Autor: Martina

Derniéra EVER, novinky MOMENT IN TIME a SMOKE AND MIRRORS

Jarní tipy z programu 420PEOPLE

Renomovaný soubor současného tance 420PEOPLE zve na sérii výjimečných inscenací, které propojují pohyb, hudbu i hlubokou reflexi dnešního světa. Od derniéry hypnotické inscenace EVER přes existenciální zastavení v MOMENT IN TIME až po smyslovou iluzi SMOKE AND MIRRORS se diváci ocitnou na hranici reality, kde se energie, prostor i čas neustále proměňují.


Poslední příležitost vychutnat si derniérovou inscenaci EVER se naskytne 23. a 24. 4. od 19.30 v La Fabrice. V choreografii Václava Kuneše se představí čtyři tanečníci a tanečnice „v tom nejlepší světle, v záři reflektorů na výstavních podstavcích“. Neutichající tempo elektronické hudby ve speciálním setu od jednoho z nejvýraznějších českých DJs a zvukového mága Ladislava Zensora alias Exhausted Modern přenese diváky na intimní místo, kde čas a ani prostor nehrají roli. Zatímco hudba vytváří pocit energie a naléhavosti, esej Václava Havla, která v představení zazní, poskytuje reflexivnější a hlubší pohled. Jeho esej o „živém divadle“ stále platí i dnes, kdy se nacházíme mezi streamovanou online kulturou a živými vystoupeními. První derniérový termín přinese i překvapení v podobě tanečního přídavku Evy Adamczykové & Jakuba Mazůcha – tím, za který od porotců získali čtyři desítky.

Inscenace MOMENT IN TIME, kterou vytvořila kmenová choreografka souboru 420PEOPLE Sylva Šafková, odkazuje na relativitu času. Čas považujeme za objektivní neměnnou a plynulou skutečnost, přesto neběží všem a všude stejně… Po úspěšné premiéře v září loňského roku a několika reprízách v interpretaci Elišky Hulínské, Francescy Amy Amante, Filipa Staňka a Viktora Konvalinky se na jeviště La Fabriky vrátí 24. a 25. 5. od 19.30.

Další zdařilá loňská novinka SMOKE AND MIRRORS je na programu Studia Maiselovka 28., 29. a 30. 5. od 19.30. Jde o sólové představení tanečnice Francescy Amy Amante a sólový koncert flamenco kytaristy Filipa Zubáka. V choreografii Václava Kuneše tančí a zní, mizí a objevují se mezi skleněnými levitujícími objekty. „Smoke and Mirrors – ve slovníku 20. a 21. století má tento anglický výraz význam lehce negativní. Mě ale inspiroval význam a zejména účel tohoto výrazu z 18. století. Šlo o celkem jednoduchý, tenkrát velmi působivý způsob, jak dosáhnout ,magické iluze’. Projektor, tedy ,kouzelná lampa’, zrcadlo a kouř,“ říká Václav Kuneš k choreografii, kterou vytvořil speciálně pro intimnní prostor Studia Maiselovka. Inspirací pro scénografii se stala tvorba výtvarnice Vladimíry Klumparové, díky níž bylo sklo nedílnou součástí tvůrčího procesu.

Foto: Vojtěch Brtnický 

Simona Andělová

pro Taneční magazín

 

Trpaslíci jako poslední odkaz lidstva

Barvitý příběh člověka, ducha, myšky a trpaslíků

Studio Hrdinů zve na premiéru autorské inscenace Jana Horáka

Pražské divadlo Studio Hrdinů uvede barvitý příběh člověka, ducha, myšky a tří trpaslíků na konci světa. Absurdní tragikomická inscenace Trpaslíci mluví k divákům skrze bajky, manýristickou scénu Terezy Beranové či hudbu Dominika Gajarského. Premiéra autorského projektu Jana Horáka se uskuteční 29. dubna 2026 od 20:00 ve Studiu Hrdinů.

Příběh Trpaslíků se odehrává ve snové romantizující krajině, na dvou izolovaných místech – v zahradě a na opuštěném majáků. Tam se střetávají tři postavy, které spolu sdílí vlastní bezmoc a slabosti. V každém prostoru na sebe berou jinou podobu, a přesto vždy stejně marně bojují o vlastní důstojnost, smysl života, lásku a pochopení. Ztrácí se ve vlastní identitě i v jazyce, který v komunikaci selhává. Děj hry se cyklí v rytmu bajek, které nepřímo naznačují, jak se příběh bude vyvíjet.

Trpaslík v inscenaci vystupuje jako symbol poslední fáze lidství, jako koncentrát nevkusu, zmatenosti lidské duše a absurdní otisk našeho snažení na této planetě. Bere na sebe podobu člověka, pomalu mizí a zarůstá v lidmi kultivované přírodě. Do sádrové humanoidní figurky trpaslíka lidé otiskují kus ze sebe, ze své podstaty. Trpaslíci jsou podle Jana Horáka absurdním řešením toho, jak bychom mohli předat to „nejlepší“ z humanity někomu, kdo přijde po nás, až vše na zemi zničíme.

I přes tíživé environmentálně-existenciální téma přistupuje režisér Jan Horák k inscenaci s humorem. „Nevím, jak k těmto zásadním tématům přistupovat jinak, než s vtipem. Všichni jsme v současné době k některým tématům už otupělí a humor je cestou, jak si můžeme připomenout hranu, na které právě balancujeme,“ říká k inscenace její autor a režisér.

Na scéně Studia Hrdinů vystoupí tři výjimeční herci – Pavlína Štorková, Jan Bárta a Jan Jankovský – tři osobnosti, kterým byl příběh psán přímo „na tělo“. Díky neopomenutelné historii ve Studiu Hrdinů i několikáté spolupráci s Janem Horákem organicky doplňují během zkušebního procesu jednotlivé rysy a motivace svých postav. Všichni tři se tak ocitají na poli, na kterém se do značné míry smazávají rozdíly mezi interpretem a postavou.

Grafické materiály k inscenaci využívají textilní obraz výtvarné umělkyně Lucie Rosické. Trpaslíci prasáci jsou již druhým jejím obrazem, který je volně inspirovaný autorským textem Jana Horáka. „Hry Honzy Horáka jsou pro mě vždy výzvou. Jsou to komplexní díla plná myšlenek, humoru, ale hlavně silné vizuální estetiky. Vždy, když čtu jeho text, tak mi hned naskakují živé motivy a obrazy,“ říká o procesu tvorby Rosická. Trpaslíci prasáci jsou poslední spoluprací na této úrovni mezi Studiem Hrdinů a Lucií Rosickou. Od příští divadelní sezóny bude divadlo pracovat s umělkyní Ladislavou Gažiovou. Obrazy, které Rosická v uplynulých dvou sezónách pro Studio Hrdinů vytvořila, budou od premiéry Trpaslíků až do konce sezóny k vidění ve foyer divadla ve Veletržním paláci.

Jan Horák: Trpaslíci

autor a režisér: Jan Horák

scéna: Tereza Beranová

kostýmy: Madla Horáková Zelenková

hudba: Dominik Gajarský

světelný design: Václav Hruška

video: Daniel Rajmon a Tamara Spalajkovič

grafické titulky: Nikolay Tretyachenko

výroba: Lucia Račková

asistentka režie: Hanka Nguyen

vizuál: Lucie Rosická (textilní obraz), Roman Polášek (foto), Jan Bouček (grafika)

hrají: Pavlína Štorková, Jan Bárta, Jan Jankovský

Projekt vznikl za podpory Státního fondu kultury ČR a Prahy 7.

Magistrát hlavního města Prahy podpořil činnost Studia Hrdinů v roce 2026 částkou 6.900.000 Kč.

Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

premiéra: 29. dubna od 20:00 ve Studiu Hrdinů

nejbližší reprízy: 13. a 21. května, 10. června 2026

Pavlína Drnková

pro Taneční magazín

Nominace na Cenu MenART

Akademie MenART otevírá nominace na Cenu MenART pro výjimečné pedagogy ZUŠ

Pedagogové ZUŠ jsou hybnou silou práce s talentovanými dětmi. Stipendijní akademie uměleckého vzdělávání MenART aktuálně přijímá nominace na Cenu MenART pro výjimečné pedagogy základních uměleckých škol. Ocenění je určeno pedagogům, kteří svou prací a osobním nasazením výrazně přispívají k rozvoji talentovaných dětí a mládeže v oblasti hudby, výtvarného umění, tance či divadla.​

Roční stipendijní program MenART pracuje s trojicí mentor – student – pedagog. Právě roli pedagogů MenART dlouhodobě vyzdvihuje i v rámci svého motta: Za každým úspěšným umělcem stojí minimálně jeden osvícený pedagog.

„Cena MenART pro výjimečného pedagoga ZUŠ vyzdvihuje výjimečný přístup pedagogů, které jsme měli tu čest potkat. Svou práci vnímají jako poslání, provázejí své žáky, otevírají jim svět umění pro další životní cestu.  Jejich pedagogický přístup dodává mladé generaci odvahu tvořit a je velmi inspirativní,“ říká Dana Syrová, zakladatelka a ředitelka Stipendijní akademie MenART.

Cena, kterou letos získá 5 oceněných, zahrnuje finanční odměnu ve výši 25 tisíc Kč poskytovanou patrony akademie MenART RSJ Investments, Helenou Čackou a Ivanou Janečkovou a trofej symbolizující svítící knihu v obalu od Studia Činčera.

Nominace může do 26. dubna 2026 podat kdokoliv – kolegové, rodiče, žáci i široká veřejnost prostřednictvím online formuláře na tomto odkaze. Cena bude předána při příležitosti zahájení IX. ročníku Akademie MenART v sobotu 22. srpna 2026 v Redutě Moravské filharmonie Olomouc pod záštitou ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ing. Roberta Plagy, Ph.D., radního pro školství MHMP Mgr. et Mgr. Antonína Klecandy a radního pro kulturu MHMP Ing. Tomáše Slabihoudka.

S oceněnými následně připraví novinářka Hana Slívová z Českého rozhlasu rozhovory o pedagogickém přístupu, které budou přístupné na webové stránce Akademie MenART.

Držitelé Ceny MenART pro výjimečné pedagogy ZUŠ

Z výpovědí oceněných vyplývá, že jejich hlavní motivací je radost ze společné tvorby, empatie a důraz na individuální přístup k žákům. Všichni zdůrazňují, že cílem jejich práce není jen technická dovednost, ale především rozvoj osobnosti a objevování vlastní cesty.

V roce 2025 ocenění převzali klavíristka Taťána Vejvodová, taneční pedagožka Simona Mikešová a výtvarník Marek Bělohlávek.

„Mým cílem je, aby dítě vdechlo zahraným notám život. Věřím, že můj zápal pro věc je nakažlivý,“ říká Taťána Vejvodová, která už přes čtyřicet let učí klavír na ZUŠ Ilji Hurníka v Praze. Její studenti pravidelně sbírají ocenění v soutěžích a T. Vejvodová si zakládá na individuálním přístupu, kreativitě a hravosti při výuce. „Nestydím se dělat ze sebe šaška – když dítě vidí, že můj zápal pro hudbu je opravdový, začne hořet také,“ dodává.

Simona Mikešová z plzeňské ZUŠ v Sokolovské ulici vnímá tanec jako cestu k sebepoznání i poznání světa: „Má-li pohyb nést myšlenku, musí se dít v prostředí důvěry a bezpečí. Snažím se, aby se děti nespokojily s obecnými otázkami,“ vysvětluje. Při své práci vychází z principů Marie Montessori a klade důraz na to, aby se tanec stal cestou k poznání světa i sebe sama. Do výuky vnáší témata, která děti obohacují i mimo pohyb. „Tanec musí nést myšlenku,“ vysvětluje S. Mikešová.

Marek Bělohlávek, vedoucí výtvarného oboru na královéhradecké ZUŠ Střezina, akcentuje svobodu a prostor pro vlastní tvorbu: „Výtvarně se realizuji sám, proto nemám potřebu vnucovat svůj záměr studentům. Učím je, aby pořádně zkoumali barvy, tvary i linie,“ popisuje. Tento aktivní výtvarník i hudebník ve výuce zdůrazňuje dialog, svobodné hledání a vlastní odpovědnost žáků za jejich tvorbu. „Pokládám dětem otázku: Tak co dneska s tebou? Tvorba je především neustálé rozhodování – a bez něj se žák neučí skutečné tvorbě,“ říká M. Bělohlávek.

V roce 2024 ocenění obdržely Hana Švajdová ze ZUŠ Žerotín v Olomouci a Marie Karenová ze ZUŠ Králíky.

„V hodinách dávám důraz na partnerství, baví mě postupné objevování a formování jednotlivých osobností tak, aby se mohly čelem postavit všem životním výzvám,“ říká Hana Švajdová. Kromě klasické hudby vede své žáky i k improvizaci a vlastní tvorbě, čímž je inspiruje k rozvoji jejich hudebního sebevyjádření. „Talent chápu jako potřebu tvořit navzdory názorům okolí. Žákům vysvětluji, co všechno jim znalost umění může do života přinést. Největším motorem je pro mě poznání, že umění je jedním z prostředků vzájemného setkávání a poznávání se. Mít možnost a sílu předat tuto myšlenku svým žákům vnímám jako své poslání,“ říká Marie Karenová. Absolventka UMPRUM, uznávaná restaurátorka, malířka, návrhářka a fotografka vede výtvarnou výchovu na ZUŠ Králíky už 36 let.

Lucie Pavlásková

pro Taneční magazín