Štítek: Linda Svidró

TCP končí sezónu v Divadle na Vinohradech

Klíčová akce roku

Konzervatoř Taneční centrum Praha zve na tradiční Závěrečné představení, které symbolicky uzavře sezónu 2024/25. Dvě slavnostní vystoupení se uskuteční v sobotu 21. června od 15 a 19 hodin na jevišti Divadla na Vinohradech.


Na scéně se představí všichni studenti konzervatoře od prvního do osmého ročníku společně s nejmladšími žáky přípravného oddělení Terpsichore. Diváci se mohou těšit na pestrý průřez tanečními styly, které škola vyučuje – od klasického baletu přes jazz, moderní tanec a step až po lidový tanec a akrobacii.


Program nabídne pestrou paletu choreografií: mezi autory jsou například Igor Bezdieniezhnykh, Tereza Chladová, Tereza Hloušková, Pavla Königsmarková, Magdalena Matějková, Linda Svidró, Lenka Šustová Hrabovská, Jitka Tůmová, Dominika Vašíčková nebo Pavla Zusková. Zazní hudba Sergeje Prokofjeva, P. I. Čajkovského, George Michaela, Amy Winehouse, Bennyho Anderssona či Giuseppe Verdiho.

„Závěrečné představení je pro studenty i pedagogy vrcholem celé sezóny – momentem, který vypovídá o tom, jak se nám podařilo naplnit naše cíle. Je to příležitost představit, kam se studenti během roku posunuli a co všechno dokázali. Všichni zúčastnění se snaží na jevišti předvést to nejlepší – diváci zažijí večer plný odhodlání a entuziasmu mladých interpretů,“ říká dramaturg školy Antonín Schneider.

Konzervatoř Taneční centrum Praha již více než třicet let nabízí mimořádně talentovaným a zvídavým dětem, jejichž rodiče kladou vysoké nároky na jejich vzdělání, jedinečný model propojující gymnázium s uměleckou přípravou. Výsledky celoroční práce všech svých studentů škola tradičně prezentuje na dvou klíčových akcích – Vánoční taneční scéně a Závěrečném představení.

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

PKB pozastavuje po padesáti letech existence činnost

Pražský komorní balet (PKB), jeden z nejdéle působících nezávislých tanečních souborů v České republice, bude od 1. června 2025 nucen přerušit svou kontinuální činnost. I přes padesátiletou tradici, mezinárodní úspěchy a aktivní působení napříč regiony se soubor v letošním roce ocitl ve složité finanční situaci, která neumožňuje další profesionální provoz v dosavadním rozsahu.

Půlstoletí umělecké kontinuity v ohrožení

Pražský komorní balet založil v roce 1975 významný český choreograf Pavel Šmok jako přímého pokračovatele Studia Balet Praha, které vzniklo již v roce 1964. Během pěti dekád se PKB na poli současného tanečního divadla vyprofiloval jako výrazná umělecká značka, pod kterou vznikly desítky původních děl a která uvedla na česká i zahraniční jeviště řadu významných choreografů a špičkových tanečníků.

Rok 2025, kdy si Pražský komorní balet připomíná padesáté výročí svého vzniku, měl být příležitostí k důstojnému bilancování. Místo oslav ale přináší bolestné rozhodnutí – přerušení činnosti, které je výsledkem dlouhodobě nevyrovnaného a nedostatečného financování nezávislých souborů v oblasti tanečního divadla.

Profesionální provoz, celoroční činnost, šíře zásahu

Od roku 2013 PKB funguje v režimu profesionálního souboru s celoroční činností. Vytváří nové inscenace, pravidelně reprezentuje Českou republiku v zahraničí a nabízí taneční umění v regionech, kde jinak nemají diváci možnost kvalitní taneční představení zhlédnout. Pořádá také edukativní programy pro mladé publikum. Po stránce výkonu – počet představení, návštěvnost, dramaturgická náročnost – je PKB srovnatelný s baletními soubory kamenných divadel.

Mezi úspěchy posledních let patří Ceny Thálie (Cena Thálie pro Dominika Vodičku a řada nominací na toto ocenění, například Linda Svidró, Tereza Hloušková, Ondřej Vinklát, Bára Müllerová, Ennio Zappalà), úspěšná a vyprodaná představení, například KYTICE v choreografii a režii Petra Zusky oceněná nejlepší inscenací roku 2019, LA STRADA choreografa Jiřího Bubeníčka či komponovaný večer Petra Zusky PRO MOU VLAST v rámci Roku České hudby). Soubor pracuje s vynikajícími českými choreografy: Petr Zuska, Jiří Bubeníček, Marek Svobodník a další. Uměleckým patronem Pražského komorního baletu je světoznámý choreograf Jiří Kylián.

 

Finanční realita a její důsledky

Navzdory těmto výsledkům získal Pražský komorní balet v letošním roce nejnižší podporu v rámci grantového programu Ministerstva kultury pro celoroční činnost a čelí i dlouhodobě nízké podpoře ze strany hlavního města Prahy. Současná výše veřejného financování činí přibližně 4,5 milionu Kč, zatímco celkový roční rozpočet souboru přesahuje 17 milionů Kč.

„Pro soubor s denním provozem, který zaměstnává dvě desítky profesionálů, je tato situace neudržitelná. Po pečlivém zvážení všech možností jsme byli nuceni přistoupit k dočasnému pozastavení činnosti. I nadále však věříme, že se podaří nalézt řešení a k umělecké činnosti se vrátíme,“ uvádí ředitelka Pražského komorního baletu Ladislava Dunovská Jandová.

Výzva k podpoře

Z důvodu aktuální situace dojde ke zrušení více než 12 pracovních míst a omezení plánovaných aktivit včetně zájezdů a vzdělávacích projektů. Část závazků se PKB pokusí i přes tuto obtížnou situaci ještě v letošním roce realizovat.

Na podporu PKB vznikla veřejná petice „Jsme pro zachování Pražského komorního baletu“, kterou mohou zájemci podepsat v Divadle na Vinohradech, v Městské knihovně v Praze nebo v Domě tanečního umění v Braníku.

Pražský komorní balet je největší český nezávislý soubor, který vznikl v roce 1964 a v tehdejším Československu patřil k prvním představitelům současných proudů v moderním tanci. Soubor založil a dvě desítky let pak vedl choreograf Pavel Šmok, jeden z tuzemských protagonistů moderního tance. Experimentální studio Balet Praha (později jen Balet Praha) založili v roce 1964 právě Pavel Šmok spolu s Lubošem Ogounem a Vladimírem Vašutem. Na tento projekt v roce 1975 navázal Pražský komorní balet. Za dobu své existence se soubor stal významným nezávislým a obecně respektovaným reprezentantem českého tanečního umění doma i v zahraničí a získal řadu ocenění. Pražský komorní balet dál hrdě nese dědictví Pavla Šmoka a připravuje premiéry, které přinášejí radost publiku v Praze i po celé České republice.

Foto: Martin Divišek (po posledním představení Kytice)

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Hvězdný Dominik Vodička v Pražském komorním baletu

Kytice naposledy na jevišti

Šest let, tisíce nadšených diváků a desítky vyprodaných představení – úspěšná cesta baletní adaptace Erbenovy Kytice se chýlí ke konci. Pražský komorní balet uvede derniéru této výjimečné inscenace 25. května 2025 v 19 hodin v Divadle na Vinohradech. V hlavní roli se po čtyřleté pauze naposledy představí Dominik Vodička, laureát Ceny Thálie za rok 2019.

Baletní zpracování Erbenovy Kytice v choreografii Petra Zusky na původní hudbu Ondřeje Brouska si od své premiéry v květnu 2019 získalo obdiv diváků i kritiky a představení se zařadilo mezi nejvýznamnější tituly v repertoáru souboru.

„Erbenova sbírka veršovaných balad Kytice patří k pokladům české poezie a literatury. Je to souhrn obrazů a příběhů, které jsou povětšinou prodchnuty náladami a situacemi lyrickými, melancholickými, ale i temnými a děsivými,“ říká choreograf Petr Zuska. A dodává: „Mé taneční divadlo se opírá především o symboliku Erbenovy sbírky balad, kde hlavní téma tvoří archetypální trojice Vina – Trest – Vykoupení. Je inspirováno sedmi, respektive deseti konkrétními básněmi sbírky, nejde však o jejich divadelní převyprávění. Někdy se jedná jen o malou esenci, jindy zase o drobnou úpravu dotyčné dějové linie, za účelem vzájemného prolínání a symbolických návazností mezi baladami.“

Inscenace získala několik prestižních ocenění. Vedle Ceny Thálie pro Dominika Vodičku obdržel Petr Zuska cenu za nejlepší choreografii, Ondřej Brousek čestné uznání za původní hudbu a Jan Dušek čestné uznání za výtvarné řešení v rámci celostátní přehlídky Balet 2019.

Dominik Vodička, který se po čtyřech letech vrací na divadelní jeviště právě kvůli derniéře Kytice, uvádí: „Po čtyřech letech mimo divadelní taneční scénu se vracím k titulu, který ve mně zanechal hlubokou stopu. Poslední dobou se věnuji úplně jinému stylu tance a návrat ke Kytici je pro mě nejen fyzicky náročný, ale hlavně vnitřně silný. Když přišla nabídka, jestli bych se chtěl znovu ujmout této role, na chvíli jsem oněměl. Moje první reakce byla rezolutní – ne, teď to nejde, tohle už mám za sebou. Ale pak mi došlo, že jsem si vlastně nikdy neřekl, že Kytice byla moje poslední. A v tu chvíli se to ve mně zlomilo. Uvědomil jsem si, že taková příležitost uzavřít jednu z nejdůležitějších kapitol mé profesní cesty si zaslouží zvážit. Spolupráce s Petrem Zuskou byla pro mě zásadní. Jeho důvěra, když mě obsadil do hlavní role v roce 2019, mě nesmírně posunula. Byl to mimořádný rok – nejen kvůli Kytici, ale i díky StarDance, kde jsem s Veronikou Khek Kubařovou nakonec stál ve finále a zažili jsme společně vítězství. Právě tehdy se začala formovat etapa, která mě přivedla až k tomu, kým jsem dnes. Návrat ke Kytici vnímám jako uzavření jedné éry – nejen konkrétní role, ale i části mého působení na divadelních prknech. Beru to jako příležitost poděkovat, ohlédnout se a s pokorou uzavřít cestu, která pro mě měla obrovský význam. Ne proto, že bych chtěl definitivně končit. Ale proto, že některé kapitoly si zaslouží svůj vlastní, silný a pravdivý závěr.“

„Dominik Vodička byl u zrodu Kytice a jeho návrat po letech vnímáme jako symbolické a důstojné završení cesty této výjimečné inscenace. Kytice se zařadila mezi nejvýraznější tituly našeho repertoáru, získala řadu ocenění a oslovila tisíce diváků. Věřím, že nás 25. května čeká mimořádný večer – plný emocí a silných uměleckých momentů,“ uzavírá Ladislava Dunovská Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu.

Vstupenky na představení jsou v prodeji v pokladně a na webu Divadla na Vinohradech.

KYTICE

Scénář, choreografie a režie: Petr Zuska

Dramaturgie: Tomáš Vondrovic

Hudba: Ondřej Brousek

Scéna: Jan Dušek

Kostýmy: Pavel Knolle

Světelný design: Daniel Tesař

Asistenti choreografie: Igor Vejsada, Linda Svidró

Účinkují: Tanečníci Pražského komorního baletu, studenti Konzervatoře Taneční centrum Praha a děti Baletní přípravky Národního divadla

V hlavní roli: Dominik Vodička

Foto: Serghei Gherciu

Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Nebe na Zemi

Mladí umělci roztančí Ústí

Mladí umělci vzdají hold Ježkovi, Dvořákovi a Trojanovi

Hudební génius tří českých velikánů – Antonína Dvořáka, Jaroslava Ježka a Václava Trojana – ožije v tanečním pojetí. Soubor Balet Praha Junior 2 představí ve středu 26. února od 18 hodin ve Veřejném sále Hraničář svůj nejnovější projekt NEBE NA ZEMI, který spojuje nadčasovou hudbu s dynamikou současného tance.

Večer nabídne tři choreografie, které přetavují tradiční hudební odkaz do podoby aktuálního tanečního divadla. Po úspěšné listopadové premiéře v Divadle na Fidlovačce nyní soubor přiveze své představení do Ústí nad Labem.

Titulní choreografie Nebe na zemi čerpá z hudby Jaroslava Ježka. Pětice renomovaných choreografů – Pavla Zusková, Pavla Königsmarková, Tereza Chladová, Igor Bezdieniezhnykh a Jitka Tůmová – zachytila v tanci Ježkův nezlomný optimismus. Jak trefně popsal divadelní kritik Josef Träger: „Nic z jeho utrpení do jeho hudby neproniklo, ta byla přeplněna nesmírnou nadosobní láskou k životu a člověku… Jeho písně neumlkly ani v dobách, kdy bylo zakázáno zpívat.“

Druhá část večera přenese diváky do světa lidových tradic. Choreografie Zlatá brána v choreografickém podání Lindy Svidró a Lenky Šustové Hrabovské oživuje hudbu Václava Trojana skrze cyklus ročních období. „Rozhodly jsme se vrátit k Trojanovu odkazu, z jeho scénické hudební tvorby jsme vybraly fragmenty Zlaté brány a přetvořily je prostřednictvím lidového a současného tance v obrazy čtyř ročních období,“ vysvětluje Linda Svidró.

Závěrečná choreografie Příliš od Terezy Chladové se zamýšlí nad nadměrností dnešní doby a je inspirována tvorbou Antonína Dvořáka. „Kdy, čeho a co už je vlastně příliš? V současné společnosti se na jedince valí mnoho informací, vjemů, obrazů a vztahů tak, že je všeho kolem nás příliš. Choreografie, která je reflexí současné doby, je inspirovaná poezií a dále hudbou Antonína Dvořáka,“ uvádí choreografka. „Ten ve svých Romantických kusech pro housle a klavír zachytil onu křehkost a zároveň neuhasínající vášeň, které mezi sebou vytvářejí napětí. Každý pohyb, každý tón a každý verš v sobě skrývají něco pravdivého a zároveň hluboce bolestivého,“ dodává.

Představení NEBE NA ZEMI nabízí divákům mimořádnou příležitost objevit klasickou českou hudbu v novém, současném pojetí. Večer osloví jak milovníky klasické hudby, tak příznivce tance.

Vstupenky jsou k dispozici na: https://hranicar-usti.cz/program/balet-praha-junior-nebe-na-zemi/ nebo v pokladně Veřejného sálu Hraničář.

Video upoutávka: https://www.youtube.com/watch?v=83QLicv8Du8

Program večera:

Nebe na zemi

Choreografie: Igor Bezdienieznych, Tereza Chladová, Pavla Königsmarková, Jitka Tůmová, Pavla Zusková

Hudba: Jaroslav Ježek, Milton Ager

Projekce: Vladimír Sojka, Viktor Svidró, Filip Klíma

Scénář: Pavla Königsmarková, realizace mluveného slova: Filip Klíma, Vladimír Sojka

Kostýmy: Markéta Kubíčková a choreografové, realizace: FAMOOD

Světla: Tomáš Průcha, choreografové

Zlatá brána

Choreografie: Linda Svidró, Lenka Šustová Hrabovská

Hudba: Václav Trojan

Kostýmy: Markéta Kubíčková a choreografové, realizace: FAMOOD

Světla: Tomáš Průcha, choreografové

Příliš

Choreografie: Tereza Chladová

Hudba: Antonín Dvořák (Mazurek pro housle a klavír e moll, op. 49 B 89, Romantické kusy pro housle a klavír, op. 75, B 150: 1. Allegro moderato, 2. Allegro maestoso)

Kostýmy: Markéta Kubíčková, realizace: FAMOOD

Světla: Tereza Chladová, Tomáš Průcha

Johana Mravcová

pro Taneční magazín