Autor: Martina

Folklór v Hradci Králové a Pardubicích

2., 3. a 4. června patřily Pardubice, Hradec Králové a vesnice Piletice stovkám lidových tanečnic, tanečníků a muzikantů nejrůznějšího věku. Od dětských až po seniory. Podvacáté šesté se zde totiž sešli vyznavači folklóru.

O prodlouženém víkendu – mezi pátkem 2. 6. až nedělí 4. 6. – probíhal v Hradci Králové, Pardubicích a vesnici Piletice (na severovýchodním okraji Hradce Králové) 26. tradiční folklórní festival. Pořádal jej odborný útvar NIPOS organizace ARTAMA, která se (jako nástupce někdejšího Ústavu pro kulturně výchovnou činnost) věnuje amatérské a zájmově umělecké činnosti.

První červnový pátek otevřela celý festival tradiční „Perštýnská noc“ v Pardubicích. Proč „perštýnská“? Probíhala totiž od sedmé hodiny večerní do půlnoci na tamním Perštýnském náměstí. Toho dne se lidové soubory v Pardubicích představily ještě v atriu místní radnice a na nádvoří Pardubického zámku.

V sobotu byl epicentrem dění Hradec Králové. Desítky dětských, dospělých, mužských, ženských i smíšených souborů a lidových muzikantů se po celý den představily v přírodních prostorách zdejších Žižkových sadů. Dopoledne zde patřilo i taneční dílně v sále Adalbertinum. Podvečer pak scénickému pořadu ve známém Klicperově divadle, vzdáleném jen pár stovek metrů od Žižkových sadů.

V již zmíněných Pileticích v sobotu večer vyvrcholila první část festivalu na Šrámkově statku v komponovaném pořadu „Přijďte pobejt“.

V neděli se festival přesunul opět jižněji do Pardubic. Zde kulminoval na zámeckém nádvořím závěrečným programem.

Je dobře, že folklórní tanec i hudba mají podhoubí nejen tradičně na Moravě, ale i v Čechách. Festival na východě Čech o tom opět přesvědčil.

TANEČNÍ MAGAZÍN

Foto: NIPOS

Výstava „GOTT, MY LIFE“ začíná

Od 8. 6. do 30. 9. proběhne na lodi na pražské Náplavce mezi Palackého a Železničním mostem originální výstava „GOTT, MY LIFE“. Mapuje hvězdnou kariéru Karla Gotta. Čítá na 1000 exponátů, 30 videoprojekcí a je na ploše 1500 čtverečních metrů. Bude otevřena denně!

Ivan Mládek kdysi zpíval hit „Láďa jede lodí“. Ten by se mohl pozměnit na „Zlatý Kája bude v lodi“. V Praze, na Vltavě. Videoprojekce klipů a sestřihů kariérních střípků nebo uvítání návštěvníků samotným Karlem Gottem – prostřednictvím holografické projekce. To je jen výčet nevšedních součástí expozice s titulem „GOTT, MY LIFE“ mapující Mistrovu hvězdnou kariéru, které obyčejnou výstavu promění v nezapomenutelnou show. Stovky exponátů a fotografií, videí i audionahrávek. Vše bude ještě navíc umocněno netradičně neotřelý ;mi galerijními prostory.

„Hledali jsme místo, které by odpovídalo tak výjimečné, v České republice doposud nevídané expozici. Až nás napadlo vytvořit naprosto originální prostory. Na lodi, která bude za tímto účelem přebudována na galerii na vodě. Zakotvena bude na pražské náplavce, na Rašínově nábřeží,“ říká hlavní organizátor Richard Fuxa, předseda správní rady nadačního fondu nesoucího jeho jméno, jenž výstavu pořádá ve spolupráci s Národním muzeem.

 Zleva Karel Gott a hlavní organizátor výstavy Richard Fuxa.

 

Exkluzivní pojetí výstavních prostor zajistí renomovaný architekt Miroslav Vavřina. Interiéry podpalubí lodi nabídnou místo přímo pro vystavované artefakty, palubní část bude pokryta modulárními a recyklovatelnými přepravními kontejnery standardních velikostí, jejichž kombinací a designérskými úpravami do svěží a moderní podoby v černo-bílých barvách vzniknou prostory pro společenské vyžití. „Projekt galerijní instituce v tak netradičním prostředí, jakým loď je, pro nás znamenalo nevšední koncepční zadání. Inspirováni estetikou transkontinentálního „carga“ s lehkostí jachetní elegance jsme došli k harmonickému a funkčnímu modelu kotvícího kulturního objektu na řece,“ přibližuje architekt výstavy.

„Národní muzeum není institucí, která je plná ,starých věcí´. Naším posláním je dokumentovat i naši současnost a zachovat budoucím generacím svědectví o době, ve které žijeme. Mapujeme významné události, fenomény i osobnosti. I proto jsme již před časem v Českém muzeu hudby založili Centrum pro dokumentaci hudby a nových médií. Karel Gott je bezpochyby významnou hudební osobností i fenoménem naší doby, a tak nemohl uniknout naší sbírkotvorné i odborné pozornosti. Jsem moc rád, že se proto nyní Národní muzeum může podílet na přípravě mapující tv orbu i život tohoto významného českého umělce,“ vysvětluje PhDr. Michal Lukeš, Ph.D., ředitel spolupořádajícího Národního muzea.

Národní muzeum poskytne pro výstavu rozsáhlou celoživotní sbírku jisté fanynky Karla Gotta, a také kurátora výstavy, Petera Baloga, jenž se již několik let věnuje studiu profesionální dráhy fenomenálního českého interpreta a zároveň je vedoucím Centra pro dokumentaci hudby a nových médií.

Nabídka z bohaté fotodokumentace výstavy.

„Karel Gott se během šedesátileté kariéry stal ikonou české pop-music a výstava sleduje jeho hvězdnou dráhu od konce padesátých let, kdy začínal jako amatérský zpěvák v pražských jazzových kavárnách, přes první úspěchy v Československu, setkávání se showbyznysem na světových pódiích, kariéru v bývalém Západním Německu, až po ohlasy u současné mladé generace,“ popisuje pojetí výstavy kurátor Balog.

Kreativní ředitel výstavy Pavel Klusák k tomu pak dodává: „Gottův příběh je zároveň silnou kapitolou z naší moderní historie. Vrstevnatý portrét největší hvězdy vzešlé z československé pop-kultury má aspekty show, ale taky nám nastavuje zrcadlo: ukazuje životní styl, média, trendy, zvyky a hodnoty, s nimiž jsme žili. A věděli: Časy se mění, Gott zůstává.“

Pod tímto obrázkem vás budou (nejen v Praze) zvát billboardy na výstavu.

Výstava, kterou pořádá Nadační fond Richarda Fuxy ve spolupráci s Národním muzeem, a kterou produkčně zajišťuje společnost BigMedia, se uskuteční od 8. června do 30. září letošního roku. A bude otevřena celé týdny (bez zavíracího dne) od 10.00 do 19.00 hodin. Vstupenky jsou v síti TicketPro, TicketPortal či přímo na místě výstavy, na pražské Náplavce.

TANEČNÍ MAGAZÍN

Foto: „GOTT, MY LIFE“, Eva Smolíková

Grandfinále CDO zná své vítěze pro rok 2017

Milým překvapením letošního ročníku byla škola TC R.A.K. Beroun

 

28. května večer se Holešovické výstaviště proměnilo v jeden velký parket s tisíci tanečníků a tanečnic.  Velké Grandfinále největší soutěže v České republice Czech Dance Masters vrcholilo. Z nejúspěšnějších 30 choreografií vybírala absolutní vítěze hvězdná porota, ve které zasedli oblíbené známé tváře jako Katka Neumannová, miláček dívek David Gránský, Hana  Gregorová, první sólistka baletu ND  Nikol Márová, vítězka Stardance Veronika Lálová  a další.

Večerem provázel Jakub Kotek a soutěž zahájil svým vystoupením idol David Gránský.

 

Některé školy a kluby jsou zdá se stálicí mezi těmi nejlepšími, např. chomutovský Beethoven, Stardance Chomutov, Tap Academy, Mirákl,  a tak jejich konečné vítězství či dobré umístění nebylo žádným velkým překvapením.

Ovšem diváky musela tentokrát určitě chytit za srdce i choreografie Jana Lišky,  TC R.A.K. Beroun, ve které si zatančil roli hrbáče Quasimoda po boku své dcery

(choreo na motivy románu Victora Huga – Zvoník v chrámu Matky boží v Paříži).

Choreografie  Jana Lišky   patřila bezesporu k tomu nejlepšímu, co jsme mohli na letošním Grandfinále vidět. Technicky náročná choreografie, která navíc budila spoustu emocí, byla nevšedním zážitkem a jakousi ztělesněnou představou o krásné cikánce  Esmeraldě, nebohém hrbáči Quasimodovi  a dramatické situaci odehrávající se u chrámu Matky boží v Paříži. Ačkoliv tato choreografie nezískala první místo, přesto si myslím, že zanechala v duších diváků ten  nejhlubší dojem.  A nakonec medaile není vždycky  to nejdůležitější. 

 

Zeptali jsme se….

 

Jan Liška, choreograf, TC R.A.K. Beroun

Necítíte zklamání, že jste nezískali medaili za tak krásnou choreografii?

„Ne, vůbec  ne. Bylo krásné už jenom to, že jsme se dostali mezi desítku těch nejlepších, kde jsou všichni dobří a každý chce vyhrát. Opravdu jsem  žádné zklamání necítil, jsem štatný, že lidé, které učím, dokázali i po své náročné práci  tančit tak, jak tančili.“

Kde jste vzal inspiraci pro svou choreo? Byla to knížka Victora  Huga  nebo přímo  pobyt ve Francii?

„Knížku jsem bohužel nečetl, ale znám filmové zpracování a muzikál, to mě inspirovalo.“

Jak jste se cílil v roli hrbatého Quasimoda?   Tanečníci jsou přece jen cvičeni chodit rovně….

„Ušil jsem si tu roli sám pro sebe. V naší skupině je spousta mladých lidí, chtěl jsem si ještě s nimi zatancovat, už proto, že Esmeraldu tančila má dcera.  Tanec jsem si maximálně užil, samozřejmě bych do mladého kolektivu už ve svém věku jaksi nepatřil, ale tady jsem se  vůbec necítil špatně, nebo hrbatý.  Dokážu si představit, že tančím s lidmi  svého věku, ale ne s těmi o generaci mladšími.“

Které taneční styly učí škola R.A.K. Beroun?

„Jsme  zaměřeni na show dance, ve kterém se pojí zejména jazz dance, contemporary a balet.

Děkujeme za rozhovor, přejeme Vám vítězství v dalším roce

Taneční magazín

 

 

A jak viděli letošní soutěž pořadatelé a organizátoři?

Zeptali jsme se …..

Eva Vlková, prezidentka Czech Dance Organization

Jak hodnotíte letošní Czech Dance Masters?

„Cítím hrdost, všechny výkony našich soutěžících  byly skvělé a je patrné, že Grandfinále zase stouplo o stupeň výše.  Vím, že přicházely jen pozitivní ohlasy a mám z toho obrovskou radost. Děkuji zejména   Monice Mullerové, ředitelce soutěže a  Davidu Nováčkovi, soutěžnímu manažerovi,  že se  podařilo dostat Grandfinále na tuto úroveň.“

Děkujeme, přejeme hodně úspěchů v dalším roce 

Taneční magazín

 

 

Czech Dance Masters pro rok 2017

 

TS MIRÁKL

TS STARDANCE CHOMUTOV

TAP ACADEMY

Nejlepší z nejlepších v roce 2017!

 

 

Taneční magazín

Mezinárodní houslařská soutěž Praha 2017

od 31. května do 3. června probíhá v Praze prestižní houslařská soutěž

 

31.5. – 3.6. 2017

 

Prestižní událost, která se v Praze odehraje na přelomu května a června, sice tématicky  navazuje na mezinárodní houslařské soutěže pořádané po celém světě, ale liší se právě tím, že si klade za cíl být nejen profesní, ale také vrcholně společenskou a kulturní akcí.

Oslava houslařského umění propojí soutěž s edukativními koncerty, odborníky s veřejností, na koncertě budou znít originály houslí Antonia Stradivariho, Giuseppe Guarneriho del Gesú ze Státní sbírky hudebních nástrojů a současně proběhne atraktivní část soutěže v řezbě houslové hlavice. Myšlenku tohoto neanonymního, transparentního a interaktivního soutěžního klání přinesl přední český houslař Jaromír Joo. Standardní světové houslařské soutěže jsou anonymní, nástroj lze poslat poštou a jen čekat na výsledky na internetu, případně se jet podívat na výstavu po ukončení soutěže. Edukativní přínos je tedy velmi malý.

Tato soutěž se od roku 1997 pořádala  v Náchodě, místě působení  Věnceslava Metelky ( 1807-1867), zakladatele Krkonošské houslařské školy, do které patří i slavné rody Pilařů z Hradce Králové a Špidlenů z Prahy. Ohlas na soutěž byl nebývalý a soutěžící přijeli z Evropy, Japonska i USA.

Finanční a organizační náročnost byla hlavním důvodem přesunutí soutěže do hlavního města pod názvem Mezinárodní houslařská soutěž Praha, kde bude přitažlivější jak pro soutěžící, tak pro partnery. Pražská houslařská škola, což je dnes již mezinárodní pojem, existuje  od 18. století. K ní se dnes hlásí i oba hlavní organizátoři Dalibor Bzirský a Jan Špidlen, vítěz mnoha mezinárodních soutěží  a dnes i žádaný člen houslařských porot. Houslařský rod Špidlenů pochází z Krkonoš, ale už dlouho působí právě v Praze. Aktivním patronem a spolupracovníkem  je houslista Jaroslav Svěcený, který je zároveň dlouholetým propagátorem tohoto oboru a také soudním znalcem s mezinárodní působností v oblasti smyčcových nástrojů.

Soutěž trvá čtyři dny a je pro účastníky velmi náročná. Uvádí do praxe vizionářské myšlenky –  povinná přítomnost soutěžících, řezba houslové hlavice během jediného dne a hodnocení soutěžních nástrojů a hlavic samotnými soutěžícími společně s odbornou mezinárodní porotou, která tak přijímá ještě roli mentora a průvodce. Díky této jedinečné osnově  dochází ke skutečnému naplnění funkce soutěže. Tedy okamžitý profesní růst, uplatnění fair play a navázání důležitých profesních a sociálních vztahů. Začlenění jednotlivců do mezinárodního společenství  nevytv&aa cute;ří nevraživost a nezdravé konkurenční prostředí, ale naopak přátelskou atmosféru, kterou byste jinde jen stěží hledali.

Soutěž je prakticky po celou dobu přístupna veřejnosti a nabízí i skvělý doprovodný program.  Projekt je situován do prostor Českého muzea hudby, kde se odehrává i řezba houslové hlavice (nejvíce navštěvovaná část programu) a také unikátní koncert Jaroslava Svěceného, který za doprovodu špičkové cembalistky Jitky Navrátilové představí  hrou i slovem nejvzácnější nástroje Státní sbírky – housle nejslavnějších italských houslařů Antonia Stradivariho a Giuseppe Guarneriho del Gesu ( 31.5.). Tyto klenoty budou poprvé vystaveny pro veřejnost! Návštěvníci uslyší také koncert Pavla Šporcla &nb sp;v závěrečném dnu houslařské soutěže(3.6.).

Členové mezinárodní poroty Patric Robin ( Francie), Peter Bear ( Anglie) a Silvio Levaggi ( Itálie) jsou světové kapacity ve svém oboru a Patrick Robin navíc povede odbornou přednášku, rovněž přístupnou veřejnosti. Dalšími lektory budou renomovaný výrobce strun ze Slovenska Bohdan Warchal a vedoucí Výzkumného centra hudební akustiky Ing. Zdeněk Otčenášek, PhD.

Během doprovodného programu budou vystavené i soutěžní nástroje. Velmi lákavé bude pro návštěvníky možnost zkusit si práci porotců a udělit Cenu publika.

Je přihlášen plný počet soutěžících, kterých je celkem 40 z dvanácti zemí světa.

Soutěž má také dvě kola, kde se hodnotí tónové kvality houslí ( solo a s doprovodem klavíru) . Ta proběhnou v sále Bohuslava Martinů na Hudební akademii múzických umění.    Přehrávání nástrojů se ujme primárius Wihanova kvarteta Leoš Čepický. Program vyvrcholí vyhlášením vítězů s udílením mnoha cen.

 

 

Více na: www.metelkacompetition.cz.

Taneční magazín