Unikátní spojení

Vyzkoušejte capoeiru, spojení tance, akrobacie, bojového umění, hudby i zpěvu!

Unikátní spojení boje, akrobacie, tance, hudby, zpěvu, hry a v neposlední řadě společně sdílené energie – to vše zažijete na hodinách capoeiry! V Praze je nově pořádá tanečník a člen souboru současného tance 420PEOPLE Michal Toman ve Studiu Maiselovka

„Capoeira je úžasná ve své komplexnosti, v tom, že propojuje tolik věcí… Je na ní krásné to, že čím déle se jí člověk věnuje, tím hlouběji se do ní dostává, a postupně ho zaujmou a okouzlí i ty jiné, často i nefyzické aspekty, jako je například využití tradičních hudebních nástrojů, zpěv a další. Na druhou stranu si z ní každý může vybrat to, co ho opravdu baví,“ říká profesionální tanečník a učitel capoeiry Michal Toman.

Ke capoeiře se dostal už jako osmiletý, kdy byl – podle vlastních slov – extrémně hyperaktivní dítě, které se věnovalo nevídanému počtu zájmových kroužků od karate přes atletiku, latinsko-americké tance až po kytaru a sbor. „Jednou jsme na přehlídce bojových umění v mém rodném Novém Jičíně narazili na ukázku brazilského bojového umění, které spojovalo vše, co jsem chtěl, a pořád nenacházel. Bojové umění, ve kterém se soupeří, neubližuje, hraje, předvádí, zpívá, tančí, skáče, hraje na hudební nástroje, a které pulzuje obrovskou energií… Zkrátka bylo to, jako vidět sebe samotného v zrcadle, jako by capoeiru někdo vytvořil přímo pro mě. Dnes se jí věnuju přesně dvacet let.“

Perfektní kondice, reflexy i cit pro rytmus

Stal se učitelem, získal řadu mezinárodních titulů a nyní vede ve Studiu Maiselovka v samotném centru Prahy své lekce, které jsou velice oblíbené. „Díky capoeiře v první řadě získáte vynikající kondici, protože je to velmi náročné fyzické cvičení. Po určité době se přidají i bojové schopnosti a velmi dobře vycvičené reflexy. Zároveň je capoeira neodmyslitelně spojená s hudbou, kterou musíte při cvičení vnímat, takže dalšími přínosy jsou určitě zlepšení citu pro rytmus, následně rozvoj hlasových dispozic a také se můžete naučit hrát na hudební nástroje,“ popisuje Michal Toman.

Praktikování capoeiry však má i další pozitivní dopady na náš život. Podle odborníka získáte otevřenost vůči ostatním lidem a tím, že sdílíte společnou energii, zbavíte se ostychu vystupovat před ostatními.

„To hlavní však je, že vás capoeira naučí opravdu multifunkčnímu organickému pohybu, reakcím, bojovým schopnostem, akrobacii a dalším věcem formou nenásilné hry, kdy je vám váš kolega (sparing partner) spíše spoluhráčem než soupeřem. To je, myslím, velkou zbraní capoeiry, všechno je to vlastně zábavná hra, skrz kterou se učíme. Někdy vážnější a drsnější, někdy naprosto uvolněná, pokaždé jiná, ale vždy zábavná,“ dodává tanečník.

 

Capoeira, to je svoboda

Ačkoliv se jedná o bojové umění, nechybí tady ticho a procítění okamžiku… Atmosféra je vřelá a ani naprostí začátečníci se nemusí ničeho bát. Lekce vždy začíná společným zahřátím, následuje několik cvičení, každé zaměřené na jiný aspekt, přičemž lektor vždy vše pečlivě ukáže a vysvětlí. Celý trénink je vždy završen tím nejhlavnějším, a to je hra, kdy spolu účastníci lekce capoeiru praktikují, tedy správně řečeno: hrají capoeiru mezi sebou a zkoušejí věci, které na hodině trénovali. U toho se může zase zpívat, tleskat…, zkrátka opět nechybí velká míra svobody a improvizace.

„Často během hodiny hraju na tradiční hudební nástroje, ostatní se mohou mezi sebou uvolněně bavit, na cokoliv se ptát, smát se, dělat si legraci – zkrátka užívat si to, což přesně odpovídá tomu, odkud capoeira pochází. Je to afro-brazilské bojové umění, a přesně takoví, jací Brazilci jsou, jak se chovají, jaká je jejich pulzující kultura a země, tak přesně taková je i capoeira,“ uzavírá Michal Toman.

 Michal Toman

Profesionální tanečník, performer, akrobat, pedagog, fotograf a capoeirista. Je členem souboru současného tance 420PEOPLE, souboru fyzického divadla Burki&com a slovenského souboru současného tance Yuri Korec&Co. Je držitelem zeleného (učitelského) pásu capoeiry a mnoha medailových umístění a titulů (mistr Evropy 2021). Ve své pedagogické činnosti se zaměřuje na využití kombinace principů techniky současného tance s technikou afro-brazilského bojového umění capoeira, a to zejména v obrácených polohách těla. Jeho lekce capoeiry můžete navštívit ve Studiu Maiselovka v centru Prahy, které je prvním oficiálním prostorem souboru současného tance 420PEOPLE. Více na  www.420people.org

 

Zuzana Rybářová

pro Taneční magazín

Ballet Prague Heritage

Institut Pavla Šmoka v Braníku otevírá novou videotéku se studovnou a spouští online databázi Ballet Prague Heritage

Od 24. října  je v Institutu Pavla Šmoka v branickém Domě tanečního umění zpřístupněna nově vybudovaná videotéka se studovnou, kde je možné získat přístup k některým plně digitalizovaným materiálům pro studium choreografií Pavla Šmoka, Luboše Ogouna a dalších osobností. Prostory nabízí prezenční studovnu s obsáhlým archivem tiskovin, fotografií a videofondem choreografií z éry Studia Balet Praha, a především Pražského komorního baletu. Dnes Institut Pavla Šmoka spustil také webové stránky Ballet Prague Heritage. V nové, moderně zpracované databázi, která se bude postupně rozrůstat, najdou zájemci v tuto chvíli dokumentaci k repertoáru éry Studia Balet Praha (1964-1969). V brzké době přibydou choreografie vzniklé v době působení Pavla Šmoka v Basileji a dále i repertoár Pražského komorního baletu.

„Zpracovali jsme většinu dokumentace z období souboru Balet Praha – a její výběr také najdou zájemci na nových webových stránkách Ballet Prague Heritage. Pohybujeme se v období 60. let, proto mezi materiály dominují fotografie a tiskoviny. Stále probíhá jejich katalogizace a zatřiďování: je to běh na dlouhou trať a čeká nás ještě pěkná řádka let práce, než zpracujeme dědictví obou souborů,“ říká Ladislava Dunovská Jandováředitelka Institutu Pavla Šmoka a iniciátorka celého projektu.

„Online databáze nyní obsahuje přehled tvorby souboru Balet Praha (který se zpočátku jmenoval Studio Balet Praha), tedy repertoár z let 1964–1969: informace o jednotlivých choreografiích, fotogalerie, inscenační týmy, databázi tanečníků,“ vysvětluje Lucie Kocourková, taneční historička a publicistka, koordinátorka aktivit Institutu Pavla Šmoka. „Webové prostředí je uživatelsky přívětivé a má moderní a vkusné grafické řešení. Databáze se bude rozrůstat a naším cílem je postupně pokrýt i repertoár Pražského komorního baletu. S ním bude přibývat také videodokumentace, která je z pochopitelných důvodů v období 60. let raritní.“

Institut Pavla Šmoka pokračuje i v nové sezoně v pořádání veřejných přednášek s pamětníky a členy Baletu Praha či Pražského komorního baletu v rámci cyklu Toulky taneční historiíVe středu 2. listopadu 2022 od 17 hodin se v malém sále Městské knihovny v Praze uskuteční beseda s Kateřinou a Jaroslavem Slavickými na téma „Stopy choreografa Pavla Šmoka v Basileji“. Dalších besed, které se uskuteční v Domě tanečního umění, se zúčastní například taneční kritička Jana Hošková.

V Institutu Pavla Šmoka aktuálně vzniká nová monografie „Pavel Šmok. Choreograf s duší básníka“, jejíž autorkou je Lucie Kocourková. Publikace, která se soustředí na choreografickou tvorbu Pavla Šmoka a její vývoj již od prvních tvůrčích pokusů, bude slavnostně pokřtěna těsně před Vánoci. Kniha vyjde v rámci ediční řady Studio Balet Praha a Pražský komorní balet – historie a osobnosti.

„Poprvé se například skutečně podrobně věnujeme Šmokovým raným pracím v Ústí nad Labem a v Ostravě, kde se vyprofiloval před založením Baletu Praha. Možná se někomu bude zdát, že tomuto období věnuji zbytečně velký prostor, ale jako historik musím podotknout, že u každého tvůrce jsou důležitá nejen jeho vrcholná (a většinou pečlivě analyzovaná a zdokumentovaná) díla, ale stejně zajímavé je objevovat a sledovat jeho umělecké dozrávání,“ vysvětluje autorka monografie Lucie Kocourková„Díky recenzím a kritikám navíc můžeme sledovat, jak se během let změnil pohled na baletní umění, kniha bude tedy opět obsahovat mnoho dobových textů. Mezi prameny poprvé pracujeme s dosud nepublikovaným shrnutím Šmokových životních zlomů, které bylo zaznamenáno podle jeho vlastního vyprávění v roce 1989. Nejen tento rukopis, ale i nové raritní fotografie z mládí Pavla Šmoka nám zapůjčil jeho syn Martin Šmok, kterému patří velký dík za podporu naší práce.“

Databáze Ballet Prague Heritage vznikla ve spolupráci s TDT studiem.

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Poslední kapitola dějin světa

Studio Hrdinů uvede druhou premiéru své jubilejní 10.sezóny

Jako druhou premiéru své jubilejní 10. sezóny připravuje Studio Hrdinů inscenaci Poslední kapitola dějin světa. Na tuto scénu se tak vrací režisérka Katharina Schmitt s adaptací textu Heinricha von Kleista. Premiéra se uskuteční 6. listopadu 2022.

Inscenace Poslední kapitola dějin světa zkoumá lidskou přítomnost a nepřítomnost a sociální prostor divadla. Vychází jednak ze série rozhovorů, které Katharina Schmitt vedla s herci v Berlíně a v Praze na podzim roku 2021, jednak z eseje Heinricha von Kleista O loutkovém divadle v novém překladu Thomase Rota. Kleist již před dvou sty lety popsal utopii divadla, ve kterém loutka převezme hercovu práci. Jak v době krize a změny základních paradigmat najít adekvátní herecká či společenská gesta? „Na Kleistovi mě velmi přitahuje na jednu stranu řád, z kterého jeho texty vychází, a zároveň ta až kosmická intuice, kterou mají jeho postavy. Během zkoušení Poslední kapitoly pro nás byla klíčová otázka, jak stavět vedle sebe úspěšné provedení situace a selhání takového snažení. Vysoké a nízké, krásu a naprosto banální okamžiky. S tím, že selhání mělo být stejně důležitým stavebním kamenem inscenace jako situace, které se povedly,“ říká o práci na představení Katharina Schmitt.

Během prvních vln pandemie zůstala všechna divadla zavřená. Dělá právě lidská přítomnost divadlo divadlem? Co způsobuje, že vnímáme prostor jako divadelní, přestože v něm chybí herci? Inscenace Poslední kapitola dějin světa konfrontuje prázdný divadelní prostor s herci, kteří své místo v něm přehodnocují a tím získávají jeviště zpět. „Rozhovory jsem vedla na podzim roku 2021, kdy se divadla v Praze a v Berlíně zase pomalu začala otevírat. Byla to pro mě možnost vidět některé kolegy po dlouhé době, u některých šlo skoro o rok a půl. Zajímavé bylo, že mnozí z nich tu přestávku uvítali. Popisovali ji na jedné straně jako omezující a nepříjemnou zkušenost, ale zároveň alespoň polovina z nich přiznala, že to byla také možnost nového úhlu pohledu na sebe samotné i na hereckou praxi obecně,“ říká o nasbíraném materiálu režisérka.

Tak, jako se dvě přímky protnou v nekonečnu a znovu objeví na počátku, nebo jako se obraz ve vypouklém zrcadle nekonečně vzdaluje a zároveň zjevuje těsně před námi, i poznání, které takřka projde nekonečnem, se k nám vrací jako půvab. V nejčistší podobě se vyskytuje v těle, které buďto postrádá veškeré vědomí, nebo oplývá vědomím nekonečným, tj. buď u loutky, anebo u Boha. Znamená to tedy, že musíme opět pojíst ze stromu poznání, abychom se vrátili do stavu nevinnosti? zeptal jsem se, poněkud nesvůj. Ovšem, odpověděl, právě to je poslední kapitola dějin světa.

Poslední kapitola dějin světa

na základě eseje O loutkovém divadle Heinricha von Kleista a série rozhovorů s herci z podzimu 2021

autor: Heinrich von Kleist, Katharina Schmitt

překlad eseje O loutkovém divadle: Thomas Rote

režie a adaptace: Katharina Schmitt

dramaturgie: Thomas Rote

scéna a kostýmy: Patricia Talacko

hudba a zvukový design: Matěj Šenkyřík

světelný design: Václav Hruška

asistentka režie: Bára Viceníková

asistentka scénografie: Veronika Olejárová

hrají: Ivana Uhlířová, Michal Kern, Šimon Klus, Pasi Mäkelä

Premiéra: 6. listopadu 2022 od 20.00

Reprízy: 18. listopadu, 12. a 13. prosince 2022 a dále v roce 2023

Vznik inscenace finančně podpořil Česko-německý fond budoucnosti.

Magistrát hlavního města Prahy podpořil činnost Studia Hrdinů v roce 2022 částkou 6.500.000 Kč.

Projekt je realizován za podpory Ministerstva kultury.

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín

Elixír ve Švanďáku

Vážení přátelé a příznivci tanečního umění,

srdečně Vás zveme na další reprízu představení tanečního divadla s názvem: ELIXÍR, čtyři díla významných českých a zahraničních choreografů, a jeden taneční příběh s detektivní zápletkou.

Vystoupí členové uměleckého souboru Balet Praha Junior, studenti a absolventi konzervatoře – gymnázia Taneční centrum Praha.

pátek 25. 11. od 19 h ve ŠVANDOVĚ DIVADLE, Praha 5

 

Vstupenky lze zakoupit ZDE

 

pondělí 28. 11. od 19 h v KD LÁDVÍ, Praha 8

 

Vstupenky lze zakoupit ZDE

Vstupenky budou pro vás připravené ve foyer divadla u VIP stolku.

Večer bude výjimečný i využitím tance na mluvené slovo. Uslyšíte verše, totalitním režimem zakázaného autora druhé poloviny 20. století, Ivana Slavíka – choreografie Vzpomínky, přednes: Jaromír Meduna. K „taneční detektivce“ Elixír napsal scénář Štěpán Benyovszký, mluvené slovo čte Jiří Lábus.

Večer nabídne širokou škálu hudby – v časové posloupnosti: od budhistické mantry, přes autory jako je Vivaldi, Händel, Čajkovskij až po autory 20. století: Sibelius, Ravel, Glass, či skupina Karpatt, Joe Tex, Coralie Clément a další.

První část večera je složena ze čtyř choreografií:  Vzpomínky Vlasty Schneiderové, Bez těžkosti, jdi s lehkostí Terezy Hlouškové,  Ghost Town Šimona Kubáně a Umírající labuť Anny JirmanovéV druhé části večera představíme Elixír Viktora Konvalinky, taneční příběh s detektivní zápletkou.

Ing. Gabriela Novotná
pro Taneční magazín