End je určen pro každého, kdo se umí zasmát sám sobě,“ říká dramaturg. „Diváky tu zveme na návštěvu – a to doslova. Odpovídá tomu i scénografie výtvarníka Martina Šimka. Ta začíná už před vstupem do foyer studiové scény a pokračuje až do nitra bytu obou manželů,“ láká na Happy End David Košťák.

Mohlo by se zdát, že v domácnosti dvou starých lidí se toho už mnoho neděje. Právě blízký pohled na jejich letité soužití však tvůrci považují za velmi lákavý. „Ve skutečnosti tu lze zahlédnout téměř vše, co dlouholetý vztah obnáší: opakující se rituály, malicherné spory, láskyplné doteky i nenápadné přípravy na úplně poslední cestu do věčnosti,“ doplňuje David Košťák.  A prozrazuje, že staří manželé se v Happy Endu občas povznesou nad každodenní rutinu. Ta jinak sestává ze společného jídla, skládání puzzle, luštění křížovek, rozdělování léků a rodinných telefonátů. „Vzpomínky na minulost se vzájemně proplétají, do reality vplouvá sen a nedovřená lednice vrčí tichou ukolébavku na dobrou noc,“ uzavírá dramaturg.

Premiéra inscenace Happy End je 25. března ve Studiu Švandova divadla, reprízy budou 27. března a 5. a 26. dubna 2023.

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín