Láká vás angažmá na severu Moravy?

Pokud jste tanečnice i tanečníci, tak máte šanci se rozmyslet do 20. března. A když se přihlásíte, tak vlastní konkurs bude 29. března 2020.

Národní divadlo moravskoslezské a šéfka baletu NDM Lenka Dřímalová vypisují konkurz na doplnění míst členů souboru baletu NDM pro sezónu 2020/2021.

Hledáme profesionální tanečníky s vynikající technikou (klasickou i moderní) a jevištními zkušenostmi na pozice:

sboristy s povinností sóla (dámy, pány),

sólisty (dámy, pániy,

mladé tanečníky a tanečnice na pozice „apprentice“.

Preferovaná výška u dam 163–168 cm, u pánů 175–183 cm.

Pro přihlášení do konkurzu stahujte formulář v Excelu anebo PDF formátu. K přihlášce, prosím, přiložte portrétní fotografii, taneční fotografii a video link klasické variace. Nezapomeňte do přihlášky uvést: věk, výšku (cm), váhu (kg), národnost, předchozí zkušenosti a vzdělání.

Vyplněnou žádost plus přílohy zašlete na adresu pavlina.machacova@ndm.cz v termínu do 20. 3. 2020.

Účast pouze na osobní pozvání!

Termín konkurzu: 29. března 2020

Počátek prezence: 8.30

Počátek konkurzu: 10.00

Konkurz bude obsahovat klasický trénink, prezentaci vaší klasické variace, nácvik krátké moderní choreografie. Pro klasickou variaci vezměte s sebou vlastní hudbu ve formátu mp3.

Adresa:
Divadlo Antonína Dvořáka

Smetanovo náměstí 3104/8A

Ostrava

Repertoár souboru 2019/2020

Klasický, neoklasický:


Labutí jezero (choreografie Igor Vejsada)


Popelka (choreografie Paul Chalmer)


• Tři mušketýři (choreografie Paul Chalmer)


• Don Quijote (choreografie Michal Štípa)


• Nebezpečné známosti (choreografie Krzysztof Pastor)

• Coppélia (choreografie Giorgio Madia)

Současný:
Vzlety a pády (Křídla z vosku/Jiří Kylián, Alice/Denis Untila & Michelle Yamamoto, Útěk obra/Jiří Pokorný)


Rossiniho karty (Následky/Juanjo Arqués, Rossiniho karty/Mauro

Bigonzetti)

Premiéry sezóny 2020/2021

• Korsar
• Mahler (choreografie Jo Strømgren)

NDM

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

MICHAL ŠTÍPA šéfem baletu v Olomouci

Známý tanečník a choreograf se s novým rokem 2019 stává šéfem baletu olomouckého divadla. Co chystá v novém křesle?

Od 1. 1. 2019 se stal šéfem baletu Moravského divadla Olomouc Michal Štípa. Prvním jeho počinem je příprava výpravného baletu „Bajadéra“. Později bude inscenovat se svým realizačním týmem i moderní taneční díla. Michal Štípa, se kterým nedávno uvedl TANEČNÍ MAGAZÍN rozhovor, vystřídal ve funkci dlouholetého uměleckého šéfa baletu Roberta Balogha, kterého vedení divadla během listopadu 2018 odvolalo.

Rád bych, aby repertoár baletu byl vyvážený. Budu se snažit nejen o klasické tituly, ale také o moderní a neoklasická díla. Chtěl bych využít svých kontaktů a zvát na tréninky zajímavé baletní mistry, aby tanečníci měli možnost většího osobního rozvoje,” řekl při svém jmenování Štípa.

Zbrusu nový šéf baletu charakterizoval situaci v předešlém období, že bylo v Moravském divadle zvykem, že členové baletu tančili pouze v jednom stylu. „Rád bych, aby tanečník měl větší rozhled a zvládl nejen klasický, ale i moderní titul,” vyznal se ze svých plánů Štípa.

Vedení Moravského divadla v Olomouci, jak bylo psáno v úvodu, odvolalo v listopadu téměř po devíti letech z funkce uměleckého šéfa baletu Balogha. Odůvodnilo to neutěšenou situací v baletním souboru i porušením interních předpisů. Ředitel Gerneš v té souvislosti uvedl, že směřováním změn je také docílit nového uměleckého směřování. Robert Balogh svá pochybení odmítl, podle něj se soubor za jeho působení vypracoval na mezinárodní úroveň.

Odcházející šéf baletu olomouckého divadla Robert Balogh…

Michal Štípa, podle ředitele Moravského divadla Davida Gerneše, patří mezi nejvýraznější osobnosti současného pohybového divadla nejen v Česku, ale i Evropě. „Věřím, že své bohaté zkušenosti dokáže předat našim tanečníkům a tím je posunout jak v oblasti taneční, tak i v oblasti péče o pohybový aparát,” sdělil při uvedení nového šéfa do funkce ředitel Gerneš. A jedním dechem dodal, že nemenší Štípovou výhodou je jeho spolupráce s předními kolegy – choreografy a inscenátory.

První Štípovou prací v nové funkci bude příprava již v úvodu zmíněného – romantického baletu „Bajadéra“  autora Ludwiga Minkuse. Zaobírá se chrámovou tanečnicívděčně exotického prostředí Indie.

V Moravském divadle bude mít „Bajadéra“ premiéru 22. března. Štípa se zhostil současně choreografie i režie. Zúročí tak své zkušenosti, jelikož v předešlých letech již několikrát opakovaně tančil roli bojovníka Solora.

S ,Bajadérou´ jsem se v roli tanečníka setkal několikrát a pokaždé v jiné choreografii. Tato role je mi velmi blízká, protože coby Solor jsem absolvoval osmileté studium na Taneční konzervatoři v Brně,” uvedl Štípa, který letos v Národním divadle moravskoslezském uvedl jiný Minkusův balet, slavného Dona Quijota.

…a jeho nástupce Michal Štípa

Podle Štípy nebylo rozhodování, když dostal nabídku na křeslo šéfa olomouckého baletu jednoduché. „Přesto mi nabídka přišla velmi zajímavá, protože ve své kariéře můžu pokračovat v předávání zkušeností, které jsem za dobu mého působení v Národním divadle získal. Diváci i kolegové byli na jednu stranu smutní, že budu muset ukončit svou taneční kariéru v Praze, ale zároveň mám jejich plnou podporu.”

TANEČNÍ MAGAZÍN přeje Michalu Štípovi v nové kariéře mnoho trpělivosti, úspěchů a klidu na práci.

Foto: archiv

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Amore SVĚTLANY ZACHAROVOVÉ

Noblesa, profesionalita, umění, zážitek

10. ledna se představila v Kongresovém centru dychtivým divákům, kteří se sjížděli ze všech částí ČR, Světlana Zacharovová, hvězda světového baletu a členka ruského Velkého divadla. Vrátila se do Prahy po šesti letech. Tehdy tančila titulní roli v baletu Giselle,  její současné  představení neslo název Amore („Láska”).

Zacharovová je obvykle spojována se slovy noblesa, profesionalita, umění, zážitek.

Devětatřicetiletá Světlana Zacharovová  se honosí titulem Národní umělec Ruska, laureát Státní prémie Ruska, působí v Radě kultury a umění prezidenta Ruska a byla také poslankyní ve státní dumě (2008-2012).

Zacharová na sebe vždy poutala pozornost, ale snad největšího úspěchu dosáhla v roli Gisselle.  Úspěšně vystupuje po celém světě, své publikum si podmanila talentem a virtuózním tancem. Mohli jsme ji vidět v klasických dílech jako „Don Quijote“, „Spící krasavice“, „Giselle“, „Romeo a Julie“, „Labutí jezero“, „Baiaderka“, „Šeherezáda“, „Dáma s kaméliemi“ aj.

Její taneční partner Denis Rodkin, který tančí se Zacharovou  již tři roky, se bohužel vážně zranil a tudíž do Prahy nepřijel. Rodkin v současné době působí jako sólista v divadle Bolshoi.

Dále diváci v kongresovém centru na Vyšehradě viděli umění světové baletní jedničky Michaila Lobuchina (v roce 2008 získává nejvyšší divadelní cenu „Zlatý Sofit“) a  Denise Savina  (v roce 2012 se stává laureátem ceny Národního divadla „Zlatá maska“, v nominaci nejlepší mužská role.

Samotné představení „Amore”  se už samo o sobě dotýkalo různých dimenzí lásky a v podání Zacharové bylo pro diváky velmi silným uměleckým zážitkem.  ‚Amore‘ propojuje tři díla tří choreografů – Jurije Posochova z Baletu San Francisco, Patricka de Bana z Vídeňského státního baletu a choreografky z Irska pracující v Německu  Marguerity Donlonové.

První část  Francesca da Rimini je  věnována stejnojmennému symfonickému dílu Čajkovského, pro něhož je inspirací milostný románek z Dantovy Božské komedie. Francesca je manželka Rimini Gancioto Malateste. Provdala se za něj z přinucení a podvodem. Ale zamilovala se do mladého a krásného bratra svého manžela. Oba k sobě cítí hluboké vášně, jenže  podvedený manžel je překvapí a zabije.  Francesca a Paolo přijdou kvůli nevěře  do druhého druhu pekla, jsou odsouzeni být navždy  blízko sebe, ale nikdy spolu. Podle slov choreografa je konec uměleckého díla podobný apokalypse.

Pro druhé dílo Rain Before It Falls („Před deštěm“) je charakteristická abstrakce a mysterium. Hudební doprovod je zkomponován z barokní Bachovy hudby a moderní elektroniky. Pokoj, žena, dva muži, láska, trojúhelník, přání, porážka, samota, prázdnota. A všechno to  před tím, než by začalo pršet… To, v co věřila, byl jenom sen, iluze, nepravděpodobný sen jako kapky deště, které ještě nepadly…(Jonathan Coe).

Třetí dílo s názvem Strokes Through the Tails („Tahy podle not“) spojuje mistrovské umění artistů baletu s Mozartovou Symfonií č. 40 g-moll.  Pět mužů a jedna žena. Všichni soupeří o primát, každý si myslí že je ten nejlepší, ale přichází ještě jeden….originální a unikátní. Všichni obdivují jeho nesoudržnost! Ale překonat neustále se měnící život,  je nemožné.

Kostýmy pro Strokes Through the Tail a Francesca da Rimini, vytvořené ruským módním designérem Igorem Čapurinem, jsou velmi  symbolické. Umělci jsou oděni  do bílé (nevinnost) a červené (láska a smrt). 

Příběhy jsou hluboké, napínavé, jedinečné  a v podání Zacharovové,  která se zdá být úplně éterická bytost a   nemůžeme jaksi  uvěřit, že je také z masa a kostí, musíme připustit, že ruský balet má stále mnoho co říci divákům a nezbývá než  vysmeknout poklonu.

Eva Smolíková

Foto: archiv Světlany Zacharovové

TANEČNÍ MAGAZÍN