Nabitá sezona Institutu Pavla Šmoka

Videotéka, online databáze, Ballet Prague Heritage, přednášky i příprava nové publikace

Institutu Pavla Šmoka v branickém Domě tanečního umění je i v nové sezoně 2023/24 zpřístupněna videotéka se studovnou, kde je možné získat přístup k některým plně digitalizovaným materiálům pro studium choreografií Pavla Šmoka, Luboše Ogouna a dalších osobností. Prostory nabízí prezenční studovnu s archivem tiskovin, fotografií a videofondem choreografií především z období Pražského komorního baletu. Online je dostupná moderně zpracovaná databáze Ballet Prague Heritage. V ní zájemci postupně najdou dokumentaci a digitalizaci umělecké tvorby obou souborů, které významně ovlivnily českou, respektive československou taneční a baletní scénu 2. poloviny 20. století. Mohou zde najít profily děl, tvůrců i interpretů, rovněž stručně zpracovanou historii obou souborů a jejich největších osobností. Byly například zkompletovány materiály z období souboru Balet Praha, ke kterým nyní přibývají unikátní archiválie z doby působení Pavla Šmoka v Basileji, ale najdete zde také materiály ukazující ranný umělecký život Pavla Šmoka.

Institut Pavla Šmoka pokračuje na podzim v pořádání veřejných edukativních přednášek s pamětníky a členy Baletu Praha či Pražského komorního baletu. V úterý 10. října 2023 od 17 hodin se v malém sále Městské knihovny v Praze uskuteční beseda s Lindou Svidró a Igorem Vejsadou na téma „Poznejte s námi svět baletu“. (Odkaz na akci online zde.) Další besedy, které se uskuteční v Domě tanečního umění, jsou určeny pro studenty konzervatoře Taneční centrum Praha.

„Besedy, které máme možnost pořádat v Městské knihovně, bych chtěla koncipovat jako živá setkání s umělci, kteří se s milovníky baletu mohou podělit o svou lásku k profesi, která patří k těm nejnáročnějším,“ říká historička a publicistka Lucie Kocourková, která těmito akcemi provází. „Druhou podstatnou linií je publikační činnost a digitalizace, se kterou jde ruku v ruce i fyzické zpracování fondu. Jde nejen o dědictví velkého choreografa, ale celé historické epochy. Živá budoucnost umění spočívá v tom, jestli dobře rozumíme svým kořenům, jestli víme, co nás formovalo, jakými etapami si česká baletní a taneční scéna procházela. Je nutné stavět pevné základy ze znalostí a zkušeností, které se mohou předat z generace na generaci, proto je třeba se zabývat i uchováním a intepretací historie,“ vysvětluje činnost Institutu.

„Jako nezávislá teoretička si troufám říct, že splácíme alespoň část dluhu, který naše historiografie vůči tanečnímu umění má. Byla bych ráda, kdyby nás více navázalo například na práci profesorky Boženy Brodské a nabídli jsme nejen umělcům srozumitelný pohled na dějiny baletu po roce 1945. Je přirozené, že máme každý svou specializaci, já se nyní vedle multimediálního divadla soustředím právě na odkaz Pavla Šmoka a jeho souborů. Neocenitelnou pomocí je pak pro mě spolupráce s Kateřinou Dedkovou Frankovou, která se společně se mnou podílí na tvorbě archivu IPŠ,“ dodává ke své vizi.

Ředitelkou a zakladatelkou Nadačního fondu a Institutu Pavla Šmoka je Mgr. Ladislava Dunovská Jandová, která je autorkou celého konceptu. „Institut Pavla Šmoka již druhým rokem nabízí jak v prezenční, tak online formě možnost odborného studia historických materiálů souvisejících s uměleckou činností Studia Balet Praha a Pražského komorního baletu, a dále s osobnostmi – Lubošem Ogounem, Pavlem Šmokem a Vladimírem Vašutem,“ říká Dunovská Jandová. „Vyjma edukativních přednášek a besed pokračujeme v bohaté ediční činnosti a v příštím roce nás čeká vydání monografie o další významné osobnosti – Luboši Ogounovi při příležitosti 100. výročí od jeho narození (1924-2009). Rok 2024 sebou přinese i další neopominutelné výročí, uplyne totiž šedesát let od vzniku Studia Balet Praha. Při této příležitosti Institut připraví mobilní výstavu v české a anglické mutaci. Výstava bude doprovázet Pražský komorní balet na zájezdech po České republice i zahraničí, ale bude ke zhlédnutí i v pražském Divadle na Vinohradech či Domě tanečního umění v Braníku.“

Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Jiří Opěla náhle opustil Pražský komorní balet

Pražský komorní balet s lítostí oznamuje, že manažer a emeritní ředitel PKB 2. října 2023 navždy odešel

Jiří Opěla (25. 12. 1939 – 2. 10. 2023)

Jiří Opěla byl unikátní osobností, která stála u zrodu úspěchů Pražského komorního baletu, když si vzal v 70. letech na starost jeho produkci. Pavel Šmok o něm říkal: „Bez Jirky Opěly už bychom neexistovali.“ Obchodní duch a radost z náročných úkolů jej provázely celý profesní život a pro Pražský komorní balet se stal nepostradatelným, jedním z těch, bez kterých by soubor nepřeklenul těžká období, člověk, o jakém jste přesvědčení, že s vámi zůstane navždy….

Jiří Opěla se profesionálně věnoval produkční a manažerské práci od roku 1970. Začínal jako vedoucí divadelního Studia Kotva, kde měl možnost spolupracovat s řadou tehdejších známých herců a zpěváků (jsou mezi nimi jména jako např. Miloš Kopecký, Miroslav Horníček, Iva Janžurová, Lasica a Satinský). Brzy nato se stal manažerem skupiny Country Beat Jiřího Brabce a zpěvačky Nadi Urbánkové a spolupracoval s dalšími umělci, např. Karlem Černochem, Pavlem Bobkem, Jiřím Hrzánem, Petrem Spáleným ad. Po období práce na volné noze se stal zaměstnancem Středočeského krajského kulturního střediska, kde se v roce 1979 setkal s Pavlem Šmokem a Pražským komorním baletem a od té doby se datovalo jeho spojení se souborem.

František Pokorný, Jiří Kylián, Jiří Opěla

Produkoval zájezdy v tuzemsku i v zahraničí, v letech 1994–1998 a ještě 2001–2003 PKB vedl z pozice ředitele, ponechávaje však umělecké pole působnosti Pavlu Šmokovi. PKB mezitím vystřídal řadu provozovatelů, zřizovatelů a statusů, až byl v roce 2003 připojen ke Státní opeře Praha. Ale společná cesta s PKB se uzavírá až v roce 2010. Soubor je předán a prodán novým „majitelům“, Mgr. Ladislavě Jandové a JUDr. Ivanu Dunovskému. Jiří Opěla zůstal předsedou dozorčí rady Baletu Praha, o. p. s., provozovatele dnešního Pražského komorního baletu.

Za působení Jiřího Opěly v Pražském komorním baletu se uskutečnilo 80 premiér, 1440 zájezdových představení (125 zahraničních) a 12 koprodukcí s Českou televizí. V roce 1993 založil produkční firmu Real International Arts Services, pod jejíž hlavičkou organizoval mezinárodní projekty a hostování souborů. K největším úspěchům patřil projekt Arcimboldo, kdy se podařilo přivézt do Prahy všechny tři soubory Nederlands Dans Theater Jiřího Kyliána ve Státní opeře, následně se podařilo pozvat samostatně ještě dvakrát NDT 2 a sedmkrát NDT 3. Po tři a půl roku zajišťoval J. Opěla činnost Baletu Státní opery Praha. V roce 2016 inicioval Jiří Opěla na festivalové přehlídce Česká taneční platforma vznik nové ceny, která byla několik let udílena manažerovi roku v oblasti tanečního umění.

Jiří Opěla, foto Roman Sejkot

Jiří Opěla zůstane navždy v našich srdcích a vzpomínkách.

Čest jeho památce a upřímnou soustrast pozůstalým!

Foto: Roman Sejkot, archiv PKB 

Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Česko-španělské dialogy

Zemlinské kvarteto a violista Josep Puchades

Ve středu 4. října 2023 v 19:30 hodin proběhne v ústřední Městské knihovně další pokračování série Zemlinského kvarteta s názvem 4plus, která se letos nese ve španělském duchu. Coby vzácného hosta hudebníci tentokrát přivítají violistu Josepa Puchadese z předního španělského komorního souboru Quiroga Quartet. Rozezní se tak další tóny letošní česko-španělské spolupráce na koncertním pódiu.

Program koncertu sestává ze tří děl. Spolu s Puchadesem Zemlinského kvarteto přednese violové kvintety Josého Palomina a Antonína Dvořáka – jedná se o málo hraný Dvořákův první violový kvintet a moll op.1. Po přestávce pak diváci v sále uslyší smyčcový kvartet a moll op. 41/1 Roberta Schumanna. Záštitu nad koncertní sérií převzal španělský velvyslanec v České republice J. E. Alberto Moreno Humet, spolupořadateli série 4plus jsou Městská knihovna v Praze a Instituto Cervantes Praha.

„Quiroga Quartet patří ke stálicím na španělské hudební scéně. Kvarteto započalo svou činnost již v roce 2003 a během svých studií se mimo jiné potkalo se Zemlinského kvartetem ve švýcarské Basileji ve třídě světoznámého pedagoga, primária LaSalle Quartet, Waltera Levina“, uvádí Petr Holman, violista Zemlinských, k dramaturgii říjnového koncertu. „Když tedy Zemlinského kvarteto pro svou sérii v roce 2023 vybralo španělskou tématiku, kontaktovat kolegy z Quiroga Quartet bylo jedním z prvních nápadů. Jsme moc rádi, že se podařilo tuto myšlenku uskutečnit, a na krásné hudební setkání s vynikajícím violistou Josepem Puchadesem se velmi těšíme.“

Program koncertu:

  • J. Palomino: Kvintet pro dvoje housle, dvě violy a violoncello č. 1 A dur
  • A. Dvořák: Kvintet pro dvoje housle, dvě violy a violoncello č. 1 a moll op. 1
  • R. Schumann: Smyčcový kvartet a moll op. 41/1

Vstupenky jsou k dispozici v pokladně Městské knihovny, na webu Městské knihovny nebo na předprodejní platformě GoOut. Po koncertě jsou všichni posluchači již tradičně srdečně zváni na skleničku českého a španělského vína.

https://www.mlp.cz/cz/akce/e23466-zemlinskeho-kvarteto-j.-puchades-quiroga-quartet-viola/

ZEMLINSKÉHO KVARTETO tvoří houslisté František Souček a Petr Střížek, violista Petr Holman a violoncellista Vladimír Fortin. Již od svého založení v roce 1994 navazuje na bohatou tradici české kvartetní školy. Zvítězilo na mezinárodní soutěži smyčcových kvartet v Bordeaux (2010), je laureátem Pražského jara a mezinárodních soutěží smyčcových kvartet v kanadském Banffu a v Londýně, kde zároveň získalo Cenu publika a zvítězilo i na dalších kvartetních soutěžích. V roce 2005 byla souboru udělena Cena Českého spolku pro komorní hudbu a v roce 2009 cena Nadace Alexandra Zemlinského ve Vídni. Repertoár tělesa zahrnuje více než 350 děl předních českých i světových skladatelů. Jeho sada čtyř CD s Dvořákovou ranou kvartetní tvorbou získala prestižní francouzské ocenění „Diapason d´Or“.

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Skončila konference Culture Get-Together 2023

4. ročníku se zúčastnilo kolem sedmi set diváků!

Hlavním tématem čtvrtého ročníku konference Culture Get-Together 2023, která proběhla 25. a 26. září v karlínském prostoru Spojka Events, bylo ODCHÁZENÍ. Konference nepopulární téma otevřela velmi citlivým způsobem, o své zkušenosti se s účastníky během dvou dnů podělila řada osobností, které působí na vedoucích pozicích v projektech a institucích s výrazným lokálním nebo celospolečenským dopadem a nezřídka i mezinárodním přesahem. Konference se osobně zúčastnilo či ji sledovalo online kolem sedmi stovek zájemců z Prahy i regionů a zahraničí.

Odcházení a jeho intimita, odcházení jako ohrožení osobní identity a související sociální role, odcházení
a problém manažerské kontinuity. To byly tři zásadní tematické roviny, ve kterých se pohybovaly příspěvky bezmála třiceti významných osobností, nejen, kulturního života.


Slyšeli jsme odvážná sdílení, rozhodnutí nebo reflektovali výstupy těch, kterých se změna pracovní pozice či kariéry týká bezprostředně. Každý si tak trochu přepočítal jak dlouho na tzv. své židli sedí. I já jsem si musela svých pět let ředitelování pečlivě spočítat a zamyslet se nad strategií možného budoucího předávání,“ říká Adriana Světlíková, ředitelka organizace Nová síť z.s.

Na pódiu konferenčního sálu vystoupily například bývalá šéfdramaturgyně činohry Národního divadla Marta Ljubková, která otevřeně popisovala proces odchodu jako proces souboje s vlastním egem. Dle ní se z Odcházení může velmi rychle stát lavírování či dokonce přicházení. Právě o radikalitě odchodu hovořila i Yvona Kreuzmannová, zakladatelka a ředitelka organizace Tanec Praha, jež zdůraznila hodnotu manažerské kontinuity a nebezpečí náhlých rozhodnutí. Platformy Culture Get-Together využil Rosťa Novák a oznámil odchod z vedení Jatek 78. Stěžoval si na permanentně špatný stav budovy Jatek a celkově nefunkční systém, který nedovoluje skutečně svobodnou tvorbu. Jeho vystoupení bylo vysoce apelativní a emočně silné.

S větším odstupem hovořily při diskuzi o odcházení dvě političky Hana Třeštíková, místostarostka městské části Praha 7 a Karolína Koubová, bývalá primátorka statutárního města Jihlava, které zdůrazňovaly nutnost kvalitního předávání veřejné agendy a komplikovaný politický kontext takového procesu.

Velice vítaným a diskutovaným příspěvkem byla akademická reflexe Dalibora Špoka, jenž upozornil na fluiditu současných společenských a profesních rolí. Odcházení pojal jako proces, který je třeba jasně naplánovat, může být totiž stejně náročný jako partnerská rozluka. Jeho přispění a racionalizované ukotvení emočně náročného tématu velmi přispělo celkové, místy dosti napjaté, atmosféře.

Tomáš Sedláček, ekonom, filozof a vysokoškolský pedagog, posunul téma do abstraktnější roviny, kdy hovořil o odcházení jako procesu přesunu do nového paradigmatu, kde kultura a kreativita hraje mnohem větší sociální a ekonomickou roli.

Odcházení se týká každého z nás a konference jasně ukázala, jak velké a silné je to téma. Vážím si všech, kteří na konferenci sdíleli své příběhy a určitě i nejednou museli překročit svou komfortní zónu. Nyní je třeba dále s tématem pracovat, což máme v Nové síti v úmyslu,“ doplňuje Petr Pola za pořadatelskou organizaci Nová síť z.s.

Ke konferenci již neodmyslitelně patří i oblíbený, necenzurovaný kabaret OPEN MIC, který dává prostor k pětiminutovým stand-upům z řad veřejnosti. Letošní slogan pro speakery zněl „Díky, čau!” Vystoupili na něm Jakub Bakule, Petr Dlouhý, Jan Frič, Magdaléna Hruška, Adam Langer, Pavel Matela, Zdeněk Pecháček, Marek Pokorný a Doubravka Svobodová.

Celý záznam konference najdete zde:

  1. den konference – 25.9. 2023
  2. den konference – 26.9. 2023

Úspěšná videokampaň /seriálová minisérie/, která konferenci předcházela, je ZDE

Medailonky účinkujících ZDE a program konference ZDE

Culture Get-Together je dvoudenní konference pro odborníky a odbornice v kultuře, zástupce a zástupkyně veřejné správy, pedagogy a pedagožky, umělce a umělkyně i pro širokou veřejnost se zájmem o současnou situaci živého umění a kulturní praxi.

Foto: Markéta Bendová

Johana Mravcová

pro Taneční magazín