Milí čtenáři,
pokud kritizujete Policejní prezidium, nemá kdo vyřešit trestné činy (tedy ani v případě, že je nekritizujete, takže je to stejně jedno). Žádná instituce totiž nemá v gesci policii zastoupit a něco vyšetřovat. A může Vám jít třeba o život, můžete být napadáni, sexuálně zneužíváni, na tom nesejde. Ano, je to konec Policie v ČR. S Martinem Červenkou souhlasím. Takže z šéfredaktorky TM a bývalé břišní tanečnice je novodobá Mata Hari a Hercule Poirot. Všechno si musí vyšetřit sama, všechno, na co máme obvykle celý bezpečnostní sbor, musí dělat jeden člověk a nestěžovat si na nedostatek lidí, pokud si vůbec chce obhájit holý život. Současně vedle role detektiva se musíte stát také právníkem, obhájcem a znalcem zákonů. Bez nároku na honorář. Odměnou je pouze naděje, že přežijete. Většina lidí od Vás uteče, protože dnes je v módě si pouze užívat radosti a problémy nikdo nechce. Taková je situace v ČR. Hodně štěstí.
(10.04.2026)
Milí čtenáři,
chování PCR, kterému čelila šéfredaktorka TM není žádná novinka. Stále více a více se objevují další svědectví, nejen z řad běžných občanů, ale i příslušníků PCR samotných. Je už na čase, aby občané ČR řekli ‚NE‘ takové policii, a to jednou provždy.
Z dopisu příslušníka PCR, který dal výpověď (zkráceno):
Martin Červenka:
„Odmítám být součástí systému, který z velké části řídí lháři, křiváci a podrazáci. Kde je důležitějstí udržet si koryto, než být čestný, férový a mluvit pravdu. Kde je důležitější dát pokutu, než poskytnout radu, pomoc a působit preventivně. Kde Vás raději potrestají za pojmenování problému, než by ho začali aktivně řešit. Kde vládne zastrašování a nátlak. Policie by měla být vzorným příkladem dodržování právních norem a interních aktů řízení, měla by být výkladní skříní morálních hodnot. Všechno značně pokulhává. Zastrašovali mě, trestali a útočili na lidi, na kterých mi záleží. Hledali na mě špínu. Mnohdy to bylo za hranou zákona a rozhodně za hranou dobrých mravů.“ (z 31.3. 2026)
(03.04.2026)
Milí čtenáři TM,
dne 24. března 2026 byla doručena k soudu ofic. žaloba na 7 příslušníků PCR. Žaloba obsahuje základních 16 stran, několik hodin audionahrávek, asi 160 dokumentů a 2 tlusté složky důkazů, svědectví, fotografií a faktů, které PCR nikdy nechtěla vidět. PCR celou dobu vedla pouze jednostranné vyšetřování, jednoznačně policisté a zločinní lidé byli spolčeni řadu let. Za vším také dřímá pervitin, který policie neřešila vůbec. Ani nahlášení vraždy, ani poškozování a úmrtí dalších lidí z blízkého okruhu šéfredaktorky.
Další příklady kriminality
Je právě čas, kdy vláda a zákonodárci ČR řeší nepromlčitelnost sexuálních zločinů. Šéfredaktorka TM byla v dětství a mládí zneužívána nevlastním strýcem a skutečně až dnes je schopna mluvit. Uvádí na své situaci, jak asi věci mohou vypadat. Následky trvaly celý život. Veškeré znásilňování či sexuální obtěžování, které zažívala později, bylo důsledkem takového chování, které zažila v dětství, oběti se obvykle bránit neumí. Promlčitelnost tkví v tom, že dotyčný pachatel je už mrtvý. Tady se oběť se situací smíří.
Policie rozhodně ničemu nepomáhá.
Při jednom ze sexuálních napadení, přijela „zásahovka“, pachatel ale stačil utéct. Později sice šéfredaktorka TM pachatele poznala. Jenže jí bylo odpovězeno MOP Kaplanova, že policie nebude prověřovat každého dělníka. Zrovna tak zažila sexuální násilí od příslušníka Policejního prezidia, což by jistě prošlo bez povšimnutí, ale drama nastalo v okamžiku, kdy dotyčný nekomunikoval v situaci, kdy šéfredaktorka TM chtěla jeho zdravotní testy jako podklady pro svého lékaře kvůli zdravotním problémům. Mnozí muži si myslí, že mlčením vyřeší problém. Ale takový přístup ze strany PCR se promlčet nedá.
(27.03.2026)
Mílí čtenáři a spoluobčané,
šéfredaktorka TM je nadále sledována PCR a zákeřná skupina nadále plánuje vpadnutí do bytu a její vraždu, či poškození, či dokonce zatčení, obvinění z choromyslnosti atd…. za pomoci policie.
Šéfredaktorka TM uveřejňuje tato jména obviněných příslušníků PCR v této kauze:
Za místní oddělení MOP Kaplanova:
Prap. Jan Sládek
Npor. Mgr. Martin Beneš
Za kriminální odbor Praha 4:
Por. Mgr. Jan Bárta
členové výjezdové skupiny
Za Úřad vnitřní kontroly Plynárenská:
plk. Mgr. Renáta Havlíková
Za Policejní prezidium:
pplk. Mgr. Petr Šafařík
plk. Mgr. Marek Kulhánek
klíčové jméno je Mrázek, kryje vrahy a spolupracuje s podsvětím, s drogovou mafií
Tito všichni lidé v celé kauze mařili důkazy, nedovolili jí sepsat pravdivý úřední záznam, psali lživé dokumenty, psali tři verze svých hlášení, nařídili sledování šéfredaktorky TM, její nevyrozumívání, zastrašovali ji od prvopočátku svými tvrzení typu : „Nemůžeme případ řešit, my na Vás taky něco máme“ (ale nebylo co a nikdy nebude, to je jen přístup Státní policie), informovali pouze zákeřnou stranu, podporovali zločin, krytí vraždy, drogovou mafii, nekalé praktiky – černá magie, vydírání a týrání běžných spoluobčanů, šikanu a nebezpečné pronásledování, poškozování majetku, loupežné vraždy, nechali šéfredaktorku TM několik let bezdůvodně napadat a případ neřešili, nechali její zákeřné sousedy křivě svědčit a křivě obviňovat, celou dobu vedli pouze jednostranné vyšetřování a jednostranné obviňování šéfredaktorky TM. Oznámení šéfredaktorky si nevšímali buď vůbec, pokud ano, byl to výsměch či obviňování její osoby. Bytovým domem šéfredaktorky se denně line zápach marihuany a dalších divných látek, v noci je tu slýchána střelba. Žádost šéfredaktorky o přeložení případu jinam byla vždy ignorována.
Ano, toto všechno se v ČR děje.
Žádost šéfredaktorky o setkání s policejním radou či policejním prezidentem:
plk. Mgr. Petr Šafařík
„V žádném případě se s Vámi nesejdu. Všechno jsou to nesmysly.“
Takto podobně reagují lidé z Policejního prezidia všichni. Pokud se zeptáte, co by dělali oni, kdyby se jim nebo jejich rodině dělo něco podobného, rozkřiknou se na Vás: „No, to by si mohl někdo zkusit vztáhnout ruku na mou rodinu!“
Ale fakt, že v nebezpečí života jste Vy, je absolutně nezajímá.
Dále Vám napíší, že Vás nebudou vyrozumívat.
Jinými slovy, mohou si dělat, co chtějí, třeba vraždit. Nikdo jim nich neprokáže.
(21.02.2026)
Milí čtenáři,
za celé čtyři roky snad existoval jen jediný spis, který byl sepsán tak, jak šéfredaktorka chtěla, protože na tom nekompromisně trvala.
Všechny dokumenty a situace se nyní prověřují přes GIBS a dále soudem a právníky.
Sledování šéfredaktorky TM hlídkami policie došlo tak daleko, že se otočila před policejním vozem vprostřed křižovatky a odešla na druhou stranu, než měla v úmyslu, aby vůbec mohla ještě nějak volně dýchat a nemít věčně v patách policejní hlídky. Jednou cestou domů za dvě hodiny šéfredaktorka potkala 26 policejních hlídek.
(16.02.2026)
Agresivní, zákeřná vražedná rodina dále plánuje, že se u šéfredaktorky TM za každou cenu najdou drogy, tak, aby byla odsouzena. Ona ale nemá s drogami vůbec nic společného.
Vězte, milí čtenáři, že pokud by byla šéfredaktorka TM nalezena mrtvá, sebevražda to rozhodně nebyla. (To vše ve spolupráci s Policií)
(14.02.2026)
12. února 2026 si případ konečně převzala Generální inspekce bezpečnostních sborů. (GIPS). Všechny spisy, které jsou evidovány, budou kontrolovány. Snad všechny důkazy . Snad všechno chování příslušníků MOP Kaplanova a dalších. Šéfredaktorka TM věří, že se vše vyřeší.
(12.02.2026)
Mezi námi žijí psychopaté, kteří se radují ze smrti a utrpení druhých. Diskutují denně taková témata jako – nalít benzín, polít kyselinou, pobodat, píchnout koňskou dávku pervitinu a uzavřít jako sebevraždu. Toto šéfredaktorka TM hlásila před asi dvěma lety, nikdo nereagoval. Psychopaté v domě navádějí nezletilé nebo osoby pod drogami nebo choromyslné, aby útočili. Jenže policie obviňuje oběti trestných činů, nikoliv viníky. Proč? Jsou příslušníci PCR stejní jako vrazi? Tihle lidé pomáhají a chrání? Co na to veřejnost?
(11.02.2026)
Zatímco PCR šéfredaktorku TM vůbec nevyrozumívá a nekomunikuje, nebo jen obviňuje z naprosto nesmyslných věcí, které neexistují, druhá strana ví o všem, téměř denně. Policisté vynášeli veškeré informace o vyšetřování, což je trestné. Ze strany kriminalistů to došlo tak daleko, že šéfredaktorka TM mohla nechávat přes úřední podání vzkazy svým sousedům a ti brzy o všem věděli, mnohem dříve než blesk a zneužili toho. Tato trestná činnost ze strany PCR byla rychlejší než mobil.
Zřejmě další známý, napojený na vrahy a drogovou mafii v tomto panelovém domě, chránící otřesný brutální zločin, bude z Policejního prezidia. Odpovídá to tomu, že nikdo, celá PCR případ neřeší a řešit nechce. Ani GIBS, na který se všichni odvolávají. Jenže GIBS si najde zaslané informace v počítači a řekne: „Vy mě tady můžete říkat, co chcete.“ To je také odpověď na nahlášení trestné činnosti.
Policie denně šéfredaktorku i jejího syna sleduje, pronásleduje, zastrašuje. S nebezpečnými odposlechy, které se dají zneužít, šéfredaktorka tak nějak už počítá. Toto nebezpečné sledování, kdy PCR má možnost si o vás zjistit vše, veškerý váš pohyb i vašich blízkých, kamkoliv se pohnete a číhat na svou příležitost, považuje šéfredaktorka jako za velmi nebezpečný stalking, předávání informací psychopatickým vrahům a čekání na popravu. Je to další bod obžaloby, nejhorší možný, příprava vraždy v součinnosti s PCR.
(08.02.2026)
V roce 2024 napadla agresivní osoba bytového domu šéfredaktorku TM, poškrábala jí obličej, rána šla těsně k oku, a ona krvácela. Mohlo dojít k závažné infekci. Ačkoliv policie byla rychle přivolána šéfredaktorkou, PCR nikdy nedovolila napsat pravdivý úřední záznam, ačkoliv ji o to žádali další napadaní spoluobčané domu a okolí. Ostatní spoluobčané byli také svědky poranění a celé situace, mnozí děkovali šéfredaktorce, že se situace řeší, protože v tomto případě PCR nechala agresivní osobu poslat do Bohnic. Jenže ta byla velmi rychle zpět a vše začalo znovu a hůře. . Ale fotky od hlídky policie zmizely, záznam, který šel na přestupkové oddělení byl zfalšován, sestaven z mnoha přestupků, všechno dohromady byl nesmysl. Agresivní osoba se vůbec nedostavila k projednání, ačkoliv podle zákona ji policie může předvést. V žádném případě se toto nestalo, pronásledovaná byla jen šéfredaktorka.
Při sepisování přestupku, jehož popis šéfredaktorka okamžitě poslala elektronicky, ale dotyčný policista vůbec nereagoval. Šéfredaktorka byla místním oddělením nejdříve poslána domů, podruhé po šesti hodinách čekání, se k ní policistka chovala tak, že psala nesmysly typu : osoba ta a ta……..mi polámala vlasy…“ , neuvedla zaměstnání, tvrdila nesmysly ohledně IČO atd. Když chtěla šéfredaktorka zápis opravit, policistka odpověděla chladně: „Co jste dostala, to jste dostala“. Policistka byla snad ještě horší než vrazi ve vězeňské cele. Nezajímalo ji nic, žádná fakta hlášená šéfredaktorkou TM. Podle ombudsmana křivé psaní zápisů je trestné. V dalším sepsání zápisu ale vedení místního oddělení udělalo ještě něco mnohem horšího a tuto lež samozřejmě chránili.
Po určité době, kdy se případ řešil na MÚ Praha 11, pouze úředníci mající vlastní zkušenost s agresivní osobou, zápis jen opravili se slovy, že by jim pravdivé záznamy od PCR velmi pomohly, ale nedostávají je. Cestou zpět agresivní osoba šéfredaktorku TM znovu napadla a tím případ skončil. Dále PCR pouze obviňovala šéfredaktorku TM, dokonce i proto, že měla otevřené okno a agresorku slyšela vykřikovat další urážky a to, že ji chce napadnout., protože k tomu byla naváděna ze strany psychopatů v domě, kteří ale mají podporu u PCR: Za takové jednání PCR už šéfredaktorka žádá odškodné.
Plus další škrábance na obličeji a na rukou, vyrvané vlasy
(07.02.2026)
Za čtyři roky napsala šéfredaktorka TM bezpočet svědectví a oznámení, upozornění na trestnou činnost. Jedno z největších míst kriminality v ČR je Jižní město. Výsledkem nebylo vůbec nic. Odpírání informací ze strany PCR, což je samo o sobě protiprávní. Ale vrazi věděli vše už druhý den, protože spolupracují se zločinným člověkem.
Neinformovat v případě nahlášení vraždy, vysmívat se …. to se už nedá ani komentovat, jak moc je toto chování protiprávní. Ale i tady PCR neudělala vůbec nic, pronásledovala šéfredaktorku všude, kam chodila, jezdila, a to v plné policejní výzbroji, nebo dokonce s kuklou…. to samo o sobě není příjemné. Pokud máte podezření, že policista je zapojen do zločinu s podsvětím, je to více než alarmující, že Vás někdo takový sleduje, kdo má ke všemu přístup, nejlepší možný přístup v celé ČR a beztrestný, omluvitelný, vysvětlitelný, má legální i odposlechy, může si všechno o Vás zjistit a přitom je to člověk spolupracují s podsvětím a vrahy. A nikdo nic neudělá. V takovém státě žijeme.
(06.02.2026)
Odpověď vedení místního oddělení Kaplanova den poté, co šéfredaktorka TM hlásila podezření z vražd, mnohonásobné napadání své osoby po celé Praze, kdy se sbíhali lidé. Vydírání mailem i telefonem. Vynášení informací, týkající se AČR a neměly po Praze a po sídlišti vůbec co kolovat. MOP Kaplanova psala svým nadřízeným pravý opak všeho, co se odehrálo, bojkotovala oznámení o ohrožení života. Dá se spíše říct, že jednala úmyslně. Navíc nedovolila sepsat pravdivý zápis. Při vstupu do bytu PCR šéfredaktorky otevřel její syn, protože ona sama ležela s vysokou teplotou v posteli. Syn je také svědek toho, že PCR nemohla vstoupit do bytu šéfredaktorky na její pozvání, protože ona sama ležela v posteli a je to nemožné. Později nadřízení tvrdili úplně něco jiného, než je v tomto spisu. Navíc se záznamy údajně mažou, takže pokud PCR něco nahlásí, neexistuje jediný doklad, že je to lež.
Odpověď soudu
Policejní prezidium přehazuje zodpovědnost na GIBS, GIBS přehazuje zodpovědnost na Policejní prezidium. Všichni na úřady vnitřní kontroly policie, ty jednají, jak je uvedeno viz. níže. Policie se odvolává na soud, soud na policii a nikdo nedělá nic.
Jednoznačná odpověď Policejního prezídia, zbavuje se veškeré zodpovědnosti. Odpírání informací je podle ombudsmana protiprávní, Policejní prezídium jasně říká, že šéfredaktorka TM vyrozumívána nebude.
(05.02.2026)
Na základě ohlasů je třeba věci zestručnit.
Vzhledem k tomu, že PCR porušila hned první zásadní pravidlo – nevyrozumívala, pokud, tak naprosto nesmyslně – prý k protiprávnímu jednání nedošlo, ačkoliv šéfredaktorka TM hovořila o vraždě, nekomunikovala v ničem a vůbec, o to víc musela šéfredaktorka psát svá oznámení, aby vůbec existoval nějaký dokument, který je pravdivý. Příslušník policie totiž sepisoval nepravdivá hlášení a ta i posílal dále svým nadřízeným. Docházelo k řetězové reakci, takže ve výsledku šéfredaktorka TM obvinila šest policistů. Čeká nás soud.
Ale a ni v této krizové situaci policejní prezident nejednal, neudělal nic, nevyrozuměl, sejít se nechtěl. Zrovna tak nikdo z policejního prezidia. Jediný spis – nebudou vyrozumívat, protože je to nehospodárné a vše vrátili zpět na oddělení k policistům, kteří lhali, uváděli nepravdy a nedovolili sepsat žádná hlášení. Obdobně jednal i soud.
Ničí Vám to v životě vše. Práci, zdraví fyzické, psychické, různá řízení, vztahy, přátele, na cokoliv se podíváte. Kdo kdy nahradí takovou škodu na životě a životy mrtvých kolem?
Kam se v této situaci obrátíte, když nic neexistuje? V jakém státě žijeme a kdo tedy bude drogovou mafii a zločiny řešit?
Navíc se policie a vrazi snaží udělat z lidí blázny, zfetované blázny…. Policie tyto nebohé oběti pronásleduje na každém kroku. Na radosti to nepřidá. Nikde není odvolání, nikde není pomoc, ani u médií, ta platí vysokou pokutu za zveřejnění a nechtějí. Pokud tedy máte zločinného policistu a podsvětí v domě, jste odsouzeni k popravě a nemůžete v ČR vůbec nic udělat. A jsme u zásadní otázky.
Milí čtenáři, milá veřejnosti,
je toto normální postup? A kdo má právo na život?
(02.02.2026)
Milí čtenáři, milí spoluobčané ČR,
Vše začalo vycházet na povrch nejvíce v pandemii. Objevila se tu agresivní osoba, která začala napadat obyvatele jednoho panelového domu na Jižním městě, označovat některé za mafiány, zejména členy představenstva bytového družstva, některé podnikatele a také šéfredaktorku Tanečního magazínu. Tato osoba ale občas žebrala o cigarety, z těch byl cítit divný zápach, tento zápach byl cítit domem široko daleko, přes všechna patra bylo roky cítit ředidlo, podivný zápach, benzín… ale policie nic. Policie řekla, že toto je hodná paní. Jenže její agresivní chování a výkyvy nálad znalo brzy celé sídliště. Policie přijela do domu, podívala se a odjela. Zpočátku záznamy sepsala, ale hlášení pro úřady nebo pro své nadřízené psala naprosto odlišná, než dotyčný říkal, odlišná od faktů, která se doopravdy odehrávala. .
(31.01.2026)
Milí čtenáři,
vše, kolem snad největší drogové kauzy v České republice, kterou chránila i policie, se teprve připravuje. Veškeré důkazy a dokumenty. To nejhorší, co můžete z „podsvětí“ čekat. Falšování důkazů ze strany policie, obviňování a pronásledování svědků…. nejednání úřadů, naprosté zoufalství obětí… neobjasněné vraždy, označené jako sebevražda, takže byly by tu už čtyři v našem domě a nikomu by to nevadilo….. a nad to další a další zločiny a neštěstí, které tu policie v klidu zakryla.
Šéfredaktorka Tanečního magazínu vše připravuje pro veřejnost
(30.01.2026)
Milí čtenáři,
dne 28. ledna 2026 v 4:24 hod ráno, tedy nejhlubší noc, kdy lidé spí a málokdo si něčeho příliš všimne, dlouze zvonili na byt šéfredaktorky Tanečního magazínu dva ozbrojení policisté. Zakryli rukou bezpečnostní kameru, přes kterou je vidět, kdo k Vám zvoní. Toto opakovali třikrát, žádná náhoda. Přesto při jejich odchodu je stihla šéfredaktorka vyfotit i s časem. Viděla i jejich tváře.
Hovor s kriminálním odborem při nahlášení přípravy naší vraždy a vražd, které se v našem domě staly, naprostý výsměch, kriminálka jen ohledá místo činu
Hovor s úřadem vnitřní kontroly policejního prezidia
Voláno na 158, zásadně padá na 112, nikdo obvykle nic neví
Hovor s policií ve 13:00 hod. (28.01.2026), která tu zvonila, ale po neúspěšném vpádu PČR ve 04:24 ráno (po roce jakékoliv nekomunikace a po zveřejnění všech zpráv šéfredaktorkou TM a odeslání všech zpráv na všechny možné úřady)
Není problém pro tajné složky v noci oficiálně vejít do domu, zřejmě něco řeší. Oběť je pustí dovnitř. Mohou Vám klidně píchnout injekci nebo střílet. Později se to uzavře jako loupežné přepadení nebo sebevražda. Policii nikdo obviňovat ani podezřívat nebude. Ani nesmí. To je přece urážka. Tady by to tedy byla sebevražda předávkováním, nebo loupežná vražda…. už třetí v tomto domě. Dvě vraždy uzavřené jako sebevraždy.
Ano, takové praktiky v ČR běžně existují a mohou se stát komukoliv z Vás, pokud se připletete podsvětí do cesty a lidé chtějí především Váš majetek.
Tomuto počínání ale předcházel pečlivý plán sousedů v domě, kteří patří k podsvětí a se kterými spolupracuje policie a předává jim i informace. Ti byli domluveni, co dělat, sousedka se na celou akci těšila. Šéfredaktorka toto chování ale odhalila. Dlouhou dobu se lidé z domu snažili nějak zajistit, aby se drogy našly právě u šéfredaktorky. Ale tohle ona nedovolila.
Po celou dobu řešení případu PCR šéfredaktorku o ničem nevyrozumívá, na její hlášení nereaguje, vede pouze jednostranné vyšetřování, kde veškeré důkazy o zločinu mizí, policie píše cíleně chybná hlášení nebo je policie vidět nechce, pouze obviňuje šéfredaktorku z toho, co dělá podsvětí, tedy tvrdí, že bere drogy. Pokud se šéfredaktorka brání, nikdo nereaguje a vysmívá se jí. Policie prý ohledá místo činu, až bude mrtvá. Spisy mizí. Požádáte-li o přeložení případu jinam, vrátí se opět k těm stejným lidem. Takové chování se týká všech složek policie, ať už místního oddělení, kriminálního odboru, úřadů vnitřní kontroly, policejního prezidia nebo GIBS. Média musí mlčet, hrozí vysoká pokuta. Takže v takovém případě nemáte odvolání nikde. Cesta přes soudy je nekonečně dlouhá.
Takže pouze čekáte na svou vraždu. Víte, že za tím vším stojí drogová mafie a touha po majetku nevinných lidí. Tímto způsobem si policisté přivydělávají.
I okamžik, kdy Vás policie zatkne na ulici, nikdo z lidí kolem nic řešit nebude, zkrátka podezřelá, cestou Vás někde vyhodí a rozloží třeba kyselinou…. zmiznete navždy.
Šéfredaktorka Tanečního magazínu kdysi pracovala v AČR, zažila si mnohé. Ale policii se nevyrovná nic. Tohle je pomáhat a chránit v praxi.
Postupně bude Taneční magazín uveřejňovat chování policie. Nahrávky, spisy
(28.01.2026)
Milí čtenáři,
šéfredaktorka Tanečního magazínu byla nepřímým svědkem dvou vražd. Stala se obětí dlouhodobého napadání agresivní skupiny Jižního města. Neřešení případů ze strany PCR a ze strany úřadů. Agresivita ze strany PCR, obviňování oběti. Horší, než případ FF UK, protože ten trval jeden den a zasáhl mnoho lidí, ale tento případ trvá mnoho let a zasahuje jednu oběť. Poškození zdraví oběti je nevyčíslitelné. Navíc umíralo mnoho lidí kolem. Šéfredaktorka TM se rozhodla celou svou kauzu postupně uveřejnit pro poučení celé veřejnosti ČR. I to, jak s ní bylo zacházeno policií ČR, coby s obětí.
Dejte pozor, tohle se může stát kdekoliv, komukoliv z Vás!
Pro své čtenáře uveřejňuje Taneční magazín na vlastní riziko
Taneční Magazín
(23.01.2026)
