Igor Bezdieniezhnykh je mistrem a vicemistrem Evropy ve stepu

Taneční centrum Praha má svého vicemistra Evropy

Stepař Igor Bezdieniezhnykh, pedagog a absolvent konzervatoře Taneční centrum Praha, patří mezi nejlepší ve svém oboru. Tanečník, který je původem z Ukrajiny, se stepu věnuje od dětství. Během své kariéry se zúčastnil pěti desítek mistrovství, na nichž získal celou řadu titulů. Naposledy vybojoval dvě medaile na Mistrovství Evropy ve stepu, které se konalo v polovině června v Praze. Na tomto klání získal 1. místo v kategorii sólo dospělí a s kolegou Adamem Vojtovičem pak 2. místo v kategorii duo dospělí. Stal se tak současně mistrem a vicemistrem Evropy.

„Mám už nějaké tituly z dřívějška, jsem například vicemistrem světa ve stepu, mistrem světa ve formacích nebo vicemistrem světa v battlu. Tyhle tři tituly pro mě byly doposud asi ty nejdůležitější. Tituly mistra a vicemistra Evropy, které jsem získal teď v červnu, mi samozřejmě udělaly obrovskou radost. Každopádně pokaždé, když nějaké ocenění dostanu, mám pocit, že mám kam jít dál… Nyní se budu věnovat přípravě na mistrovství světa, které proběhne v září,“ komentuje svůj úspěch Igor Bezdieniezhnykh„Step vyučuji také na konzervatoři Taneční centrum Praha, na škole, kterou jsem sám před několika lety úspěšně absolvoval. Konzervatoř mi dala do života hodně. Dobrý stepař by měl ovládat různé taneční styly, měl by mít minimálně základy baletu, moderny i jazzu. Jsem moc rád, že jsem se dokázal v cizí zemi etablovat, vystudovat  konzervatoř, osvojit si klasický tanec i modernu. Připravuji choreografie pro oba školní umělecké soubory Baby Balet Praha a Balet Praha Junior. Letos jsem například vytvořil dvě čísla pro závěrečné představení konzervatoře, choreografie ‚Heart needs a beat‘ a ‚Chronos 2‘, ve nichž si zatančili studenti 3. a 4. ročníku Tanečního centra Praha.“

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Věštkyně Olga Krumlovská oslavila narozeniny a co věští českému národu?

Mezi gratulanty byl také Stanley Bradley alias Stanislav Brázda. Co bude dál?

Astroložka a spisovatelka Olga Krumlovská  oslavila v pražském klubu  Destiny v ulici V Tůních své  60. narozeniny.

Proč zrovna tam? Před 10 lety tam slavila padesátiny… V té době se klub ještě jmenoval Jampadampa, jeho majitelem byl Petr Kuchař, který jej ale po nějaké době prodal,  na oslavu  Olgy do Destiny však dorazil také.


Olga Krumlovská napsala mnoho desítek knih, nejen horoskopy, ale třeba i titul Jóga prstů, což byla její velmi úspěšná kniha. Napsala přes 60 knih. „Už by mi to měli úředně zakázat,“ směje se.

 Opakovaně hostovala v pořadu Sama doma v České televizi.
Možná si ji mnozí pamatujete také z časopisu Astro, kde  pravidelně  vycházely její příspěvky, odtud se také znají s věštcem Stanislavem Brázdou. Ten přišel s manželkou Lucií a zřejmě byl na oslavě jedním z nejznámějších hostů. Mimochodem – jeho skutečné jméno je opravdu Stanley Bradley a já jsem viděla dokonce jeho rodný list! To možná málokdo tuší. Ve skutečnosti Stanislav Brázda je  jméno jeho otce.

Stanley Bradley a jeho žena Lucie

Olga Krumlovská a Stanley Bradley

A co říká Olga o tomto roce? Jak bude českému národu?

Tento rok přinese mnoho změn, a to v dobrém i ve zlém. Postavení Jupitera v Býku hovoří o finančních nejistotách, ohrožení pohody, pocitu štěstí a majetku. Proto je na místě co nejrychleji se pojistit proti ztrátám. Velký tlak bude na psychiku lidí, to signalizuje Pluto na začátku Vodnáře. Také Černá Luna na začátku Lva varuje před fatálními zásahy do života lidu.

Byla to zřejmě intuice, která mi zavelela podívat e na postavení planet na přelomu let 1938 a 1939. Ke své lítosti jsem shledala hodně podobného.  Pluto se dostane do znamení Vodnáře, v tomto postavení ohlašuje nástup sedmi hubených let, které naši zemi čekají. Po celou dobu války podobně Pluto atakovalo 8. stupeň Lva, který přísluší Čechám. A navíc se v průběhu roku dostane přímo na tento citlivý stupeň Černá Luna a jupiter jako planeta štěstí se v tu dobu dostane do nepříznivého postavení, přestane nás chránit. Rok 2023, zejména období od jara do podzimu, přinese fatální události, které nás těžce zasáhnout. Začne rozsáhlá přeměna, která bude probíhat sedm let a po níž už nikdy nebude nic stejné jako dřív. Budeme všichni doufat, že to budou pouze  ekonomické následky současných událostí a že nepřijde ještě něco dalšího.  Ale nejhorší nás čeká v roce 2023, následující rok se budeme odrážet ode dna a léta 2025 a 2026 budou pro náš národ v rámci možností a dlouhodobé přeměny poměrně šťastné.

Věštec Stanley Bradley, který předpověděl rok předem v radiu Bonton v nočním vysílání teroristické útoky na New York a Londýn, zaujal v minulosti celosvětovou veřejnost přesností a detaily svých predikcí. Říká: „Je dobré vždy počítat s tím, že nic nemusí trvat věčně, nic není samozřejmé a je dobré si vážit toho, co máme.“ Jeho kniha Jak se dožít 140 let vyšla v pěti vydáních a napsal mnoho dalších, Škola psychotroniky, Osud, Záhady a taje  a jiné. Pro toto období zaujal tím, že prezidentu Vladimíru Putinovi předpověděl rakovinu. Inu, kdo ví…

Každopádně během oslavy byl veselý a celkem netradičně zaveršoval Olze básničku, kterou složil. Že by se vrátil do svých dětských let? Moderátor Richard Sacher si z něho dělal legraci, že je mu teprve 6 let, když se  tedy budeme dožívat 140-ti let. Stanley se na ta slova mračil, ale pak dětsky  radostně skládal rýmy….

Richard Sacher

Do klubu Jampadampa (nyní Destiny) Olga Krumlovská často chodila na VIP
karaoke, které tam pravidelně uváděl spisovatel, novinář, moderátor, zpěvák a astrolog Richard Sacher… Chodily tam i další  známé osobnosti – například Bohuš Matuš, Zbyněk Drda ze SuperStar, Marie Pojkarová, Hynek Tomm, hudební skladatel Eduard Parma a další… Všichni tam zpívali, Olga nebyla výjimkou… nejraději zpívala písně Hrobař (Premier), Boty proti lásce (Yvonne Přenosilová) a Trouba (od Lucie Bílé)… V Destiny se po 10 letech nechala přesvědčit a zazpívala je na své oslavě zase. V klubu Destiny se v současné době dvakrát do měsíce konají karaoke s  DJ Majlou.

Součástí oslavy v Destiny totiž bylo karaoke, které opět uváděl Richard
Sacher, písně pouštěl DJ Majlou, který navíc jen tak od pultu bravurně  zazpíval  píseň Už mi lásko není dvacet let… dostavilo se i několik štamgastů z tehdejší doby a ti Olze také zazpívali k narozeninám… například Jana Pánková a „Goťák“ (Vašek EN)

 

„Když jsem přemýšlela, kde svoje kulatiny oslavím, ihned jsem si vzpomněla na klub Jampadampa. Následně jsem na ulici potkala Richarda Sachera a řekla jsem mu, že mě mrzí. že nemůžeme udělat oslavu tam. Poprosila jsem ho, aby vymyslel něco v tomto duchu. K Richardovi se druhý den nečekaně dostala informace, že bývalý klub Jampadampa opět změnil majitele, přejmenoval se na Destiny a už zase se tam konají karaoke pro veřejnost. Zašel tedy za novým šéfem a během chvíle s ním domluvil moji oslavu spojenou s karaoke a diskotékou. Zároveň jsem ho poprosila, aby akci odmoderoval a taky zazpíval. Během večera jsme se vrátili v čase o deset let! Skoro všechno bylo jako tenkrát.“ prozradila Olga Krumlovská, která se společně s přítelem a nejbližšími přáteli vydržela bavit až do pěti hodin do rána.

 

Jana Pánková

Zpívající dárky pro Olgu..

„Goťák“

Text: Eva Smolíková, Richard Sacher

Foto, video: Eva Smolíková

 

Taneční magazín

„Jsi moje holka“

Zpívající moderátor, spisovatel a astrolog Richard Sacher natočil letní song

Letošní léto se moderátor, zpěvák, spisovatel a astrolog Richard Sacher rozhodl přivítat letní písní. Natočil chytlavý song Jsi moje holka, který vám zaručeně vleze do hlavy a jen těžko ho z ní dostanete! „Je určen všem, co mají rádi devadesátky a taneční hity z přelomu tisíciletí. Hlavně si ho pusťte pořádně nahlas,“ řekl Richard, který si momentálně užívá dovolenou na řeckém ostrově Kos.

„Do studia jsem se vrátil po mnoha letech. Poslední píseň jsem natočil v roce 2007, pak jsem už jen příležitostně vystupoval na různých akcích. Neměl jsem chuť tvořit cokoliv nového. Letos se však vracím k nahrávání, tohle je první vlaštovka,“ vysvětlil zpěvák, který se spojil s hudebníkem Davidem Freedomem. Ten písničku Jsi moje holka opatřil svěží aranží a zároveň nazpíval vokály. V minulosti spolupracoval například s Lucií Vondráčkovou na úspěšné skladbě Vítr.

Hudbu složil Erik Aresta, známý z dua Mc Erik & Barbara, text napsal moderátor Petr Vojnar. „Potěšilo mě, že oba pánové byli s výsledkem spokojeni. Tahle píseň mi vyloženě sedla. Třikrát jsem si ji zazpíval doma nanečisto a pak jsem rovnou vlítnul do studia a za chvíli bylo hotovo. Zatím je venku pouze nahrávka, ale brzy bude i videoklip. Ten jsem se rozhodl pojmout jako legraci, máte se na co těšit. Hlavní roli si v něm zahraje známý český komik,“ dodal Richard Sacher s tím, že křest videoklipu plánuje na polovinu července.

Foto: Petr Jahn

Taneční magazín

On/a, poslední novinka Pražského komorního baletu

Pražský komorní balet uvádí v závěru sezóny premiéru inscenace

Tři zahraniční choreografové a jejich příběhy beze slov na vlně současného tance. To je inscenace s názvem On/a, poslední novinka Pražského komorního baletu v této sezóně. Ve světové premiéře se v rámci večera představí díla Lidie Wos (Švédsko/Polsko), Ji-Eun Lee (Jižní Korea) a Lóránda Zachára (Maďarsko). Na jevišti KD Mlejn bude inscenace poprvé uvedena ve čtvrtek 29. června 2023 v 19:30.

„Pro novou premiéru Pražského komorního baletu jsme díky finanční podpoře Národního plánu obnovy oslovili tři zahraniční choreografy, kteří působí na volné noze a spolupracují většinou s nezávislými tanečními soubory. Publikum se tentokrát může těšit na večer nabitý současným tancem,“ uvádí Ladislava Dunovská Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu. „Jsem ráda, že se podařilo sladit volnou časovou kapacitu všech tvůrců a v poměrně krátké době nastudovat tři dvacetiminutové choreografie. Po delší době tak v PKB opět hostují zahraniční tvůrci, kteří v rámci umělecké práce prezentují i současné taneční techniky a předávají své zkušenosti našim tanečníkům.“

Lidia Wos je švédsko-polská choreografka známá svým osobitým jazykem, který se vyznačuje kroutivými pohyby, překvapivými pozicemi těla a absurdním humorem. Dalším typickým znakem její tvorby je muzikalita. Ve svém novém díle Na hraně iluze, které na hudbu Johanna Sebastiana Bacha vytvořila přímo pro Pražský komorní balet, diváky zve do světa pokřivených obrazů a dějových zvratů. Do světa, kde hranici mezi fantazií a realitou určuje jen představivost.

Lidia Wos je švédsko-polská tanečnice a choreografka žijící ve švédském Malmö. Profesionální tanečnicí se stala po absolvování Veřejné baletní školy ve Varšavě, kde studovala v letech 1981–1990. Poté působila jako tanečnice v Opera Baltycka v Gdaňsku (PL), v Polském tanečním divadle v Poznani (PL) a ve Skånes Dansteater v Malmö (SE). Ve své taneční tvorbě se věnuje různým žánrům, od klasického baletu a současného tance po konceptuální umění a činohru. Účinkovala v dílech, která vytvořili Rui Horta, Örjan Andersson, Václav Kuneš, Didy Veldman, Uri Ivgi, Angelin Preljocaj, Hofesh Schechter, Alen Lucien Öyen, Jo Strömgren, Mats Ek, Jorma Uotinen a další. Jako choreografka se Lidia Wos vyznačuje zvláštním osobitým stylem. Vytváří přirozené, organické pohyby, které nicméně často doplňuje o dynamičtější prvky. Její choreografie jsou plné fantazie, díky níž objevuje nečekané nové úhly a pozice těla. Ve své choreografické práci se nezaměřuje pouze na pohyb a taneční kroky, ale věnuje velkou pozornost každému detailu. Ve světě, který vytváří, hrají stejně důležitou roli i ostatní složky – hudba, kostýmy, scéna, rekvizity, světelný design a další. Díla této umělkyně jsou obrazivá, často s nádechem absurdna a humoru. Je autorkou choreografií pro taneční soubory, divadla a opery ve Švédsku, Dánsku, Polsku, Nizozemsku, České republice a Spojených státech amerických. Ve svém repertoáru má celou škálu tvarů, od krátkých tanečních sól, přes celovečerní inscenace pro větší taneční soubory, až po činohru, muzikál a operu. Její díla jsou uváděna po celém světě, například v Kennedyho centru ve Washingtonu, divadle The Place v Londýně, Královské opeře v Kodani, divadle Jayu v Soulu a na řadě dalších míst. Kromě umělecké tvorby se Lidia dlouhodobě věnuje výuce a pořádání kurzů a různých workshopů. Jako hostující profesorka pravidelně vyučuje herectví na Divadelní fakultě v Malmö (Lundská univerzita) a tanec na Baletní akademii v Göteborgu, Kodaňské škole současného tance a Dánské národní škole múzických umění v Kodani.

Druhou částí večera je nový kus jihokorejské choreografky Ji-Eun Lee, který jeho autorka nazvala Špetka krutosti. Toto dílo ukazuje, jak se v lidské mysli rodí zloba a táhne se za svědomím dotyčného jako ocas. Ten je stále delší a těžší, ovíjí se kolem těla, až člověku sevře duši. Zloba dusí duši jako smog, a nakonec ji celou pozře. Tak negativní emoce ničí lidského ducha. S Pražským komorním baletem nepracuje Ji-Eun Lee poprvé, už v roce 2013 vytvořila pro soubor úspěšnou choreografii The Condition of Disappearance (Podmínka zániku).

Ji-Eun pochází z Jižní Koreje. Vystudovala univerzitu Hanyang v Soulu, kam nastoupila jako nejlepší studentka. Absolvovala zde s vyznamenáním bakalářský program a dokončila i magisterské studium, při kterém rovněž pracovala jako odborná asistentka. Po ukončení studia působila jako profesionální tanečnice v Koreji, kde získala první cenu ve dvou nejprestižnějších tanečních soutěžích pořádaných Korejskou taneční asociací a v Národní taneční soutěži. Jako nejmladší choreografka byla oslovena, aby vytvořila a zatančila vlastní choreografii v Tokiu a Soulu. Během studia na Akademii múzických umění získala za svou choreografii třetí cenu v německé soutěži Euro-Scene Dance Choreography Competition. Zvítězila také na mezinárodní výstavě Art Expo v Itálii. Jako choreografka byla přizvána ke spolupráci a účinkování do více než 23 zemí, mimo jiné Irska, Estonska, České republiky, Mexika, Německa, Itálie, Velké Británie, Kazachstánu, Sarajeva, Bruneje, Koreje, Řecka, Turecka, Polska, Bulharska, Číny, Spojených států amerických, Rumunska, Japonska, Ekvádoru a dalších.

Třetím choreografem nového večera je Lóránd Zachár z Maďarska. Ten vytvořil zábavné dvacetiminutové dílo Ornament, která připomíná atmosféru barokních bálů, kde se tančí na hudební etudy soudobého skladatele Marina Maraise nazvané Básně bláznovství. Na jevišti se střídají groteskní návaly energie s něžnými cituplnými výjevy tu v rychlém, tu v pomalém tempu. Nečekejte nic více, ani nic méně než něco přes čtvrthodinku bláznivé podívané slibující příjemný odpočinek.

Lóránd Zachár se narodil v roce 1969 v maďarském Gyöngyösu. Studoval na Maďarské hudební a taneční akademii Talentum. Tančil v Budapešťském souboru lidových tanců, v divadle Rock Theater, v Budapešťském baletu a v divadle Vig. Dále působil jako tanečník v Madáchově divadle, Budapešťském tanečním divadle, Baletu Pécs a rovněž v souborech současného tance Djazz-ex a Danceworks v Rotterdamu. V současné době stále tančí, ale především se věnuje výuce, vede workshopy a vytváří choreografie, v nichž uplatňuje svůj jedinečný styl a s nimiž slaví úspěch po celém světě. Je kmenovým choreografem Budapešťského tanečního divadla a stálým profesorem na nizozemské Akademii múzických umění Codarts v Rotterdamu. Spolupracoval s vynikajícími mistry a choreografy, jako jsou Andrea Ladányi, Attila Egerházi, Gábor Bakó, Gyula Berger, Béla Földi, Pál Frenák, József Gajdos, István Herczog, Tamás Juronics, György Krámer, Éva Matetics, Iván Markó, Tibor Somogyi, Béla Szirmai, Annabelle Lopez Ochoa, Bruno Listopad, Dana Caspersen, Doug Elkins, Glenn van der Hoff, Neel Verdoorn, Phillip Adams, Rafael Bonachella, Raza Hammadi, Sana van der Putt, Sean Curran, Ton Simmons, Tom Stuart, Vassilij Sullich, Sean Curran, Randall Scott, Thomas Noone a další. Je autorem choreografií Mikrokosmos (Balet Debrecín, Maďarsko), Transit (Danceworks Rotterdam, Nizozemsko), Unreachable Territories (Balet Pécs, Maďarsko), Lightcach (Danceworks Rotterdam, Nizozemsko), Spark (Danceworks Rotterdam, Nizozemsko / Badora Dance Company, Maďarsko), Sec. (Budapešťské taneční divadlo, Maďarsko / Ballet Jazz Art Paris, Francie), Lisztomania, Complicated Balkan Wedding (Balet Pécs, Maďarsko), Firebird-Stravinsky (Budapešťské taneční divadlo, Maďarsko), Aida-Verdi (Inversedance Company, Maďarsko), Waving floor (Balet Pécs, Maďarsko), Shadows and Desires (Szeged Contemporary Dance Company), Translucent (Karma Dance Project, Paříž, Francie) a mnoha dalších. Lóránd je rovněž hostujícím profesorem moderního tance (art jazzu) na Maďarské taneční akademii, Akademii Codarts v Rotterdamu, Akademii múzických umění ZHdK v Curychu, portugalské Státní taneční akademii EADCN, Henny Jurriëns Studio v Amsterdamu, Centro Formazione Aida v Miláně, NOD Nuova Officina della Danza v Turíně, Tanečním institutu v Bělehradu, Budapešťském operetním, divadelním a baletním souboru a Baletu Pécs.

„Před každou premiérou doufáme, že nová inscenace promluví k divákovi a snad i chytí za srdce,“ dodává Linda Svidró, umělecká vedoucí Pražského komorního baletu„Ale co můžeme říci už nyní: tvořit s choreografy ve studiu bylo pro tanečníky výjimečné, inspirující a vlastně po profesní stránce dokonalé.“

 

NA HRANĚ ILUZE

Choreografie: Lidia Wos

Hudba: Johann Sebastian Bach

 

ŠPETKA KRUTOSTI

Choreografie: Ji-Eun Lee

Hudba: Hildegard von Bingen

 

ORNAMENT

Choreografie: Lóránd Zachár

Hudba: Marin Marais

 

Vstupenky na premiéru jsou dostupné na webu KD Mlejn nebo v prodejní síti Goout.

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín