Nový videoklip k písni Good Times

Good Times v podání Komorního sboru Lenky Dohnalové-Mlynářové

Komorní sbor Lenky Dohnalové-Mlynářové vydal nový videoklip k písni Good Times (v aranžmá The Real Group).

Hudební nahrávku písně Good Times natočil olomoucký Komorní sbor Lenky Dohnalové-Mlynářové ve studiu Davida Spilky – DS Studio. Sólové party nazpívali Tomáš Grepl, Věra Svozilová a Anna Jelínková. Baskytaru nahrál Vojtěch Švarc a perkuse Roman Mlynář. Vizualiaci videoklipu pak vytvořil Tomáš Petřík.

Komorní sbor Lenky Dohnalové – Mlynářové vznikl z Pěveckého sboru Gymnázia v Olomouci-Hejčíně, jenž byl založen v říjnu roku 1994 Lenkou Mlynářovou. V prvním desetiletí své existence toto nově vzniklé těleso nastudovalo velké množství klasického sborového repertoáru a také řadu významných projektů, které ovlivnily život nejen studentů – sboristů, ale také kulturní život v celém regionu. Těmito projekty staly slavné muzikály Jesus Christ Superstar, Hair, Godspell.

Jelikož první sborová generace zůstala zpívání věrná, vydělil se v roce 2004 z hejčínského gymnaziálního sboru komorní sbor, který dodnes sdružuje bývalé i současné studenty gymnázia. Za téměř dvě desetiletí stačil realizovat množství dalších koncertů a projektů, spolupracoval s postiženými dětmi v projektu Šíleně smutná princezna, úspěšně se účastnil mnoha celostátních i mezinárodních soutěží a je také nositelem Ceny města Olomouce. K muzikálu Jesus Christ Superstar a Hair se sbor stále vrací.

Pavla Haluzová
pro Taneční magazín

MenART otevírá přihlášky

Jedinečná příležitost pro mladé talenty a pedagogy

Akademie MenART otevírá přihlášky na nadcházející školní rok, nabízí jedinečnou příležitost pro mladé talenty a jejich pedagogy

Stipendijní akademie MenART, zaměřená na mentoring uměleckého vzdělávání, oznamuje spuštění přihlášek do sedmého ročníku. Akademie přináší možnost talentovaným žákům uměleckých škol rok spolupracovat s předními osobnostmi české umělecké scény, a to společně se svými pedagogy. Zaměřuje se na vyhledávání a podporu talentu a na podporu a inspiraci pedagogů. Akademie se věnuje tématu citlivé a vhodné podpory talentu v raném stadiu a jeho rozvoji. Stipendisté získají cenné zkušenosti předávané špičkovými profesionály ve čtyřech uměleckých oborech – hudba, výtvarné umění, divadlo a tanec.

Ve školním roce 2024/2025 bude otevřeno 16 mentorských skupin. Role mentorů se ujmou virtuosní klavíristé Ivo Kahánek, který stojí u projektu od pilotního ročníku, a Karel Košárek, který se tentokrát bude věnovat i čtyřruční hře. Mezi mentory klasické hudby budou též přední sopranistka Kateřina Kněžíková, koncertní mistr České filharmonie Jan Fišer, inovativní klarinetista Irvin Venyš, a vyhledávaný violista Jiří Kabát, jenž povede již podruhé komorní soubory s převahou smyčců Specifický obor dvouplátkových nástrojů podpoří hráči České filharmonie fagotista Tomáš Františ s hobojistou Pavlem Borovkou. Poprvé bude otevřen obor trubka pod vedením Svatopluka Zaala z PKF – Prague Philharmonia.  Dirigent a virtuosní hráč na lesní roh Radek Baborák se bude věnovat nejen svému sólovému nástroji, ale i souborům. Vyhledávaná skladatelka Beata Hlavenková tradičně povede sekci autorské hudby bez omezení žánrů, zákonitostem a tajům muzikálového zpěvu se bude věnovat Radka Fišarová. Uznávaný choreograf a baletní mistr Jan Kodet se bude věnovat choreografické práci s vybraným tanečním souborem. Výtvarný obor opět představí nové tváře v roli mentorů – přední malířku Eriku Bornovou, oceňovanou ilustrátorku a tvůrkyni komiksu Lucii Lomovou a v neposlední řadě progresivního architekta Petra Jandu. S Divadelním soubory bude pracovat výrazná divadelní režisérka nové generace Anna Klimešová.

Do Akademie MenART se mohou přihlásit žáci základních uměleckých škol, 2. stupně ZŠ, nebo studenti středních škol a gymnázií, kteří touží zdokonalit své umělecké dovednosti ve spolupráci s uznávanými profesionály společně se svými pedagogy. Dvojice studentů a pedagogů absolvují víkendová setkání s mentory během celého  školního roku. Skupiny pracují společně, s důrazem na individuální přístup a potřeby každé dvojice student–pedagog.

Akademie nově zahajuje spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, kde proběhne úvodní setkání 7. ročníku. „Z navázané spolupráce s MenARTem máme velkou radost, těší nás zejména možnost propojit oborové didaktiky a náš výzkum s příklady dobré praxe v oblasti práce s talenty a podpory expresivní činnosti mladých lidí,“ upřesňuje význam spolupráce Petra Šobáňová, proděkanka fakulty, kde se tradičně věnují také pregraduální přípravě učitelů výtvarné a hudební výchovy pro základní umělecké školy.

Během šesti předchozích ročníků prošlo Akademií MenART přes 600 studentů a 372 pedagogů ze 346 škol ze všech krajů ČR. Mnoho stipendistů dosáhlo vynikajících výsledků v přijímacích zkouškách na umělecké školy v ČR i v zahraničí, pokračuje na umělecké cestě a sbírá úspěchy též na soutěžních pódiích. Stipendisté mají nejen možnost získat zkušenosti od mistrů svého oboru, ale také vystoupit na prestižních festivalech. Mimořádný prostor pro podporu nejmladší generace ve svých programech otevírají naše největší hudební festivaly Pražské jaro a Smetanova Litomyšl a též Smetanova výtvarná Litomyšl. Mladé talenty rovněž představuje a význam a přínos uměleckého vzdělávání skvěle vyzdvihuje festival ZUŠ OPEN.

Podrobnosti a přihlášky: Zájemci najdou detailní informace na oficiálních stránkách www.menart.cz. Uzávěrka přihlášek je 31. 3. 2024.

Akademie MenART má ve vínku dvě hlavní motta: Inspirativní setkání jsou v životě zásadní. Za každým úspěšným umělcem stojí osvícený pedagog. Zakladatelka akademie MenART Dana Syrová doplňuje: „Jako velmi cennou vnímám pozitivní energie, která se v MenARTu díky přístupu týmu a mentorů soustředí. Jde nám o sdílení zkušeností a rozvoj nejmladší generace. Všichni cítíme, že nastavený způsob práce přináší své ovoce a předává chuť pokračovat v další cestě, která je individuální a velmi rozmanitá.“

„U Stipendijní akademie MenART stojím od jejího založení a s každým novým ročníkem s radostí sleduji, jak obrovskou základnu talentovaných mladých klavíristů v českých ZUŠkách máme. Během svých studií jsem potkal mnoho lidí, kteří mi zcela nezištně a s úsměvem pomohli na cestě k profesionalismu. Je mi velkou ctí a radostí, že nyní mohu již pošesté v rámci Stipendijní akademie MenART posílat jejich dar dál svým mladým kolegům, říká zakládající mentor a klavírista Ivo Kahánek.

Podobný názor má i choreograf Jan Kodet, který se do MenARTu vrací opakovaně: Jsem potěšen, že mohu být součástí tohoto skvělého projektu. Vím, a sám si dobře pamatuji, jak moc mne nejen v dětství, ale i později ovlivňovala setkání s inspirativními osobnostmi. Budu moc rád, když se i mně podaří podpořit, poradit či zapálit pro tanec další generaci a předat tak dále vášeň a radost, bez nichž se neobejde žádná umělecká disciplína.“

Akademie MenART je unikátní projekt. Být jeho součástí je úžasnou a dobrodružnou příležitostí pro sdílení zkušeností a probouzení nových vizí mezi žákem, učitelem a mentorem. Naše pozice se často stírají a otevíráme společně nové prostory, srdce, zájem, touhu, radost, odvahu…vše co k hudbě patří. Při našich prvních setkáních vlastně nikdo netuší, co vše s v nás skrývá…,“ doplňuje Radka Fišarová, která v MenARTu vede muzikálový zpěv.

Podobný názor má i klavírista Karel Košárek: „Od dětství jsem měl velké štěstí na pedagogy a inspirující osobnosti. Tito lidé mi pomáhali najít si vlastní cestu v interpretaci, chápání hudby a v mnoha dalších směrech. S některými dokonce časem přerostl původní vztah učitel – žák do celoživotního přátelství. Akademie MenART je pro mě mimo jiné příležitostí, jak svým mentorům alespoň symbolicky poděkovat a být pro mladé talenty tím, čím oni byli pro mě.“

Stálou mentorkou Akademie je skladatelka a interpretka Beata Hlavenková. Ke své práci v MenARTu podotýká: „Jednou z věcí, kterou během svého mentorování velmi zdůrazňuji, je, že hudba má mnoho tváří a žádná není něčemu nadřazená ani podřazená. Sděluji mladým hudebním adeptům, že je dobré respektovat všechno, co zní a co je dobré. V tomto ohledu vítám i velkou podporu ředitelky MenARTu Dany Syrové, která vnímá tuto žánrovou rozmanitost.“

 

Akademie MenART v kostce

Stipendijní akademie uměleckého vzdělávání MenART nabízí roční stipendijní program určený studentům nadaným v uměleckých oborech a jejich pedagogům. Umožňuje jim po dobu jednoho školního roku pracovat v úzkém kontaktu s mentory – výraznými osobnostmi české umělecké scény. Cílem je podpora talentu a inspirace pedagogů díky sdíleným příkladům dobré praxe. MenART realizujeme v oboru hudebním (klasická sekce a sekce bez žánrového omezení), výtvarném, literárně-dramatickém a tanečním. Program je akreditován MŠMT v systému DVPP. Během uplynulých šesti ročníků prošlo Akademií MenART přes 660 stipendistů a 371 pedagogů z celé ČR.

MenART též nabízí webináře určené zejména pedagogům, rodičům i pokročilým studentům. S ohledem na velký zájem nabízí jednodenní semináře MenART+. Ve spolupráci s Atriem Žižkov pořádá cyklus Hudební Odyssea, kde se na podiu setkávání mentoři se svými chráněnci napříč ročníky. České centrum v Bruselu vyzvalo Stipendijní akademii MenART a v prosinci 2022 společně uspořádaly slavnostní závěrečný koncert k českému předsednictví v Radě Evropské unie.

Krátké ilustrační video z práce a atmosféry v Akademii MenART ze zahájení VI. Ročníku v Kroměříži je k dispozici na https://www.youtube.com/watch?v=7LBAd5rElpA&t=3s.

 

Patron Akademie MenART: RSJ, Nadační fond rodiny Malých

Mecenáš: Julius Prüger, Libor Winkler

Za finanční podpory: Hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR, Národní plán obnovy – Next Generation

Partneři a podporovatelé: Erste Premier, Aveton, Centrální depozitář cenných papírů, Ivana Janečková, Nadace Albatros

Za podporu klasické sekce: Nadace Stadler-Trier, Concertino Praga

Zvláštní poděkování za podporu mladých talentů: Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Smetanova výtvarná Litomyšl, Bohemian Heritage Fund, Město Litomyšl

Mediální partneři: Harmonie, KlasikaPlus

V mimořádné spolupráci: ZUŠ OPEN, Atrium Žižkov

Spolupráce: Univerzita Palackého v Olomouci

Spolupracující instituce: AZUŠ, UMPRUM, HAMU, DAMU, ZUŠ Jana Hanuše Praha 6, konzervatoř Praha

Silvie Marková

pro Taneční magazín

Malá Inventura 2024

22. ročník festivalu nového divadla Malá inventura

22. ročník festivalu nového divadla Malá inventura se uskuteční od 20. 2. do 28. 2. 2024 v Praze!
Je pro Vás připraveno SHOWCASE 30 divadelních událostí na 18 festivalových scénách. Uvedena bude opět programová sekce  ZMĚNA PRAXE, která reflektuje perspektivy změny v rozmanitých oblastech divadelní praxe. Ani letos nezapomínáme na to, že Malá inventura je především centrem živého networkingu divadelních organizací a profesionálů/profesionálek, uměleckých skupin, performerů/performerek i širší odborné veřejnosti. V rámci programové sekce ARTS SERVICE & NETWORKING uvedeme osvědčené formáty, které podporují setkávání a přináší sdílení nápadů a ověřování idejí, nové spolupráce i hostování umělců/umělkyň na dalších festivalech v ČR i zahraničí.
Festival Malá inventura je retrospektivou nejvýraznějších premiér uplynulého roku v oblasti nového divadla. Rozvíjí uměleckou diverzitu a napomáhá zviditelňovat společensky i umělecky aktuální problémy a spoluutváří mapu nezávislého divadla v České republice.
Festival Malá inventura pořádá NOVÁ SÍŤ z.s. ve spolupráci s festivalovými scénami, partnery v regionech ČR i jednotlivými projekty.
Mgr. Johana Mravcová
pro Taneční magazín

Rozhovor s principálem a akrobatem Petrem Horníčkem

„Vždycky jsem hodně snil“

Od dětství se věnoval sportu, pak ho zaujalo čínské bojové umění wu-shu, které studoval nějakou dobu v Číně a je držitelem několika světových mistrovských titulů. K tomu jej zaujala akrobacie a právě v tomto oboru Peter Horníček s kamarádem Zdenkem Moravcem v roce 2010 jako duo DaeMen vyhráli TV soutěž Česko Slovensko má talent a v roce 2014 spolu založili novocirkusovou skupinu Losers Cirque Company, v níž se představil v projektech – The Loser(s), Walls & Handbags, Beach Boy (s), Kolaps a za svůj výkon v inscenaci EGO se dostal do širší nominace na Cenu Thálie. V současné době se věnuje hlavně tréninkům, kde předává své zkušenosti, přípravě nových projektů a vedení skupiny.


Vyrůstal jste v Brně a v dětství jste se věnoval různým sportům jako tenis, fotbal, běh na lyžích, dělal jste karate, taekwondo, lukostřelbu. Co Vás ještě bavilo a jak vzpomínáte na období svého dětství?

„Doma jsem moc neposeděl a rodiče byli rádi, že jsem se chtěl hýbat. Takže mě jeden rok dali na tři sporty, abych si vybral, co mě nejvíc baví. Kromě různých sportů mě hodně bavily kolečkové brusle. Na nich jsme s kamarády „řádili” po Brně. Jinak jsem rád trávil i čas v lese. Hned za domem máme totiž velkou oboru. Stavěli jsme si v něm bunkry a hodně tam trávili volný čas. Vymýšleli jsme různé úkoly, psali kroniku. Prostě krásné dětství …“

Vaše maminka byla pánská krejčová a Vy jste se během středoškolského studia věnoval šití a pro kamarády jste šil kukly a kimona. Šití Vás bavilo a chtěl jste být módním návrhářem. A nakonec jste vystudoval Textilní fakultu na Technické univerzitě v Liberci, ale módním návrhářem jste se nestal. Po škole jste založil s otcem značku pro tanečníky, protože pro ně byl nedostatek tréninkových věcí. Šili jste tepláky, kraťasy, mikiny… Bavilo Vás to, ale pak jste odjel do Prahy a firmu jste prodali a Vy jste si vybral divadlo. Nelitoval jste svého rozhodnutí, dát právě přednost divadlu?

„Vůbec rozhodnutí nelituji. Musel jsem si vybrat, co budu dělat a kde zůstanu. Nyní v divadle svoje znalosti využívám a svoji představu konzultuji s kostýmní výtvarnicí. Ta k různým projektům připravuje návrhy a realizuje pro nás kostýmy.“

Hodně jste se věnoval bojovému umění a v mládí Vás přitahovala Asie a čínské bojové umění wu-shu, ve kterém jste dosáhl několik světových mistrovských titulů. Tento sport jste také měsíc studoval přímo v Číně. Proč právě toto bojové umění?  V jednom rozhovoru jste řekl, že když jste viděl film 36. komnata Shaolinu, velice se Vám v něm líbil souboj dobra a zla, ale i co tam dělali s tělem.

„Již v dětství jsem hodně snil. Hlavně, když jsem ulehnul do postele. To moje fantazie nejvíc pracovala. Filmy o bojovém umění mě hodně inspirovaly a chtěl jsem se naučit, co v nich bojovníci uměli. Dostal jsem se až tak daleko, že jsme s kamarádem několikrát jeli studovat do Číny na univerzitu bojové umění wu-shu. A teď stejně jako znalosti z „textilu” využívám znalosti z bojového umění. Jedno představení dokonce bylo o bojovém umění a gymnastice. Jmenovalo se EGO a bylo o tom, kdy je čas odejít a nechat místo mladším.“

Vaším velkým koníčkem byla akrobacie. Čím Vás tak zaujala? A čím je pro Vás dnes?

„V době, kdy jsem dělal naplno bojové umění wu-shu a jezdili jsme do Číny, tak jsem tam viděl na ulicích akrobacii. Ta se mi též vždy líbila a je i trochu součástí bojového umění. Musíte tam umět dobře skákat a ovládat různé zbraně. Tělo se pak rychle učí další pohyby jako je akrobacie. A pokud Vám to jde, tak je to hnací motor proto, aby se člověk dál a dál posouval. Dnes se v akrobacii snažím najít další a další cesty, jak se z našeho pohledu měnit a ukazovat je divákům v divadle.“

A právě jako akrobat jste se v roce 2004 objevil v hokejové opeře Nagano ve Stavovském divadle v Praze a v roce 2007 jste si zahrál v představení Mistr a žák. Pak jste působil v novocirkusovém souboru Cirk LaPutyka. V roce 2010 jste spolu se Zdeňkem Moravcem jako akrobatické duo DaeMen vyhráli TV soutěž Česko Slovensko má talent. Jak na ten čas vzpomínáte?

„Všechny tyto projekty mě moc bavily. Byl jsem nadšený, že mohu dělat to, co mě baví, a že se to líbí divákům. Chodili jsme cvičit do tělocvičny. Trénovali jsme i dvakrát denně, abychom naši dovednost posouvali a mohli ukazovat těžší a těžší triky. Bylo to krásné období, kdy se naplno věnujete svému pohybovému rozvoji. Rád se všemi vzpomínám na různé historky z tohoto období.“

Se Zdeňkem Moravcem jste vytvořili další společný projekt kabaret a nový cirkus Lidoskop a v roce 2014 založili novocirkusovou skupinu Losers Cirque Company. Co vedlo k založení této skupiny?

„Po výhře v ČSMT jsme začali hodně vystupovat na firemních večírcích, různých akcích a beneficích. To nám ale nestačilo. Měli jsme potřebu dál posouvat to, co umíme. Proto jsme oslovili další kamarády, akrobaty, tanečníky, muzikanty a začali tvořit divadelní projekty. Bylo to tím, že už jsem měl zkušenost z divadla a touhu zkusit něco vlastního.“

Sám jste se představil v projektech – The Loser(s), Walls & Handbags, Beach Boy (s), Kolaps a za svůj výkon v inscenaci EGO jste se dostal do širší nominace na Cenu Thálie za rok 2018. Někde jste řekl, že Vás nominace překvapila a zároveň potěšila. A udělalo Vám radost, že si porota Cen Thálie všimla vašeho souboru a vaší kontinuální práce, ale také nového cirkusu jako oboru. V čem Vás mohou diváci vidět? Na co byste pozval k Vám do divadla?

„V současné době už jen trénuji s naším týmem a snažím se jim předat to, co umím. Dostal jsem se na křižovatku, kde jsem si musel vybrat, zda budu dál vystupovat v inscenacích nebo se budu více věnovat vedení skupiny a přípravám nových projektů. Mám v hlavě spousty nápadů a vizí a ty bych rád realizoval. To už se ale časově neslučuje i se samotným vystupováním na jevišti. Možná se tam někdy vrátím v některém novém projektu, ale teď je moje místo v udržování směru, kam jsme se vydali. Rád bych diváky pozval na všechna naše představení. Snažíme se, aby každé z nich mělo co předat divákům. Aby o nich diskutovali nebo se jen smáli. Chceme je bavit.“

Působíte také jako scénograf (Sancti, Nespoutaní, Nebesa, Konkurz), režisér (Sancti, Branické pověsti, Nespoutaní, Nebesa, Konkurz) i choreograf (The Loser(s). Která z Vašich uměleckých profesí je Vám bližší? 

„Na nezávislé scéně jsem se musel naučit spoustu věcí. Občas všichni musí pomáhat s přípravou před představením. Např. připravit baletizol, nanosit všechny věci pro představení, atd.  Kromě toho jsem na začátku dělal i produkci našim představením. Nemohli jsme si finančně dovolit hodně lidí, takže jsme dělali několik pozic, které v normálním divadle dělá víc lidí. A to zůstává i do teď. Baví mě všechny pozice, protože v každé musíte přemýšlet trochu jinak, a zaměřit se na něco jiného.“

Umíte vůbec odpočívat? Jak rád trávíte chvíle volna? 

„Moc mi odpočívání nejde. Rád pořád něco dělám a přemýšlím, co budeme připravovat v dalších letech. I když se věnuji své rodině, pořád mám nutkání přemýšlet i o divadle. Třeba se dětem bude líbit dělat v divadle :)“

Petr „PeeTee“ Horníček

 

Narodil se 15. 3. 1976 v Brně.

Vystudoval strojní průmyslovku v Brně a poté Textilní fakultu na Technické univerzitě v Liberci, obor projektování konfekční výroby.

V roce 2010 jako duo DaeMen (Petr Horníček a Zdenek Moravec) vyhráli TV soutěž Česko Slovensko má talent. V roce 2012 vytvořili nový projekt Lidoskop a v roce 2014 spolu založili novocirkusovou skupinu Losers Cirque Company, kde působí jako akrobat, scénograf a principál.

Je několikanásobným mistrem v čínském bojovém umění Wu-shu.  

Foto: Fantišek Ortmann, Pavel Hejný, Archiv Losers

Veronika Pechová

pro Taneční magazín