»TŘI HETERÁNI« na scéně v NoDu

Nová inscenace na experimentální scéně NoD je o mužství, mužích a přátelství

Divadlo MASO, které vloni vstoupilo na divadelní scénu politickou groteskou „Všechno, co v nás zkurvili komunisti“, se vrací do pražského NoDu s druhou premiérou. Ta nese název „Tři Heteráni“. V linii autorského divadla o tématech dnešní doby pokračují „pornografickou pohádkou o skutečné povaze chlapského přátelství“. Konkrétně o vztahu mužů k ženám, k vlastnímu mužství a k pohádkám. Premiéra se uskuteční 16. září 2020 od 19.30.

V českém divadle je dost dobře etablovaná větev takzvané ,queer dramatik, která se zaměřuje na zkoumání pocitů a příběhů sexuálních menšin. Divadlo MASO jde proti tomuto trendu a přináší první čistě heterosexuální inscenaci ve 21. století,“ říká režisér inscenace (heterosexuál) Adam Skala.

Po úspěšné politické grotesce „Všechno, co v nás zkurvili komunisti“ se herci a tvůrci pod vedením autora a režiséra Adama Skaly rozhodli pustit do zkoumání důvodů, proč jsou mužští samci tak moc fixovaní na své mužství. V novém textu se vyskytují tři skvělí kamarádi, kteří si v ničem nezadají s takovými borci, jako je Vinnetou nebo Mirek Dušín. Vydávají se do světa, kde je ještě normální ženu plesknout po prdeli a za mytí nádobí je běžné požadovat „rychlovku“ na kuchyňské lince. Jenže i tahle poslední výspa civilizace, „Říše porna“, je v ohrožení. A tak našim neohroženým rekům nezbývá než vyrazit do poslední bitvy.

Společnost si v historii vždy dokázala najít obecného viníka. Nedávno tomu, kdy jím byl obecný Žid, obecný cikán nebo obecný mohamedán. V posledních měsících padla volba na bílého heterosexuálního muže – takzvaného ,heterána. ,Heterán´ silnou tendenci definovat se svým mužstvím a dávat ho na odiv jako prodlouženou část své psýché. To, co je dnes často považováno za sexuální nátlak, bývá zpravidla jen nedostatek vkusu. A i když je ,Heterán´ ze všech obecných nepřátel lidstva objektivně nejméně sympatický a protivně ubrečený, jeho ,viktimizace´ je stejně nepřípustná,“ vysvětluje Adam Skala.

,Heteráni´ jsou v podstatě příběh o klasickém mužském přátelství. Je to o knihách, na kterých jsme jako kluci vyrůstali. Je to extrakt z příběhů, které jsme si vybájili v době mezi první ejakulací a první masturbací. Samozřejmě nazíraný se značným odstupem a notnou dávkou ironie,“ dodává dramaturg Martin Satoranský.

A proč je důležité připomínat i dnešní generaci pravou sílu přátelství mezi ,heterány´? Adam Skala má odpověď i na tohle: „Muže definuje jeho smečka. Proto jsou tak důležité příběhy o přátelství jako Frodo a Sam, Čuk a Gek nebo Harry a Hermiona. Seberte muži jeho přátele a zbude jen bídný frustrát.“

O tom, jestli mají Tři Heteráni ještě dnes právo na existenci, se rozhodne už 16. září 2020 v Divadle NoD. Novou divadelní sezonu otevírá inscenace tak heterosexuální, že by se líbila i příznivcům Trikolory.

Divadlo NoD je tradiční scénou alternativního divadla v Praze, v současné době je zaměřeno výhradně na autorskou divadelní tvorbu. Kromě své vlastní produkce je otevřeno i dalším projektům a souborům se stejným zaměřením (například právě Divadlu MASO), kterým poskytuje své prostory v rámci rezidenční spolupráce.

Soubor kolem režiséra Adama Skaly je nám velmi blízký tím, že spojuje tvůrce stejné generace. A logicky tak ve svých inscenacích přináší generační výpovědi o světě, ve kterém právě žijeme. Jeho divadelní poetika je hodně radikální, ale to je další věc, kterou považujeme za podstatnou. Aby se repertoár Divadla NoD skládal z inscenací, které jakýmkoli způsobem vyzývají diváky ke společné diskuzi o aktuálních tématech, a kterých si v přeplněné divadelní nabídce Prahy rozhodně všimnete.“ říká dramaturgyně a umělecká vedoucí NoDu Natálie Preslová.

»TŘI HETERÁNI«

Hrají: Vojtěch Vodochodský, Oskar Hes, Vladimír Pokorný, Jindřiška Dudziaková
Text a inscenace: Divadlo MASO

Režie: Adam Skala

Dramaturgie: Martin Satoranský

Scénografie: Tereza Gsöllhoferová

Kostýmy: Eva Justichová

Hudba: Kryštof Blabla

Produkce: Helena Bartošová, Sara El Maghrabi


Inscenace vznikla za podpory MHMP, MČ Praha 1 a Státního fondu kultury.

Jan Urban

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Na Smíchově s otevřenými dveřmi

Švandovo divadlo pořádá 8. 9. Den otevřených dveří. Nabídne prohlídky, pátrání po ukradeném předmětu i večerní show před budovou.

Oblíbený „Den otevřených dveří“ s prohlídkami pro veřejnost chystá v úterý 8. září pražské Švandovo divadlo. Divadlem a jeho zákulisím zájemce provedou například herečky Bohdana Pavlíková, Natálie Řehořová, Marie Štípková, herec Oskar Hes a další členky a členové hereckého souboru. Ti se, spolu s návštěvníky, tentokrát vydají i po stopách odcizené věci, která ke smíchovské scéně dlouhá léta neodmyslitelně patřila. Součástí prohlídkového okruhu bude tak místo činu z krimi dramatu „Lady Macbeth z Újezdu“. Dobový příběh o lásce a zabíjení z Prahy konce 19. století měl ve Švandově divadle premiéru letos na jaře a v září se na program vrací.

Prohlídky, ozvláštněné soutěží pojednané v duchu detektivního pátrání, začínají od 14 hodin v každou celou hodinu. A potrvají až do 19 hodin. Vstup je zdarma a rezervace předem není nutná. Nahlédnout bude možné například na jeviště Velkého sálu, do hereckých šaten, maskérny, skladu garderoby, prostoru za scénou… A do dalších zajímavých, divákům za běžného provozu jinak uzavřených, míst. Po celý den bude otevřena také divadelní kavárna.

Pro návštěvníky budou připraveny slevové akce na vstupenky vybraných inscenací (1 + 1 zdarma), soutěže o ceny a krátká ukázka toho, jak vzniká zločin na jevišti. V prodeji budou divadelní suvenýry a další drobné dárky. Zapsat se bude možné také na workshopy: prakticky vedené kurzy zaměřené na výuku herectví, pohybu, rétoriky, fotografie, scénografie a dalších uměleckých disciplín nabídnou zájemcům poslední volná místa.

Herečky Marie Štípková a Natálie Řehořová zvou na „Den otevřených dveří“

A rozhodně se vyplatí počkat i na samotný závěr „Dne otevřených dveří“, který ve 20 hodin završí malé hudební matiné před budovou divadla. Vystoupí na něm skupina Alotrio, jehož členkou je i herečka a také zpěvačka Natálie Řehořová, představitelka hlavní ženské role dramatu „Lady Macbeth z Újezdu“. Program bude moderovat její kolegyně Marie Štípková, která v téže inscenaci hraje služku Annu.

Ve večerních hodinách se veřejnosti poprvé představí i zbrusu nové fotografie hereckého souboru, které vznikly letos v červnu v bývalé vysočanské pekárně. Jejich autorem je Tomáš Vrana. Jeho předchozí kolekci – vytvořenou rovněž ve spolupráci s herečkami – snímky inspirované tituly, jenž se Smíchově chystají v této sezóně uvést, uvidí přihlížející na obrazovkách umístěných na fasádě divadelní budovy.

Marie Štípková a Jan Grundman na snímku Tomáše Vrany

Moje fotografie vždy odrážejí rozpor mezi pořádkem a nepořádkem, jak ve světě předmětů, tak v mysli těch, které moje snímky zachycují,“ uvádí Tomáš Vrana.

Aktuální informace týkající se kapacity prohlídek a dalších opatření budou dostupné na webu divadla: www.svandovodivadlo.cz.

Foto: Alena Hrbková a Tomáš Vrana

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»Na Větrné hůrce«

Román o svobodě, lásce i pomstě. Pohybové stránky inscenace se ujal Radim Vizváry.

Po úspěchu hry Hadry, kosti, kůže, vyprávějící o soužití Jana Wericha s Vladimírem Holanem v jedné vile, připravuje režisér Martin Františák ve Švandově divadle další lákavou novinku. V adaptaci Marie Novákové tu brzy ožije jedno z nejslavnějších děl anglické literatury, román Na Větrné hůrce od Emily Brontë – premiéra stejnojmenné inscenace se chystá 23. listopadu 2019 ve Velkém sále. Hereckému obsazení vévodí Marie Štípková jako Kateřina, v roli rozervance Heathcliffa uvidíme nového člena souboru Jana Grundmana. Na prknech smíchovské scény se poprvé představí i Anna Stropnická: také ona je u Švandů, podobně jako další nováček ansámblu Matěj Anděl, od září ve stálém angažmá.

Ze zkoušek inscenace

 „Ve hře Na Větrné hůrce se setkáme s poryvem vášnivých citů v jejich celé kráse, ale i děsu. Emily Brontë se ve svém románu vzbouřila nepravděpodobné poezii romantismu a protkala ji lidskou krutostí. Díky tomu jsou její postavy ryze současné a nepůsobí jako přízraky minulosti. Uvedení tohoto titulu také vnímám jako gesto – informaci o tom, že na jevišti Švandova divadla budeme chtít vyprávět velké příběhy, které nabízejí kromě neotřelé interpretace i zajímavé příležitosti pro herecký soubor,“ říká Martin Františák, režisér i nový umělecký šéf Švandova divadla, jehož inscenace vynikají výraznou obrazivostí i precizní prací s herci.

V popředí Jan Grundman

Příběh vášně a svobody

Vše začíná tím, že se starý otec rodiny Earnshaw ujme sirotka Heathcliffa. Zatímco jeho syn Hindley vetřelce odmítá, dcera Kateřina ke zvláštnímu chlapci vášnivě přilne. Když však děti dospějí, Kateřina dá přednost konvenčnímu manželství. Zrazený Heathcliff odchází, jeho touha po pomstě ale zasáhne i ty, kteří se dosud nenarodili…

Zleva Petr Buchta, Oskar Hes a Denisa Barešová

Napínavý příběh o velké lásce i velké nenávisti je prvním a jediným románem Emily Brontë. Ve své době vzbudil zájem i pohoršení: rodinná sága o svobodě a spoutanosti, o tlaku společnosti a o kráse volné přírody, zaujala i spisovatelčiným naprosto nekonvenčním pohledem na tehdy typické role mužů a žen. Emily Brontë tu překročila striktně vnímané genderové hranice a naprosto originálně propojila milostný román, psychologické drama a gotický horor,“ vysvětluje dramaturg inscenace David Košťák.

Anna Stropnická

Vedle ústřední dvojice v podání Marie Štípkové (Kateřina) a Jana Grundmana (Heathcliff) se můžeme těšit i na další výrazné postavy. Kateřinu Lintonovou ztvární Denisa Barešová, Anna Stropnická hraje slepě zamilovanou Isabelu. Jako Linton se představí Petr Buchta, dvojroli starého otce Earnshawa a Doktora Kennetha ztvární Matěj Anděl. Edgara Lintona hraje Tomáš Červinek. Marta Dancingerová tu vystoupí jako Francis, v Josefa se promění Tomáš Petřík. V roli Haretona se objeví hostující Jan Mansfeld, v úloze Hindleyho Matěj Nechvátal. Jako chůva Nelly provede diváky celým příběhem Klára Cibulková.

Marie Štípková, tentokrát bosa

Výraznou výtvarnou složkou inspirovanou krásou i syrovostí severských vřesovišť vytvoří scénograf Marek Cpin spolu s kostýmní výtvarnicí Evou Jiřikovskou. O sugestivní hudbu se postará David Smečka, pohybové spolupráce se ujme výtečný mim Radim Vizváry. I jejich tvůrčí vklad podpoří pohled na osazenstvo z Větrné hůrky, lidi zmítané mezi společenskými pouty a volností přírody a často také mezi životem a smrtí.

www.svandovodivadlo.cz

Foto: Jakub Jíra

Magdalena Bičíková 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Bratr spánku

Švandovo divadlo uvede Bratra spánku v adaptaci Kateřiny Tučkové

Příběh o absolutní lásce hudebního génia, jehož božský talent sráží přízemnost jeho bližních, vypráví nová inscenace Bratr spánku ve Švandově divadle v Praze. Knižní předlohu Roberta Schneidera upravila do podoby divadelní hry spisovatelka Kateřina Tučková. Premiéra v režii Doda Gombára bude 8. prosince ve Velkém sále. Ten se tak divákům znovu otevře v plném lesku po své zhruba půlroční rekonstrukci. 

Možná byl talentovanější než Mozart, narodil se ale na špatném místě. Johanes Elias Adler (Jacob Erftemeijer) je mladík obdařený fenomenálním sluchem a citlivostí. Ke své smůle však vyrůstá v zapadlé alpské vesnici a mezi lidmi, kteří pro jeho výjimečnost nemají špetku pochopení. Vždyť i jeho rodiče (Jan Novotný a Andrea Buršová) v něm vidí jenom méněcenného mrzáka – kluka se žlutýma očima. Díky příteli Petrovi (Tomáš Červinek) a především díky spalující lásce k sestřenici Elsbeth (Denisa Barešová) však v sobě Elias najde sílu ústrky přežít. A odevzdat se tomu, co ho přesahuje.

Drama stále živé

Vynikající román a literární bestseller Bratr spánku rakouského autora Roberta Schneidera přepsala do podoby divadelní hry známá česká spisovatelka Kateřina Tučková. Režisérem inscenace je Dodo Gombár, který s Kateřinou Tučkovou spolupracoval už na úspěšných adaptacích jejího románu Žítkovské bohyně. A jak jejich nová inscenace naznačuje, příběh Eliase Adlera, zvláštního kluka s mimořádným nadáním, je sice zasazen do blíže neurčené minulosti, podobné drama se však v různých obměnách odehrává neustále.

Kateřina Tučková k tomu říká: „Mně osobně byl příběh hlavního hrdiny velmi blízký, protože jsem – byť v méně drtivé podobě – nutnost obhájit si své profesní sny a ambice také zažila. Tam, kde jsem vyrůstala, neexistoval žádný předchozí případ spisovatelky či umělkyně, a tak jsem se s řadou překážek potýkala i na konci 20. století.“  Podobně to vnímá i režisér Dodo Gombár: „Myšlení uzavřené komunity, pozice výjimečného outsidera, diskurz s Boží přítomností, nebo, řekněme, duchovní rozměr naší existence – to všechno se dotýká i mých osobních témat. A nad tím vším je v Bratru spánku přítomný nečekaný příběh, v extrémním vyprávění ukrytá něžná a zranitelná lidská duše,“ uvádí Dodo Gombár. Ten ne náhodou právě touto inscenací uzavírá svoje stálé angažmá ve Švandově divadle, které vedl osm let jako umělecký šéf.

Kdo miluje, nespí

Mladého Eliase, který zahoří k sestřenici Elsbeth a rozhodne se pro svou lásku už nikdy nespat, hraje Jacob Erftemeijer; všestranně talentovaný herec je spolu s Kryštofem Blabla zároveň autorem hudby k představení. Pozoruhodný příběh nabízí herecké příležitosti celému souboru Švandova divadla, včetně několika zajímavých hostů – například Jana Novotného v úloze Eliasova otce nebo Oskara Hese v rolích Mladého kněze, Kazatele, Batloga a Kosmase.

Premiéra dramatu Bratr spánku bude 8. prosince ve Velkém sále Švandova divadla, nejbližší reprízy uvidíme 10. a 29. prosince. Do Prahy se při příležitosti prvního uvedení svého románu na českém jevišti chystá i autor románové předlohy Robert Schneider. Ten se díky svojí prvotině stal téměř okamžitě literární celebritou.

 

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN