„Rád účinkuji nejen v baletních představeních, ale i v operních, operetních či muzikálových, neboť tam člověk získá spoustu zkušeností jak s pohybem na jevišti, tak s herectvím, tancem či výrazem samotným. Tyto aspekty mne pak dokážou posouvat dál a můžu je využít i při baletních představeních,“ přiznává Richard Pavliňák, který je v angažmá Severočeského divadla opery a baletu v Ústí nad Labem.
Co Vás přivedlo k baletu, kterému se věnujete od dětství? Čím Vás tak zaujal, že Vás dovedl ke studiu na Janáčkově konzervatoři Ostravě?
„Už jako malý jsem rád tančil, často jsem chodil do divadla anebo v televizi sledoval různá taneční představení. Později, když se naskytla příležitost věnovat se latinskoamerickému tanci, neváhal jsem ani chvíli a přihlásil se do Tanečního klubu Jarky Calábkové Ostrava. Zde jsem potkal o rok starší kamarádku, která byla v té době přijata ke studiu na taneční konzervatoři. Ta mě přivedla na nápad rovněž se ucházet o studium na Janáčkově konzervatoři v Ostravě se zaměřením na klasický balet, kam jsem byl roku 2014 úspěšně přijat. Do svých 11 let jsem o baletu mnoho nevěděl, vše se ale změnilo po nástupu na již zmíněnou konzervatoř.“
Louskáček – foto Jakub Kupčík
Jak jste prožíval své dětství v rodné Ostravě? Věnoval jste se kromě tance i jiným zájmům, měl jste na ně čas?
„V Ostravě jsem strávil celé své dětství, a proto se do Ostravy vždy rád vracím. Moc času na další záliby jsem neměl, zvlášť když jsem první rok studoval na konzervatoři a současně tančil latinskoamerické tance. Mám rád sporty, takže jsem samozřejmě jako malý sportoval. Jednu dobu jsem rekreačně hrál florbal, či jezdil na kole.“
Pamatujete si ten pocit, když jste se poprvé objevil na scéně a slyšel potlesk diváků?
„Ano, pamatuji. Již na konzervatoři jsem měl možnost vystupovat na pódiu před diváky, a úplně první moje představení bylo hned v prvním ročníku školy, a to ve Vánoční revue s podtitulem Vánoce u Higginsů, kde jsem hrál jedno z dětí manželů Higginsových, po boku ostravské herecké legendy Stanislava Šárského. Pocit to byl úžasný, neboť jsem byl jedním ze čtyř dětí, které na toto představení vybrali, a to hlavně díky mé malé postavě. Když byla závěrečná děkovačka, cítil jsem velký dík, že jsem tam mohl být a zároveň příjemný a hřejivý pocit, když přišla chvíle, kdy tleskali jenom mě a mé spolužačce v hlavní dětské roli.“
Pracovní příležitost Vás z Ostravy zavedla na druhý konec republiky do Ústí nad Labem, kde jste v angažmá Severočeského divadla opery a baletu. A máte zde příležitost si zatančit v baletních představeních jako je Popelka nebo Don Quijote. V čem byste si rád zatančil? Máte vysněnou roli, nebo jste rád za každou příležitost a možnost být součástí každého nového představení?
„Vysněnou roli úplně nemám, ale velmi rád bych si zatančil v baletu Korzár nějakou tu větší roli. Jinak, jak sama říkáte, jsem rád za každou taneční příležitost, která se mi naskytne, a je jich vcelku dost. Rád účinkuji nejen v baletních představeních, ale i v operních, operetních či muzikálových, neboť tam člověk získá spoustu zkušeností jak s pohybem na jevišti, tak s herectvím, tancem či výrazem samotným. Tyto aspekty mne pak dokážou posouvat dál a můžu je využít i při baletních představeních.“
Don Quijote – foto Marek Russ
Je Vám bližší klasika nebo Vás to táhne spíše k současnému tanci?
„Preferuji spíše klasický tanec, který je mi lehce bližší než ten současný. Ta hudba v něm a ten pohyb je prostě okouzlující, ale určitě neodmítnu si zatančit ani současný tanec.“
A co akrobacie, fyzické divadlo nebo performance?
„Ani k jednomu jsem zatím nikdy pořádně „nepřičichnul“. Akrobacie mne oslovuje z těchto tří tanečních stylů nejvíce a velmi rád bych si jí v budoucnu vyzkoušel. Fyzické divadlo mne taky celkem zajímá, ale už ne tolik jako akrobacie. Zatímco performance je na okraji mého zájmu, a rozhodně nepatří k mým oblíbeným stylům.“
foto Jakub Kupčík
Jak rád trávíte volný čas?
„Volný čas nejraději trávím v rodinném kruhu, s přáteli, anebo též sportovním vyžitím. Jako pasivní divák navštěvuji sportovní utkání na stadionech nebo je sleduji v televizi, a jako aktivní sportovec jízdou na kole či na motokárách, rád si také zahraji šipky, případně fotbal atd. Občas se vydávám i na menší výlety v přírodě, ale dokážu se odreagovat například i mytím auta. Velmi rád mám kulturní akce. Když mi to čas dovolí, rád navštěvuji různá představení, koncerty či festivaly. Pravidelně se také účastním závodů Dračích lodí na Slezské Hartě.“
Děkujeme za rozhovor
Foto: Marek Russ, Jakub Kupčík
Veronika Pechová
pro Taneční magazín