Eva Burešová – 2. stránka – Taneční magazín

Roztančené divadlo Praha je znovu tady!

IV. ročník projektu Martina Šimka a Terezy Řípové

Po roční odmlce se opět vrací na scénu Roztančené divadlo. Herci i tanečníci se na všechno těší ještě víc než kdy dříve a věříme, že diváci také.

Autorský projekt Tanečních kurzů Martina Šimka & Terezy Řípové byl odstartován v roce 2016 v Městském divadle Mladá Boleslav, kde proběhl první ročník projektu Roztančené divadlo aneb když herci tančí. Po tamním úspěchu proběhl na sklonku roku 2019 již čtvrtý ročník v Mladé Boleslavi.

Martin Šimek se svým typickým gestem – Pozor, začínáme!

Připomeňme si, jak šel čas s vítězi soutěže ….

V roce 2018 se dvojice tanečníků rozhodla připravit podobný koncept i pro Prahu, Roztančené divadlo Praha. V březnu 2018 v prvním finále vyhrál David Gránský. O rok později vyhrál Vladimír Polívka. V posledním ročníku, který se konal ve Vinohradském divadle, zvítězil Jiří Hána za Městská divadla pražská.

V pražském klání se do projektu i letos zapojilo 8 divadel. Mezi zúčastněná divadla patří: Divadlo na Vinohradech, Divadlo V Řeznické, Divadlo Semafor, Národní divadlo, Divadlo Kalich, Městská divadla pražská, Švandovo divadlo, Divadlo Broadway.

Velké finále proběhne v neděli 31. října od 18.30 v Divadle na Vinohradech. Každé z výše jmenovaných divadel vysílá do tanečního souboje jednoho herce či herečku. Vstupenky lze zakoupit na pokladně divadla či na www.divadlonavinohradech.com.

Jednotlivé páry ve finále předvedou jeden standardní a jeden latinskoamerický tanec, které pak po boku profesionálních tanečníků natrénují. Na vše dohlédne porota, ve které zasednou např. zpěvačka Dasha, herec Martin Dejdar, herečky Jana Paulová a Eva Burešová, kuchař Přemek Forejt, hudebník Jan Maxián, ad. Doprovázet bude živá hudba Gin in jam.

Rozpravy během přestávky

Anebo zamyšlení během přestávky

Taneční páry tohoto ročníku:

1) Nela Boudová a Jakub Vodička – za DIVADLO V ŘEZNICKÉ (valčík + paso doble)

2) Anna Julie Slováčková a Adam Havel – za DIVADLO SEMAFOR (quickstep + rumba)

3) Pavlína Štorková a Jakub Necpál – za NÁRODNÍ DIVADLO (slowfox + samba)

4) Michaela Tomešová a Adam Koutek – za DIVADLO KALICH (waltz + jive)

5) Viktor Dvořák a Michaela Nováková – za MĚSTSKÁ DIVADLA PRAŽSKÁ (tango + jive)

6) Oskar Hes a Veronika Jirků – za ŠVANDOVO DIVADLO (quickstep + cha cha)

7) Marek Holý a Eliška Stehnová – za DIVADLO NA VINOHRADECH (tango + samba)

8) Bořek Slezáček a Zuzana Šťastná – za DIVADLO BROADWAY (slowfox + cha cha)

Pořadem budou provázet Světlana Witovská a Libor Bouček. Na závěr večera jsou pak vyhlášena dvě místa: vítěz tipovací soutěže a hlavní vítěz/vítěz poroty.

Projekt je možné sledovat na sociálních sítích Instagram (@roztancenedivadlo), Facebook (Roztančené divadlo), webové stránky (www.roztancenedivadlo.cz), kde všude bude spuštěna tipovací soutěž a Youtube kanál (Roztančené divadlo), kam jsou umisťována videa související s projektem. Ze všech sečtených hlasů vzejde právě vítěz tipovací soutěže.

Míša Nováková, známá ze StarDance, posílá čtenářům Tanečního magazínu pusu!

Na slovíčko s Terezou Řípovou….

My to zvládneme po pandemii s přimhouřenýma očima…

Ne! My to zvládneme určitě, protože se na sebe můžeme spolehnout!

Jak jste zvládli období pandemie?

„Myslím, že nám to i dalo něco pozitivního. Odpočinuli jsme si a o to víc a s větší chutí se do všeho toho tance znovu pouštíme, těší nás všechno, i promo focení, zkrátka všechno, co s tancem souvisí. Je totiž fakt, který si musíme připustit, že po určité době téměř každý člověk trošku vyhoří. Nebylo nám s Martinem ani deset let, když jsme začali, tedy děláme tanec opravdu od dětství a ta přestávka vlastně byla dobrá. I když nový začátek byl hrozný – znovu rozjíždět kurzy, úplně všechno od začátku… a bojíme se, že lidí bude méně, to ano.“

Co by s Vámi udělalo, kdyby se zase něco stalo, např. jste museli tančit bez diváků, či netančit vůbec?

„Tu krizi už jsme si prožili. Nejhorší byl ten samotný vstup do neznáma, tedy – co to bude a co to s námi opravdu udělá. Teď už by to tak hrozné nebylo, kdyby lockdown přišel znovu, tak už alespoň víme, do čeho jdemeJ

Ale já doufám, že už nic zlého nepřijde a všechno proběhne tak, jak má. Máme s Martinem velkou výhodu, že jsme si pro sebe opravdu vzájemně oporou, můžeme se na sebe naprosto spolehnout a my to všechno zvládneme, protože tanec milujeme.“

Napadlo Vás také vyučovat on-line?

„Máme raději lidský kontakt, ani jeden z nás tedy žádné lekce on-line nedělal. Tanec děláme proto, že milujeme právě tu práci s lidmi. Já i Martin jsme si každý našel zaměstnání, takže na tanci nejsme nijak závislí, opravdu to děláme jenom proto, že nás to těší.

Je ale pravda, že kdyby to trvalo déle, tak bychom určitě byli donucení něco udělat, abychom o kontakty nepřišli, ale takto jsme všechno stopli a čekali jsme, až se normální život zase znovu rozběhne. Samozřejmě a bohužel, lidí v kurzech po té odmlce je méně.“

Michaela Tomešová a Adam Koutek, foto Petr Mráček

Oficiální foto

Taneční kreace – Míša Nováková a Viktor Dvořák, foto Petr Mráček

Všichni účastníci letošního ročníku – foto Petr Mráček

Děkujeme a přejeme hodně štěstí

Foto, video: Eva Smolíková, Petr Mráček

Taneční magazín

Soutěžící Eva Burešová a Matyáš Adamec

Roztančené divadlo Mladá Boleslav IV

Tento týden představujeme již IV. soutěžní pár – Evu Burešovou & Matyáše Adamce, kteří spolu reprezentují Činoherní klub.

Tento pár si si na FINÁLOVÉM GALAVEČERU 30. 11. 2019 ve ŠKODA Auto muzeu Mladá Boleslav zatančí ladný waltz & energický jive.

Tipovat pro tento pár a zároveň zakoupit vstupenky na exklusivní finálový večer je možné prostřednictvím oficiálního webu projektu:

http://roztancenedivadlo.cz/

Foto: Anna Hladká, ve vlastnictví projektu Roztančené divadlo, Taneční kurzy Martina Šimka & Terezy Řípové s. r. o.

Martin Šimek & Tereza Řípová

Taneční magazín

Novoměstský hrnec smíchu -festivalové úterý

Druhý den festivalu se nesl v duchu muzikálů a hudebních vystoupení

Úterní festival probíhal v hudebním duchu

Poprvé za historii festivalu filmových a televizních komedií, při příležitosti 38. Novoměstského hrnce smíchu, se nový pořadatel Zdeněk Krákora spolu s odbornou porotou shodli na tom, že dají prostor také muzikálům.

V úterý tak mohli diváci Kina 70 shlédnut oba dva soutěžní muzikáli. Decibely lásky představil moderátor Michal Jančařík, který měl pro návštěvníky kina neobvyklé překvapení. Byla jím píseň C’est La Vie, kterou zazpíval talentovaný mladý zpěvák Ondřej Provazníkjako projev uznání Karlu Gottovi, který se v muzikálu také objevil. S velkým aplausem se Ondřej Provazník setkal již v odpoledních hodinách, kdy vystoupil na hudební scéně před kinem, kde zpíval několik písní. „Začínal jsem tak jako Elvis s rock and rollem v kostele, jak já s gospelem. Později jsem toužil dělat jinou hudbu, a proto jsem odešel studovat na konzervatoř,“ hovoří o svých začátcích zpěvák, který má velmi pozitivní vztah k hudebním a televizním komediím a dodává: „Podle mě uspět s komedií je otázkou toho, že je potřeba trefit linku humoru českého diváka. Ten má rád Švejka a to mi připomíná, že se bude točit nová verze a z toho se přiznám, mám trochu obavy, protože původní roli pana Hrušínského nemůže nic předčit.“

Hvězdou hudebního programu se stali také zpěváci Eva Burešová a Kamila Nývltová, která už v minulosti na festivalu vystupovala. Komedie, jak sama přiznala, jsou sice oblíbený žánr, ale raději má romantiku a trailery. „Vodítko k dobrému filmu je pro mě herecké obsazení, na to hodně dám. Recenze neberu moc vážně, dělám si spíše vlastní názor.“ Sama však jako muzikálová herečka a zpěvačka komediální role nehraje a ani nepřijímá. „Nedávno jsem nad tím přemýšlela, že hraji spíše dramatické role, silné osobnosti, které vět& scaron;inou trpí a umřou. Myslím si, že uvěřitelnější je u mě to utrpení nebo prožitek lásky, než veselohra. Nesu si to nejspíš z vlastního života,“ vysvětluje zpěvačka.

Celodenní úterní program začal již v 8:30 promítáním pro nejmenší a to filmem Ať žijí duchové. Muzikál aneb cesta ke štěstí byl na programu v odpoledních hodinách.

Kromě stabilního týmu, který se stará o chod festivalu, rozhodl se ředitel Zdeněk Krákora využít také služeb cvičné pekárny Pferda z.s., kde pracují lidé s mentálním postižením a tyto zaměstnance tak podpořit v jejich práci.

Hlavní základnou festivalu jsou prostory novoměstského Kina 70. Program festivalu je ovšem sestaven tak, že festivalové vůně a chutě se šíří okolím kina i novoměstskými ulicemi a prostranstvími, kde je možné absolvovat celou řadu doprovodných akcí – koncertů, výstav, besed, tanečních vystoupení. Festival trvá do soboty 18. června. Během festivalu probíhá prodej vstupenek 2 hodiny před začátkem představení. Promí tané snímky jsou uvedeny v kvalitě a formátu 2D Cinemas. Přesné časy představení, kompletní výčet prezentovaných snímků a detailní program včetně dalších doplňujících informací získáte na internetové adresewww.hrnecsmichu.cz

Zdroj: www.hrnecsmichu.cz

Foto: hrnecsmichu.cz

Autor: Michaela Lejsková

Taneční magazín

„Já, hrdina“

Vrah nebo hrdina?

Úspěšná absolvenstká inscenace „Já, hrdina“ přechází do Experimentálního prostoru NoD

13. května, Praha – Inscenace Já, hrdina vznikla v roce 2011 jako absolventská inscenace studentů KALD DAMU v Divadle DISK v režii Jiřího Havelky. Nyní se projekt v produkci Studia DAMÚZA od května přesouvá do Experimentálního prostoru NoD. Obnovená premiéra inscenace proběhne 26.5. 2014 od 20.00. Od příští sezóny bude inscenace v produkci Studia DAMÚZA v NoD uváděna pravidelně jednou měsíčně.

Autorský projekt Já, hrdina je rekonstrukcí činů bratří Mašínů a poskytuje maximálně objektivní prostředí pro rozřešení jednoduché, ale vyhrocené otázky: vrah nebo hrdina?

Osud bratří Mašínů je stále aktuálním tématem. Připadáme si, že víme dost. Ale víme jen tolik, kolik informací máme zrovna k dispozici. Mašínové hájili svobodu. Možná jen svou vlastní. Díky odvaze a přesvědčení o vlastní pravdě se jim podařilo uprchnout přes přísně střežené hranice a o několik desítek let později získat několik vyznamenání. Při jejich akcích však zemřeli lidé.

Připadáte si objektivní? A na čí straně stojíte? Autorská inscenace čerpá z policejních záznamů, autentických rozhovorů a internetových diskuzí k tématu bratří Mašínů. Režisér inscenace Jiří Havelka dodává: „Zajímá nás česká mašinérie, která vznikla kolem bratrů Mašínů. Zajímá nás kontext, který ovlivňuje naše názory. Co je to vlastně názor? Kde a jak vzniká? Rozhodli jsme se nehledat pravdu. Prostě předložíme fakta.“

Vstupenky na koncert v ceně 180 Kč a 120 Kč pro studenty, seniory a držitele ZTP a ZTP/P jsou již v předprodeji ke koupi prostřednictvím webu Ticketportal nebo služby SMS Ticket. Lze využít i předprodej v NoD každý všední den od 16 do 20 hodin v NoD.

režie: Jiří Havelka
asistent režie: Tomsa Legierski
dramaturgie: Lenka Krsová
pomocná dramaturgie: Linda Dušková
scéna: Jan Brejcha
kostýmy: Ha Thanh Nguyen
produkce: Studio Damúza, o.p.s. – www.damuza.cz

Rekonstruují:
Sofia Adamová, Andrea Ballayová, Jiří Böhm, Eva Burešová, Mikuláš Čížek, Josef Jelínek, Barbora Kubátová, Marek Menšík, Richard Vokůrka, Petr Vydarený

Pedagogické vedení:
doc. Markéta Kočvarová-Schartová, Lenka Veliká, Magda Chrzová-Gracerová, MgA. Robert Smolík, Mgr. Ph.D. Andrea Králová, MgA. Michal Lázňovský

Tvůrci

Jiří Havelka

* 1980 v Jihlavě
Režisér, autor a herec žijící a tvořící převážně v Praze. Od roku 2011 je vedoucím katedry alternativního a loutkového divadla DAMU.
V roce 2003 absolvoval DAMU, obor režie alternativního a loutkového divadla v ateliéru Jana Schmida. Svou divadelní práci od začátku zaměřuje na kolektivní improvizaci jako metodu tvorby originálních autorských inscenací. Jeho hry často leží na pomezí činoherního a alternativního, až pohybového či výtvarného divadla. Z počátku je spojen především s pražským Studiem Ypsilon, kde s generačně spřízněnou částí souboru vytvořit řadu tematicky navazujících autorských inscenací, z nichž největší pozornost vzbudila retro jízda do dětství 1203 aneb není mi smutno (2002), dále originální divadlo o divadle Drama v kostce (2005 – nominace na Cenu divadelních novin) a časově experimentální Kam vítr tam pláž (2008 – nominace na Cenu Divadelních novin v kategorii Alternativní divadlo), která přenáší windsurfing na jeviště.
V rámci doktorandského studia a částečného pracovního úvazku na DAMU vytvořil se studenty jejich absolventská představení, např. jakýsi trenažér reality v inscenaci Člověče, zkus to! (2006 – Cena festivalu Zlomvaz, Cena časopisu Reflex) nebo Velmi společenské tance (2008 – nominace na Cenu divadelních novin v kategorii Alternativní divadlo) a naposledy divadelní dokumentární rekonstrukci činů bratří Mašínů Já, hrdina (2011 – hlasy v anketě DN Inscenace roku).
Permutačním opakováním jedné banální situace vznikla v Dejvickém divadle Černá díra (2007 – 1. – 3. místo v anketě DN Inscenace roku) a v HaDivadle zdivadelněním Einsteinovy teorie relativity Indián v ohrožení, 2008 (hlasy v anketě DN Inscenace roku).
V roce 2008 získal cenu Alfreda Radoka v kategorii Talent roku.
Spolupracoval též s divadlem Na zábradlí, letadlově autorský Ubu se baví (2010), či s Divadlem na Vinohradech – Tylova Fidlovačka (2010.)
Režíroval také několik mezinárodních projektů, např. českoněmecký EXIT 89, 2008 či koncertní show s britskými The Tiger Lilies Zde jsem člověkem! Here I am Human! pro Divadlo Archa nebo několik českokanadských projektů zahrnujících účast indiánských herců.
Výjimečně inscenuje i dramatické texty, převážně původní, současné, např. v Dejvickém divadle text K.F.Tománka převedl do jevištního komiksového westernu Wanted Welzl (2011 – 3 hlasy v anketě Inscenace roku).
Je členem jádra skupiny Vosto5, která dlouhodobě vnáší do českého divadla čistou improvizaci, slovní žongláž, perzifláž a mystifikaci, především na česká národní témata, naposledy v akrobaticko-bojově-pohybové inscenaci Pérák. Na jméně nezáleží. Rozhodují činy (2011). Pro dětské publikum vytvořil v roce 2013 ceněnou inscenaci Poslední Trik Georgese Meliése v Divadle DRAK a s domácím souborem Vosto5 pak českoněmeckou sondu Dechovka. Oboje získalo přední příčky v anketě Inscenace roku. Zabývá se též tanečním divadlem, např. site specifik projekt se skupinou Vertedance Naučená bezmocnost a volné pokračování pro divadlo Ponec Korekce (2014). Se svým hereckým ročníkem př ipravil pro Disk minimalistickou emoční terapii Regulace intimity (2014).
Příležitostně moderuje kulturní pořady v České televizi, objevil se v několika filmech.
Zdroj: www.damu.cz

Studio DAMÚZA

Kritéria pro výběr podporovaných projektů a nových tvůrčích týmů jsou především inovativnost, výzkum v oblasti performing arts a propojování žánrů.
Od počátku se studio orientovalo především na ambiciózní projekty studentů a čerstvých absolventů
DAMU. Této linie se stále držíme a podporujeme ji.

Kromě inscenace Já, hrdina má v součásné době Studio DAMÚZA na repertoáru ojedinělou inscenaci „divadla bez dívání“ Cesta kolem světa za absolutní tmy, inscenaci tvůrčího tria Trmíková/ Nebeský/ Prachař Kabaret Shakespeare, koprodukční tanečně-pohybový projekt One Step Before The Fall s živou hudbou Lenky Dusilové, loutkové pohádky Jó, náš Jonáš, A pak se to stalo na motivy stejnojmenné knihy Ester Staré a mnohé další. DAMÚZA je také pořadatelem festivalu pro děti a jejich rodiče VyšeHrátky. Více informací najdete na

www.damuza.cz

Divadlo DISK

Školní divadlo DISK zahájilo svoji činnost premiérou Mahenova Nasreddina už v září 1945. V průběhu dalších let pak vydávala tato scéna pravidelná svědectví nejen o výsledcích přípravy studentů DAMU na dráhu profesionálních umělců, ale také – a mnohdy velmi výrazně – o stavu společnosti a o vlivu režimu na nejmladší divadelní tvorbu.
V roce 1993 byli studenti nuceni opustit původní stánek v budově Unitárie a v následujícím šestiletém období poskytlo DISKu azyl Divadlo v Celetné. V situaci, kdy na této scéně působily tři soubory, byly ovšem podmínky nanejvýš skromné a nemohly vyhovovat uměleckým ani pedagogickým cílům divadelní fakulty. Zásluhou tehdejšího vedení AMU a především děkana Miloše Horanského mohli studenti v únoru 1999 předstoupit před publikum na vlastní scéně, originálně zakomponované architektem Karlem Hubáčkem do atria historických budov DAMU.

Po široké diskuzi uvnitř fakulty divadlo DISK navázalo na svou dlouholetou tradici systému klasického repertoárového divadla se dvěma soubory, které tvoří poslední ročníky katedry činoherního divadla a katedry alternativního a loutkového divadla. Dnes můžeme konstatovat, že nový DISK vyspěl v divadelní prostor, který vychází maximálně vstříc různorodým uměleckým potřebám studentů a ve své variabilitě se může měřit s předními českými scénami. I díky tomu vytvářejí absolvující ročníky DAMU také v současné době inscenace, které DISKu udržují přízeň širokého obecenstva; stejně jako se to daři lo jejich předchůdcům po celá desetiletí.

Zdroj: www.divadlodisk.cz