Štítek: Ennio Zappalà

Pražský komorní balet (PKB), jeden z nejdéle působících nezávislých tanečních souborů v České republice, bude od 1. června 2025 nucen přerušit svou kontinuální činnost. I přes padesátiletou tradici, mezinárodní úspěchy a aktivní působení napříč regiony se soubor v letošním roce ocitl ve složité finanční situaci, která neumožňuje další profesionální provoz v dosavadním rozsahu.

Půlstoletí umělecké kontinuity v ohrožení

Pražský komorní balet založil v roce 1975 významný český choreograf Pavel Šmok jako přímého pokračovatele Studia Balet Praha, které vzniklo již v roce 1964. Během pěti dekád se PKB na poli současného tanečního divadla vyprofiloval jako výrazná umělecká značka, pod kterou vznikly desítky původních děl a která uvedla na česká i zahraniční jeviště řadu významných choreografů a špičkových tanečníků.

Rok 2025, kdy si Pražský komorní balet připomíná padesáté výročí svého vzniku, měl být příležitostí k důstojnému bilancování. Místo oslav ale přináší bolestné rozhodnutí – přerušení činnosti, které je výsledkem dlouhodobě nevyrovnaného a nedostatečného financování nezávislých souborů v oblasti tanečního divadla.

Profesionální provoz, celoroční činnost, šíře zásahu

Od roku 2013 PKB funguje v režimu profesionálního souboru s celoroční činností. Vytváří nové inscenace, pravidelně reprezentuje Českou republiku v zahraničí a nabízí taneční umění v regionech, kde jinak nemají diváci možnost kvalitní taneční představení zhlédnout. Pořádá také edukativní programy pro mladé publikum. Po stránce výkonu – počet představení, návštěvnost, dramaturgická náročnost – je PKB srovnatelný s baletními soubory kamenných divadel.

Mezi úspěchy posledních let patří Ceny Thálie (Cena Thálie pro Dominika Vodičku a řada nominací na toto ocenění, například Linda Svidró, Tereza Hloušková, Ondřej Vinklát, Bára Müllerová, Ennio Zappalà), úspěšná a vyprodaná představení, například KYTICE v choreografii a režii Petra Zusky oceněná nejlepší inscenací roku 2019, LA STRADA choreografa Jiřího Bubeníčka či komponovaný večer Petra Zusky PRO MOU VLAST v rámci Roku České hudby). Soubor pracuje s vynikajícími českými choreografy: Petr Zuska, Jiří Bubeníček, Marek Svobodník a další. Uměleckým patronem Pražského komorního baletu je světoznámý choreograf Jiří Kylián.

Finanční realita a její důsledky

Navzdory těmto výsledkům získal Pražský komorní balet v letošním roce nejnižší podporu v rámci grantového programu Ministerstva kultury pro celoroční činnost a čelí i dlouhodobě nízké podpoře ze strany hlavního města Prahy. Současná výše veřejného financování činí přibližně 4,5 milionu Kč, zatímco celkový roční rozpočet souboru přesahuje 17 milionů Kč.

„Pro soubor s denním provozem, který zaměstnává dvě desítky profesionálů, je tato situace neudržitelná. Po pečlivém zvážení všech možností jsme byli nuceni přistoupit k dočasnému pozastavení činnosti. I nadále však věříme, že se podaří nalézt řešení a k umělecké činnosti se vrátíme,“ uvádí ředitelka Pražského komorního baletu Ladislava Dunovská Jandová.

Výzva k podpoře

Z důvodu aktuální situace dojde ke zrušení více než 12 pracovních míst a omezení plánovaných aktivit včetně zájezdů a vzdělávacích projektů. Část závazků se PKB pokusí i přes tuto obtížnou situaci ještě v letošním roce realizovat.

Na podporu PKB vznikla veřejná petice „Jsme pro zachování Pražského komorního baletu“, kterou mohou zájemci podepsat v Divadle na Vinohradech, v Městské knihovně v Praze nebo v Domě tanečního umění v Braníku.

Pražský komorní balet je největší český nezávislý soubor, který vznikl v roce 1964 a v tehdejším Československu patřil k prvním představitelům současných proudů v moderním tanci. Soubor založil a dvě desítky let pak vedl choreograf Pavel Šmok, jeden z tuzemských protagonistů moderního tance. Experimentální studio Balet Praha (později jen Balet Praha) založili v roce 1964 právě Pavel Šmok spolu s Lubošem Ogounem a Vladimírem Vašutem. Na tento projekt v roce 1975 navázal Pražský komorní balet. Za dobu své existence se soubor stal významným nezávislým a obecně respektovaným reprezentantem českého tanečního umění doma i v zahraničí a získal řadu ocenění. Pražský komorní balet dál hrdě nese dědictví Pavla Šmoka a připravuje premiéry, které přinášejí radost publiku v Praze i po celé České republice.

Foto: Martin Divišek (po posledním představení Kytice)

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín