Best of the Best zná své vítěze

V Praze se bojovalo o cestu do Los Angeles

V Praze proběhla soutěž Best of the Best a nutno říci, že každým rokem se úroveň tanečníků zvyšuje. V současné době jsou některé  choreografie skutečná umělecká díla. 

 

Každý den byl zvolen  vždy jeden absolutní vítěz. Za celé klání potom porota vybrala dva choreografy, kteří pojedou do Los Angeles.
Vítězové cesty do USA:
Tadeáš Vaňásek a Petra Mochowá
Absolutní vítězové každého dne:
  • Pátek (Freestyle a Disco kategorie):
TS Attitude DKnL – choreografie: Falling
  • Sobota (Hip Hop Underground a Hip Hop Mainstream):

T-Bass – choreografie: Beat(in) fashion

  • Neděle (Art Dance):
Taneční skupina RM Dance – choreografie: Voices of silence
https://youtu.be/xeUPOSiLzcY?si=GMaW0kmNH346751l
Současné choreografie jsou umělecká díla, posuďte sami

 

Foto, video: Eva Smolíková
Dita Jacobson
pro Taneční magazín

Králové a královny přijeli do Prahy

Hradec Králové slaví 800 let a přináší strhující největší dronovou show v historii Česka a další jedinečné události

Nestává se často, že by do Prahy zavítali umělci z Hradce Králové představit svůj festival, ale tentokrát k této události došlo v krásných prostorách kostela sv. Anny, Pražská křižovatka. Tiskové konference se zúčastnili významní hosté a představitelé města Hradec Králové.

Hradec Králové slaví 800 let od první písemné zmínky. Východočeské královské město nekoncentruje oslavy pouze do jednoho slavnostního dne, společně s 90 místními aktéry připravilo na 190 kulturních, sportovních a vzdělávacích akcí, které tvoří prakticky celoroční festival. Oslavy odkrývají historii města, nechávají zazářit jeho současnou scénu a nabízí nové pohledy a netradiční zážitky. Jedním z vrcholů je koncert kapely Tata Bojs a následná největší dronová show v historii Česka a Slovenska, 12. července v Parku 360 zaplní vzdušný prostor na 500 dronů.

 

Královéhradecké oslavy už probíhají v plném proudu od začátku roku, návštěvníci zaplňují koncerty, výstavy, festivaly i komunitní akce, které oživují celé město, od centra po netradiční lokality (např. Benešova třída, Slezské Předměstí). V následujících měsících zve Hradec k návštěvě historických pokladů města v rámci výstavy Dědictví královského města v Muzeu východních Čech (29. 5. – 15. 6.), připomenutí 159. výročí bitvy u HradceKrálové na Chlumu (3.–5. 7.), prestižního mezinárodního sportovního závodu IRONMAN 70.3 Hradec Králové (15.–17. 8.) nebo slavnostního Open air koncertu věnovaného 100. výročí narození operní pěvkyně Soni Červené (27. 8.).

Dronová show a koncert Tata Bojs

Dárkem pro všechny, kteří osmistovku slaví společně s Hradcem Králové, bude dronová show 12. července v Parku 360. Podobné spojení špičkové technologie, hudby a umění nezažil v takovém měřítku za svých 800 let nejen Hradec, ale ani celé Česko a Slovensko. Na koncert populární kapely Tata Bojs naváže světelná choreografie na noční obloze, kterou připravuje společnost Spectrum Production (známá například realizací slovenského pavilonu na EXPO 2020 v Dubaji). Vzdušný prostor zaplní 500 dronů a originální motivy inspirované historií i budoucností Hradce Králové. Vstup na akci bude zdarma.

 

800 let Hradce Králové: Oslavy jako akcelerátor městského rozvoje

 

S přípravou začali v Hradci Králové už v roce 2023, kdy vznikl kreativní koncept a postupně se rozběhla příprava programu. Jeho cílem je připomenout historii a zároveň představit město v nových souvislostech – vznikl tak například květnový SkateSound, festival streetové kultury, pod záštitou českého olympionika Martina Černíka a MAO Skate od Milan Langer Art Division Team. Řada akcí také oživuje netradiční místa – projekt Proměny 800 mění kulturní život Městské hudební síně, Kultivace 800 roztančila vlakové nádraží a balkony napříč městem rozehrála jazzem.

Hradec Králové je opravdu královské město, kde si každý z účastníků rozhodně najde něco pro sebe, stojí za návštěvu k každém případě a  nabízí malým i velkým nezapomenutelné zážitky.

Můžete navštívit nejen významné památky, např. Bílou věž, Muzeum východních Čech, Galerii moderního umění, Katedrálu sv. Ducha, sakrální památky, ale třeba i malou vodní elektrárnu Hučák.

Celý rok tu probíhají různé trhy, např. Velikonoční jarmark, Festival řemesel, slavnost vína přiblíží Hradecký koštýř, pro mlsné jazýčky je tu malá rodinná firma zvaná Mlsoun,

K procházkám láká krásná příroda a parky, zábavní park v korunách stromů Park Na Větvi,  vodní radovánky si užijete na koupališti Flošna či v aquacentru v Městských lázních, pro rodiny s dětmi je tu dobrodružství se  lvem Gustíkem, zábavní park Tongo, či virtuální realita Holodeck.

Mezi slavné rodáky patří neodmyslitelně Jaroslav Svěcený, Kateřina Siniaková nebo zpěvák Michal Horák.

Pro ty, co rádi poznávají skrze chutě a vůně, nabízí region řadu výrobků. Výborné pivo Hradecký Klenot (ochutnala jsem osobně na tiskové konferenci a je výborné, pozn.red.), dále kváskové chleby tartine, květinové ozdoby Alfonsie, kávu z rodiné pražírny LamCafé, makronky Pink Roses, sirupy, kombuchu, džemy, sýr nivu, sušené maso, nakládané sýry, bramborové placky, čokolády, tzv. hradeckého kapra, medy, marmelády, výrobky z ovčí vlny nebo přírodní mýdla a šampony z Levandulového domu.

Pavlína Springerová, primátorka města, říká: Asi před rokem a půl jsme přemýšleli o celkovém konceptu těchto velkých oslav, tzn. 800 let města Hradce Králové a protože  máme rádi párty, tak jsme si udělali takovou celoroční  párty, slavíme tedy od ledna do prosince.  Věříme, že nám z toho zůstanou možná nějaké  tradice, které se třeba za sto, dvě stě nebo osm set let budou  připomínat. Myslím si, že každý si v Hradci Králové najde to své. 12. července zažijeme obrovskou dronovou show v Evropě, která nemá obdoby ani v ČR, ani na Slovensku. Také jsme vzdali hold zpěvačce Zuzaně Navarové, která se zde narodila. Naše motto zní: „Všichni jsme králové a královny“. Takže přijeďte zažít tu atmosféru k nám, do našeho krásného města.“

Dominika Špalková, kreativní producentka oslav vysvětluje: „Město přistoupilo k celému konceptu oslav opravdu unikátně, svým  postojem.  Udělalo dvoukolovou výzvu, protože chtělo, aby se do oslav zapojily  městské instituce, subjekty, jednotliví aktéři, a to je něco nevídaného. My tak můžeme zažívat směs různorodých projektů všech možných žánrů a v té diverzitě si každý ve svém věku může najít to své.  Musíme také poděkovat za vizuál a celému našemu týmu, chceme  zapojit obyvatele, aby participovali na projektech a každý se cítil králem, nebo královnou.“

Jan Macola, zakladatel společnosti Mimesis Film, (získal pět Českých lvů), představil svůj film o Hradci Králové a přidal několik zajímavých informací z historie: „Hradec neměl žádné oligarchy, byl veden měšťany, a to platí dodnes. Vytvořili jsme film, který se snaží kombinovat známé příběhy, jako je  Hradecký pás nebo příběh Bílé věže, ale i méně známé příběhy, jako je založení biskupství. Hradec byl centrem poměrně dost protestantského regionu. Známé jsou také „hradecké osmičky“, to jsou zlaté náramky, které se zde nalezly a dochovaly, Hradečáci žili na stejném místě asi 4,5 tisíce let. Udělali jsme film takovou formou, která je srozumitelná i pro děti, ale zaujme i rodiče.“ 

 Martin Dvořák,  první primátor Hradce Králové, ministr pro evropské záležitosti ČR, vzpomíná: „Naše město není příliš otevřeno nějakým avantgardám či výstřelkům, ale daří se tam kvalitní kultuře, diváci si cestu najdou a kultura je něco, co Hradec dobře popisuje a dává mu jeden z těch rysů, kterými se prezentuje skoro celých osm set let. V Americe jsou některé věci hned, Hradec zase některé projekty dlouho „žvýká, ale až je  sežvýká, tak vyplivne úžasnou kulturu.“ Nejdříve mě to trochu ‚štvalo‘, že musíte lidi dlouho přesvědčovat k nějakému novému projektu, ale jakmile je Hradec jednou přijme za své, pak je to záruka kvality. Popřál bych městu kvalitu a tradici, kterou si stále udržuje a možná být více otevřeno pro novoty.“

Michal Thomes, zakladatel festivalu Rock for People a Parku 360 vysvětluje a vzpomíná: „Kdysi tu byla kulturní komise, pln optimismu a energie jsem přišel jednou s myšlenkou, že bychom mohli Rock for People  přestěhovat do Hradce. Ale komise nebyla zrovna nadšená. Byl jsem zklamaný, ale o to více  jsem se  snažil dokázat a přesvědčit, že Rock for People je festival, který chce přinést kulturu pro mladé lidi. Zpětně můžu říci, že  nám Hradec  dal šanci, aby se z obyčejného  festivalu vyvinul festival na mezinárodní úrovni. Prostor, který sloužil pro vojsko, je dnes Park 360 a tento areál  zvelebujeme. Delší přípravy na festival nám umožní přivézt větší hvězdy. Teď je  nová éra, tzv. pocovidová, která se počítá od roku 2022 a my  zaznamenáváme největší rozvoj od doby, co jsme  provozovateli tohoto areálu. Hradec a Rock  for People může být velmi synergické spojení, Hradec se k nám chová lépe než v roce 2006 a na to jsem dnes  hrdý.“

Michal Thomes se svatozáří

David Zaorálek,  Ceo Spectrum Production, říká k největší dronové show v ČR: „Všechna velká show v ČR a SR  jsme létali my, naše společnost.  A takto  velká show, to je opravdu v ČR něco nevídaného.  Samozřejmě, nejsme žádné Spojené emiráty, aby se tady tak velké show létaly, show této velikosti byly  v celé Evropě maximálně nižší desítky. Z města Hradec jsou vidět jen fragmenty, je opravdu lepší jít za město. Chceme tímto probudit hrdost v Hradečanech.“

Největší dronová show

Jana Slouková, dramaturgyně ND, která prožila  12 let v Hradci vzpomíná: „Žít v tomto krásném městě bylo jako sen. Pamatuji si své první kroky, kdy jsem šla do Klicperova divadla podepsat smlouvu a zrovna byl ve městě festival. Myslela jsem si, že nemůže být nic krásnějšího na světě, než dělat divadlo právě tady. Festival je mimořádná příležitost pro setkávání a toto nikdy nebude nahraditelné v digitální formě. Ve městě je úžasná i architektura, pěší zóna, prosluněné město na soutoku dvou řek.“

Barbora Hodonickáředitelka neziskové organizace  Kontrapunkt říká: „Krásná událost byla hudba na balkonech, využili  jsme asi pět balkonů a udělali pro návštěvníky cestu městem. Na kontroverzním místě zvaném Jiné místo se letos  posuneme komentovanou prohlídkou, poznáme nová místa, ceká nás swingová tančírna, Bára Poláková a další atraktivní akce.“

Iva Marešová, zpěvačka zve na koncert: „Měli jsme možnost s Filharmonií Hradce Králové a s Klicperovým divadlem vytvořit představení o úžasné ženě, zpěvačce, básnířce a umělkyni Zuzaně Navarové. Vybrali jsme ty nejzásadnější události, které její kariéru a život provázely. Proběhnou dva koncerty, protože ten první byl rychle vyprodaný.“

David Vávra, architekt a herec, vzbudil na TK všeobecné veselí svými vzpomínkami: „Když jsem poprvé přijel do Hradce, tak mě hned zatkli. (Podporoval Václava Havla, pozn.red.) Ve svém díle, kterým přispívám k oslavám, vždy navštívím nějaké místo, a to místo komentuji. Je to pro mě krásné, protože já tím tu půl hodinu doopravdy žiji. A co bych popřál Hradci do budoucna? Svobodu!“

David Vávra ukazuje své tričko s Václavem Havlem a baví zúčastněné svými zážitky

Martin Černík, olympionik a snowboardista, už 12 let nezávodí, působí jako trenér: „Připravujeme break dance a soutěž na skateboardech, můžete to všichni vyzkoušet. Kdysi jsme stavěli překážky sami, ale dnes je to jiné. Pro mladé lidi je streetová kultura přitažlivá. Věřím, že budeme pokračovat i po skončení oslav.“

Martin Černík je hradecký rodák, který miluje svou rodnou zemi a je na ni hrdý. Navíc je to fešný chlap, takže dívky neváhejte a vyzkoušejte s ním třeba break dance nebo skateboard!

Zeptali jsme se….

TM: Říká se, že sportovec a tanečník, takové spojení prý  moc nejde dohromady. Jak to vnímáte  Vy?

Martin Černík: „Já si myslím, že break dance je nově na olympiádě, ty výkony jsou kromě tance také sportovní výkony.  A  snowboardisté, tedy to, co děláme my,  naše  skoky jsou vlastně také taneční. Často se jezdí  s hudbou, také se různě vlníme to rytmu,  takže některé věci jsou v tomto ohledu dost podobné.“

TM: Na  co se  nejvíce těšíte v rámci oslav?

Martin Černík: „Já mám ten život takový zajímavý posledních třicet let, mám pocit, že se těším na každý den. Buď se věnuji tomu, co mám nejradši, což je snowboarding, nebo jezdím surfing na vlnách, nebo pořádám soutěže, takže zase  předáváme naše  zkušenosti dětem. Teď zrovna  se nejvíc  těším na  tento víkend. Graduje ve mně napětí, jak to celé bude, jestli nám vyjde počasí, jak to dopadne…,  A ten víkend strašně rychle uteče, pak tam budeme v neděli uklízet a budeme si říkat – jo, je to za námi a co bude dál.. Pořád se na něco těším.“

TM: Projel jste svět, je nějaký rozdíl v talentech nebo zájmech  mezi dětmi v ČR a  ve světě?

Martin  Černík: „Já si myslím, že je tady  spousta šikovných dětí, teenagerů a mladých lidí, ale  někdy mám pocit,  že se trošku zdráhají něco vyzkoušet. V Americe jdou  do všeho ‚po hlavě‘. Právě  proto je dobré, když jim můžeme my zkušenější ve svých oborech dát tu možnost si něco vyzkoušet. Nám to taky někdo ukázal. Mně kdysi také starší kluci ukázali, jak se jezdí na skatu nebo na  snowboardu. Díky tomu se člověk potom nějak zdokonaluje, pracuje na sobě   a  může se někam dostat.“

TM: Říká se co Čech, to muzikant, nebo co Čech to umělec. Ale  není ten pomyslný rybník v Čechách trošku malý? I když je člověk dobrý, jak se potom prosadit?

Martin Černík: „Tak samozřejmě jsou takové fáze kariéry, tohle pociťují  asi jak umělci, tak sportovci, kdy se třeba člověk prosadí v rámci svého města, později kraje, pak se z něj stane Mistr republiky a vyjede do zahraničí. Tam  najednou zjistí, že je to málo.  To se stalo například mně, byl jsem Mistr republiky a v zahraničí jsem byl na závodech předposlední.  Takže poté člověk tomu musí  nějakým způsobem dát všechno. Může to trvat  několik let, ale pak se najednou zadaří, dostane se na stupně vítězů na světových pohárech a dostane se i do té světové špičky. Je to  nesmírná dřina, je to  úplně jiná úroveň,  ale  na druhou stranu,  když někdo  za tím snem jde, tak se to může podařit. U hudby  je to také obtížné.  Už kvůli jazykovým záležitostem,  konkurenci, ale také tady v Čechách jsou špičkoví muzikanti, kteří jsou celosvětově známí. Naopak, myslím si,  že na to, jak jsme malá země, tak tady odsud vzejde spousta dobrých hudebníků, sportovců, umělců, vědců… Jsem hrozně rád, že jsem z Čech, že tady můžu žít.  Máme tady takovou pohodičku, máme tu dobré pivo, tady se tak hezky žije…“

Nelze než souhlasit, děkujeme za rozhovor

Eva Smolíková

Tiskovou konferencí v Praze provázel Jakub Novák

TK – Pražská křižovatka

 

Foto: Eva Smolíková

Lenka Jarolímková, Eva Smolíková

Taneční magazín

Strhující Cloggers

„Stepoval jsem dříve než chodil“

Strhující show je právě  k vidění v české republice! Ojedinělá! „Divák má chuť tančit a klapat podpatky! A do  toho ještě můžeme zhlédnout nějaký ten  akrobatický prvek, jak tomu v divadle Bravo! bývá zvykem. Jedinečné a  vtahující!

 

Zeptali jsme se …

Jiří Vašák

 Představte více  svoji jedinečnou show Clogers, kterou mohli diváci v dubnu zhlédnout v Praze

 „Právě jsme zažili  premiéru v divadle Bravo!, která se  vyprodala, což bylo pro nás skvělé. Představení sklidilo  úspěch, většině   se líbilo, dokonce někteří další lidé se už  ani nedostali dovnitř. Také zpětná vazba  byla velmi pozitivní, takže jsme měli radost.“

 

Plánujete také reprízy?

 „Ano,  začínáme plánovat reprízy představení po České republice a další  i v Praze. Ideálně chceme prorazit i do zahraničií, protože v Evropě nic takového není.“

 

Jak to tedy celé vzniklo?

 „Moji rodiče tento styl  sem částečně „přinesli“. Já jsem se  narodil do taneční skupiny Caramela, což  byla country skupina. Tančil se jednoduše   country styl. A  táta sem později  z ameriky přivezl nějaké  materiály, takže kromě samotného country začali ještě „bušit nohama“. Já sám  stepuji od svých čtyř let, skoro by se dalo říct, že  jsem stepoval dřív než jsem chodil. Sem patří i úsměvná kuriozita, o  kterou se chci podělit. Když jsem se měl narodit, bylo to dva dny před termínem, moje máma byla už nervózní, protože já jsem byl stále v pohodě a nechtělo se mi na svět. Máma tedy šla na  trénink a už jsme jeli do porodnice…“

 

 Tak to je, milé budoucí maminky, inspirace, jak „na to“.  Přejeme Vaší show hodně úspěchů a děkujeme za rozhovor

Foto: Cloggers

Eva Smolíková

Taneční magazín

Edudant a Francimor

Příběh o čarodějnických puberťácích v HD Karlín

Hudební divadlo Karlín pokračuje v uvádění nových projektů na Malé scéně. Tentokrát nás čeká rodinný čarodějný muzikál Edudant a Francimor na motivy stejnojmenného pohádkového příběhu spisovatele Karla Poláčka z roku 1933, vydaného pár let před jeho nejúspěšnější  knížkou Bylo nás pět. I příběh Edudant a Francimor je napsaný s milým, někdy až absurdním Poláčkovým humorem a kouzelnou fantazií.

 

O čem příběh vlastně je? Edudant a Francimor  jsou bratři, fešní, radost pohledět. Jeden malý a kulatý, druhý vysoký a hubený, ale oba zkrátka kouzelní. Jsou o  něco starší, než by kdo čekal od žáků první třídy (táhne jim už na dvacet), rozhodně nebyli hloupí, ale jejich máma paní doktorka Halabába je jaksi zapomněla poslat do školy. Povinnost je ale povinnost, a tak nakonec do školy musí a tady jejich bláznivé dobrodružství začíná. Vypraví se i na školní výlet, na zříceninu hradu Růžový patník. Tato cesta se pro celou třídu změní v neočekávané problémy, komické situace, podivná setkání, milá i nemilá překvapení a hlavně poznání, že svět nemusí být tak růžový, jak vypadá.

 

Scénář napsal osvědčený scénárista Jan Pixa (v současné době se hraje v HD Karlín „jeho“ Zlatovláska a se svou manželkou připravuje hru Černý anděl bílý čert inspirovanou životem a hudbou Leoše Janáčka, navazující na hry o Dvořákovi a Smetanovi).

 

Jan Pixa říká: „Nejde o věrnou adaptaci Poláčkova díla, spíš o adaptaci na motivy Edudanta a Francimora. Několik částí jsme museli vynechat, některé přidat  z časových i inscenačních důvodů.  Příběh je tak srozumitelný současnému divákovi, má spád a napětí, přitom si zachovává Poláčkův humor.“

 

S divokým příběhem výstižně souzní  výjimečná hudba Václava Noida Bárty a texty Kristýny Pixové. Režie je dílem zkušeného režiséra Juraje Čiernika (Královna kapeska aj.)

 

Autorem výtvarné části muzikálu je uznávaný anglický výtvarník Dave Benson, u nás je známý jako autor výtvarné podoby muzikálu Beetlejuice.

Přitažlivé pro diváka je i  herecké obsazení, bratrskou dvojici s neodolatelnou komikou hrají Josef Fečo  a Filip Hořejš, jejich mámu Halabábu Bára Štěpánová, popleteného řídícího učitele Denny Ratajský, Růžového krále a loupežníka Dušan Kolár. Představení je také plné dětí z muzikálového studia HD Karlín Múzy.

Dušan Kolár

Příběh Edudanta a Francimora se zatím nesetkal kupodivu s divadelní ani filmovou adaptací.  Výjimku tvoří pouze rozhlasová hra z roku 1986 a Večerníček z roku 1993. Až na divadelních prknech Malé scény HD Karlín tyto výstřední kouzelničtí bratři budou na podzim roku 2025 poprvé hrát a zpívat.

 

 

Zeptali jsme se….

 

TM: Jaká je Vaše postavička? V čem se s Vámi třeba děti ztotožní ?

 

JOSEF FEČO (Edudant)

Josef Fečo vpravo

Filip Horejš vlevo

„Tak já doufám, že se neztotožní s mým vzezřením, protože tak, jak vypadám, mám asi 250 kilo, takže bych mohl jít do nového pořadu televize Nova, jak zhubnout! Ale  jsme s  takoví dva lumpové,  rošťáci,  možná se jim právě bude líbit a bude jim příjemné, jak budeme zlobit.“

 

 

TM: Co se Vám osobně na novém muzikálu nejvíce líbí?

 

FILIP HOŘEJŠ (Francimor)

Filip Hořejš vlevo

„Zřejmě je to celkový dojem, protože ta pohádka už nějaké roky má, ale je to pojaté nově a svěže. Toto zpracování  je celé převlečené do takového lehce „bártovského“ stylu. Kdo  má rád  pohádku Alenka  v říši divů, tak ho  určitě muzikál bude bavit, najde se tu i kostýmově i scénicky.“

 

TM: Na Vašem kostýmu vidím také lékařské pomůcky – chystáte se léčit? Koho?  

 

„To  nemůžu prozradit, ale jen tak na ozdobu to na sobě  nemám….to mi věřte.“

 

 

TM: Co Vás zaujalo na Vaší postavě?

 

BÁRA ŠTĚPÁNOVÁ

Bára Štěpánová, Gabriela Urbánková

„Moje postava představuje maminku, která  není úplně přísná. Ta pohádka bude i pro dospělé, je to tak velice hezky napsané. Kdybych se u toho já sama opravdu nebavila, tak bych tu roli zřejmě nevzala. Já se prioritně nezabývám tvorbou pro děti, není to moje cílová skupina. Ale mě text oslovil a  opravdu jsem se pobavila. Tak jsem si řekla:“Zkusím to.“ Tohle je pro mě nějaké nové území, nikdy jsem nic takového nedělala, tak jsem docela sama zvědavá, jak to celé bude vypadat.“

 

TM: A pozor, děti! Bára Štěpánová si zakládá na slově čarodějnice, takže nepište a neříkejte  čarodejnice!

 

 

TM: Jak se zrodil nápad vytvořit zrovna čarodějnickou pohádku, je to oblibou Harryho Pottera?

 

VÁCLAV NOID BÁRTA

Václav Noid Bárta

„Já jsem u toho zrodu nápadu nebyl, byl jsem  přizván jen jako autor, z čehož jsem měl velkou radost, protože jsem si vždy přál napsat něco pro divadlo Karlín, je to nejlepší divadlo, které máme. Věřím, že vedení divadla přesně ví, kam zacílit, když se podíváme na všechny muzikály, které se tu hrají, tak je to vždy trefené tam, co lidé chtějí vidět.  HD Karlín je

nejúspěšnější divadlo, proto věřím, že i tato hra bude úspěšná.“

 

TM: Máte rád  čarodějnické pohádky?

 

„Mám. Moje dcery mají pět a deset let,  zamilovaly se do Harryho Pottera,  takže já pořád doma musím kouzlit,  holky tam pořád mají nějaké čáry, svíčky. Tenhle muzikál  by je taky mohl bavit, je to k Harrymu Potterovi blízko.“

 

„Myslím si, že spousta malých dětí má rádo kouzla a magii, protože to je něco, co v běžném světě nevidíte. Chápu, že to je pro ně zajímavé. Náš příběh  bude občas tajemný, možná občas trošku i strašidelný, ale  děti se rády zdravě bojí. Navíc na jevišti  budou také  další děti, takže si budete připadat jako někde na táboře…, zkrátka bude to fajn.“

 

TM: Děkujeme za rozhovory a my se už také moc těšíme na nová kouzla

Edudant:
Fečo Josef, Stupka Ondřej
Francimor:
Hořejš Filip, Matoušek Mikuláš
Matka Halabába:
Urbánková Gabriela, Štěpánová Bára
Ředitel školy, Brok – hostinský:
Ratajský Denny, Sochor Martin
Loupežník, Pes, Král Růženín:
Čekan Ernesto, Kollár Dušan

Princezna Růža, venkovská žena:
Krobotová Emma, Sadilová Tereza
Princezna Róza:
Nádobová Helena, Machová Nikola
Béďa Kocourek:
Vacata Ondřej, Lach Vladimír
Páďa Kostička:
Anděl David, Duchoslav Jan
Pišta:
Gajdoštík Hugo, Beneš Robin
Lišta:
Doddová Uma, Adamová Nela Amelie

Mařenka:
Urbanová Aneta, Kňavová Darja
Lukášek, štěně, žák Mireček:
Šrámek Adam, Skružný Tobiáš
Jeníček:
Procházka Filip, Oršulák Filip
Dětská company:
Tothová Sofie, Račkay Indiana, Přibylová Aneta, Vodičková Viktorie, Killichová Sofie, Babická Loren, Konstantinová Milena, Mezerová Mariana

 

ScénářJan Pixa
HudbaVáclav Noid Bárta
Texty písníKristýna Pixová

Choreografie: Ivan Vanko

 

 

 

Foto: Eva Smolíková

 

Tomáš Matějovský, Eva Smolíková

Taneční magazín