Muž s jemnýma rukama

Klasický titul v nové adaptaci, osobitém režijním zpracování a s překvapivým hereckým obsazením nabídne ve Švandově divadle chystaná inscenace Krysař. Scénář podle předlohy Viktora Dyka napsala Martina Kinská, v titulní roli Krysaře uvidíme momentálně nejobsazovanější herečku Švandova divadla Kláru Cibulkovou. Premiéra ve Velkém sále je 5. listopadu 2016 v režii Doda Gombára.

 

 

 

Jedno z vrcholných děl české prózy 20. století, Krysař Viktora Dyka, dodnes láká a vybízí umělce k různým pojetím i výkladům. Ve Švandově divadle se chystá jako „hra na motivy příliš živé legendy“: se strhujícím příběhem, magickou atmosférou a překvapivým hereckým obsazením. Krysaře tu totiž ztvární žena, stálice smíchovského divadelního souboru Klára Cibulková.

Muž s jemnýma rukama

Režisér Dodo Gombár k tomu říká: „Moc bych si přál, abychom se dokázali oprostit
od nahlížení na Krysaře jako na muže či ženu. V mých očích je to především bytost. Neumím
to jinak říct. Zároveň je to kdosi, kdo nese s sebou tajemství, lidi se ho štítí a straní, tak jako kdysi katů a dnes těch, kteří nastolují nepohodlné myšlenky. Vykonává podivnou, špinavou práci, nemá vlastně ani jméno, snad ani minulost.“  
Další nápověda k možnému jevištnímu uchopení je podle Gombára zachycena už v Dykově novele, který mluví o Krysaři jako o muži štíhlé postavy s drobnýma, jemnýma rukama… „Tím své okolí irituje, nutí k podivné ostražitosti, ale i otevřenosti. Rozhodnutím obsadit do této role Kláru Cibulkovou jsem chtěl vnést do inscenace paradox a přirozené, nedivadelní napětí,“ uvádí režisér a zároveň umělecký šéf Švandova divadla Dodo Gombár.

V inscenaci se vynořuje také celá řada naléhavých, palčivých témat: „Skrytá síla, manipulace, přetvářka, pokrytectví, slepota komunity, vášeň, osudová láska, žárlivost, šepot ďábla, naděje,“ vypočítává Gombár. Krysař je podle něj i o čekání na něco či někoho, kdo vyřeší naše problémy. „Krysař je možnost, která za nás věci kolem vyčistí a uvede, řekněme, do původního st avu,“říká režisér.

2_krysar_vlevo_klara_cibulkova_vpravo_reka_derzsi_foto_ivo_dvorak_pro_sv

Síla i slabost, vyvolenost i prokletí

„Proč? Proč já?“, překvapeně reagovala herečka Klára Cibulková, když se dozvěděla, že právě ona bude hrát v chystané inscenaci titulní roli. „Krysař není jednoznačná postava: má mimořádnou schopnost, dovede vyhánět krysy – a tak to dělá. Kam až jeho síla sahá, ale neví ani on sám. Dokud ho krajní okolnosti nedonutí ji až do krajnosti použít…

I on má ale svoje slabiny: když jeho srdce otevře láska, sestoupí ze svých výšin dolů na zem. A tam se velmi rychle zamotá do sítí, nastražených zdánlivě ctihodnými občany města. Nechala bych proto na každém, ať si zvolí, jestli je Krysař postava kladná nebo záporná – já sama bych asi řekla, že je to ´taky člověk´,“ říká Klára Cibulková.

Divadelní adaptaci volně na motivy Dykovy předlohy napsala Martina Kinská přímo na míru souboru Švandova divadla. „Pokusili jsme se nahlédnout na Dykova Krysaře perspektivou dnešní společnosti. Šlo nám o to, rozvíjet motivy a témata, které dnes prosakují našimi životy, ať se nám to líbí, nebo ne,“ říká o novince smíchovské scény Martina Kinská, jejíž autorská hra Pankrác ´45 patří ve Švandově divadle k nejúspěšnějším titulům této i minulé sezóny.

V dalších rolích účinkují Réka Derzsi, Jacob Erftemeijer, Marek Pospíchal, Alena Štréblová, Luboš Veselý, Miroslav Hruška, Bohdana Pavlíková, Martina Krátká, Eva Josefíková, David Punčochář, Petr Buchta ad.

Scénografkou inscenace (včetně kostýmů) je stálá spolupracovnice Švandova divadla Eva Jiřikovská, která se podílela už na inscenacích Merlin, Crash u potoka nebo Betonová zahrada. Její výraznou scénografii inspirovala nejen doba vzniku středověké legendy, ale také například obrazy Hieronyma Bosche.

Podobně výrazná je zvuková složka inscenace, jejíž autorkou je zpěvačka, houslistka
a skladatelka Gabriela Vermelho. Pohybovou stránku má na starosti Linda Caridad Fernandez Saez, tanečnice a choreografka působící v mezinárodních projektech: ta dokonce připravila pro Kláru Cibulkovou speciální tréninkový program…

Je krysařovo zvláštní nadání a jeho skrytá síla druhem vyvolenosti, nebo jde spíš o prokletí? Proč ho znepokojují lidé, které by dříve minul bez povšimnutí? A co když byly krysy jen okaté alibi pro to, co se v lidech rodilo dávno předtím? I tyhle otázky pokládá Krysař v pražském Švandově divadle.

3_krysar_klara_cibulkova_ve_scene_evy_jirikovske_foto_ivo_dvorak_pro_sva

Legenda o démonickém cizinci

Na úplném počátku byla starodávná báj o krysaři, který sice dokázal zbavit město obtížných myší, ale nikoliv zlých vlastností jeho obyvatel. Sám Viktor Dyk se inspiroval saskou variantou pověsti o krysaři, pocházející patrně ze 13. století. Ten měl za předem domluvenou odměnu s pomocí své kouzelné píšťaly vyhnat všechny krysy z města Hameln. Krysař svou práci odvedl, ale zaplaceno za ni nedostal. Proradným konšelům se pomstil tak, že svou píšťalou zmámil hamelnské a odvedl je k hoře Koppel, jež se otevřela a všechny pohltila…

Jak potvrzuje i Martina Kinská, legenda o krysaři putuje v nejrůznějších podobách evropskou kulturou. „Krysař je často líčen jako muž v pestrém obleku s píšťalou – s píšťalou byla také někdy zobrazována ve středověké germánské tradici smrt – ; v maďarské verzi legendy je krysař dokonce rusovlasá žena. Podle jedné verze odvedl krysař všechny obyvatele města; podle jiné jen děti. Existuje i příběh, v němž konšelé svoji chybu napraví, vyplatí krysaři odměnu a on děti přivede nazpět,“ vypočítává autorka divadelní adaptace a dramaturgyně inscenace Martina Kinská.

Krysař jako inspirace

Viktor Dyk svůj text dokončil v září 1911: nejprve vycházel v časopise Lumír pod názvem Pravdivý příběh. Knižně (už s titulem Krysař) byla novela vydána v roce 1915.

Námět Krysaře zpracovali dále například bratři Grimmové, anglický básník Robert Browning nebo studio Disney. Na podkladě Dykova díla u nás vznikla už nejedna pozoruhodná divadelní adaptace – nejznámější asi od E. F. Buriana z roku 1940, dále pozdější dramatizace Ondřeje Novotného, kterou v roce 2013 uvedlo Klicperovo divadlo. Krysař vábí i filmaře – animovaný film vytvořil v roce 1985 Jiří Barta a stejnojmenný hraný snímek natočil v roce 2003 i F. A. Brabec. Krysař se objevuje také jako představení loutkové (Národn í divadlo moravskoslezské v Ostravě) či muzikálové (Divadlo T. Fantastika). V podobě baletu jím svou sezónu letos v září otevřelo i Divadlo J. K. Tyla v Plzni.

 

KRYSAŘ
Volně na motivy stejnojmenné novely Viktora Dyka adaptovala Martina Kinská.

 

Režie                                      Dodo Gombár
Dramaturgie                           Martina Kinská
Scéna a kostýmy                    Eva Jiřikovská
Hudba                                     Gabriela Vermelho
Pohybová spolupráce             Linda Caridad Fernandez Saez

 

OSOBY A OBSAZENÍ

KRYSAŘ                                   Klára Cibulková
AGNES                                    Réka Derzsi
SEPP JÖRGEN                         Jacob Erftemeijer
KRISTIÁN                                Marek Pospíchal
MATKA AGNES                       Alena Štréblová
KONRÁD RÖGER                    Miroslav Hruška
LÍZA                                        Bohdana Pavlíková
KÄTCHEN                                Martina Krátká
LORA                                      Eva Josefíková
FROSCH                                  Petr Buchta
STRUMM                                David Punčochář
ŠPÍNA                                      Luboš Veselý

 

Premiéra 5. listopadu 2016 ve Velkém sále Švandova divadla.

 

KDO JE KDO

Dodo Gombár


se narodil 3. června 1973 na Slovensku. Pochází ze Smolenic, malebné obce na úpatí Malých Karpat. V Trnavě vystudoval gymnázium a na činoherní fakultě VŠMU v Bratislavě pak divadelní režii. Během studia pobýval v rámci roční stáže na Circle in The Square, Theater School on Broadway v New Yorku. Po absolutoriu na VŠMU (1998) se na dvě sezony stal kmenovým režisérem a uměleckým šéfem Komorného divadla v Martině. V letech 2006-2009 byl uměleckým šéfem a kmenovým režisérem v Městském divadle Zlín.

Ve Švandově divadle je uměleckým šéfem a kmenovým režisérem od září 2010. Svou první sezonu tu otvíral Dorstovým Merlinem. Pro ŠD dále zrežíroval např. Crash u potoka, moderní přepis románu Karoliny Světlé, brutální outsiderskou grotesku Eskalátor spjatou s nedalekou stanicí metra Anděl, současný text Vladimirova děvka s Michalem Dlouhým v hlavní roli, divadelní adaptaci novely Iana McEwana Betonová zahrada (podle scénáře Petry Hůlové)

a naposledy i hru Závislosti navzdory s tématem alkoholismu, kterou vytvořil spolu s kolektivem Švandova divadla. U Švandů režíroval také cyklus zhudebněných balad Český kalendář, na němž spolupracoval s Michalem Horáčkem, a Zemi Lhostejnost, hru inspirovanou porevolučními esejemi a texty Karla Kryla. Mezi jeho další projekty patří nevšední inscenace Kafkovy Proměnyodehrávající se místo na jevišti v hledišti, studiová hra Hřebíčková s Onufrákovou lehce meditují aneb Děvky od Arbesa a muzikál Popeláři
s hudbou Romana Holého. Mezi další jeho úspěšné inscenace patří drama Žítkovské bohyně podle románu Kateřiny Tučkové v Městském divadle Zlín.

Dodo Gombár je také respektovaným autorem. V roce 2011 dokončil film Smíchov pláče, Brooklyn spí (scénář, režie), dvakrát slavil úspěch jako dramatik v soutěži Ceny Alfréda Radoka s texty Hugo Karas a Třetí věk, do finále Cen Alfréda Radoka se dostala i jeho hra Dům bez Boha. Jeho text Peniaze zvítězil v roce 2015 v anonymní soutěži o nejlepší původní divadelní hru, kterou vyhlásila agentura Aura-Pont, a brzy se chystá i jeho uvedení na jevišti: v režii Mikoláše Tyce bude mít hra premiéru už v březnu 2017 ve Velkém sále Švandova divadla. Mezinárodně úspěšná je také jeho hra Mezi nebem a ženou.

4_krysar__reziser_dodo_gombar_foto_ivo_dvorak_pro_svandovo_divadlo_repro

Martina Kinská

Autorka, režisérka a dramaturgyně se narodila roku 1978 v Jablonci nad Nisou. Ve Švandově divadle působí už 11 let jako dramaturgyně. Podílela se například na vzniku inscenací Kdo je tady ředitel?, Idioti nebo Misantrop. Velmi úspěšná, diváky vyhledávaná a kritiky oceňovaná hra Pankrác ’45, která měla u Švandů premiéru v listopadu 2015, je jejím režijním debutem, nikoli však debutem autorským. Její autorskou prvotinou je aktovka Dutý úplněk, která
se spolu se dvěma dalšími aktovkami spolužáků z DAMU (Johana Součková – Lepší než koblihy, Vladimír Čepek – Smaženice) stala pod stručným názvem Aktovky jednou
z absolventských inscenací. Dále napsala například grotesku Jen tak© uváděnou ve studiu Damúza (režie Peter Chmela). Je autorkou libreta k jednoaktové opeře Slavík a růže (hudba Jiří Hájek, realizace DISK, režie Veronika Riedlbauchová). Jejím posledním autorským počinem je jevištní adaptace Krysaře Viktora Dyka, inscenovaná ve Švandově divadle.

5_krysar_martina_kinska_autorka_adaptace_a_dramaturgyne_foto_ivo_dvorak_

Klára Cibulková

Fotogenická, múzickými talenty všestranně nadaná herečka se narodila v roce 1975
ve Znojmě, vyrůstala však v Kladně. Hereckou profesi si vybrala už jako dítě v dramatickém kroužku. Vystudovala gymnázium a herectví na DAMU. Začínala v souboru CD 94, od roku 2002 je v angažmá Švandova divadla v Praze, kde je momentálně nejobsazovanější herečkou. Také na televizních obrazovkách se objevuje čím dál častěji – kromě Ordinace
v růžové zahradě
si zahrála např. v seriálech Černí baroni, Kriminálka Anděl, Dokonalý svět, Agentura Puzzle a v televizních filmech Smrt pedofila, Město bez dechu a Swingtime. Ačkoli má podobné blond vlasy, jiskru v očích a sexy postavu i hlas, není příbuzná s herečkou Vilmou Cibulkovou. Mluví plynně španělsky a kromě hraní v divadle a televizi ji plně vytěžují dvě děti, syn Matyáš a dcera Magdaléna, které má s kolegou, hercem Tomášem Pavelkou,
až donedávna rovněž členem hereckého souboru Švandova divadla.

 6_krysar_klara_cibulkova_foto_alena_hrbkova_pro_svandovo_divadlo_repro_z

Viktor Dyk

Spisovatel, překladatel, žurnalista a politik se narodil 31. prosince 1877 v Pšovce u Mělníka do zabezpečené rodiny hospodářského správce dvora mělnického panství Lobkoviců Václava Dyka a jeho ženy Hedviky. Společně s bratrem Ludvíkem a sestrou Hedvikou byl veden
vlastenectví a na česko-německé národnostní hranici ctil vzdělanost a vše české.
Od roku 1888 studoval na gymnáziu v pražské Žitné ulici; v této době jej významně ovlivní mj. jeho profesor historie – Alois Jirásek, v němž získal celoživotního rádce. V roce 1905, kdy dokončil studia práv, byl už spisovatelem a žurnalistou na plný úvazek. Své první práce publikuje kvůli školnímu zákazu pod pseudonymem.

Již od gymnaziálních let se aktivně zapojuje do politického dění. V době první světové války je v těsném kontaktu s T. G. Masarykem a E. Benešem. Za svou činnost je vystaven perzekuci, ve vídeňské posádkové věznici stráví půl roku. V r. 1918 stál Viktor Dyk u zrodu Národní demokracie – liberálně konzervativní strany vedené Dr. Karlem Kramářem, do které se zapojila strana státoprávně pokroková. Za tuto politickou stranu byl do roku 1925 poslancem a poté (až do své tragické smrti) i senátorem.

V prostředí původní rodiny prožil Dyk většinu svého života. Až v roce 1925 se osamělý jedenapadesátiletý Viktor Dyk oženil s o rok mladší spisovatelkou a publicistkou PhDr. Zdenkou Háskovou po sedmadvacetileté známosti. V květnu 1931 odjeli manželé
na dovolenou na ostrůvek Lopud blízko Dubrovníku. Hned první den po příjezdu dostal Viktor Dyk při koupání v moři srdeční infarkt, kterému podlehl. Pohřeb byl vypraven lodí do Splitu
a odtud vlakem do Prahy. Při přejezdu hranic v Dolním Dvořišti byl Dyk uvítán hymnou
a smutečními projevy, rakev s ostatky pak byla vystavena v Pantheonu Národního muzea. Sochař K. T. Neumann mu sňal posmrtnou masku.

Do české literatury se Viktor Dyk zapsal především svým básnickým dílem (mj. sbírky Síla života, Marnosti, Buřiči a smíření, Noci chiméry, Devátá vlna). Je však také autorem dramat, z nichž je nejvíce ceněno Zmoudření Dona Quijota (uvedeno poprvé v roce 1914 v Divadle na Královských Vinohradech). Vrcholem jeho novelistické tvorby je bezesporu Krysař, nesporně nejznámější a nejčtenější Dykovo prozaické dílo.

1_krysar_s_klarou_cibulkovou_a_v_pozadi_rekou_derzsi_foto_ivo_dvorak_pro

www.svandovodivadlo.cz

 

Magdalena Bičíková

Taneční magazín

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *