Jak jinak si připomenout výraznou choreografickou, taneční i pedagogickou osobnost, než tancem? A také milou vzpomínkou na jeho pedagogickou práci.
Letos, dne 15. června 2019 uspořádala Taneční škola Jany Tomanové slavnostní „Taneční gala“ k uctění památky svého kolegy, choreografa, tanečníka a v neposlední řadě také pedagoga Gustava Voborníka (*23. 3. 1929 – †24 11. 2011). Tato osobnost se výrazně podílela na profesionálním vývoji svých svěřenců právě v Taneční škole Jany Tomanové. A to od těch nejmenších až po adepty tanečních konzervatoří anebo katedry tance na pražské AMU.
Nelze opomenout Voborníkovo profesní působení v roli tanečníka a později choreografa. Roku 1948 se stal členem Souboru písní a tanců. Tam působil jako špičkový tanečník a již souběžně mu zde bylo dopřáno postupně rozvíjet i jeho výrazný choreografický talent. Soubor slavil úspěchy doma i v zahraničí.
V sezóně roku 1959 přechází Gustav Voborník do Národního divadla v Praze. Následuje jeho studium na pražské AMU. Posléze nastupuje na pozici šéfa baletu do divadla v Ústí nad Labem. Zde postupně uvádí na jeviště řadu titulů. Připomeňme namátkou: Podivuhodného mandarina, Viktorku, Petrušku, Popelku… Ale bylo jich mnohem více.
Další Voborníkovou „divadelní zastávkou“ se stalo plzeňské divadlo. Podle režiséra a kritika Mojmíra Weimanna prý tato éra byla „nejkrásnějším obdobím Voborníkova profesního života“. Svědčí o tom jeho zdejší inscenování velmi různorodých titulů tanečního repertoáru. Ať již klasického či charakterního. Ke všem Voborník vždy přistupoval velmi fundovaně. Z jeho tamějších premiérových novinek nemůžeme opomenout Slunečnici. Ale i další tituly – jako Louskáček, Giselle, Marná opatrnost, Popelka, Petruška, Gajané – dokazovaly Voborníkovo mistrovství.
Výrazná byla i Voborníkova práce na televizních tanečních programech. Za všechny si připomeňme, že za choreografii Dvořákových Slovanských tanců získal roku 1975 Cenu Intervize.
Gustav Voborník také externě spolupracoval s divadly v Brně, Teplicích, Ostravě i slovenském Prešově.
Gustav Voborník při práci
Již v polovině devadesátých let minulého století začal Gustav Voborník pedagogicky působit a choreograficky pracovat v Taneční škole Jany Tomanové. Zde předával své bohaté zkušenosti mladým, ale zároveň získával další impulsy do vlastní tvorby. Děti ho milovaly. Voborníkův podíl na úspěších této školy je nesmazatelný. Škola se – i díky jeho zásluze – stávala líhní talentů. Z absolventů se stávali a stávají tanečníci, taneční vědci anebo odborní žurnalisté. Z výrazných žáků jmenujme Jana Váňu, sólistu baletu v Kyjevě, Milana Bednáře a v neposlední řadě Patrika Holečka, sólistu baletu Národního divadla v Praze. Za taneční vědce Broniu Gordon Erikssonovou, Kateřinu V. Carbonnel Syslovou a Petru Dotlačilovou.
V Taneční škole Jany Tomanové uvedl Gustav Voborník variace z klasického repertoáru jako kupříkladu Giselle, Julie, Popelka a děvčátko či variaci víl ze Spící krasavice. Ale rovněž zde připravoval Lašské tance, Slovanské tance, Slepičku z Českých tanců, Čínský tanec, Svatební tanec a také Pletení koberců z baletu Gajané. To jsou jen Voborníkovy nejhlubší stopy v historii Taneční školy Jany Tomanové. Jeho choreografie zde bychom mohli vyjmenovávat ještě poměrně dlouho.
Závěrem musím prohlásit, že spolupráce s Gustavem Voborníkem byla – pro jeho citlivý a lidský přístup – nám všem pedagogům (a mohu-li mluvit i za početný zástup studentů) velkou radostí i štěstím.
Gustav Voborník
Letos, u příležitosti jeho nedožitých devadesátých narozenin, vzdáváme čest jeho památce.
Petrohradský státní balet zatančí Louskáčka na ledě. První krasobruslařský balet na světě přijede do Prahy
První krasobruslařský balet na světě, Petrohradský státní balet na ledě, který letos slaví 50. výročí od svého založení, přijede do Prahy. 17. listopadu zatančí v Kongresovém centru Praha Louskáčka Petra Iljiče Čajkovského na pódiu z 3,5 tuny ledu.
Balet Louskáček, jedno z nejvýznamnějších děl geniálního skladatele Petra Iljiče Čajkovského, uvidí diváci v druhé polovině listopadu v opravdu dech beroucím pojetí. Soubor vycházející z jedné z nejvýznamnějších škol klasického baletu, Petrohradský státní balet na ledě, který letos slaví půlstoletí své existence a je zároveň prvním baletem na ledě na světě, přijede poprvé do České republiky. V Kongresovém centru Praha zatančí klasické pojetí baletu Louskáček s originálními kostýmy, pódium však poprvé pokryje ledem.
Díky unikátní technice, pro klasickou uměleckou scénu opravdu nevídaně inovativní a vyrobené speciálně pro Rakouský balet na ledě, bude pódium zakryto 3,5 tunami skutečného ledu.
Petrohradský, dříve Leningradský, státní balet na ledě byl založen roku 1967 výjimečným choreografem Konstantinem Boyarskym a navazuje na tradici klasického baletu Petrohradské školy.
Balet vede umělecký ředitel, bývalý sólista světoznámého Mariinského baletu, zasloužilý ruský umělec Konstantin Rassadin, který studoval spolu s Rudolfem Nurievem. Během své aktivní taneční kariéry vystupoval např.s Mikhailem Baryshnikovem či Natalií Makarovovou.
Hudebním ředitelem a jedním ze zakladatelů baletu je pak Leo Korkhin, významný ruský skladatel, který komponuje rovněž pro Akademický symfonický orchestr Petrohradské filharmonické společnosti.
Několikanásobní světoví a evropští šampioni, dvojití olympijští vítězové Ludmila Beloussovová a OlegProtopopov, několikanásobný světový a evropský šampion a olympijský vítěz Alexei Ulanov, několikanásobná držitelka medailí ze světových i evropských krasobruslařských soutěží a z Olympijských her Ludmila Smirnovova, ti všichni se objevují v představeních Petrohradského státního baletu na ledě. Celkem mohou diváci v souboru vidět na dvacet tanečníků, kteří jsou držiteli ocenění Mistr sportu Ruska za mnohačetná vítězství v ruských či mezinárodních krasobruslařských soutěžích.
Od roku 1995 vystupuje Petrohradský státní balet na ledě v budovách oper a velkých divadel, za tu dobu zatančil nejznámější balety P. I. Čajkovského Šípková Růženka, Labutí jezero a Louskáček a balety S. Prokofieva Popelka a Romeo a Julie.
Autorem všech představení je hlavní choreograf Petrohradského baletu, zasloužilý ruský umělec Konstantin Rassadin. Poprvé mohou diváci spatřit klasický balet s klasickými kostýmy a scénou na ledové ploše v divadle.
Za posledních pět let navštívil soubor s velkým úspěchem ta největší divadla např. v USA, Kanadě, Nizozemí, v Německu, Číně, Španělsku, Koreji, na Taiwanu, v Řecku, Portugalsku či v Irsku.
Balet populárnější než kdy dřív! Věděli jste, že na Instagramu je více než 5,9 milionu příspěvků týkajících se baletu?
Balet patří mezi velmi populární motivy fotografií – věděli jste, že na Instagramu je více než 5,9 milionu příspěvků týkajících se baletu?
Právě této vznešené taneční disciplíně se věnuje exkluzivní série snímků uvedených společností Nikon, v níž se na pódium vydává balerína Nizozemského národního baletu Melissa Chapski (na Instagramu jako ballerinachi), aby zatančila vůbec první ztvárnění Tance Cukrové víly z baletu Louskáček v téměř úplné tmě.
Balerína Melissa Chapski komentovala po dokončení fotografování: „Tanec ve tmě byl skutečně náročný – v některých částech představení jsem neviděla dobře na podlahu, abych se orientovala, kam se pohybuji. Bylo působivé vidět, jak se vše nakonec podařilo, což by nebylo možné bez tvůrčího přístupu choreografa, fotografa i mě samotné – výsledné dílo bylo vytvořeno na základě spojení několika tvůrčích myslí.“
Melissa je zachycena při tanečním ztvárnění světoznámého klasického vánočního tance fotoaparátem Nikon D3400, což je digitální jednooká zrcadlovka formátu DX pro začátečníky. Úžasné fotografie ukazují, že za nízké hladiny osvětlení tento fotoaparát umožňuje snadné pořizování vysoce kvalitních snímků a jejich okamžité sdílení pomocí bezdrátové technologie Nikon SnapBridge, spojující fotoaparát s chytrým telefonem.
S lehkým fotoaparátem D3400 je snadné pořizovat vysoce kvalitní snímky díky kombinaci velkého obrazového snímače formátu DX s 24,2 milionu pixelů a výkonného systému zpracování obrazu Nikon EXPEED 4. Objektiv NIKKOR pomáhá získat výsledky s bohatými detaily. Široký rozsah citlivostí ISO v hodnotách 100 až 25 600 znamená, že můžete získat brilantní snímky i v téměř úplné tmě na představení, koncertě nebo venku v noci. Funkce Nikon SnapBridge udržujte spojení mezi fotoaparátem a chytrým zařízením prostřednictvím technologie Bluetooth®, takže jsou snímky plně synchronizovány již během fotografování. Stačí jen uchopit telefon a snímky jsou v něm připravené na sdílení: bez starostí, bez čekání.
Exkluzivní představení Tanec Cukrové víly z baletu Louskáček, které bylo pořádáno v téměř úplné tmě, vytvořili pro Nikon nizozemští choreografovéHouse of Makers.
Použité vybavení
Laurent Liotardo používal při práci na tomto projektu následující vybavení:
* Logotyp Bluetooth® a loga jsou registrované ochranné známky společnosti Bluetooth SIG, Inc. a veškeré jejich použití společností Nikon a jejími pobočkami probíhá v rámci licence.
Laurent Liotardo
Laurent, který původně pochází z města Marseille na jihu Francie, nyní sídlí v Londýně a je více než 10 let profesionálním fotografem specializovaným na taneční fotografii, film a svatební fotografii.
Laurentovu zaujetí pro fotografii konkuruje pouze jeho hlavní inspirace – balet. Od 17 let je profesionálním baletním tanečníkem s kariérou po celé Francii. V roce 2003 se stěhuje do Velké Británie a vstupuje do Anglického národního baletu, kde tančí až doposud. Laurent mnoho let pracuje s fotoaparáty Nikon, zejména s modely D810, D5 a D700, a je nadšeným uživatelem objektivů NIKKOR s pevnou ohniskovou vzdáleností, které upřednostňuje před jinými objektivy.
Melissa Chapski
Devatenáctiletá Melissa Chapski tančí od svých 15 let – což je ve světě baletu relativně krátká doba. Pochází ze státu Massachusetts v USA a studovala profesionální tréninkový program ve škole Ellison Ballet v New Yorku. Nyní sídlí v Amsterdamu, kde od srpna 2015 tančí pro skupinu Junior Company Nizozemského národního baletu. Doposud se zúčastnila mnoha mezinárodních soutěží a získala zlatou medaili v baletní soutěži Indianapolis International Ballet Competition a Youth America Grand Prix v roce 2015.
Rozhovor s Melissou Chapski
Jak jste se stala tanečnicí a čeho jste doposud dosáhla?
„S intenzivním tréninkem baletu jsem začala ve věku patnácti let, což je relativně pozdní věk pro zahájení výuky základních technik. Přestěhovala jsem se do New Yorku, abych mohla studovat profesionální tréninkový program ve škole Ellison Ballet, kde jsem baletu zcela propadla. Během následujících čtyř let jsem tančila, soutěžila v mnoha mezinárodních soutěžích a získala zlatou medaili v soutěži Indianapolis International Ballet Competition v roce 2015. Nyní sídlím v Amsterdamu, kde tančím jeden a půl roku ve skupině Junior Company Nizozemského národního baletu„
Jaké to je tančit v takto jedinečném kostýmu?
„Mnoho baletek tančilo v určitém okamžiku kariéry Tanec Cukrové víly v baletu Louskáček, ale toto je poprvé, kdy jsem tančila za takto nízké hladiny osvětlení v této úžasné na zakázku vyrobené baletní tutu sukni. Musela jsem si zvyknout na pohyb v kostýmu, byla to odlišná zkušenost od toho, na co jsem byla doposud zvyklá. Malá světélka zapletená do kostýmu zvyšovala jeho hmotnost, ale při prohlížení stopáže videa a snímků přidával kostým tanci nový neotřelý rozměr, pro který byl tanec skutečnou radostí.“
Jak byste si chtěla uspořádat svůj profil na Instagramu?
„Pokud jde o můj profil na Instagramu, ráda sdílím to, co právě ve svém životě dělám. Mám ráda videa z představení, protože jde o vzácné okamžiky a já ráda sdílím svůj tanec. Klíčovým prvkem je pro mě autentičnost, protože vše, co umístím online, vidí tisíce lidí. Jsem šťastná, když mám velké množství příznivců, ale jsem si rovněž vědoma, že mohu ovlivnit názory lidí na balet prostřednictvím zveřejňovaných materiálů a že mám potenciál zvýšit význam baletu pro širší publikum. Ráda ihned sdílím své zkušenosti a ráda se vyjadřuji směrem ke svým přízniv cům. Poté, co jsem viděla Laurenta používat při fotografování Nikon D3400 a aplikaci SnapBridge, jsem byla těmito novými technologiemi velmi zaujata. Dostáváte to nejlepší z obou světů – pořizování vysoce kvalitních snímků digitální jednookou zrcadlovkou, které lze ihned sdílet prostřednictvím chytrého zařízení.“
Jaká byla spolupráce se společností Nikon a fotografem baletu, jako je Laurent Liotardo?
„Když mě společnost Nikon požádala o spolupráci na fotografické zakázce, zalíbila se mi myšlenka jiného přístupu k tradičnímu Tanci Cukrové víly a otestování nového fotoaparátu. Spolupráce s Laurentem byla skvělá. Je rovněž baletní tanečník, takže dobře rozumí baletu a instinktivně ví, které snímky a pozice budou úspěšné. Sledovala jsem Laurenta na Instagramu dlouho před touto zakázkou a užívala jsem si jeho působivé snímky.
Fotografie je další formou umění, která mě vždy zajímala, a díky této zakázce jsem se bavila sledováním, jak Laurent maximálně využil možností fotoaparátu za nízké hladiny osvětlení v divadle.“
Jak se vám tančilo za nízké hladiny osvětlení?
„Fotografování za nízké hladiny osvětlení nebylo náročné jen pro fotoaparát, ale rovněž pro mě! Při tak malé hladině osvětlení bylo hlavním problémem vůbec vidět, kde na jevišti se právě nacházím! Jsem zvyklá tančit na jevištích s mnoha různými druhy osvětlení a hledat místa, která mohu použít pro své otáčky a pohyby, ale u této fotografické akce nebyl k dispozici žádný záchytný bod. Musela jsem se ujistit, že jsem dobře vyrovnaná, a spolehnout se plně na svou techniku. Zvyknout si rychle na neznámé okolní prostředí bylo obtížné, ale úsilí se mi vyplatilo, protože výsledky vypadají úžasně.“
Co si myslíte o výsledných snímcích?
„Během fotografování jsem využila každou příležitost, abych se rychle podívala na náhledy snímků na monitoru fotoaparátu. Jsem velmi potěšena konečnými výsledky, protože si myslím, že jsou skutečně velmi hezké. Líbí se mi dramatický kontrast jasného kostýmu na tmavém pozadí a skutečně extrémní osvětlení; snímky tak mají téměř magický vzhled. Již se nemohu dočkat, až budu moci tyto snímky sdílet!“
Podívejte se na krásné snímky i do zákulisí z focení na tomto videu:
Plesovou sezónu zahájil mimo jiné také Profesní magazín Best of. Ten byl po šesti uskutečněných profesních setkáních pořadatelem svého prvního plesu a nutno podotknout, že se vskutku povedl. Konal se dne 21. Ledna 2014 v krásných prostorách Autoklubu ČR, který zářil přátelsky milou atmosférou. Jeho prvnímu ročníku přijel požehnat Otec René, jak farníci pana faráře Strouhala v Moutnicích u Brna důvěrně oslovují. Hosté mohli shlédnout ukázku z baletního představení Louskáček, který se čtrnácti dětmi nazkoušela sólistka ND Adéla Pollertová. První reprezentační Ples profesního magazínu se nesl, jak jinak, než v duchu profesním a to doslova podle písničky Jana Wericha Ten umí to a ten zas tohle, kterou zazpívali umělci z muzikálu Kapka medu pro Verunku: Petr Kutheil, Genny Ciatti, Petr Urbánek a BarboraRajnišová.
První tanec patřil mistru baletu Vlastimilu Harapesovi a výkonné ředitelce pro Unicef Pavle Gombě. Doprovodila je kapela Night and Day a zpěvačka Gabriela Dixon Kočí.
V jednom ze salonků mohli hosté zhlédnout fotografickou výstavu „Japonsko“. Představil ji Miloslav Křížek, ředitel divize pro transnasální gastroskopii společnosti Fujifilm. Hosté mohli využít fotografický koutek Lukáše Hanuska walkphoto.cz a nechat se portrétovat, LÁZNĚ JUPITER a.s. prezentovaly metody řešení lymfatických obtíží a další nabídku svých služeb. METTINUM s.r.o. a možnosti archivace DNA byly tématem, se kterým na profesní ples zavítal MUDr. Pavel Kukla a hosté mohli vidět i některé archivační moduly v podobě šperku. Ani ženy nezůstaly stranou a to především ty podnikavé, členky projektu ŽENY s.r.o., v čele s Evou Vaškovou Čejkovou a patronkami Eliškou Haškovou Coolidge a Helenou Leisztner. Akademie managementu a komunikace (AMAK), která se stala dalším z hlavních partnerů plesu, sídlí v pražském Karlíně. AMAK realizuje studijní programy zahraniční školy (Meziregionální akademie řízení personálu z Kyjeva – MAŘP), která je u nás zastoupena svou pobočkou Otevřená evropská akademie ekonomiky a politiky, s.r.o.
Občerstvení pro hosty zajistila cateringová společnost Ganimed, pekárna Kompek, Sisel Kaffé a vinařství Lednice. O květinovou výzdobu se staralo květinové studio PAPAVERA. Nechyběla ani móda, kterou prezentovala módní návrhářka Gábina Páralová, která byla také autorkou šatů pořadatelky plesu Michaely Lejskové.
V rámci Plesu profesního magazínu Best of byli podpořeny neziskové organizace Unicef a o. s. Sluneční paprsek MUDr. Pavla Bočka. Programem plesu provedla moderátorka Českého rozhlasu Brno Marcela Vandrová. Slavnostní příležitost tohoto charakteru byla výzvou nejen pro provětrání velké večerní, ale posílení faktu, jak důležitá jsou neformální setkání. Zvláště, když se sejde tak velké množství lidí z tak rozličných profesních odvětví.
