20.září propukl v divadle PonecOpening nové sezony 2024/25. Historicky první Umělecká rada divadla (Dagmar Bednáriková, Jan Malík, Sylva Šafková) představili své plány na rok 2025, nový koncept rezidenčního umělce a další vize.
Večerem bravurně provedl umělec Michal Sikora. Představil nové plány, záměry a ohlédl se za historií divadla Ponec a krátce pohovořil i o prostorách divadla. Ředitelka Yvona Kreuzmannová zavzpomínala s úsměvem na krušné roky, kdy divadlo začínalo z ničeho a jaké byly jeho začátky. Yvona říká: „Když jsme začínali, měli jsme tři roky na to udělat nějaký velký počin. Ale za tři roky jsme neměli ani korunu. Stačilo by snad jen málo, jenže na vše bylo třeba třikrát více peněz. Nebylo nic. Neměli jsme ani střechu. Natočili jsme „Tance kolem Ponce“, jenže v roce 2002 začaly také povodně. Takže jsme dělali různé věci. Při prvním openingu jsme nabízeli divákům i přilby na hlavu, protože to bylo vlastně v té době povinné. Navíc nad námi jezdil vlak. Někteří umělci to krásně zakomponovali do své choreografie, např. slovy: „Archaicky mi hrabe“ (Archa je taneční prostor v Praze, jméno umělce bylo Hrab, pozn. redakce).
Při openingu se sešla vůbec první umělecká rada a první rezidenční umělkyně – Nataša Novotná. František Ponec by měl radost, že tu pokračuje kinematografie, protože Nataša představila svůj krátký taneční film New Normal v režii Jakuba Jahna. Vznikal v době covidové pandemie a ani na tento film nebylo dost času, ale výsledek je zdařilý. Nataša vzpomíná: „V roce 2021 jsme neměli moc času, měla jsem určitou vizi a nevěděla jsem, jak to přesně dopadne. Tanečník a mim Radim Vizváry mě upozornil, že máme čtyři měsíce na práci. Půjde to? Ale dali jsme to dohromady. New Normal, Dance for Camera bylo skvělé v tom, že kamera se hýbala. V té době začalo něco nového. Dobrého či špatného? Na to si musí každý odpovědět sám. Teď je to poprvé, co je tu rezidenční umělec, začínáme. Jsem potěšená, že mě Ponec oslovil a přizval do umělecké rady. Je to ale taková zkouška a třeba to půjde v budoucnu dělat lépe, kdo ví.“
Dála byla představena nová svěží energie, neokoukané tváře. Sylva Safková, Jan Malík. „Dnes je tu probublávající konflikt finanční, možná to, co od ledna uvidíte, nebude vůbec to, co my chceme. Ale jsou sny a realita“, říká Jan Malík. Sám za sebe upřesnil: „Tanec jsem potkal už dávno jako divák, zažil jsem něco, co se nedá popisovat, ale chci to znovu a znovu zažít.“
Sylva Safková se přidala:„Tanec dokáže sdělit téměř vše mnoha způsoby, za jeden život to je nevyčerpatelné. Tanec komunikuje beze slov a má v sobě magii.“
S tím nelze než souhlasit.
Druhá polovina večera byla plná živelnosti a otevřenosti brazilského světa
Solo Clary de Costa ‚Peel the Onion‘ diváky doslova vcuclo do energické show nabité sexualitou. V kostýmu barvy karamelového psa nastoupila Clara před diváky, zpočátku mi její show nedávala moc smysl, ocenila jsem ale krásný vizuální efekt ke konci. Ale pak je vše jasné. Úvod –„Bála jsem se jí. Silná, mocná, divoká. Byly to sny mladé dívky a ta se bála reality – ženy, tance, sexuální energie. Zkrátka celé té magie.
Clara de Costa studovala klasiku, ale má za sebou i vlastní tvůrčí počiny. Její dílo je pozoruhodné, svébytné. A má v sobě silný náboj.
Tyto charakteristické rysy se projevily v dialogu s ukrajinskou umělkyní a českým tvůrci hudby a designu. Clara de Costa a Jana Reutová (ukrajinská tanečnice a choreografka, třetím rokem se věnuje tvůrčí i lektorské činnosti v Praze) představily své dílo ‚Womanhood‘. Jak už název napovídá, Womanhood je o ženství a ženskosti. Je ale také o silné energii, vzájemné citlivosti a empatii. Možná můžeme vidět matku s dcerou, malé i velké počiny, vztahy, to vše tvoří jeden ženský svět. Ale ženy jsou někdy opravdu i unavené. Je tu ale naděje – když to všechno zvládnou a vydrží, udrží v rukou celou galaxii a to není málo!
Tímto komponovaným večerem byla 24. sezona zahájena a následoval raut v divadle Ponec.
Nové představení bratří Formanů bude mít světovou premiéru v Praze
Nové představení bratří Formanů Ptačí sněm bude mít světovou premiéru 25. září v Praze
Vstoupit do světa Divadla bratří Formanů znamená putovat po vzrušujících cestách, kterými se prohání vítr poezie
Divadlo bratří Formanů představí své nové představení „Ptačí sněm“ ve středu 25. září v Praze. Originální zpracování díla perského mystika Faríduddína Attára s režisérským rukopisem Petra Formana uvidí diváci v Erpet Centru na Smíchově ve speciálním, ve Francii na míru vyrobeném stanu. Kromě hereckého obsazení domácími i zahraničními (nejen) tanečními profesionály pracují autoři také s nejmodernější audiovizuální technikou. Po pražských reprízách se soubor vydá na turné po Francii. Ptačí sněm tak čeští diváci budou moci zase vidět až v roce 2026.
Dlouho očekávané nové představení z dílny Divadla bratří Formanů „Ptačí sněm“ mohou vidět první diváci již ve středu 25. září při světové premiéře v Praze v Erpet Centru na Smíchově.
„Naše poslední představení Deadtown mělo českou premiéru téměř přesně před sedmi lety. Jsem nesmírně rád, že po této době spatří světlo světa Ptačí sněm. Je to ve všech směrech originál. I v tomto případě jsme stavěli stan, dosud náš největší, nejtěžší a určitě nejdražší, abychom v něm mohli využít audiovizuální techniku na takové úrovni, která dá představení zcela nový rozměr. Ptačí sněm je unikátní i tím, že zde hraje nejvíce zahraničních profesionálů, kteří kdy v našich představeních s bráchou hráli,“ vysvětluje Petr Forman, režisér představení.
Ptačí sněm je alegorický příběh o ptácích, kteří touží nalézt opravdový smysl všech věcí a vrátit na svět pokoj a mír. Herci a tanečníci z mnoha zemí světa se vydávají na dlouhou pouť za novým králem. Na cestě plné dobrodružství přitom nahlédnou i hluboko do vlastního nitra. Představení je koncipované jako putování k sobě samému, kdy si divák vytváří svůj vlastní svět, založený na síle obrazu, sugestivním pohybovém ztvárnění a působivé atmosféře.
„Vedle tradičních divadelních prostředků, jakými jsou kostýmy, loutky, masky a výrazná scénografie, využíváme soustavu opravdu výkonných projektorů k rozehrání animací na velkoformátových projekcích. Obraz tak dosahuje mimořádné intenzity a dovoluje se každému z diváků „proletět“ se s ptačími hrdiny ohromným prostorem stanu a stát se tak součástí jejich příběhu. Těm, kdo znají náš Deadtown mohu říct, že Ptačí sněm jej po technické a vizuální stránce několikanásobně předbíhá,“ dodává Petr Forman.
Originální, speciálně ve Francii na míru vyrobený mobilní stan o rozměrech 32,5 x 20 metrů nese vyztužená podlaha vážící 52 tun. Interiér pro 334 diváků je jednotný a bez podpěrných sloupů. Vzniklo tak dokonalé sepětí jeviště s hledištěm i prostor pro bohatě inscenované scény a rozměrné dekorace.
Zlatý parket i na devět desítek očekávaných snímků
Jednašedesátý ročník Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha nově přivítá secesní dominanta Prahy – Obecní dům. Diváci i návštěvníci se mohou těšit na přehlídku devíti desítek snímků o tanci, hudbě a divadle nebo na hvězdná jména. Vůbec poprvé pak festival doprovodí Zlatý parket. Přehlídka se koná od 25. do 28. září. Soutěžní snímky bude možné sledovat jak v Obecním domě, tak i na festivalovém webu. Slavnostní předávání cen a závěrečný večer nabídne program ČT
„Festival Zlatá Praha vstupuje do své sedmé dekády a s tím představuje i nový prostor, ve kterém divákům uvede na plátně to nejlepší ze současné hudební, taneční a divadelní tvorby. Jeden z nejstarších festivalů v Evropě si vybudoval respektované jméno, díky čemuž je nejen pro filmové profesionály relevantní událostí, na které se chtějí prezentovat. Letos soutěží filmy z jednadvaceti zemí a do Prahy dorazí velké množství zástupců producentů, vysílatelů i televizí z celého světa. Přeji jim, ať se jim v Obecním domě, na Zlaté Praze a ve společnosti České televize líbí,“ říká generální ředitel ČT Jan Souček.
Zeptali jsme se…
TM: Vy budete ve Vašem filmu Mluvit tancem hledat odpovědi na podstatu tance. Jaká je podstata tance pro Vás, z hlediska tanečníka a diváka?
Veronika Slámová, kreativní producentka Čt
„Já bych citovala choreografa, který v našem filmu vystupuje a ten říká: Tanec tady byl, je a bude. Protože všichni milují tanec. Já sama jsem určitě člověk, který má tanec v krvi, má ho rád a je pro mě potěšení dívat se na lidi, kteří se mu věnují, obětují tomu velký kus svého života a poté předvádí profesionální výkon na jevišti. Vyžaduje to silnou vůli. Já už nejsem schopná něco takového sama dělat, ale obdivuji ten dokonalý pohyb.“
Adam Zvonař, první sólista Baletu ND
„Tanec je celý můj život a já si opravdu vážím toho, že to může někdo zdokumentovat, že to někoho zajímá, co vlastně ten můj život je. Ve filmu Mluvit tancem nahlédneme ‚pod pokličku‘. Běžně divák přijde do divadla a vidí potom už jenom hotové představení. Když někoho zajímá, co za tím vším je, tak jsem za to vděčný, že to mohu ukázat.“
TM: Balet je těžký a kluci se moc do tohoto umění nehrnou. Co Vás oslovilo, že jste se té dřině oddal?
„Když si teď na to vzpomínám, bylo to kouzlo divadla. To sice může být v jakékoliv formě, ale tancem jsem dělal lidi šťastnými, cítil jsem to. Nevím, zda jsem dělal šťastné mé rodiče, nebo já sám sebe, potažmo později diváky. Ale takto jsem si tanec našel.“
TM: Je dobré míchat všechny taneční styly a jde to do nekonečna? Nebude to jednou takový jeden velký mix? A co když také něco ztratíme? Určitou kulturu, kořeny?
Veronika Slámová, kreativní producentka Čt
„No, tohle je těžká otázka, to je spíše pro nějakého odborníka. Mně míchání stylů nevadí. Připadá mi, že je třeba využít všechny prostředky anebo je dobré mít širokou škálu prostředků, aby se tanečníci a choreografové mohli svobodně vyjádřit. Pokud jsou schopni dobře tančit balet a zároveň contemporary, tak nevidím důvod, proč to nepropojit.
Je pravda, že pořád je dost diváků, kteří milují klasický balet a těmto divákům nehrozí zánik. Určitě je také zajímavé, což se děje pravidelně, že se do Národního divadla zvou choreografové, nacvičí choreografii a předvedou zde nějaký svébytný autorský večer. To se mi také líbí.“
Děkujeme za rozhovor
Veronika Slámová, Adam Zvonař
Zlatou Prahu roztančí Zlatý parket
Festival nabídne už tradičně bohatý doprovodný program. Úplně poprvé pak budou mít diváci možnost roztančit Zlatý parket ve Smetanově síni Obecního domu. Večerem bude provázet tanečník a porotce StarDance Jan Tománek, jihoamerickou nespoutanost na parket během první poloviny večera vnesou hvězdní tanečníci Jakub Mazůch, Adriana Mašková, Kateřina Bartuněk Hrstková a Lukáš Bartuněk. Druhou polovinu večera rozhoupou swingové melodie. Na vystoupení taneční skupiny Zig-Zag tap & swing navážou workshopy tanců jako lindy hop nebo balboa.
V programu ale nebude chybět ani setkání s tanečníky StarDance Jakubem Mazůchem, Terezou Pruckovou, Dominikem Vodičkou nebo Lenkou Norou Návorkovou, autogramiáda osobností letošního ročníku taneční soutěže nebo výstava šatů. Ve spolupráci s Národním divadlem je pak divákům k dispozici šest partnerských představení. Poslední den festivalu nabídne celkem čtyři komentované prohlídky Obecního domu.
Zeptali jsme se…
Jan Tománek, tanečník, choreograf, moderátor
TM: Zlatý parket je takové malé předStardance, které si diváci můžou sami zkusit a tančit s profesionály. Letos tedy proběhne v Obecním domě, na co se nejvíce těšíte Vy?
„Já jsem jako kluk měl nějaké sny,.., první sen byl, že bych si chtěl jednou zatančit v televizi, a to se mi povedlo, zatančil jsem si hned několikrát. Postupně jsem začal dělat i jiné věci, dnes i dost moderuji. A když Vám někdo řekne, jestli nechcete moderovat Zlatý parket Zlaté Prahy ve Smetanově síni Obecního domu, tak je člověk nadšený. Jsem jednoduše nadšený!“
TM: Takže se těšíte na všechno!
„Ano, úplně na všechno. Možná jsou lidé, které takové situace znervózňují, ale mě to motivuje a já se z toho opravdu těším.“
Děkujeme za rozhovor
Středeční slavnostní zahájení se ponese ve znamení hned dvou premiér. Pod oběma snímky je podepsána produkce České televize. První z nich s názvem Krausberry Day vypráví impozantní příběh stejnojmenné bluesrockové kapely v režii Michala Rákosníka. Druhý, tentokrát taneční dokument nechá diváky vstoupit do světa tance. Režisér snímku Mluvit tancem Martin Kubala se v něm snaží rozkrýt smysl a podstatu tohoto nejstaršího umění. A to v koprodukci s Národním divadlem.
Druhý festivalový den se ponese ve znamení slavnostního předávání cen, jejichž přenos nabídne 26. září také program ČT art. Během třetího festivalového dne nabídne Sladkovského sál opět dvě premiéry, a to Hapka & Horáček: Potměšilí hosté režiséra Patrika Ulricha a Ondřej Havelka – práce všeho druhu v režii Břetislava Rychlíka. Všestranný umělec Ondřej Havelka pak celý festival také završí v sobotu 28. září. Během koncertu se svým orchestrem Melody Makers pozve na jeviště skvělé hosty, zpěvačky Martinu Barta a Rozálii Havelkovou nebo pěvce Adama Plachetku a Aleše Brisceina.
Patrik Ulrich
Aleš Briscein
Michal Horáček, Patrik Ulrich
„Změna místa konání je pro Zlatou Prahu opravdu velký milník. Nové prostory ale také přinesou nové zážitky i příležitosti. Těším se zejména na premiéry dokumentů ve Sladkovského sále včetně portrétů právě Ondřeje Havelky či dvojice Hapka–Horáček, na Zlatý parket Zlaté Prahy, kde si mohou lidé zatancovat s hvězdami StarDance, až třeba po návštěvu vynikajícího kanadského režiséra Larryho Weinsteina, který na slavnostním předávání cen osobně od zahraničních kolegů obdrží Cenu EBU a IMZ za mimořádné dílo. A mimochodem, fakt, že si obě organizace vybraly právě Zlatou Prahu jako místo, kde chtějí tuto cenu předávat, vypovídá o prestiži, kterou festival ve světě má,“ říká výkonný ředitel festivalu a ředitel kulturní stanice ČT art Tomáš Motl.
Ocenění pro ty nejlepší
Nejlepší snímky na poli hudební, tančení a divadelní dokumentární tvorby ocení pětičlenná porota celkem pěti cenami. Český křišťál obdrží výherci celkem ve třech kategoriích, dále porota zvolí držitele hlavní ceny Grand Prix Golden Prague a zvláštního uznání se dočká i autor mimořádného uměleckého počinu. Další dvě ocenění rozdávají Česká televize a Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Předsedou poroty je Arild Erikstad, norský producent, místopředseda IMZ a hudební novinář. Dále v porotě zaujmou místo profesionálové z Rakouska, Finska, Německa a samozřejmě Česka, které zastupuje moderátor a publicista Jiří Vejvoda. V rámci festivalu zároveň ministr kultury Martin Baxa udělí medaili Artis Bohemiae Amicis německému producentovi a režisérovi Reineru Moritzovi, loňskému předsedovi mezinárodní poroty, který se soustavně věnuje české hudbě a jejím autorům.
Příznivci televizních pořadů se mohou bezplatně registrovat na všechny filmové večery, navštívit videotéku v prostorách Obecního domu nebo sledovat festivalové snímky on-line. Celý program a veškeré informace jsou k dispozici na webových stránkách Zlaté Prahy.
61. ročník Zlaté Prahy v číslech:
počet soutěžních snímků: 88
kategorie dokumentů: 32
kategorie koncertů: 29
kategorie záznamů inscenačního umění: 27
nejdelší soutěžní film: Dialogues des Carmélites (190 minut, Itálie)
nejkratší soutěžní film: Soundtrack of Arts 2: Goya – Mondrian – Madonna (27 minut, Německo)
délka soutěžních filmů: 8 076 minut
průměrná délka soutěžních filmů: 92 minut
nejvzdálenější země, ze které dorazil snímek: Japonsko (8 918 km)
počet televizních a filmových produkcí, které přihlásily filmy: 49
země, ze které bylo přihlášeno nejvíce filmů: Německo (23)
Pět pořadů a projektů České televize se uchází o prestižní Prix Europa
Sportovní a společenský dokument, filmové drama nebo dvě vzdělávací hry. Celkem pět pořadů a projektů České televize se uchází o prestižní evropské ocenění Prix Europa, přezdívané jako „evropské Oscary“. Z více než šesti set přihlášených z jednatřiceti zemí světa se do užšího výběru probojovala Svatá, Dakar Sistaz nebo Právo volby. Porotu zaujaly také hry webu ČT 😀 Zachraň, koho můžeš a Ředisaurus Rex: První případ.
„Česká televize navazuje na úspěšné nominace z minulých let dalšími výraznými projekty. Paleta letošních nominací je skutečně pestrá. Těší mě, že náš úspěch není jen v kvalitní audiovizi, ale že můžeme být konkurenceschopní i v prostředí digitálního vzdělávání,“ říká generální ředitel České televize Jan Souček.
Olga je devadesátiletá, vitální důchodkyně, která žije v postarším domku společně se svojí dcerou, učitelkou Hanou. Jejich vzájemný vztah je poněkud napjatý a poznamenaný nejedním šrámem z minulosti. Olga přežila hrůzy gulagu a dnes o tom píše knížky a vypráví po besedách. Prezident jí chce dokonce udělit státní vyznamenání, díky čemuž se o Olgu začnou zajímat i novináři, zejména Zuzana Dastychová, která odhalí nejednu historickou a faktickou nesrovnalost v Olžině vyprávění. Olga ale všechny pochybnosti nakonec – zdá se – přece jen uspokojivě vysvětlí a velký rozhovor v novinách slaví čtenářský úspěch. O matčině pravdomluvnosti ale začíná stále víc pochybovat Hana, která její knížku překládá do angličtiny. Nakonec se ukáže, že Olga si přivlastnila příběh někoho jiného, skutečné vězenkyně gulagu Anny. Novinářka Dastychová Olžinu lež shledává ospravedlnitelnou, protože Olga vypráví skutečný a pravdivý příběh, byť ne svůj, a dokáže pro něj na besedách nadchnout děti tak, jak to nedokáže žádný učitel dějepisu. Hana se naopak cítí fatálně podvedená a odjíždí za dcerou, s níž má dlouhodobě špatný vztah, nechce opakovat matčiny chyby.
V celkem čtyřech kategoriích se bude pět pořadů a projektů ČT ucházet o ceny festivalu evropské televizní, rozhlasové a on-line produkce Prix Europa 2024. Do užšího výběru v kategorii video fikce postoupilo filmové drama Svatá nabízející příběh devadesátileté Olgy popisující hrůzy gulagu, které sledovalo 1,24 milionu diváků.
Porotu oslovily také dva dokumenty. Ten se sportovní tematikou, Dakar Sistaz, odhaluje pozadí nejnebezpečnějšího závodu světa a s tím spojený příběh sester Kolocových. O cenu v kategorii video investigace pak bude bojovat společenský dokument Právo volby, příběh tří polských žen, které musely kvůli potratovému zákonu cestovat za přerušením těhotenství do ČR.
Vůbec poprvé pak v nominacích uspěly hned dvě hry webového portálu ČT :D, Zachraň, koho můžeš o práci složek záchranného integrovaného systému a Ředisaurus Rex: První případ, logická hra o řediteli pravěké školy.
Zásadní projekty audiovize a internetu oceňuje festival Prix Europa od roku 1987, o vítězích rozhodne mezinárodní porota mezi 6. a 11. říjnem v Berlíně. Do aktuálního ročníku přehlídky bylo přihlášeno 646 pořadů a projektů z celkem 31 zemí, z toho do nominací bylo vybráno 161 počinů, které budou bojovat celkem o 15 cen.
