SE.S.TA má nabitý program a přivádí zahraniční osobnosti

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA chystá pro letošní rok mnoho zajímavých akcí.

Rokem 2018 vstupuje Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA již do devatenáctého roku svého působení. Letos opět přinese jak profesionální, tak široké veřejnosti více jak 25 událostí, které budou z části probíhat v Praze a z části na Zámku ve Žďáru nad Sázavou.

V programu samozřejmě nechybí mezinárodní Festival KoresponDance, prestižní Rezidence pro choreografy s koučinkem s bohatým doprovodným programem, další performance z cyklu Tanec v galerii a pokračovat bude organizace i v rozvoji projektu Škola tančí, který v loňském roce zaznamenal mnoho úspěchů.

Stejně jako v předchozích letech bude v roce 2018 drtivá většina projektů mezinárodního charakteru a přivede do České Republiky etablované zahraniční profesionály. „Máme již potvrzeny hosty z Francie, Itálie či Španělska. Například na Choreografické fórum, které probíhá v rámci České taneční platformy, přijede Mara Serina, dále se těšíme na Roberta Serafida či na Jeana Gaudina a Jean-Christopha Paré. Přivážíme tak do České Republiky nejenom pohled mezinárodní, ale též interdisciplinární. Mara Serina zastupuje dramaturgický a komunika čn&iacu te; přístup, Roberto Serafide zase filosofickokritický a Jean-Christophe Paré analytický,“ představila některé hosty ředitelka organizace Marie Kinsky.

V únoru odstartuje SE.S.TA sezónu v Praze Pedagogickým seminářem, který cílí na rozvoj pedagogických i tanečních kompetencí a každoročně se ho účastní řada tanečních pedagogů zejména ze základních uměleckých škol. Jedním z lektorů na semináři bude i Sophie Billy, která mimo jiné působí jako pedagožka pedagogů v Národním tanečním centru v Paříži. Součástí semináře je i veřejnosti otevřený Kulatý stůl, který se koná v rámci většiny aktivit SE.S.TA.

V roce 2018 je na programu šest kulatých stolů navázaných na letošní témata a projekty. Kulaté stoly jsou platformou pro reflexi a sdílení různorodých pohledů, podporují přemítání profesionálů s nejširším publikem a konfrontaci praktického bádaní choreografů a pedagogů s jinými obory.

První letošní aktivitou na Zámku Žďár nad Sázavou bude v březnu Mezioborový inkubátor, který byl přesunut z tradičního podzimního termínu na začátek roku, kdy je pro mnoho profesionálů časově dostupnější. Mezioborový inkubátor je unikátní v tom, že poskytuje umělcům a vědcům čas a prostor pro společný výzkum s jediným cílem, věnovat se sdílení otázek a odpovědí, konfrontaci způsobů myšlení a hledání nových cest k rozvoji další práce, a to vše bez tlaku na konečný výsledek v podobě díla. Tématem pro letošní rok je cirkulace.

Již tradičně se SE.S.TA stává v dubnu součástí České taneční platformy, kdy v rámci doprovodného programu organizuje Choreografické fórum. „Při diskuzích o zhlédnutých představeních se setkáme již po osmé. Naší společnou referencí budou představení, která se na ČTP odehrála předchozí den. K oživení diskuze si naši hosté připraví sérii přibližně pětiminutových průzkumných intervencí.“ doplňuje Marie Kinsky, která diskuse každoročně také moderuje.

Začátkem prázdnin se pak do Žďáru nad Sázavou sjedou děti na Tvořivý dětský tábor a od 13. do 15. července je doplní umělci z celého světa a vypukne již šestý ročník mezinárodního festivalu současného tance a pohybového divadla KoresponDance.

Prestižní událostí srpna bude Rezidence pro choreografy s koučinkem, která oslaví již jedenáctý ročník a jak už je zvykem, nabídne bohatý doprovodný program v podobě open class se zahraničními lektory, kulatý stůl a závěrečné, zpravidla velmi výjimečné, work in progress. Na tuto rezidenci každoročně přijíždí do Prahy renomovaní zahraniční umělci – kouči a pracují s vybranými mladými choreografy z celého světa na rozvoji jejich tvorby. Rezidence je mezinárodně etablovaná a mimo jiné pomáhá českým choreografům prosadit se i mimo republiku, naposledy v loňském roce choreografce Evě Urbanové; otevřela cestu do Francie.

Koncept Rezidence pro choreografy s koučinkem je unikátní díky dialogu choreografa a uměleckého kouče. Kouč choreografa vede k nalézaní odpovědí na otázky, které si choreograf při svém tvůrčím procesu pokládá. Rozhodně se tedy nejedná o workshop s lektory vhodný pouze pro začínající umělce. Zároveň je to skvělý networking, na jehož základě vzniklo mnoho dalších projektů našich účastníků,“ přibližuje charakter projektu Lucie Fabišiková, která šéfuje jeho produkci.

Velký úspěch zaznamenala v říjnu 2017 pohybově-vizuální performance z cyklu Tanec v galerii Secret Journey, kterou zhlédlo přes 500 diváků za jeden den. V tomto výjimečném cyklu, který charakterizuje stává v dubnu součástí České taneční platformy, kdy v rámci doprovodného programu organizuje Choreografické fórum. „Při diskuzích o zhlédnutých představeních se setkáme již po osmé. Naší společnou referencí budou představení, která se na ČTP odehrála předchozí den. K oživení diskuze si naši hosté přibližují k divákům při té sérii přibližně pětiminutových průzkumných intervencí.“ doplňuje Marie Kinsky, která diskuse každoročně také moderuje.

Začátkem prázdnin se pak do Žďáru nad Sázavou sjedou děti na Tvořivý dětský tábor a od 13. do 15. července je doplní umělci z celého světa a vypukne již šestý ročník mezinárodního festivalu současného tance a pohybového divadla KoresponDance.

Prestižní událostí srpna bude Rezidence pro choreografy s koučinkem, která oslaví již jedenáctý ročník a jak už je zvykem, nabídne bohatý doprovodný program v podobě open class se zahraničními lektory, kulatý stůl a závěrečné, zpravidla velmi výjimečné, work in progress. Na tuto rezidenci každoročně přijíždí do Prahy renomovaní zahraniční umělci – kouči a pracují s vybranými mladými choreografy z celého světa na rozvoji jejich tvorby. Rezidence je mezinárodně etablovaná a mimo jiné pomáhá českým choreografům prosadit se i mimo republiku, naposledy v loňském roce choreografce Evě Urbanové otevřela cestu do Francie.

Koncept Rezidence pro choreografy s koučinkem je unikátní díky dialogu choreografa a uměleckého kouče. Kouč choreografa vede k nalézaní odpovědí na otázky, které si choreograf při svém tvůrčím procesu pokládá. Rozhodně se tedy nejedná o workshop s lektory vhodný pouze pro začínající umělce. Zároveň je to skvělý networking, na jehož základě vzniklo mnoho dalších projektů našich účastníků,“ přibližuje za produkci festivalu Lucie Fabišková.

Velký úspěch zaznamenala v říjnu 2017 pohybově-vizuální performance z cyklu Tanec v galerii Secret Journey, kterou zhlédlo přes 500 diváků za jeden den. V tomto výjimečném cyklu, který charakterizuje interdisciplinární spolupráce mezi tancem a výtvarným uměním, kdy má návštěvník příležitost nahlédnout na výtvarná díla nově a prostřednictvím nezvyklých výrazových prostředků, bude SE.S.TA ve spolupráci s Národní galerií v Praze a s Galerií hlavního města Prahy pokračovat, v plánu jsou zatím minimálně tři performance.

V neposlední řadě SE.S.TA naváže na rozvoj projektu Škola tančí, který si získává čím dál větší podporu napříč odbornou veřejností, zrealizuje kreativní projekty na minimálně šesti základních školách a uzavře rok v listopadu seminářem pro pedagogy a choreografy zaměřeným na tento koncept.

Po celý rok bude zároveň Zámek Žďár nad Sázavou otevřený zájemcům o rezidence, v rámci kterých SE.S.TA umožňuje umělcům rozvíjet jejich vlastní výzkum a poskytuje jim zázemí.

Celoroční program všech aktivit SE.S.TA je průběžně aktualizovaný a doplňovaný o potvrzené zahraniční hosty na webových stránkách organizace. Na všechny semináře a rezidence je možné se hlásit už teď.

Foto: SE.S.TA, Dragan Dragin

Michaela Nováková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

Oslavy padesátin PRAŽSKÉHO QUADRIENNALE

Pražské Quadriennale ve smyslu výstavní expozice sice proběhne až v roce 2019. Letos však tato scénografická akce světového renomé slavila padesáté výročí. A pozvala si k tomu řadu uznávaných gratulantů. A ti se účastnili vskutku aktivně.

Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru slaví padesát let od svého založení v roce 1967. Oslavy vyvrcholily minulý týden, konkrétně od 12. října do 14. října 2017. Konkrétně sympoziem „Porézní hranice“ v Nové, respektive náhradní, budově Národního muzea (bývalých prostorách Federálního shromáždění). Po tři dny se to tam stalo místem setkání kurátorů, scénografů, pedagogů a studentů. Centrem, kde probíhaly i pro veřejnost navýsost interesantní přednášky nejvýznamnějších světových reprezentantů oboru scénografie. Nalezl se čas i na komentovanou prohlídku Nové budovy Národního muzea se stěžejním důrazem na architekturu prostoru. Akce se konaly i jinde. Široké publikum zaujala performance ve Veletržním paláci, která rozhýbala instalaci výtvarníka Aj Wej-weje.

Pražské Quadrennale pozvalo kurátory, divadelní profesionály, scénografy, pedagogy a teoretiky z celého světa, aby se na sympoziu „Porézní hranice“ podělili o své myšlenky a názory na význam národních hodnot a podobu národních výstav. Zároveň se také zúčastnili prvních příprav na PQ 2019.

S kurátory jsme nahlédli do míst, kde se odehraje následující 14. ročník Pražského Quadriennale, vzpomenuli jsme pět dekád této světové výstavy a odhalili jedinečný projekt 50 příběhů PQ, který až do června roku 2019 bude představovat vzpomínky návštěvníků minulých ročníku Pražského Quadriennale,“ dodává k programu jeho umělecká ředitelka Markéta Fantová.

Na tomto podzimním sympoziu „Porézní hranice“ byla představena také nová publikace „50 let Pražského Quadriennale“ mapující historii této světově přehlídky.

Co účastníky nejvíce zaujalo? Zcela jistě páteční přednáška Rosane Muniz pod titulem „Oslavy PQ – Bienále vizuálního umění“.

Rovněž nenechalo nikoho lhostejným vystoupení Pamely Howard s příspěvkem „Kreativita tváří v tvář tyranii“, které proběhlo stejného dne.

Převážně studenty uměleckých oborů, kteří měli na sobotní program volný vstup zaujala přednáška Helen Edwards a Agnieszky Blonské na téma „Spolupráce mezi producenty a umělci“.

V závěrečný den sympozia „Porézní hranice“ vedla britská pedagožka Jessica Bowles panelovou diskuzi na téma národních výstav. I ta se setkala s velkým ohlasem domácích i zahraničních odborníků.

V rámci doprovodného programu sympozia Porézní hranice se v závěrečný den představila japonská tanečnice a choreografka Yoshiko Chuma, která se ve své tvorbě věnuje společenským otázkám a jejich reflexi. Společně s osmdesáti performery doslova rozhýbala v Národní galerii instalaci Aj Wej-Weje, která je reakcí na současnou humanitární katastrofu. A to vše za spolupráce centra choreografického rozvoje SE.S.TA.

TANEČNÍ MAGAZÍN s povděkem kvituje celou akci a velmi rád vidí, že se na jeho programu významně podílelo i výše zmíněné centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, které je ostatně i jedním z jeho strategických partnerů.

 

Foto: Krystýna Císařová, Piaristi

TANEČNÍ MAGAZÍN

Na „Středu zájmu“ středem pozornosti SE.S.TA.

Paní Marie Kinsky – ze čtenářům TANEČNÍHO MAGAZÍNU dobře známé organizace SE.S.TA. – zaujala náročné publikum na celostátní konferenci a prezentaci „Střed zájmu“. Mimo ni se zde objevilo ještě jedenáct inspirativních projektů práce s publikem. Marie Kinsky zde však jako jediná prezentovala taneční scénu. I to o něčem svědčí…

Kancelář Kreativní Evropa v pondělí 25. září od 18 hodin v pražském Veletržním paláci (v prostorách STUDIA HRDINŮ) již potřetí představila nové inspirativní příklady práce s publikem. Na základě otevřené výzvy výzvy bylo k veřejné prezentaci vybráno dvanáct projektů z rozličných kulturních oblastí a sfér. Celá akce měla tempo, rytmus, švih a spád, poněvadž každý vystupující „prezentér“ měl na svůj projev pouze sedm minut!

Taneční projekty reprezentovaly na této akci aktivity Marie Kinsky a Centra choreografického rozvoje SE. S. TA. S důrazem zejména na festival KoresponDance, který pravidelně v létě seznamuje obyvatele Žďáru nad Sázavou se současným tancem. Festival letos na jaře mezinárodní porota Evropské festivalové asociace (EFFE) zařadila mezi 715 nejzajímavějších festivalů v Evropě. Porota jej ocenila zejména pro kulturní život na národní i mezinárodní úrovni, nadšení pro umění, inovativní přístup a schopnost spojovat nejen začínající umělce s těmi etablovanými, ale také laickou veřejnost s uměleckým světem.

Odlišnou organizací, které představily zkušenosti s publikem bylo Centrum pro současné umění DOX. To v roce 2011 identifikovalo potřebu seznamovat se současným uměním ve větší míře děti a teenagery. Jednou z efektivních cest k tomuto budoucímu publiku se staly vzdělávací programy k výstavám, zajišťované pro skupiny ze základních a středních škol. O zkušenosti se podělil vedoucí produkce a současně konzultant vzdělávání Centra DOX Michal Kučerák. Mezi jiným prezentoval změny v týmu a v pojetí vzdělávacích programů i jejich konkrétní zprostředkovávání učitelům, navíc seznámil účastníky se strukturou programů i s již osvědčenými konkrétními aktivitami centra.

Výtvarnice a sociální architektka Kateřina Šedá ve svých originálních projektech často staví publikum do role aktéra dějů. Anebo s ním úzce spolupracuje. V březnu 2016 uvedla v rámci festivalu současného umění IHME 2016 hudební projekt „Tram Buskers Tour“, Festival v pohybu, během kterého vystoupili v helsinských tramvajích nejlepší buskeři světa. Během čtyř dnů a tří stovek hodin tak zprostředkovala mimořádný sdílený zážitek více než 24 000 cestujícím. Obdobný koncept pak reprízovala také v Jihlavě v rámci Festivalu dokumentárních filmů a letošn í ho jara též na „Šalina Music Tour“ v Brně. V rámci akce „Střed zájmu: PUBLIKUM“ její projekty prezentovala zřejmě osoba nejpovolanější – hudební publicista Pavel Klusák, jelikož byl jejich kurátorem

Své zkušenosti s prací s publikem rovněž představilo brněnské Divadlo Feste s projektem „Schauspiel, prožitek z minulosti“, který jmenovitě přiblížil Jiří Honzírek. A v demokratickém hlasování publika i spoluúčastníků na závěr celého večera získal nejvíce hlasů. Nemalý zájem ovšem sklidily i výše zmíněné projekty Marie Kinsky a SE.S.TY.

A u divadelního příspěvku nezůstalo pouze ojediněle. Další byl rovněž z moravské metropole. Během přednášky v sále si s ním získal aplaus na otevřené scéně Ivan Kubál. Proč? Jednalo se totiž o nesmírně inspirativní „Koktejlové menu inspirované divadlem“. Škoda, že do Prahy nepřivezl i ty koktejly!

A do třetice divadlo. Sám ředitel pražského Divadla Archa Ondřej Hrab prezentoval mezinárodní spolupráci se zahraničními divadly a jejich diváky. V poslední době to v Divadle Archa funguje převážně s divadlem v německých Drážďanech.

Náročné publikum zaujal i Tomáš Foltýn z Národní knihovny ČR s projektem „Knihy znovu nalezené“. Jeho podmanivý projev ukázal, že mnohdy je samotná akce závislá na charismatu moderátora.

Druhým reprezentantem státních institucí byla Národní galerie v Praze a její akce „Uprchlíci v galerii i mimo ni“. Zajímavý projekt zde inspirativně uvedla Lenka Kukurová.

Dalším z bodů programu byla filmová „nutprodukce“, s níž seznámila diváky v sále Pavla Janoušková – Kubečková, zastupující organizaci „Cena Pavla Kouteckého 2017“. Kolem „nutprodukce“ se v kuloárech rozvinula později podnětná diskuse.

Odlišným projektem z filmového prostředí byl „Kruton“ od organizace Young Film Fest, s nímž přítomné přišla seznámit Slovenka Mária Moťovská.

Do třetice se problematice kinematografie oddaly Adéla Mrázová s Terezií Křížkovskou, které se věnují vzdělávacím programům „NaFilm“ a také založily (s dalšími spolupracovníky) v Praze Filmové muzeum. Jejich názory na práci s publikem i její koncepci byly vskutku originální.

Zajímavá byla i přednáška o práci se sídlištní komunitou. Konkrétně v Praze, na Černém Mostě. Přiblížila ji Monika Hillegrandová z nového komunitního centra „Plechárna“. To pořádá řadu zájmových aktivit. Od kultury, po sport i další oblasti volnočasových zájmů. A takovým bonbónkem je, že mají i své vlastní pivo.

Práce s publikem je důležité téma pro dlouhodobé koncepce kulturních organizací i příležitostné kulturní projekty. Týká se marketingu, dramaturgie, přípravy doprovodných programů i celkového pojetí projektů a provozu organizací, které považují své publikum za partnera, nikoli za pouhého pasivního konzumenta. Práce s publikem (audience development) je také prioritou programu EU Kreativní Evropa a tomuto tématu se také dlouhodobě věnuje česká kancelář. Akce tak navazuje na Střed zájmu: PUBLIKUM (2014 a 2015) a na mezinárodní konferenci RE:PUBLIKUM (2013 a 2016).

Foto: Kreativní Evropa

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Jubilejní rezidence SE.S.TA

V pražském divadle ALTA i v Národní galerii se prezentovali, pod křídly sdružení SE.S:TA, noví choreografové i další zájemci o tanec a divadelní pohyb na již tradiční choreografické rezidenci.

Již jubilejní desátá rezidence choreografů s koučinkem od centra choreografického rozvoje SE.S.TA proběhla na sklonku srpna převážně v pražském holešovickém divadelním a volnočasovém centru ALTA. Byla podpořena Ministerstvem kultury, Hlavním městem Praha a pražskou městkou částí Praha 7.

Program probíhal převážně v ALTÉ, ale rovněž v prostorách Národní galerie, kde se urodilo hned několik smysluplných projektů.

Účastnice i účastníci uvítali účast předních erudovaných českých i zahraničních lektorů.

Náš TANEČNÍ MAGAZÍN navštívil zajímavý diskusní kulatý stůl i následný workshop. Nás zaujal především entuziasmus přednášejících i frekventantů. A klobouk dolů před jednou z účastnic, která cyklus rezidence absolvovala s amputovanou nohou!

S velkým zájmem se setkaly dílny a cvičení Jeana-Christopha Parého. Ale i dalších lektorů.

Nedílnou součástí programu v ALTĚ byla i retrospektivní výstavka fotografií a dokumentů z devíti předešlých choreografických rezidencí.

Celá jubilejní choreografická rezidence vyvrcholila závěrečnou prezentací nových projektů WORK IN PROGRESS. Bylo se opravdu na co dívat a zároveň gejzír nápadů nabádal k přemýšlení a hledání nových souvislostí.

Foto: SE.S.TA

TANEČNÍ MAGAZÍN