Autor: Martina

Kmit: Nebe barvy mědi

Vernisáž Galerie NoD: Lukáš Šmejkal

Vážení přátelé umění,

 

přijměte pozvání na vernisáž výstavy Kmit: Nebe barvy mědi  českého umělce a malíře Lukáše Šmejkala, která proběhne ve středu 17. 6. 2026 od 18:00 v Galerii NoD. Výstava vznikající ve spolupráci s kurátorem Pavlem Kubesou se věnuje vztahu elementu elektřiny, krajiny a lidského vnímání, které chápe jako fundamentálně propojené a vzájemně se určující.

 

Galerie NoD
Lukáš Šmejkal
Kmit: Nebe barvy mědi (Oscillation: Copper-Tinted Sky)
Kurátor / Curated by: Pavel Kubesa
Vernisáž: 17. 6. 2026, 18:00

18. 6. – 10. 9. 2026

 

 

Lukáš Šmejkal v projektu „Kmit“ zkoumá krajinu jako lidský konstrukt formovaný prostupující technologií a zároveň jako svébytný organický jev. Projekt Kmit je rozdělen do dvou kapitol. První kapitola „Kmit: Nebe barvy mědi“ probíhá v Galerii NoD (18. 6. – 10. 9. 2026, vernisáž 17. 6. 2026, 18:00), druhá epizoda „Kmit: Oko uzlu“ se uskuteční v galerii Trafostanice v Táboře (26. 06. – 02. 08. 2026).

 

Ve svém současném malířském projevu Lukáš Šmejkal propojuje mechanickou přesnost energetické infrastruktury s intuitivně-biomorfními liniemi přírody. Striktní geometrie elektrických vedení rozvolňuje do živých pletiv s anatomickým tvaroslovím a propojuje s dekonstruovanými, téměř až ornamentálními figurami. Tyto opakující se fragmenty spolu s numinózními motivy reagují na technologická paradigmata zprostředkovávající naše vnímání krajiny a zachycují přechodové děje na pomezí hmatatelného, technologického a symbolického. Výsledkem je obrazové pole, v němž se stírají navyklé hranice mezi krajinou, tělem, technologií a imaginací.

 

Lukáš Šmejkal (*1995) patří mezi nastupující generaci českých vizuálních umělců a již za dobu svých studií se coby vizuálně rozpoznatelný malíř zařadil mezi výrazné představitele mladé české malby. Je absolventem Ateliéru výtvarné umění II na UMPRUM v Praze. Během studia absolvoval dvě stáže – jednu u Sama Lewitta, druhou u Matta Mulicana. Jeho malířská tvorba se dlouhodobě vyznačuje prací s fragmentárními záznamy městských a přírodních krajin, v počátcích hlavně nočních, později díky postgraduální stáži v Portugalsku také přímořských a denních. Reflexe formy a obsahu v jeho tvorbě vyvrcholila obrazovým propojením těchto krajin s organicky se rozvíjejícími lidskými postavami a zvtárňováním elementů energetických infrastruktur, čímž pro sebe přirozeně prozkoumává hranice abstrakce a symbolismu.

Šmejkalovy obrazy byly v posledních letech součástí výstav Wandering by Pinning (Galerie Kvalitář, Praha 2024), Flicker Type Field (Prague Art Week 2024), Pulse of Samsara (The Design 2025), Bydlet Ústí (Galerie Hraničář, Ústí nad Labem, 2026) či Velocity (Future Gallery, Berlin, DE 2026).

Výstava Kmit: Nebe barvy mědi a program Galerie NoD vzniká za kontinuální grantové podpory Hlavního města Praha a Ministerstva kultury České republiky a podpopry skupiny ČEZ.

 

NoD, Taneční magazín

Grandiózní závěr festivalu TANEC PRAHA

My Fierce Ignorant Step hvězdného choreografa Christose Papadopoulose

Poprvé v Praze! Jeden z nejvýraznějších a nejuznávanějších evropských choreografů současnosti Christos Papadopoulos uvede dílo My Fierce Ignorant Step v podání své kmenové taneční skupiny. Výjimečný večer se odehraje 23. června v Hudebním divadle Karlín a bude vyvrcholením letošního 38. ročníku festivalu TANEC PRAHA.


„Christos je opravdu hvězda, se kterou chtějí spolupracovat i velké baletní soubory. Je výjimečný osobitým stylem, jakým pracuje s pohybem v prostoru, s prvky minimalismu a repetitivnosti, které dokáže neskutečně vygradovat. Věřím, že celé Hudební divadlo Karlín dostane do varu, síla pohybu je hypnotická,“ zve Yvona Kreuzmannová, ředitelka festivalu TANEC PRAHA.

My Fierce Ignorant Step je choreografickou meditací o odhodlání žít naplno, o pulzu, který nás drží pohromadě. Evokuje mládí, odvahu, nespoutanost a vitální energii – připomíná, že v době chaosu a nejistoty může být právě společný rytmus tím, co nám vrací sílu, radost i víru. Christos Papadopoulos vytvořil optimistické, extrovertní a podmanivé dílo. Z jemného rytmu se postupně rodí pohyb, který se vrství a kánonicky rozvíjí do fascinující souhry – euforické oslavy života a pospolitosti. Synchronizace tu není cílem, ale důsledkem sdíleného pohybu: „Netančíme spolu, protože jsme synchronní. Jsme synchronní, protože tančíme spolu.“ Choreografie spojuje vláčnost a plasticitu s ostrými, výbušnými zvraty a postupně ústí v energetickou explozi, která vrcholí extatickým závěrem.

Tvorba Christose Papadopoulose stojí na přesnosti, detailu a nejvyšší formě minimalismu, v níž zkoumá rytmus, dech a vztah těla k prostoru. Nedávný vítěz prestižní mezinárodní taneční ceny Rose, kterou uděluje divadlo Sadler’s Wells, rozvíjí osobitou choreografickou řeč, která propojuje minimalistickou fyzikalitu s intenzivní kolektivní energií. Jeho raná díla byla oceněna a uvedena v rámci platformy Aerowaves (včetně Spring Forward 2016 v Plzni) i na významných evropských scénách. Přestože spolupracuje s předními evropskými ansámbly, stále se vrací do Athén ke své původní skupině, kde hledá svůj nejautentičtější výraz.

Oficiální web festivalu TANEC PRAHA: https://tanecpraha.cz/cs

 

Simona Andělová

pro Taneční magazín

Never So Close, Never So Far

Jedno tělo, mnoho tváří

Soubor Farma v jeskyni a Centrum současného umění DOX si vás dovolují pozvat na taneční performance s názvem Never So Close, Never So Far.

Premiéra: 22. a 23. 6. 2026 od 19.00
Centrum současného umění DOX (Poupětova 1, Praha 7)

Jedno tělo. Mnoho tváří. O samotě na očích všem. Roztříštěni do tisíců verzí marně hledáme svoji podstatu. Jsme vidět víc než kdy dřív, přitom zpoza masky hladovíme po kontaktu. A každý marný pokus se zarývá hlouběji do nitra.

Inscenace představuje průřez tvorbou italského choreografa, tanečníka a autora tanečních filmů Gioela Coccii. Dílo rozpouští hranice mezi obrazem a performencí. Projekce expresivních tanečních filmů se prolínají s pohybem Gioela Coccii a živou hudbou v podání Berarda Di Mattia.

 

Projekt vzniká v rámci podpory autorské tvorby členů souboru.

Farma v jeskyni

pro Taneční magazín