Duet i duel choreografek a performerek Sabiny Bočkové a Johany Pockové na kontroverzní téma
PONEC – divadlo pro tanec přináší záhy po oslavě výročí 30 let svobody na jeviště duet choreografek Sabiny Bočkové a Johany Pockové „Jáma lvová“, ve kterém se mladé tvůrkyně zabývají tématem manipulace v osobní, společenské i politické rovině. Premiéra, jíž předcházel výzkum médií, politického populismu a jejich manipulativních sil, bude uvedena v úterý 3. prosince od 20.00 hodin a její dramaturgie se chopil oceňovaný tvůrce Viktor Černický.
„Chtěly jsme se skrze tanec zabývat tématem, které není osobní a má širší společenský dosah,“ říká Johana Pocková a dodává: „Mědia a jejich manipulativní moc jsou tématem, které v nás vyvolává neklid a nejistotu, chtěly jsme proto pochopit, jaké to je vstoupit do této pozice a zakusit mediální mechanismus.“
Obě performerky v díle balancují na hranici mezi zábavou a zvrhlostí, přecházejí od manipulace diváka k sebemanipulaci a oscilují mezi rolemi vůdců a rolemi obětí. Vtahují sebe i diváky do symbolické jámy lvové, která je zde metaforou nejistoty a nejednoznačnosti. „Název ‚Jáma lvová‘ evokuje emočně vypjatou situaci, ve které se musíme konfrontovat s vlastními postoji vůči nastolenému tématu,“ vysvětluje Pocková, „oproti jejímu biblickému obrazu zde však nejde o neměnný božský zákon, existující nezávisle na lidech, ale o dialog mezi námi a diváky, v němž vzniká možnost reflexe,“ uzavírá. Obě tvůrkyně zde s nezvyklou lehkostí a významovou otevřeností procházejí skrze všeobecně známé figury sociálně-kulturních referencí a vytváří široký prostor pro vlastní interpretaci, kritické myšlení a zaujetí osobního postoje.
Johana Pocková se spolu se Sabinou Bočkovou potkaly v projektu Miřenky Čechové & Tantehorse s názvem „!O! Family Therapy“, který se zabýval tématem duševních nemocí a byl jakousi laboratoří pro mladé tvůrce. Inscenace „Jáma lvová“ je jejich prvním společným autorským počinem.
Křest hudebního projektu Jiřího Hradila a Petra Mičky. Již ve středu 27. listopadu.
NOVÝ PROJEKT HRUBÁ HUDBA JIŘÍHO HRADILA A PETRA MIČKY VYDÁVÁ STEJNOJMENNÉ CD
již příští týden na Jatkách78 proběhne křest nového hudebního projektu. Hrubá Hudba je originální spojení dvou odlišných hudebních světů (Lesní zvěř & Horňácká muzika Petra Mičky), které na české hudební scéně dosud nemá obdoby. Hudební koktejl syrového horňáckého folkloru a nu-jazzu rozezní Jatka78 již na konci listopadu. Na albu se podíleli hudebníci rozličných zájmů, jako jsou Martin Hrbáč, Dušan Holý, Anna Šajdlerová, Katarzia, Kato nebo Jaroslav Rudiš.
Dvě nahrávky, dva světy, jedna hudba a nekonečná vášeň. Hudba jako spojnice mezi časem, která propojuje tradici a současnost. Hrubá Hudba jsou dvě alba propojené jednou myšlenkou. První pod názvem Hrubá Hudba je pohledem muzikanta Jiřího Hradila (Tata Bojs, Umakart, Kafka Band, Lesní zvěř) na tradiční horňáckou hudbu, její propojení s ostatními žánry a zároveň rozvinutí směrem k současným hudebním světům.
„Ještě to tady je! Je co rozvíjet! Z čeho čerpat a na co být hrdý!“ Slova Jiřího Hradila jakoby byla protknuta celým projektem, který spolu s Petrem Mičkou připravoval od roku 2016. Více než padesát umělců se postupně zapojilo do práce na Hrubé Hudbě, která vyústila ve dvě části, dvě nahrávky, které se vzájemně doplňují: „Jedna by možná potěšila milovníky nejryzejšího horňáckého folkloru, zatímco nad druhou by se rozplývali fanoušci world music, kteří sázejí na propojení tradice s rapem, elektrickými nástroji a především moderní (post)produkcí. Jenže až spojení obou polovin do jednoho celku dělá z Hrubé Hudby jedinečné dílo. Ta dvě alba jsou zdánlivě postavena na kontrastu, ale o tom, jak moc se doplňují a jak jedno druhé obohacuje, svědčí už to, jak zajímavé a funkční by bylo prohození jejích názvů. Vždyť Hlasy starého světa přinášejí hudbu skutečně syrovou, hrubou. A Hrubá Hudba pod vrstvami současných přístupů nechává promlouvat hlas starého světa, hl as tradice, hlas z kořenů…,“ píše v průvodním slově hudební publicista Milan Tesař.
Speciální koncert u příležitosti vydání se koná v Praze 27. listopadu na Jatka78.
Ruml jako rum, Otáhalová jako čaj a Prágr skočil Koukalové za krk
Téma šestého večera byla svoboda. Co je to svoboda? Na to Marek Eben odpovídá: „To, že se mě na to vůbec někdo ptá!“
Při zahájení jsme zhlédli Cirk La Putyka, jeden z našich prestižních souborů. A dále se tančilo tango, jive a cha-cha
Soutěž opouští Miroslav Hanuš a Adriana Mašková
A Mirek Hanuš přiznal: „Já jsem nesoutěžil s ostatními, ale sám se sebou. Svádím boj s depresemi už deset let a sobě dávám deset bodů, že jsem neomdlel, neupadl a ještě to tady říkám, před třemi roky bych do StarDance vůbec nešel!“ Poté si Adriana a Mirek nesměle potykali, byli zřejmě jediný pár, který si celou dobu vykal.
Na závěr Adriana pronesla, že plánovala závěrečnou řeč od srpna, ale stejně neví, co říct. Poděkovala tedy Mirkovi, byť jeho tančení nemělo techniku, mělo všechno ostatní!
Loučící se dvojice
Jak si vedly soutěžní páry?
Karel „Kovy“ Kovář a Veronika Lišková
Jive Karla úplně nejzdařilejší nebyl, nohy opět trošku pomalejší a kroky těžkopádnější. Je vidět, že Kovy je už unaven. Richard Genzer podotkl, že člověk si zvykne na vše, je přece svoboda. Ale byl to boj s rovnováhou. Tatiana by uvítala jive na druhou dobu a viděla nevhodně vtočené nožičky. . Janu Tománkovi se líbila stylizace, dobrý výraz, jen netančili druhou dobu, číslo bylo swingové a tělo bylo pasivní. Zdeněk Chlopčík si ihned všiml špiček, ocenil ale swing i jive, Kovy je pouze nevytancoval, kopky nebyly dobré. (body 7,8,7,7)
Matouš Ruml a Natálie Otáhalová
Zdeněk Chlopčík pochválil nádhernou choreografii, velmi dobře rytmické, ale chyběla tomu mužnost. Jinak by dal i desítku! A Geňa hodnotil po svém: „Jste jako chemický vzorec! Jako čaj a rum!“ A Matouš Ruml se tohoto hodnocení chytil, že prý on je rozhodně rum. Jinak hezké držení, pěkné nohy. (body 9,9,8,9)
Gabriela Koukalová a Martin Prágr
Gabriela je lepší a lepší. Podle Tatiany Drexler dokonce přetancovala Martina Prágra! A navíc po tak výborném výkonu nebyla zadýchaná. To není vidět často. Kondička ze sportu je zkrátka kondička ze sportu. Gabriela sice tvrdila, že je na hranici sil, ale přesto jí Martin Prágr skočil za krk a ona všechno zvládla!! Jan Tománek nevěřícně kroutil hlavou: „Prý na hranici sil? No, tak jestli to vypadá takhle, tak to bych chtěl zažít. Prostě báječný jive, jen na konci trošku pomalejší nohy.“ (body 9,9,9,8)
Miroslav Hanuš a Adriana Mašková
Miroslav Hanuš sice nešel do hudby, nelámal si hlavu s technikou ani rytmem, ale sršel energií jako vždycky. Jan Tománek to komentoval slovy: „Energie je na 15 bodů, účes úžasný, po Vašem čísle jsem uvolněný. Vám vůbec nevadí, že netančíte do hudby, ale národ to baví! Jsem tady zbytečný!“ Zdeněk Chlopčík pojal situaci s nadhledem, podotkl, že jedna polovina páru to dělá správně a druhá špatně, aby byl vidět ten kontrast! Tanec prý špatný, ale ve výrazu byl Miroslav král. I s tolika chybami si to užíval! (body 7,7,7,6)
Jakub Vágner a Michaela Nováková
Jakub tančil na začátku poměrně dlouho sám, ale v páru mu to už tolik nešlo. Inu je vidět, že Jakub je rozený solitér. Také trošku poskakoval. Richard Genzer si vzpomněl na sebe, prý tančil „na potápěče“, tedy na začátku se nadechl a na konci vydechl. A to samé viděl i u Jakuba. Nicméně dal mu DPH – dobrý, pěkný, hezký. Tatiana Drexler chtěla Jakuba z celého srdce pochválit, prý na někoho, kdo jen sedí u vody, ani sportovec, ani umělec a z nuly takto odskáče na hudbu, tak to je výborný výkon! Jenže Marek Eben si tohoto hodnocení všiml a hned pravil: „Jak krásně umí Tatiana někoho urazit!“
Jakub sám přiznal, že nerad chodí před publikum, když ze svého výkonu nemá dobrý pocit. A Míša si postěžovala, že Jakub trénuje tak tvrdě, že ji dokonce zamkl v sále, aby ještě trénovali! Prý cvičí 12 – 13 hodin denně! (body 8,9,8,8,)
Veronika Khek Kubařová a Dominik Vodička
Hudba Leoše Janáčka byla poněkud nečekaná. Pár navíc vůbec nenatrénoval zvedačku a předvedli ji v soutěžní večer rovnou na parketu vůbec poprvé! Proč? Dominik měl „vyhozená“ čtyři žebra, byl ale statečný a vůbec si nestěžoval. Přiznal, že během života prodělal mnohá zranění, v baletu ještě více než v latině či standardu.
Zdeněk Chlopčík viděl emotivní tango, absolutní tango a při svém hodnocení pravil: „Ještě je to ve mně, budu mlčet.“ Jan Tománek zase ocenil hudbu: „Vybrat si těžkou hudbu, to není těžké, ale tančit na ni, to těžké je. A Vy jste tančili výborně! Tatiana Drexler ocenila těžkou choreografii, do které se Veronika dostala a Tatiana si konečně něco opravdu užila!“ Geňa: „To bylo spojení divadla, tance, múzy! Dnes večer můžu bodovat výjimečný tanec!“ (Body 10, 10, 11!, 10, ale celkem 40 bodůJ)
Souboj týmů: rock’n‘roll
Hodnotit týmy není vůbec jednoduché. Každý tančí trošku jinak. Výrazný byl i tady Miroslav Hanuš, vytvořil si rovněž zde svůj vlastní rytmus.
A proč by měl ten či který tým vyhrát?
Vedoucí týmů:
Mirek Hanuš: „Proč by měl přijít bod nám? Protože Veronika s Dominikem by nutně potřebovali bod!“
Jakub Vágner: „Bod patří nám, protože jinde neuvidíte biatlonistku a rybáře tančit vedle sebe!“
A co porota?
Geňa: „Dal jsem bod tomu, kdo tancoval rock’n’roll“. Tatiana: „Strhující, nejlepší, co tu kdy bylo, vypadalo to, jakoby byli všichni čistí tanečníci!“ Jan Tománek zhodnotil, že první skupina byla „koukavá“, druhá stylovější, agresivnější. No a Zdeněk Chlopčík vyzvedl sólistu Marka Hanuše, který šel vždy po svém, jinak než ostatní. 🙂
Miroslav Hanuš, jinak také představitel starosty v nekonečném seriálu televize NOVA
