On/a, poslední novinka Pražského komorního baletu

Pražský komorní balet uvádí v závěru sezóny premiéru inscenace

Tři zahraniční choreografové a jejich příběhy beze slov na vlně současného tance. To je inscenace s názvem On/a, poslední novinka Pražského komorního baletu v této sezóně. Ve světové premiéře se v rámci večera představí díla Lidie Wos (Švédsko/Polsko), Ji-Eun Lee (Jižní Korea) a Lóránda Zachára (Maďarsko). Na jevišti KD Mlejn bude inscenace poprvé uvedena ve čtvrtek 29. června 2023 v 19:30.

„Pro novou premiéru Pražského komorního baletu jsme díky finanční podpoře Národního plánu obnovy oslovili tři zahraniční choreografy, kteří působí na volné noze a spolupracují většinou s nezávislými tanečními soubory. Publikum se tentokrát může těšit na večer nabitý současným tancem,“ uvádí Ladislava Dunovská Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu. „Jsem ráda, že se podařilo sladit volnou časovou kapacitu všech tvůrců a v poměrně krátké době nastudovat tři dvacetiminutové choreografie. Po delší době tak v PKB opět hostují zahraniční tvůrci, kteří v rámci umělecké práce prezentují i současné taneční techniky a předávají své zkušenosti našim tanečníkům.“

Lidia Wos je švédsko-polská choreografka známá svým osobitým jazykem, který se vyznačuje kroutivými pohyby, překvapivými pozicemi těla a absurdním humorem. Dalším typickým znakem její tvorby je muzikalita. Ve svém novém díle Na hraně iluze, které na hudbu Johanna Sebastiana Bacha vytvořila přímo pro Pražský komorní balet, diváky zve do světa pokřivených obrazů a dějových zvratů. Do světa, kde hranici mezi fantazií a realitou určuje jen představivost.

Lidia Wos je švédsko-polská tanečnice a choreografka žijící ve švédském Malmö. Profesionální tanečnicí se stala po absolvování Veřejné baletní školy ve Varšavě, kde studovala v letech 1981–1990. Poté působila jako tanečnice v Opera Baltycka v Gdaňsku (PL), v Polském tanečním divadle v Poznani (PL) a ve Skånes Dansteater v Malmö (SE). Ve své taneční tvorbě se věnuje různým žánrům, od klasického baletu a současného tance po konceptuální umění a činohru. Účinkovala v dílech, která vytvořili Rui Horta, Örjan Andersson, Václav Kuneš, Didy Veldman, Uri Ivgi, Angelin Preljocaj, Hofesh Schechter, Alen Lucien Öyen, Jo Strömgren, Mats Ek, Jorma Uotinen a další. Jako choreografka se Lidia Wos vyznačuje zvláštním osobitým stylem. Vytváří přirozené, organické pohyby, které nicméně často doplňuje o dynamičtější prvky. Její choreografie jsou plné fantazie, díky níž objevuje nečekané nové úhly a pozice těla. Ve své choreografické práci se nezaměřuje pouze na pohyb a taneční kroky, ale věnuje velkou pozornost každému detailu. Ve světě, který vytváří, hrají stejně důležitou roli i ostatní složky – hudba, kostýmy, scéna, rekvizity, světelný design a další. Díla této umělkyně jsou obrazivá, často s nádechem absurdna a humoru. Je autorkou choreografií pro taneční soubory, divadla a opery ve Švédsku, Dánsku, Polsku, Nizozemsku, České republice a Spojených státech amerických. Ve svém repertoáru má celou škálu tvarů, od krátkých tanečních sól, přes celovečerní inscenace pro větší taneční soubory, až po činohru, muzikál a operu. Její díla jsou uváděna po celém světě, například v Kennedyho centru ve Washingtonu, divadle The Place v Londýně, Královské opeře v Kodani, divadle Jayu v Soulu a na řadě dalších míst. Kromě umělecké tvorby se Lidia dlouhodobě věnuje výuce a pořádání kurzů a různých workshopů. Jako hostující profesorka pravidelně vyučuje herectví na Divadelní fakultě v Malmö (Lundská univerzita) a tanec na Baletní akademii v Göteborgu, Kodaňské škole současného tance a Dánské národní škole múzických umění v Kodani.

Druhou částí večera je nový kus jihokorejské choreografky Ji-Eun Lee, který jeho autorka nazvala Špetka krutosti. Toto dílo ukazuje, jak se v lidské mysli rodí zloba a táhne se za svědomím dotyčného jako ocas. Ten je stále delší a těžší, ovíjí se kolem těla, až člověku sevře duši. Zloba dusí duši jako smog, a nakonec ji celou pozře. Tak negativní emoce ničí lidského ducha. S Pražským komorním baletem nepracuje Ji-Eun Lee poprvé, už v roce 2013 vytvořila pro soubor úspěšnou choreografii The Condition of Disappearance (Podmínka zániku).

Ji-Eun pochází z Jižní Koreje. Vystudovala univerzitu Hanyang v Soulu, kam nastoupila jako nejlepší studentka. Absolvovala zde s vyznamenáním bakalářský program a dokončila i magisterské studium, při kterém rovněž pracovala jako odborná asistentka. Po ukončení studia působila jako profesionální tanečnice v Koreji, kde získala první cenu ve dvou nejprestižnějších tanečních soutěžích pořádaných Korejskou taneční asociací a v Národní taneční soutěži. Jako nejmladší choreografka byla oslovena, aby vytvořila a zatančila vlastní choreografii v Tokiu a Soulu. Během studia na Akademii múzických umění získala za svou choreografii třetí cenu v německé soutěži Euro-Scene Dance Choreography Competition. Zvítězila také na mezinárodní výstavě Art Expo v Itálii. Jako choreografka byla přizvána ke spolupráci a účinkování do více než 23 zemí, mimo jiné Irska, Estonska, České republiky, Mexika, Německa, Itálie, Velké Británie, Kazachstánu, Sarajeva, Bruneje, Koreje, Řecka, Turecka, Polska, Bulharska, Číny, Spojených států amerických, Rumunska, Japonska, Ekvádoru a dalších.

Třetím choreografem nového večera je Lóránd Zachár z Maďarska. Ten vytvořil zábavné dvacetiminutové dílo Ornament, která připomíná atmosféru barokních bálů, kde se tančí na hudební etudy soudobého skladatele Marina Maraise nazvané Básně bláznovství. Na jevišti se střídají groteskní návaly energie s něžnými cituplnými výjevy tu v rychlém, tu v pomalém tempu. Nečekejte nic více, ani nic méně než něco přes čtvrthodinku bláznivé podívané slibující příjemný odpočinek.

Lóránd Zachár se narodil v roce 1969 v maďarském Gyöngyösu. Studoval na Maďarské hudební a taneční akademii Talentum. Tančil v Budapešťském souboru lidových tanců, v divadle Rock Theater, v Budapešťském baletu a v divadle Vig. Dále působil jako tanečník v Madáchově divadle, Budapešťském tanečním divadle, Baletu Pécs a rovněž v souborech současného tance Djazz-ex a Danceworks v Rotterdamu. V současné době stále tančí, ale především se věnuje výuce, vede workshopy a vytváří choreografie, v nichž uplatňuje svůj jedinečný styl a s nimiž slaví úspěch po celém světě. Je kmenovým choreografem Budapešťského tanečního divadla a stálým profesorem na nizozemské Akademii múzických umění Codarts v Rotterdamu. Spolupracoval s vynikajícími mistry a choreografy, jako jsou Andrea Ladányi, Attila Egerházi, Gábor Bakó, Gyula Berger, Béla Földi, Pál Frenák, József Gajdos, István Herczog, Tamás Juronics, György Krámer, Éva Matetics, Iván Markó, Tibor Somogyi, Béla Szirmai, Annabelle Lopez Ochoa, Bruno Listopad, Dana Caspersen, Doug Elkins, Glenn van der Hoff, Neel Verdoorn, Phillip Adams, Rafael Bonachella, Raza Hammadi, Sana van der Putt, Sean Curran, Ton Simmons, Tom Stuart, Vassilij Sullich, Sean Curran, Randall Scott, Thomas Noone a další. Je autorem choreografií Mikrokosmos (Balet Debrecín, Maďarsko), Transit (Danceworks Rotterdam, Nizozemsko), Unreachable Territories (Balet Pécs, Maďarsko), Lightcach (Danceworks Rotterdam, Nizozemsko), Spark (Danceworks Rotterdam, Nizozemsko / Badora Dance Company, Maďarsko), Sec. (Budapešťské taneční divadlo, Maďarsko / Ballet Jazz Art Paris, Francie), Lisztomania, Complicated Balkan Wedding (Balet Pécs, Maďarsko), Firebird-Stravinsky (Budapešťské taneční divadlo, Maďarsko), Aida-Verdi (Inversedance Company, Maďarsko), Waving floor (Balet Pécs, Maďarsko), Shadows and Desires (Szeged Contemporary Dance Company), Translucent (Karma Dance Project, Paříž, Francie) a mnoha dalších. Lóránd je rovněž hostujícím profesorem moderního tance (art jazzu) na Maďarské taneční akademii, Akademii Codarts v Rotterdamu, Akademii múzických umění ZHdK v Curychu, portugalské Státní taneční akademii EADCN, Henny Jurriëns Studio v Amsterdamu, Centro Formazione Aida v Miláně, NOD Nuova Officina della Danza v Turíně, Tanečním institutu v Bělehradu, Budapešťském operetním, divadelním a baletním souboru a Baletu Pécs.

„Před každou premiérou doufáme, že nová inscenace promluví k divákovi a snad i chytí za srdce,“ dodává Linda Svidró, umělecká vedoucí Pražského komorního baletu„Ale co můžeme říci už nyní: tvořit s choreografy ve studiu bylo pro tanečníky výjimečné, inspirující a vlastně po profesní stránce dokonalé.“

 

NA HRANĚ ILUZE

Choreografie: Lidia Wos

Hudba: Johann Sebastian Bach

 

ŠPETKA KRUTOSTI

Choreografie: Ji-Eun Lee

Hudba: Hildegard von Bingen

 

ORNAMENT

Choreografie: Lóránd Zachár

Hudba: Marin Marais

 

Vstupenky na premiéru jsou dostupné na webu KD Mlejn nebo v prodejní síti Goout.

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín