Studio Alta se stěhuje

Novým sídlem Studia Alta se stane Libeňský pivovar

Zásadní novinku ve svém dalším fungování oznamuje Studio ALTA.

V příštím roce čeká multikulturní umělecké centrum stěhování do prostor bývalého Panského pivovaru v Libeňském podzámčí, dnes nazývaného jako Libeňský pivovar. S koncem roku 2022 tak Studio ALTA uzavře své dvouleté působení v karlínské Invalidovně a vydá se vstříc novému místu. To, po prvním přesunu z pražských Holešovic v roce 2020, nyní představuje důležitý krok ke stabilnímu zázemí, ale i výzvu v podobě celkové rekonstrukce dlouhodobě nevyužívaného objektu a crowdfundingové kampaně k její realizaci.

Ke schválení žádosti o pronájem areálu došlo ze strany zastupitelstva Městské části Praha 8 již v květnu 2022. Smlouva na pronájem areálu pak byla podepsána v srpnu, s trváním do konce roku 2024. Po vypracování plánu investic však předpokládáme zásadní dodatek s vidinou obydlení prostoru až na desetileté období. Tato vize je zásadní pro postupnou rekonstrukci celého objektu a pro budoucnost Studia ALTA. Je to pro nás velký krok i závazek, zejména v současně nejisté době.“ říká ředitelka Studia ALTA Lída Vacková.

S realizacemi citlivých a funkčních proměn specifických, nedivadelních prostor má již Studio ALTA zkušenosti. Bývalý Panský pivovar ze 16. století disponuje prostornou halou a řadou místností vhodných pro zázemí kulturních i komunitních aktivit. Objekt, který není ani napojen na základní infrastrukturní sítě, však vyžaduje celkovou rekonstrukci. Architektonickou studii pro Studio ALTA v současné chvíli zpracovává studio 22:22 architekti. Pro financování rekonstrukce bude zásadní crowdfundingová kampaň připravovaná na příští rok, stejně jako dotace a dary od sponzorů a partnerů. Pro Studio ALTA se tak jedná o jeden z nejnáročnějších projektů za dobu svého patnáctiletého působení.

Stejně jako v předchozích sídlech chystá Studio ALTA spolupráci také s místními organizacemi a komunitou. Dramaturgicky se jedná o důležitou složku programu inspirujícího k angažovanosti, kreativitě a konstruktivnímu dialogu s jinakostí – napojení na lokalitu a atmosféru místa je tak i v novém místě působení zásadní.

Společně s Městskou částí Praha 8 a našimi partnery věříme, že dokážeme z Pivovaru vytvořit místo, které bude důstojně dotvářet celou lokalitu Libeňského podzámčí.“ dodává Lída Vacková.

Poprvé pootevře Studio ALTA Libeňský pivovar veřejnosti 7. října 2022 odpoledne. Nabídne umělecký program doprovázený prohlídkami prostor a výstavou semestrálních prací studentů Fakulty strojní ČVUT, kteří se zabývali právě vizualizacemi rekonstrukce Libeňského pivovaru pro Studio ALTA a oživením zapomenutých budov v Libeňském podzámčí.

Foto: Darja Lukjanenko

Simona Rybová

pro Taneční magazín

Pina i experimentální psychodrama Esquizo

Festival Film (Body zlomů) a architektura přinese taneční film na pomezí divadla a psychiatrie

Jedenáctý ročník festivalu Film a architektura s podtitulem Body zlomů zavítá ve dnech 29. 9. – 4. 10. do dvou desítek českých a slovenských měst. Uvede 34 krátkých a celovečerních filmů i diskuze s tvůrci a odborníky. Na své si přijdou fanoušci tance, divadla i klasické hudby.

Festival Film a architektura uvede taneční film Pina Wima Wenderse. 30. září jej v Kině 35 Francouzského Institutu v Praze uvede Jan Hřebejk v rámci festivalové sekce Inspirace Jana Hřebejka. Tanečnice a choreografka Pina Bausch byla legendou celosvětové pohybové scény. Proměnila taneční jazyk jedinečnými multimediálními kreacemi, které v divákovi vyvolaly emoce a nabídly nenapodobitelný vizuální zážitek. Renomovaný německý režisér Wim Wenders představuje ty nejlepší Pininy choreografie zasazené do unikátních architektonických lokací řady významných současných autorů, jako jsou Rem Koolhaas, Norman Foster, studio SANAA a další. Společně s hudbou dokreslují celou estetiku obrazu.

Film a architektura uvede také hudební videoklip zpěvačky Terry ze soundtracku celovečerního tanečního snímku Zrcadla ve tmě Šimona Holého. Klipu dominuje kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad slovinského architekta Josipa Plečnika.

Experimentální snímek Esquizo budete moc zhlédnout 2. října v kině Ponrepo. Autorem abstraktní filmové výpovědi o architektuře mozku je světoznámý španělský architekt Ricardo Bofill, autor mimo jiné několika pražských rekonstrukcí. Psychodrama, vystavěné obdobně jako architektonické stavby, se pohybuje na pomezí divadla a psychiatrie.

V Praze, Řevnicích a Brně zajděte na film Opera Bastila režiséra Leifa Kaldora. Představí neuvěřitelný příběh vzniku reprezentativní budovy opery Bastila v Paříži postavené v roce 1989 u příležitosti 200. výročí dobytí Bastily. V prestižní mezinárodní soutěži připomínající tento významný francouzský symbol zvítězil tehdy zcela neznámý kanadský architekt Carlos Ott. Porotci se během výběru anonymizovaných návrhů mylně domnívali, že jde o dílo slavného amerického architekta Richarda Meiera. Sám autor, členové realizačního týmu a tehdejší ministr kultury líčí tuto nepravděpodobnou ságu, které dominovala politická rivalita mezi tehdejším francouzským prezidentem a premiérem.

Nevšední filmová pocta s názvem Inženýrova fantazie přibližuje mimořádnou kariéru a osobnost Petera Rice jednoho z nejuznávanějších statiků konce 20. století – od dětství v irském Dundalku přes práci na světoznámých stavbách jako Opera v Sydney, Centre Pompidou nebo Lloyd’s Building až po jeho předčasnou smrt v roce 1992. Pomocí unikátních záběrů a rozhovorů s jeho pracovním i rodinným okolím odhaluje dokument příběh skromného génia, který ve stínu architektonických ikon umožnil postavit do té doby zcela nerealizovatelné stavby. Na promítání zamiřte do Prahy, Brna, Řevnic, Ústí nad Labem, Vysokého Mýta a do Ostravy.

Vstupenky na festival Film a architektura naleznete na filmarchitektura.cz. Vybrané projekce jsou pro návštěvníky přístupné zdarma.

Pořádá: Kruh, z.s.

Pod záštitou: Česká komora architektů
Hlavní partner: mmcité a.s.

Za podpory: Ministerstvo kultury ČR, projekt je realizován s finanční podporou hl. m. Prahy, Nadace české architektury, SOMFY spol. s r.o., SIPRAL a. s., CAMP, Francouzský institut v Praze, Velvyslanectví Státu Izrael v ČR, Rakouské kulturní fórum v Praze, Instituto Cervantes v Praze, Městská část Praha 1, Statutární město Brno

Design partner Inspirace Jana Hřebejka: Vitra Koncept, s.r.o.

Hlavní mediální partner: Dolce Vita

 

Mediální partneři: Český rozhlas Vltava, Radio Wave, Deník N, ČSFD, 25fps, Architect+, Art & Antiques, ArtMap, CINEPUR, CZECHDESIGN, EARCH.cz, ELLE Decoration, ERA21, Full Moon Magazine, Kinobox, Kulturní magazín Uni, PROPAMÁTKY, Radio 1

 

 

Anna Mašátová

pro Taneční magazín

BOOM!

Nové představení Cirku La Putyka propojuje dovednosti, energii a životy mladých českých a ukrajinských akrobatů

Českou premiéru 30. září na Jatkách78 předchází nadšené recenze z Fringe festivalu v Edinburghu

V únoru vše začalo rychlým přesunem z napadené Ukrajiny do bezpečí v Praze, nyní čeká studenty Kyjevské akademie divadelního a cirkusového umění premiéra společné inscenace BOOM vol. 2 s mladými českými herci, tanečníky a akrobaty souboru Cirk La Putyka. V režii principála Rosti Nováka ml. se v ní představí celkem dvacet účinkujících, kteří mistrně ovládají nejrůznější novocirkusové disciplíny – cyr wheel, šály, kruhy, čínskou tyč, žonglování, párovou akrobacii, ale i klauniádu, break dance, street dance a současný tanec. To vše za doprovodu uhrančivé živé hudby z dílny Igora Ochepovského. Hlavním tématem inscenace, kterou poprvé uvidí čeští diváci od 30. září do 5. října v pražském prostoru Jatka78, je to, co obě skupiny spojuje – mládí, sociální sítě a vzájemné setkání po začátku války. Jako nejlepší lákadlo k návštěvě představení slouží nadšené recenze z  prestižní skotské divadelní přehlídky Edinburgh Festival Fringe, kde byl BOOM vol. 2. v srpnu uveden v koprodukci s Underbelly ve světové premiéře. Toto představení by nevzniklo bez Nadace PPF, která podpořila jak realizaci představení BOOM, tak současně významně přispěla k úhradě nákladů souvisejících s pobytem ukrajinských studentů v Praze. 

Jak název napovídá, BOOM vol. 2 volně navazuje na jednorázové společné představení BOOM vol. 1 z března letošního roku. Nyní ale již jde o celovečerní inscenaci, která bude na programu minimálně po celou první polovinu této divadelní sezóny. Původně začalo zkoušení pouze se členy Young Blood v únoru letošního roku, po začátku války na Ukrajině se k nim připojili kyjevští studenti, které Cirk La Putyka dokázal bezprostředně po začátku války dostat do bezpečí. Inscenace má za cíl zkoumat, jaké jsou hodnoty a sny této generace a zároveň ukázat výbuch pozitivní energie, který je v ní skryt.

Mladá generace. Young Blood. Generace Z. Heads down generace. Spojuje je nejen věk, ale také sociální sítě. Účinkující v tomto představení spojuje ještě něco jiného – potkali se v březnu 2022 pár dnů po vypuknutí války na Ukrajině,” říká na úvod Rosťa Novák ml. „Nehrajeme o válce, hrajeme příběhy každého z nás. Válka nám dala důvod se spojit a nevzdat se. Udržet kulturu a umění živé. Poskytnout bezpečí. Divadelním jazykem vyprávíme to, co jsme prožili a co nadále prožíváme,” vysvětluje.

Cirkus je o důvěře, rodině, kruhu, zodpovědnosti, svobodě i překonávání hranic. Během války ukázal, jak nás dokáže v krizových dobách propojovat a inspirovat. BOOM vol. 2 je postavený na reálném základu. Tohle se skutečně stalo a dále děje. Ukazujeme vám to skrze cirkusové umění, divadelní jazyk, projekce, hudbu a kostýmy. Vše od prvního setkání, podání ruky a objetí přes společné jídlo a tréninky až po první vystoupení a vytváření si vlastního unikátního uměleckého jazyka,” vysvětluje Novák. „Hrajeme o tom, co se nás dotýká. Hrajeme o životě, který žijeme. Naplno, s chutí a nadšením. Pojďte tenhle výbuch pozitivní energie zažít s námi,” uzavírá.

Realizaci této inscenace podpořila Nadace PPF. Členka její správní rady Jana Tomas Sedláčková k tomu uvádí: „Soubor Cirk La Putyka a jejich domovskou scénu Jatka78 v rámci skupiny PPF aktivně podporujeme již delší dobu: ať už prostřednictvím PPF Banky, která je jejich generálním partnerem nebo prostřednictvím grantu z Nadace PPF určeného na vývoj a realizaci představení BOOM a na úhradu nákladů spojených s pobytem Ukrajinských umělců. Věříme, že Cirk La Putyka je skvělým příkladem toho, že český talent má na to se prosadit ve světě a může realizovat projekty, která obstojí v mezinárodním srovnání. Ceníme si toho, že neúnavně hledá cestu, jak oslovit všechny věkové kategorie diváků. Svojí houževnatostí a kreativitou dominují nejen české novocirkusové a divadelní scéně, ale přinášejí umění do veřejného prostoru, což považujeme za neméně důležité.

Na inscenaci se vedle Rosti Nováka ml. dále podílí scénografka Pavla Kamanová, která jako hlavní motiv využila obraz od Jasona Craigheada Distance to love. Dále jsou zde použita umělecká díla Scotta Cawthona, Floriana Pichona, Iana Moorea, Mirka Kamana a Fritze Freunda. Autorem choreografie je Thomas Steyaert, světelného designu Karlos Šimek, zvukového designu Jan Mikšátko, o kostýmy a make-up se postarala Kristina Záveská a hudbu složil Igor Ochepovsky.

Světová premiéra inscenace proběhla v srpnu na Edinburgh Festival Fringe, kde se jí dostalo nadšených recenzí. Autoři z One4Review, Mumble Theatre a The Student Newspaper ji hodnotili v pětihvězdičkových recenzích například takto: „Boom představuje to, o čem je Edinburghský festival – velká nálož tvořivé energie, výjimečný talent, odvaha a originalita”, „Inscenaci prostě musíte vidět!”, „Jde o okouzlující a hluboce osobní show.” The List napsal, že jde o „upřímné a velmi osobní představení.” Pro The Guardian je Boom „inspirativní ve své mladistvé energii, talentu a upřímnosti.” Dle Deadline News jde o „výjimečnou ukázku tance, akrobacie a cirkusových dovedností v doprovodu mrazivé hudby, která ohromí celou rodinu.” The Wee Review vidí Boom jako „strhující cirkus, který oslavuje věci, které máme společné.” Pro The National inscenace „odhaluje krásu zrozenou z válečné zkázy.

BOOM vol. 2

Česká premiéra: 30. září 2022, Jatka78, dále: 1. – 5. října a 22. listopadu 2022

Obsazení: Martin Kadrnožka, Jakub Slovák, Šárka Říhová, Tomáš Hrubý, Katrin Cvinerová, Viktorie Georgievová, Filip Mašek, Tomáš Brt, Barbora Halčáková, Lenka Nahodilová, Denise Arazimová, Anna Lipoldová, Kateryna Smyrnova, Polina Lysenko, Anna Stiebunova, Karina Zarutska, Danylo Zankov, Ivan Sobchenko, Oleksii Vakal, Boris Kriachek

Koncept, režie: Rostislav Novák ml.

Scénografie: Pavla Kamanová

Choreografie: Thomas Steyaert

Světelný design: Karlos Šimek

Zvukový design: Jan Mikšátko

Šéf techniky: Oldřich Procházka

Kostýmy, make-up: Kristina Záveská

Hudba: Igor Ochepovsky

Hudba – elektronické fragmenty: Kryštof Záveský

Producent: Cirk La Putyka, Underbelly

Produkce: Kateřina Pavlíčková

Fotografie: Lukáš Bíba, Tomáš Třeštík, Petr Chodura

Grafický design: Michal Kukačka

Více informací na www.laputyka.cz

Foto: Lukáš Bíba

Jiří Sedlák 

pro Taneční magazín

Nejpřitažlivější taneční dokumenty Zlaté Prahy 2022

Nikola Márová a Jiří Kylián tanečními hvězdami Zlaté Prahy 2022

Skončil 59. ročník televizního festivalu Zlatá Praha. 16 filmů se týkalo tance či pohybového umění, celkově pak festival nabídl divákům  88 soutěžních filmů a 2 nesoutěžní.  Český křišťál  získal  balet Alenka z Opéra national du Rhin,  choreografie  Amir Hosseinpour a Jonathan Lunn. Zřejmě největším lákadlem pro milovníky tance, až už z profesionálních řad nebo z řad laiků,  byly dva  dokumenty, které jsme si ani my nemohli nechat ujít. Však také v hledišti  nebylo místečko volné, někteří dokonce seděli na schodech.  Příběh jednoho milovaného divadla vypráví dokument  Divadelní dějství v produkci Jiřího Kyliána a Portrét Nikoly  Márové nám zprostředkoval režisér Martin Kubala. 

V sále Nové scény Národního divadla  jsme zhlédli dokument  Jiřího Kyliána Divadelní dějství, který vyprávěl o  35 –ti  letech  života divadelní budovy předního nizozemského souboru současného tance NDT. Jak nám prozradila Nataša Novotná, která na tiskové konferenci zastupovala Jiřího Kyliána, jednalo se o nesmírně zajímavou taneční éru. Film je vlastně  rozhovor  choreografa Jiřího Kyliána s  Remem Koolhaasem, architektem  tohoto prvního světového divadla navrženého výhradně  pro tanec. Dalo by se říci, že dokument je vlastně vytvořen coby poslední vzpomínka a rozloučení se s divadlem, které bylo jednoho dne nemilosrdně zbořeno.   Jiří Kylián a Rem  Koolhaas se vraceli do 80. let, kdy  divadlo vznikalo, vzpomínali na  problémy,  ale i veselé příhody, které začátky  provázely, i na manažera Carla Birnieho, který si toto divadlo svým svérázným způsobem prosadil.

Během filmu se dozvídáme úsměvné historky ze života Jiřího Kyliána. Ale je patrné, že v sobě nese bolest nad ztrátou milovaného divadla,  i když uznává, že divadlo by nemělo být muzeem a život jde neustále vpřed.  Musíme připomenout slova Nataši Novotné, která potvrdila, že divadlo bylo pro potřeby tanečníků dokonalé, bezchybně  navrženo, vše fungovalo, nic nebylo zbytečné. Ve filmu se nerozebírá důvod zbourání divadla, na jehož místě vyrostl nový multifunkční moderní komplex, ale dozvěděli jsme se ať už během tiskové konference nebo po skončení dokumentu od Jiřího Kyliána, který ten den přijel do Prahy, že se jednalo čistě o  rozhodnutí politiků či radních. Jiří Kylián to komentoval s úsměvem, že tito lidé zřejmě chtěli, aby po nich zbylo něco, třeba nová budova a zapsali se tak do historie…Inu, kdo ví.

Ostatně i sám architekt Koolhas nepřistupoval ke zbourání budovy s nějakým přílišným sentimentem.  Možná mezi přecitlivělými umělci a prakticky založenými staviteli je rozdíl. Cítí-li divák s umělcem, možná mu přeci jen během dokumentu ukápla slzička.

Chvíli na to, co skončil jeden dokument a diváci se nemohli nabažit focení s Jiřím Kyliánem,  navázal další, doslova trhák.  Portrét  primabaleríny Baletu Národního divadla Nikoly Márové.  Kameraman a režisér Martin Kubala tvořil dokument během  sezony 2021/2022. Sama Nikola Márová nazvala tuto dobu jako turbulentní.  A taky se tam věci děly! Vysněná role Julie z baletu  Romeo a Julie Nikole celý život poněkud unikala. Teď se konečně jevilo, že ji má „v kapse“, jenže ouvej…. Jednou covid, podruhé zranění, pak zase zdravotní komplikace  partnera… divák se nestačil divit, jak může život s kartami zamíchat.

Film přiblížil divákovi život primabaleríny, všechny úskalí kariéry, kterým musí čelit, obavy ze zranění, i z věku, protože přibývající roky obvykle taneční dráhy nemilosrdně ukončí. Navíc jsme nahlédli i do soukromého života Nikoly, což bylo pro diváka osvěžující. Nikola při všem tom zběsilém tempu vychovává syna Maxe, s manželem Alexandrem Katsapovem se rozešli, protože oba se shodli na tom, že trávit spolu veškeré okamžiky, ať už v práci nebo doma, přineslo zkrátka „ponorkovou nemoc.“ Nikola se ale vdala znovu, úplně tajně, ale se svým druhým manželem, který přijal její příjmení, Janem Márou,  prozradili, že svatbu netajili. Jen o ní zkrátka nikomu neřekli…

Během dokumentu se na plátně objevila další slavná jména, jako Daria Klimentová, Tereza Podařilová, Jaroslav Slavický a opět Jiří Kylián, který řekl, že by Nikolka nikdy neměla přestat tančit.

Diváci také měli příležitost nahlédnout do okamžiků, kdy Nikola budovala již své vlastní taneční studio s Michalem Štípou, oba tvořili dlouho taneční pár a jaksi k sobě neodmyslitelně patřili. Někteří lidé byli dokonce přesvědčeni, že jsou manželé, ale tak to nebylo, opravila fakta  s úsměvem Nikola.

Největším napětím během filmu  pro diváka bylo, zda nakonec Nikola roli Julie tančila či ne. Nabízelo by se, že jí to určitě vyšlo, aspoň konec dokumentu skončí „happyendem.“

Jenže – jaké překvapení! Ne, nevyšlo to. Nikola statečně zakončila tuto etapu života slovy, že je jí už 42 let, natrápila se dost a dost a hroutit se z toho nebude. Je prý vděčná za všechno, co jí vyšlo a hotovo.

Po skončení filmu se primabalerína objevila na jevišti za bouřlivého potlesku a ke všem překvapením se diváci dozvěděli, že roli Julie bude tančit 8. října 2022! Ale prý svým přátelům říká, ať si lístky zatím nekupují….

Role Julie nakonec přišla,  jistě také zásluhou šéfa Filipa Barankiewicze, který s Nikolou soucítil, protože, jak pravil, je obdivuhodné, že Nikola ve 42 letech ještě může tančit roli mladé dívky, to nebývá tak běžné.

Češi mají být na koho hrdí a doufejme, že tentokrát to Nikole už konečně  vyjde! Ovšem samotnému  filmu tyto životní peripetie  prospěly, protože  dokument tak věrohodně zachytil, jak nelehký je život primabaleríny.

 

Foto: Archiv České televize (s laskavým svolením)

Eva Smolíková

Taneční magazín