Novinky z tanečního světa – 315. stránka

7. ročník festivalu ZUŠ Open

Do festivalu se zapojí přes 400 ZŠ z celé republiky

Do festivalu ZUŠ Open se v květnu a červnu zapojí přes 400 základních uměleckých škol z celé republiky

Letos po sedmé se uskuteční celostátní festival základních uměleckých škol ZUŠ Open. Během dvou týdnu od 21. května do 4. června opět ožijí parky, náměstí, kostely a celá řada dalších veřejných míst zdarma přístupným programem nejrůznějších koncertů, divadelních či tanečních představení i výstav. Cílem festivalu je nejen představit práci jednotlivých ZUŠ, ale upozornit i na nenahraditelnou roli uměleckého vzdělávání. ZUŠ v České republice aktuálně navštěvuje téměř 250 000 žáků a studentů. „Vždy mne překvapuje kvalita programu, se kterým se ZUŠ do festivalu zapojují a cítím velký vděk i úctu ke všem kolegům pedagogům, kteří se dětem na ZUŠ s láskou a nasazením věnují. Systém základního uměleckého vzdělávání je v celosvětovém měřítku unikátem a máme být na co hrdí,“ říká ředitelka ZUŠ Open Irena Pohl Houkalová.

Dlouhodobým posláním festivalu je také podpořit spolupráci mezi jednotlivými ZUŠ napříč regiony a rozvíjet vzájemnou inspiraci. V letošním roce se tak uskuteční řada společných krajských projektů. Pod tradičním festivalovým mottem „ZUŠ Open pomáhá“ budou na programu i akce s významným sociálním přesahem směrem k pomoci potřebným a se zapojením žáků se zdravotním handicapem či sociálním znevýhodněním. Mimořádnou pozornost věnuje festival ZUŠ Open letos literárně-dramatickým oborům.

Festival ZUŠ Open připravuje Nadační fond Magdaleny Kožené ve spolupráci s AZUŠ, jednotlivými ZUŠ, kraji i mnoha kulturními institucemi a umělci. ZUŠ Open se v letošním ročníku opět připojuje k ARTýdnu – týdnu uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby vyhlášeným UNESCO, který se uskuteční v týdnu 22.–28. května.

Sedmý ročník ZUŠ Open se symbolicky otevře na pražské Kampě 12. května v rámci zahájení největší tuzemské přehlídky klasické hudby – mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Odpolední hudební program bude patřit žákům ZUŠ z různých míst ČR, který doplní i prezentace výtvarných oborů.

V letošním roce poprvé festival potrvá s ohledem na velké množství akcí dva týdny, a to od 21. května do 4. června. Žáci jednotlivých škol se představí jak v rámci krajských přehlídek, tak stovek individuálních akcí v každém kraji. Například ZUŠ Středočeského kraje rozezní a rozehrají zámek v Litni. Pomyslné prvenství co do počtu společných akcí nabízí Královéhradecký kraj, kde letos mj. ZUŠ Open podpoří společnost Petrof. Patronka ZUŠ Open Magdalena Kožená se aktivně zapojí do krajských uměleckých přehlídek v Olomouci, v Novém Jičíně a ve Veselí nad Moravou. Na programu participuje i celá řada dalších profesionálních umělců, kteří tak podpoří nejmladší generaci. Společně s žáky ZUŠ vystoupí na krajských akcích například Karlovarský symfonický orchestr, Západočeský orchestr Mariánské lázně či Janáčkova filharmonie Ostrava. Speciální programy vznikají také v úzké spolupráci s řadou prestižních festivalů, jako například MHF Pražské jaro, Národní festival Smetanova Litomyšl, Maraton hudby Brno, Divadlo žije v Jičíně, Svátky města Olomouc, Smetanovské sny v Novém Městě nad Metují. Programy ZUŠ Open podpoří profesionálním zázemím i řada divadel a galerií. Součástí ZUŠ Open budou také přehlídky celostátních kol soutěží ZUŠ, pořádaných ve spolupráci s MŠMT, či koncerty, výstavy a představení nejnadanějších žáků ZUŠ, kteří byli podpořeni ročním stipendiem Akademie MenART.

Vrcholem ZUŠ Open bude v Praze celodenní program v Senátu Parlamentu ČR v sobotu 3. června, kterému bude předcházet Průvod múz z Loretánského náměstí přes Pražský Hrad. Na programu se podílí ZUŠ z celé ČR, vystoupí zde více než 600 účinkujících žáků a pedagogů napříč uměleckými obory a veřejnost se může těšit i na workshopy, výtvarné dílny a výstavy. Hostem programu bude operní pěvec Roman Janál či herec Svatopluk Schuller.

V rámci cyklu ZUŠ Open pomáhá se po celé republice uskuteční řada charitativních akcí i umělecká vystoupení na místech, kde pro živé umění běžně není prostor. V Královéhradeckém kraji proběhne již tradiční projekt ve prospěch Sdružení Neratov. Do celodenního programu se zapojí ZUŠ ze tří krajů a také žáci ze speciálních škol a klienti Sdružení. V hlavním městě festival nabídne cyklus koncertů duchovní hudby ve prospěch charitního díla: například v klášteře Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou a v chrámu Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech. Prostory refektáře Emauzského kláštera rozezní Filharmonie mladých, která doprovodí absolventy ZUŠ Popelka. Další akce s charitativním přesahem se uskuteční na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, v Kroměříži a na řadě dalších míst. Na děti v nemocnici již dlouhodobě myslí ZUŠ Stodůlky, která připravuje program pro dětské pacienty FN Motol. ZUŠky Jihočeského kraje zamíří do Dětské psychiatrické nemocnice Opařany.

V letošním roce festival ZUŠ Open nabídne hned několik premiér. Například spojené sbory z celé ČR přednesou v Senátu kantáty Eduarda Douši a Jaroslava Pelikána, divadlo F. X. Šaldy v Liberci uvede unikátní projekt Cesta, jehož základem je nastudování opery Brundibár, která se uvádí po celém světě a získala mnoho uznání především pro svou myšlenku – přátelství, společný boj proti nepříteli a víru, že dobro musí zvítězit nad zlem. V pořadu zazní také motivy z pera Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka.

Během letních měsíců pod hlavičkou ZUŠ Open zamíří nejmladší umělci na festivaly Smetanova Litomyšl a na Maraton hudby Brno.

Základní umělecké školy jsou klíčovými nositeli regionální kultury a v této roli i partnery pro samosprávy obcí a měst. „Umělecké vzdělávání v ZUŠ není jen otázkou rozvoje talentu, ale jeho podstata je celková kultivace, rozvoj sebepřijetí, sebevyjádření, sociálních vztahů, fantazie, vlastní kreativity osobnosti, psychohygieny a je též přirozeným nástrojem inkluzivního vzdělávání,“ dodává ředitelka ZUŠ Open Irena Pohl Houkalová. Základní umělecké školy i v rámci festivalu ZUŠ potvrzují svoji mimořádnou hodnotu ve vyrovnávání stále více se rozevírajících sociálních nůžek ve společnosti mj. i svojí intenzivní rolí v oblasti primární prevence zejména v regionech, kde je míra nerovností ve vzdělávání nejvíce patrná. Součástí činnosti ZUŠ je spolupráce s mateřskými a základními školami, vzdělávání dětí, které jsou vychovávány v náhradní rodinné péči anebo jsou díky svým specifickým potřebám či sociálním znevýhodněním ohroženy školním neúspěchem. ZUŠ rozvíjí koncept celoživotního vzdělávání, mj. i prostřednictvím Akademie pro seniory a spoluprací na řadě vzdělávacích a kulturních projektů. ZUŠky jsou otevřeným prostředím pro rozvoj talentu bez limitu zdravotního či sociálního znevýhodnění. Právě sociální aspekt je jedním z témat letošního ročníku festivalu ZUŠ Open.

Více informací o programu je k dispozici na webu www.zusopen.cz.

Výběr projektů ZUŠ Open 2023

5.                     ZUŠ Open na zahájení festivalu MHF Pražské jaro na Kampě
13.5.-30.6.         Múziáda Moravskoslezského kraje (ZUŠ Open pomáhá)
21. 5.                    ZUŠ Open v Litni
21.5.                      Salon ZUŠ na MHF Pražské jaro
22.5.                      ZUŠ Open v Kroměříži (ZUŠ Open pomáhá)
24.5.                      ZUŠ Open ve spolupráci s orchestry z Německa na Zbraslavi v Praze
24.5.                      ZUŠ Open v Rumburku
25. 5.                     ZUŠ Open v Písku
25.5.                      ZUŠ Open v Hradci Králové ve spolupráci s firmou Petrof
26.5.                      ZUŠ Open v Praze 6 – ZUŠ Prahy 6 a Prahy 1 pro DDM na Ladronce
26.5.                      ZUŠ Open pomáhá: Umělci a děti dětem – koncert duchovní hudby v Rybářích
27.5.                      ZUŠ Open na festivalu Smetanovské sny v Novém Městě nad Metují
27.5.                      ZUŠ Open na Mlýnské kolonádě ve spolupráci s Karlovarským symfonickým

orchestrem

28.5.                      ZUŠ Open pomáhá v Neratově
28.5.                      ZUŠ Open pomáhá v Nových Hradech
28.5.                      ZUŠ Session v La Fabrika v Praze
29.5.                      ZUŠ Open pomáhá v Praze – Křižovnický klášter, kostel sv. Františka
30.5.                      ZUŠ Open pomáhá v Dětské psychiatrické nemocnici Opařany
30.5.                      Slavnostní koncert ZUŠ Open pomáhá v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze

s prohlídkou interiérů kostela

31.5. ZUŠ Open v Plzni
1. 6. Den dětí za přítomnosti Magdaleny Kožené ve spolupráci s Brněnským

rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů: Olomouc – Nový Jičín – Veselí nad Moravou

1.6.-3.6. ZUŠ Open na Svátcích města Olomouc
2. a 4.6. ZUŠ Open v Liberci – projekt Cesta – multižánrový projekt s uvedením opery

Brundibár

a 3.6. koncert absolventů klasické hudby MenART se Západočeským symfonickým

Orchestrem

3.6. Průvod múz Prahou, ZUŠ Open v Senátu Parlamentu ČR – celodenní prezentace

souborů hudebních, tanečních a literárně – dramatických oborů z celé ČR ve Valdštejnské zahradě a slavnostní večerní koncert

4.6. ZUŠ Open pomáhá ve Žďáru nad Sázavou
5.6. ZUŠ Open v Jičíně: Divadlo žije – celorepubliková přehlídka LDO

Festival ZUŠ Open upozorňuje na šíři a kvalitu celosvětově unikátního systému základního uměleckého školství, jímž Česká republika disponuje. Přehlídka, jejímž pořadatelem je Nadační fond Magdaleny Kožené, podporuje a prezentuje školy jako otevřené prostředí pro vyhledávání a systematický rozvoj nadání dětí a mládeže bez ohledu na jejich případné zdravotní či sociální omezení. Zároveň dává příležitost představit nejširší veřejnosti, na čem ZUŠ s dětmi pracují a jak mohou vzájemně spolupracovat. „Jsem hrdá na to, že mohu stát v čele festivalu, který prezentuje význam a kvalitu základního uměleckého vzdělávání v celé jeho šíři. Umění je krásným jazykem a projevem lidského umu, má obrovskou moc spojovat jednotlivce i celou společnost, je prostředkem k budování nejen tvořivosti, ale i komunikace a živých vztahů. To vše má v dnešní době, s ohledem na její problémy i často virtuální vztahy, o to větší význam,” upozorňuje ředitelka festivalu ZUŠ Open Irena Pohl Houkalová. Je to podle ní příležitost představit práci ZUŠ v celé její šíři oborů, jakými jsou hudba, výtvarné umění, divadlo a tanec.

V České republice funguje 507 základních uměleckých škol, ve kterých studuje na 248 tisíc žáků. Aktuálně nabízejí čtyři základní obory – hudební, taneční, výtvarný a literárně-dramatický. Posláním Nadačního fondu Magdaleny Kožené je cílená podpora budování pozice ZUŠ jako prestižního a unikátního systému moderního uměleckého vzdělávání.

Web: www.zusopen.cz
Facebook: www.facebook.com/zusopen

Instagram: www.instagram.com/zus_open

Youtube: https://www.youtube.com/channel/UC7PYdF5bSnh7nUh5qe6wzwA/featured

Nadační fond Magdaleny Kožené

Mezzosopranistka Magdalena Kožená iniciovala podporu základních uměleckých škol jako světově jedinečného konceptu uměleckého vzdělávání založením nadačního fondu na začátku roku 2016. Členem správní rady fondu a spolupatronem akce je také generální ředitel České filharmonie David Mareček. „Základní umělecké školy tvoří kořeny naší kulturnosti, naší lásky k umění. Ve světovém měřítku jsou zcela unikátním vzdělávacím systémem, který je třeba hýčkat, rozvíjet a podporovat,“ říká světoznámá mezzosopranistka Magdalena Kožená.

ZUŠ OPEN pořádá:

Nadační fond Magdaleny Kožené a základní umělecké školy v ČR
Patronka a zakladatelka nadačního fondu: Magdalena Kožená
Spolupatron: David Mareček, generální ředitel České filharmonie
Ve spolupráci: Asociace základních uměleckých škol ČR, Svaz měst a obcí

Za podpory: Ministerstvo školství ČR, Magistrát hl. m. Prahy, Asociace krajů ČR, AŽD, Erste Private Banking, Centrální depozitář cenných papírů, Aveton, Pražské vodovody a kanalizace

Speciální poděkování: OSA, MHF Pražské Jaro

Záštitu udělili: ministr kultury Mgr. Martina Baxy a ministr školství, mládeže a tělovýchovy Prof. JUDr. Vladimír Balaš, CSc. a hejtmani jednotlivých krajů

Hlavní mediální partneři: Česká televize a Český rozhlas

Silvie Marková
pro Taneční magazín

Trójanky

O ženách zasažených válkou

Švandovo divadlo uvede Trójanky, inscenaci o ženách zasažených válkou. Původní českou hru inspirovanou antickou předlohou nastudují ukrajinské divadelnice

Inscenaci Trójanky inspirovanou antickými motivy i skutečnými osudy současných žen uvede 27. května v premiéře Studio pražského Švandova divadla. Novou českou hru Davida Košťáka vyprávějící o třech hrdinkách z města Trója, které kvůli válce ztratily domov, nastudovaly ve Švandově divadle ukrajinské divadelnice v čele s režisérkou Annou Turlo. Ta v roce 2021 obdržela grant prezidenta Ukrajiny určený mladým uměleckým talentům. Tři hrdinky s různými povahami i osudy ztvárňuje Anežka Šťastná, Anna Grundmanová a Marie Štípková. Mužský prvek v podobě vítězného řeckého vojáka i boha Dia, vládce Olympu, ztělesňuje Jan Grundman.

Deset let obléhaná Trója je v troskách, její hradby jsou rozbořené. Všichni muži i synové jsou mrtví. Zbyly jen ženy, které odteď musí žít mezi bývalými nepřáteli. První z nich (Anežka Šťastná) je mladá a dychtí po možnostech, které jí může nový svět nabídnout. Druhá (Anna Grundmanová) se stala válečnou kořistí řeckého dobyvatele (Jan Grundman), vraha jejího manžela. Při životě ji drží naděje, že snad jednou znovu spatří svoji odvlečenou dceru. A ta třetí (Marie Štípková) je všem trnem v oku. Není zkroušená ani zbídačená a ranec, jenž tak žárlivě střeží, má dle mínění ostatních plný cenností. Na scénu ale vstupují i bohyně a bohové řeckého Pantheonu. Trpkost střídá dojetí, smutek rozpouští naděje, ale i žert a vtip…

„Když začala v únoru 2022 ruská invaze na Ukrajinu, otevřel jsem Eurípidovy Trojánky. Jenže toto řecké drama vypráví o urozených dámách z královských rodin. Já ale chtěl nechat zaznít hlasy obyčejných žen, jejichž životy válka bezprostředně zasáhla. Odložil jsem proto Eurípida a dal se do psaní vlastního textu,“ říká autor hry a dramaturg Švandova divadla David Košťák. A dodává, že právě Trójankami divadlo jasně vyjadřuje svůj občanský postoj k aktuální válečné agresi.

Díky spolupráci s ukrajinskou režisérkou Annou Turlo pak autor propojil antickou předlohu s osudy reálných žen, které nezávisí na časovém ukotvení. Text pak vystavěl na kontrastu starého a současného světa, což do něj vnáší humor a vtip. „V jednom obraze tak například Trójanky vzpomínají na to, jak krásná Helena Trojská, kvůli níž pak konflikt propukl, vyhrála Miss World a přála si světový mír,“ přibližuje dramatik, který podobnými odkazy a zcizeními téma posunul a odlehčil.

„Osudy tří ženských hrdinek reflektují časté výhrady a předsudky většinové společnosti vůči příchozím obětem války. My se těchto povrchních nálepek snažíme zbavit a nahlédnout za nimi skutečné lidi, s jejichž osudy se může ztotožnit každý z nás,“ doplňuje Košták.

Ženský hlas a pohled z Ukrajiny

V inscenaci zazní v živém podání hereček písně Zuzany Navarové. „Poslouchal jsem tuto hudbu při psaní a měl pocit, že emoci, kterou zprostředkovává, lépe vyjádřit nedovedu. Jsem proto rád, že jsem měl v Zuzaně Navarové – jako muž, který poněkud troufale píše hru o ženském údělu – skrze tyto písně i další spoluautorku,“ říká David Košťák.

Důležité podněty – například motiv mateřství spojený s touhou ochránit své děti – vnesla do Košťákova textu i režisérka Anna Turlo. Pro úspěšnou ukrajinskou divadelnici, jde o její první režii v českém jazyce. „Ráda bych, aby Trojánky promlouvaly o lidskosti. O tom, že jsme všichni silnější, než si myslíme. A že ať jsme jakkoli silní, je dobré mít vedle sebe lidi, kteří nás budou chápat a podporovat i v těch nejtěžších časech,“ říká Anna Turlo, která byla v roce 2019 ve své vlasti nominována také na cenu Kyiv Pectoral za nejlepší režijní debut.

„Velmi stručně řečeno: naše Trójanky jsou ženy postižené válkou, které musí najít způsob, jak nepřestat žít,“ uvádí režisérka. Do Česka přišla měsíc po napadení své vlasti ruskou armádou. Inscenaci tak vnímá i jako příležitost k zamyšlení se nad vlastní zkušeností a k hledání způsobu, jak ji zprostředkovat publiku. „Důležitým momentem je zde pospolitost – vzájemná podpora a pochopení, které různým ženám s podobnou životní zkušeností pomáhá najít i v cizím prostředí ztracený kus jejich domova,“ říká Anna Turlo.

Starý a nový svět

Režisérka a kulturní manažerka Anna Turlo ke spolupráci přizvala i další talentované divadelnice z Ukrajiny. Všechny tak společně v Trójankách navazují na tradici inscenování antické tragédie a zároveň k publiku promlouvají jazykem současného divadla.

Napětí a současně i propojení mezi starým a novým světem odráží i nadčasová scénografie Ruslany Basenko. Ta zahrnuje i „pískoviště“ – prostor vyplněný hlínou. „Vše ze země vyrůstá a vše se do ní zase vrací. Pískovištěm tak odkazujeme k cykličnosti dějin, ale i k archeologii a ke snaze hrdinek vyhrabat alespoň nějaké pozůstatky ze svého starého života,“ říká Basenko. Oporu v novém prostředí symbolizují dřevěné pilíře se změtí kabelů. Jejich rozplétání je pak podle scénografky v souladu s tím, jak k sobě jednotlivé hrdinky hledají cestu.

Mnohovrstevnaté kostýmy Oleny Zahrebiny jsou inspirovány mimo jiné zdravotnickými a vojenskými materiály, včetně maskovacích sítí. Každá z žen si tak obléká i kus své osobní historie a jejich šaty se proměňují – od brnění až po korzet. „Hlavní složkou kostýmů jsou vzájemně kombinované sítě a lana, které odkazují na pocit z prolínajících se časů a z nekonečného propojení minulých i přítomných událostí,“ vysvětluje Zahrebina. Ta oblečení doplnila výztuhami a ortézami, které si Trójanky hrdě připínají jako vzácné šperky…

Hudbu k inscenaci vytvořil a vybral skladatel a scénograf Martin Šimek. Také on ve svých skladbách kombinuje odkazy na tradiční, lidovou hudbu s industriálními motivy.

Premiéra Trójanek je 27. května, nejbližší volné reprízy jsou 9. a 23. června. Inscenace bude na programu i v nové sezóně od září tohoto roku.

www.svandovodivadlo.cz

Víte, že…

… David Košťák zapojil do textu i řecké mýty, které události líčily z pohledu žen? Osudy jeho hrdinek tak mohou připomenout například královnu Andromaché, jíž nepřátelé vyrvali syna z náruče. Anebo příběh urozené Bríseovny, konkubíny hrdiny Achilla, který zabil jejího muže. Trójanky jsou však především současnou hrou o ženách s těžko přenositelnou zkušeností války. Košťák je i autorem hry Srdce patří za mříže uváděné ve Studiu Švandova divadla v letech 2017-2021; také zde se věnoval lidským právům a důstojnosti člověka.

… Anna Turlo (31 let) působí i jako manažerka projektu ukrajinského divadla v Praze? Narodila se v Kyjevě a před studiem fakulty divadelních umění na Národní filmové, divadelní a televizní univerzitě absolvovala Národní leteckou univerzitu a ukrajinský Institut pro turismus. Její nejnovější inscenace pro divadlo v Kyjevě, kterou zde uvedla díky grantu prezidenta Ukrajiny určeného pro mladé umělce, se věnovala tématu manipulace vedoucí k volbě diktátora.

… Jan Grundman ztělesňující v Trójankách mužský element účinkoval i v seriálu o kyberšikaně, který získal v roce 2020 mezinárodní cenu Emmy známou jako televizní Oscar? Herec zde vytvořil roli otce, který postupně rozkrývá události vedoucí ke smrti jeho syna.

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

5:59 na scéně je nový experiment

Experiment s formátem, buďte u toho

Oživlý podcast ve Vzletu kombinuje žurnalistiku a živé umění. 5:59 na scéně je nový experiment stejnojmenného podcastu serveru Seznam Zprávy a vršovické kulturní křižovatky Vzlet.

V novém projektu 5:59 na scéně ožívají na pódiu skutečné příběhy vyprávěné novináři, dokumentaristy nebo akademiky za doprovodu videa a hudby. Autoři podcastu 5:59, Lenka Kabrhelová a Martin Hůla, spojili své síly s divadelní režisérkou Petrou Tejnorovu a přináší unikátní formát scénického zážitku s novým pohledem na novinařinu a na to, co se kolem nás děje. Dokonalá žánrová a mediální fúze 5:59 na scéně bude mít premiéru 3. a 4. května ve Vzletu.

Projekt 5:59 na scéně je mimořádný formát, který u nás nemá obdoby. Divák si jej může představit jako podcast doplněný animací, ilustracemi, fotografií a živou hudbou. Dramaturgyně Marta Ljubková popisuje nový projekt rovněž jako třírozměrné noviny nebo oživlý časopis, v němž jednotlivé články dostávají scénickou podobu. Na rozdíl od přednášky, diskuze, interview nebo talk show přináší divákům možnost vidět, jak jim zvuk a obraz vzniká doslova pod rukama.

„5:59 na scéně je především velký experiment s formátem. Vycházíme sice z podcastu, ale jde nám hlavně o to, nalézt scénickou formu pro vyprávění příběhů. Lenka Kabrhelová si do studia zve lidi, kteří mají co říct – jsou tu v jistém smyslu vypravěči příběhů. A my jim a jejich příběhům pomáháme vizuální nebo hudební či zvukovou složkou. Diváci mají možnost podívat se analyticky na to, jak příběh vzniká. Celý proces je snímaný živě, což simuluje určitou dokumentárnost. Myslím si, že to bude hodně vtahující forma vyprávění příběhů – žádné „mluvící hlavy“,” přibližuje Ljubková.

V prvním díle 5:59 na scéně promluví novinářka Lenka Kabrhelová se sound designérem Martinem Hůlou o své tvůrčí práci. Na projektu spolupracují mimo jiné s divadelní režisérkou a průkopnicí práce s technologiemi na scéně Petrou Tejnorovou. Lenka Kabrhelová popisuje, jakým způsobem divadelní tým posunuje formu vyprávění na jinou úroveň. Ke slovu se zde dostávají pro podcast nečekané formy vyjadřování – obraz, hudba, video nebo samotný prostor divadelního sálu.

„V podcastu 5:59 jsme zvyklí kromě práce ve studiu vyrážet i do terénu nebo natáčet epizody s publikem. Ještě nikdy jsme ale nepracovali přímo na divadelní scéně. Je to pro nás velké dobrodružství a zároveň velká příležitost posunout se dál – spolupráce s týmem kolem Marty Ljubkové a Petry Tejnorové je pro nás obrovskou inspirací. V podcastu je základem naší práce vyprávění příběhů, nejčastěji formou rozhovoru. Možnost pozorovat, jak s těmito příběhy dál pracují Marta s Petrou a jak se celé dílo skládá dohromady, je pro náš tým fascinující a obohacující,” komentuje spolupráci Kabrhelová.

„Během příprav 5:59 na scéně jsme se inspirovali formátem Pop-Up Magazine, konferencemi TED a Radiolabem, ale v projektu hledáme vlastní lokální verzi jevištního podcastu. Spoléhám se na své divadelní zkušenosti s žánry, jakými jsou live cinema, performance lecture a rozhlasové hry naživo,” doplňuje Petra Tejnorová.

Autoři podcastu uvedou v prvním vydání 5:59 na scéně také několik hostů. Diváci se mohou těšit na novináře Radka Kedroně, který bude vyprávět o trestním stíhání Davida Ratha a pustí několik dosud nezveřejněných odposlechů z jeho korupční kauzy. Režisérka Marta Nováková představí své pátrání po československém orgasmu v odborných gynekologických časopisech předrevoluční éry a novinářka Golnaz Esfandiari bude mluvit o situaci v Íránu. Nenechte si ujít premiéru oživlého podcastu 5:59 na scéně 3. a 4. května ve velkém sále vršovického Vzletu.

Vzlet – nové kulturní centrum Prahy otevřely v roce 2021 tři pražské kulturní organizace – Divadlo Vosto5, barokní orchestr Collegium 1704 a vršovické Kino Pilotů. Sto let starý sokolský biograf tak po desítkách let opět pulzuje životem. Do Vzletu můžete vyrazit za divadlem, hudbou, výstavou, vzdělávacími programy nebo si zatančit na plese.
Vstupenky na 5:59 na scéně koupíte na www.vzlet.cz nebo vždy 60 minut před začátkem akce na pokladně Vzletu, kterou najdete ve velkém foyer v prvním patře na adrese Holandská 669/1 – Vršovice. Platit můžete v hotovosti nebo kartou.

Lucie Kecová

pro Taneční magazín

Odkaz

Pozvánka na představení Spielraum Kollektivu

Odkaz, předpremiéra v rámci festivalu Venušiny dny. Představení se koná v sobotu 29. dubna ve 20:00 ve Venuši ve Švehlovce.

Babička je ročník 1930. Kdybych inscenovala její pohřeb, rodina by mě pravděpodobně zabila. O smrti se nemluví do té doby, než přijde. A nejlíp ani potom ne. Inscenuji proto raději svůj vlastní pohřeb. Role jsou rozdané. Rakev je moje. Vy jste hosté.

Subjektivní konfrontace příslušnic dvou vzdálených generací jedné rodiny. Dokumentární divadelní projekt věnující se tomu, jaký odkaz zanecháváme pro příští generace. Stěžejní inspirací je dvaadevadesátiletá babička Lindy Straub, její názory a vzpomínky. Žena v domácnosti, dcera komunisty, sousedka Karla Gotta, šéfová, pamětnice války, přistěhovalkyně nebo srdce rodiny? Co si zapamatovat? Mezigenerační dialog Lindy Straub s její babičkou.

Babička nemůže být naživo součástí představení. Spielraum Kollektiv proto experimentuje s možnostmi práce s audiovizuálními nahrávkami, skrze které se babička přes svou nepřítomnost na scéně takřka jedná.

Tématem je čekání na smrt a toho, co po člověku zůstane. Ještě nikdy se za celou známou historii lidstva nestalo, aby takto rozdílné generace s různými zájmy a pohledem na život žily ve stejném období. Rychlý pokrok doby a neustálé změny, kterým jsou všechny generace každodenně vystavovány způsobuje vzájemné nepochopení. Důležitost obyčejného člověka jako odpověď na současné hledání smyslu existence, přínosu jedince. Na hranici mezi přáním a absurdní snahou o pochopení toho, co už není a toho, co bude.

Koncept, performuje: Linda Straub
Režijní spolupráce: Husam Abed
Dramaturgická spolupráce: Tinka Avramová
Pohybová spolupráce: Veronika Knytlová
Scénografie a video: Mathias Straub
Sound design: Myko
Light design: Patrik Sedlák
Animace: Daniela Paseková

Foto: Kamil Košun

Pavla Haluzová

pro Taneční magazín