Neustále živé vzpomínky na EVU PILAROVOU

Nejen sympatická osobní vzpomínka zpěváka Hynka Tomma na naši skvělou ženskou pěveckou legendu


Tak trochu ve víru opatření kolem corona-viru určitě zůstala neprávem stranou smutná informace o úmrtí bezkonkurenční pěvecké hvězdy swingu, jazzu, popu i skvělé herečky – československé Zlaté slavice EVY PILAROVÉ. 14. březen 2020 se stal, po loňském úmrtí Karla Gotta, dalším tragickým dnem celé moderní populární hudby v Čechách i na Slovensku.

TANEČNÍ MAGAZÍN na tuto velkou osobnost nezapomněl. A teď vám – sice s menším odstupem – přináší hrst vzpomínek a hlavně velmi osobní vyznání zpěváka Hynka Tomma.

Co možná (už) nevíte

Eva Pilarová zpívala v sedmdesátých letech s jednou z nejskvělejších rockových formací, které tehdy na našem území vůbec mohly vystupovat. Posuďte sami: sólovou kytaru obsluhoval Zdeněk Juračka (hrával v Rebels, Tangu, Hevalu Jany Kratochvílové či Žlutém psu – zemřel v roce 2017), za klávesami seděl Pavel Větrovec (vystupoval v Semaforu a později dlouho vedl doprovodnou kapelu Karla Gotta a toho i sólově doprovázel na klávesy). Na saxofony a dechové nástroje hrál Jan Kubík (ten vystřídal rockové formace jako Flamengo, Bohemia a Labyrint či skupinu Oty Petřiny ale hrál i jazz v Pražském big bandu Milana Svobody a pop v orchestru Discobolos). Bicí ovládal Michal Vrbovec (se zkušenostmi ve Sputnicích, Framusu Five i Jazz Q), toho pak vystřídal Rudolf Taska. A na basovou kytaru Evu Pilarovou doprovázela rocková legenda Vladimír „Guma“ Kulhánek (má na kontě vystupování v Semaforu, Flamengu, Bohemii, Skupině Leška Semelky, Mišíkově ETC, Krausbery či Blues bandu Luboše Andršta a stal se členem rockové Síně slávy). Ten výčet mluví za vše. Hvězdná zpěvačka prostě musela mít hvězdnou kapelu…

Málokdo si dnes už vzpomene, že  Eva Pilarová měla v repertoáru souběžně s Jaroslavem Hutkou, samozřejmě v jiném aranžmá, lidovou píseň „Vandrovali hudci“. Konkrétně z legendární – ještě před jeho emigrací v roce 1978 „zakázané“ – dlouhohrající desky „Stůj, břízo zelená“. Ačkoli se to mnohým tehdejším „mocipánům“ nelíbilo, vystupovala s ní na koncertech, i když se Hutka odebral do exilu. Dokonce ji i studiově nahrála.

Kolem nahrávky české verze hitu Bucka Owense „Největší v Las Vegas“ v podání Evy Pilarové (v roce 1971) vznikly tehdy mezi lidmi různé narážky. Text Zdeňka Borovce tam pojednává o člověku, který vůbec neuspěl, ba zkrachoval, v Las Vegas. Končí slovy: …teď už máš jen bílou hůl/ Před kasinem stáváš v půl/ Vekou nulou ses stal/ Největší ze všech nul, v Las Vegas…“ Údajně měla být prý tak trochu narážkou na Karla Gotta, že až natolik hvězdně v Las Vegas koncem šedesátých let nezazářil. Zdá se to však vysoce nepravděpodobné. Už i z toho důvodu, že právě Zdeněk Borovec se stal, po tragické smrti Jiřího Štaidla, jedním z nejbližších Gottových textařů. Ale pravdu se již, bohužel, nedozvíme. Postupně si ji Zdeněk Borovec, Karel Gott i Eva Pilarová odnesli na věčnost…

Evu Pilarovou si jako herečku většina diváků pamatuje spíš ze „semaforských“ filmů a z jeviště tohoto divadla. Svůj velký herecký talent však tato vynikající zpěvačka uplatnila i počátkem osmdesátých let. To jí Miroslav Horníček napsal zájezdový pořad jménem „Randevú pro Evu“. Zpívala i herecky v něm vystupovala s Milošem Kopeckým. V době, kdy byl pan Kopecký nemocen, tak za něj zaskakoval sám Miroslav Horníček. Viděl jsem tento pořad s Kopeckým i Horníčkem. A mohu potvrdit, že to byl herecký koncert. A to i hereckou zásluhou Evy Pilarové.

S Evou Pilarovou krátce spolupracoval také někdejší dlouholetý kapelník Josefa Laufera a pozdější šéf pěveckého sboru Karla Gotta – Bohuslav Myslík (zemřel v roce 2009). Bylo tomu tak zhruba v polovině osmdesátých let. Vždy o Evě mluvil jako o dokonalé profesionálce, s níž bylo radostí vytvářet nový repertoár. Prostě, nemohl si ji vynachválit.

Hynek Tomm a Eva Pilarová

A teď již vzpomínka zpěváka Hynka Tomma:

»Eva nebyla jen první dáma naší pop a jazzu, ale i citlivý člověk se srdcem na dlani.«

Evu Pilarovou jsem obdivoval už jako malý kluk. Poznali jsme se spolu osobně, když mi bylo jedenáct.

Jednoho dne jsem zašel za ní do šatny: ,Paní Pilarová, prosím,´ oslovil jsem ji před jejím nástupem na jeviště, ,potřebuji od vás poradit…´. A pustil jsem jí svou nazpívanou píseň. Šlo o audio záznam z České televize, z Celostátní soutěže v sólovém zpěvu, kde jsem tehdy zvítězil. Eva mne pochválila, řekla, že mám velký talent, což mne vážně hodně povzbudilo. Takže jsem se osmělil k ještě drzejší otázce: ,A nepřijela byste si do Chebu se mnou zazpívat?´

Eva se usmála, a se slovy: ,Napiš mi a domluvíme se,´ se rozloučila – a skutečně přijela!

Pak už jsme si zazpívali společně nejen v Chebu, ale později i v dalších městech naší republiky. Stali se z nás přátelé. Nebylo snad jedno léto, kdy bych se nepodíval k Evě na chalupu.

Byly to krásné začátky a já jsem za ně Evě upřímně vděčný. Pak asi už nikdy nezapomenu na den, kdy mne sama vyzvala, zda bych jim nezazpíval v kostele v České Kamenici. U příležitosti její oslavy s Janem Kolomazníkem – dvaceti let společného manželství. Byla to pro mne velká čest!

Eva byla nejenom vynikající zpěvačka, byla i skvělá kamarádka. Když mně v Týně nad Vltavou, během zkoušky textu písně pro film ,Kameňák 3´, někdo odcizil tašku s penězi a foťákem, Eva se mi ihned nabídla, že mi pošle peníze, že mě založí.

A když jsem nastoupil do Hudebního divadla v Karlíně a neměl v Praze kde bydlet, nabídla mi, že můžu  bydlet u ní na chalupě a dojíždět….

Prostě, Eva nebyla jen první dáma naší pop a jazzu, ale i citlivý člověk se srdcem na dlani.”

Hynek Tomm s Evou Pilarovou a dalšími spolupracovníky ve studiu

Děkujeme Hynku Tommovi a věříme, že na naši skvělou zpěvačku budete s námi vzpomínat jen v tom nejlepším. Čest její památce.

Foto: archiv Hynka Tomma

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Loutkoherci chcete do Ostravy?

Ředitelka Divadla loutek Ostrava vypisuje konkurz na obsazení místa v uměleckém souboru: herec-loutkoherec. Konkurz bude 14. března.

Požadavky:

  • vzdělání v oboru (konzervatoř, VOŠ nebo VŠ)
  • praxe vítána, ale není podmínkou (vhodné pro čerstvé absolventy)

Nástup na celý pracovní úvazek od sezóny 2020/2021.

Přihlášky zasílejte e-mailem na podatelna@dlo-ostrava.cz nebo poštou: Divadlo loutek Ostrava, Pivovarská 3164/15, 728 32 Ostrava 1. K přihlášce připojte profesní životopis, motivační dopis, portrétní fotografii z poslední doby a kontaktní údaje.

Konkurz proběhne v sobotu 14. března 2020. Přihlášeným a zájemcům zašleme bližší informace o podmínkách konkurzu.

TANEČNÍ MAGAZÍN

Chcete se učit francouzskou metodou?

A to v Citadele v Praze! Budilova škola pořádá jedinečný a neopakovatelný víkendový kurz.

Budilova divadelní škola opět připravila ochutnávkový seminář pro všechny zájemce o metodu Jacques Lecoq.

14. března 2020 si můžete ujasnit, co všechno vám jedinečná francouzská metoda může přinést.

Budilova divadelní škola přijímá studenty (nováčky i profesionály) během celého školního roku. Můžete se pro studium rozhodnout až po absolvování Ochutnávkového semináře 14. března 2020, nebo se rovnou přihlásit do intenzivního studia II. pololetí (březen až červenec).

Metoda Jacques Lecoq je celosvětově uplatňovaná v nejrůznějších uměleckých oborech. Akcentuje hru a dramatickou tvorbu. Nováčkům otevírá cestu k vlastní tvorbě či na další vysoké umělecké školy u nás i v zahraničí, profesionálům pomáhá uvolňovat stereotyp projevu. Posouvá hranice fyzických možností.

Základem je divadelní řeč, jejímž nositelem je „přítomný“ herec a jeho dokonale zvládnuté tělo. Lecoqovi však nejde pouze o vytrénovaného herce, naopak, vzdělává všestranné divadelníky, kteří jsou zároveň dramatiky, dramaturgy, režiséry i scénografy – a ti si musejí najít svou vlastní divadelní cestu.

KDY: 14. března 2020

KDE: Studio Citadela, Praha, Klimentská 16, Praha 1

ČAS: 10 až 18 hod.

CENA: 1 500 Kč

REGISTRACE: produkce.budil@gmail.com
Podrobnější informace
budil.cz

Co řekli studenti:

  • Divadelní škola, která mi dává prostor být sama sebou. Nehodnotí mě, můžu si hledat vlastní cesty k uměleckému vyjádření.“

  • Musím povedať, že to daleko predčilo moje očakávania. Od samotného štýlu a rozmanitosti výuky, inšpiratívnych profesionálov, levelu profesionality až po úžasnú atmosféru.“

  • Metoda JL mi otvírá dveře ke SVOBODĚ v hereckém projevu. Nemusím řešit hmotu – dekorace, kulisy, rekvizity. Všechno se dá zahrát. Tělem. A to mě baví.“

  • Tohle je něco, za čím jezdím každý týden 60 km, ba dokonce v pracovním dni, kdy máme všichni naspěch.“

  • Líbí se mi, že mohu stavět dramatizaci na novém pevném základě.”

  • „Tělo jako podstavec pro slova.“

  • Tvořivé, inspirativní, podnětné, osvěžující, jdoucí ke kořenům tvorby, komplexita, nadšení, spolupráce, opravdovost, pokora a poctivost, poetický základ, humor, skvělí lektoři.“

TANEČNÍ MAGAZÍN