Vánoce 2025 s Českou televizí

Štědrovečerní pohádka Záhada strašidelného zámku a Silvestr se StarDance

Sváteční program startuje již 30. listopadu, a to prvním z adventních koncertů. Štědrý den prožijeme s pohádkou Záhada strašidelného zámku  a Silvestr se StarDance! Máme se na co těšit!

Vánoční program nabídne  krásné příběhy a hluboká poselství, která dokážou pohladit i pobavit.

 

„Vánoce jsou časem, kdy se rodiny scházejí, aby spolu sdílely radost, pohodu a společné chvíle. Česká televize chce být i letos jejich součástí – přinést do domácností příběhy plné laskavosti, humoru a naděje. Naše vánoční programová nabídka je poděkováním všem divákům, kteří s námi tráví sváteční čas už tolik let,“ říká generální ředitel České televize  Hynek Chudárek. Dále pokračuje: „Vánoční období patří k nejkrásnějším okamžikům roku. Je časem setkávání, klidu, naděje – hodnot, které v dnešní uspěchané době nabývají ještě většího významu. Televize má jedinečnou moc být mostem mezi lidmi, přinášet radost a inspiraci.

Generální ředitel ČT Hynek Chudárek

 

Jsme hrdí, že se  letos opět vrací na obrazovky oblíbené formáty, které se staly součástí svátků v českých domácnostech, ale představujeme i nové příběhy, které mají sílu otevírat srdce a rozvíjet fantazii. Letos slavíme dvě výročí. 10 let tvorby vánočních pohádek pro neslyšící diváky, tímto přinášíme kouzlo televizní pohádky opravdu všem.  Druhým jubileem jsou Adventní koncerty České televize, které slaví neuvěřitelných 35 let.  Za tu dobu se staly nejen kulturním, ale především lidským fenoménem, jistým symbolem dobročinnosti, solidarity a víry v dobro, které v nás všech přebývá. Letošní ročník Adventních koncertů nás zavede do Jaroměřic, Mostu, Opavy a  do Strahovského kláštera v Praze.  Letošními ambasadory koncertů jsou Vladimír Kořen, Michal Žák, Martin Písařík a Lucie Výborná.

Adventní koncerty

Vánoční pohádka Záhada strašidelného zámku přináší  tajemství, humor i romantiku s nejlepší tradicí  české pohádkové tvorby

Záhada strašidelného zámku

 

 

Na zámku Strašperk se královský rozpočet místo zvyšování daní vylepšuje strašidelnými prohlídkami, které má ve své režii vynalézavá princezna Elvíra. Jenže se ukáže, že kouzelné bytosti nemůžete mít jen tak snadno pod kontrolou. Nejen o tom bude vyprávět letošní štědrovečerní pohádka Záhada strašidelného zámku. „Štědrovečerní pohádkové poselství tentokrát zní: každý by si měl uvědomit, že všechny problémy se řeší lépe, když na to člověk není sám. Druhým, skrytějším poselstvím scenáristy a autora Tomáše Syrovátka je, že my lidi obecně rádi věříme lžím, ale pravdu, kterou máme přímo před sebou, nevidíme,“ zamýšlí se režisér Ivo Macharáček, v jehož režii nová českotelevizní pohádka vznikla. Kreativní producentka Barbara Johnsonová doplňuje: „Myslím, že velmi zdařilé je herecké obsazení pohádky, ať už jde o ústřední dvojici v podání Sofie Anny Švehlíkové a Oskara Hese, ministra Jiřího Mádla a generála Pavla Kříže, nebo o princezninu vychovatelku, kterou hraje Jana Plodková. Nejzajímavější na pohádce je pak podle mého názoru prolínání kouzelného a reálného světa. Protože jak říká jedna z postav pohádky, nikdo neví, kdy se další kouzelná bytost narodí.“ V dalších rolích diváci uvidí Tomáše Maštalíra, Jaromíra Dulavu, Gabrielu Heclovou a další.

Pohádka pro neslyšící

 

Ani v letošním vánočním čase nebude chybět televizní pohádka pro neslyšící v českém znakovém jazyce doprovázeném dabingem pro slyšící diváky. U pohádky Ke všem čertům hledali autorka Jana Ozoráková a režisér Jan Bártek inspiraci u klasického a oblíbeného příběhu Čertův švagr Boženy Němcové s přihlédnutím k dalším jeho literárním převyprávěním. „Jsem rád, že se mi podařilo pro režii získat nového, mladého a talentovaného režiséra Jana Bártka, který nejenže při natáčení spojil český znakový jazyk s nesmírně originálním a poetickým jazykem filmovým, ale navíc ve spolupráci se scenáristkou Janou Ozorákovou a dramaturgyněmi Markétou Hoskovcovou a Klárou Vlasákovou vdechl známému pohádkovému příběhu nový život připomínající nápadně ten, který sami žijeme tady a teď,“ říká kreativní producent Luděk Horký. Režisér Jan Bártek dodává: „Byl bych moc rád, kdyby tato pohádka napomohla tomu, že se slyšící lidé budou o neslyšící komunitu víc zajímat. Z mé zkušenosti jsou neslyšící fantastičtí a neuvěřitelně pohodoví lidé. Já si to vykládám tak, že je to tím, že neslyší ten brajgl kolem. A ten fokus, klid, jim v určitém směru závidím. Neslyšící navíc hovoří nádherným znakovým jazykem a ten si diváci budou moci prohlédnout právě v naší nové pohádce. Hluboce věřím, že zpříjemní letošní vánoční svátky jak neslyšícím, tak slyšícím.“ Pohádku Ke všem čertům, stejně jako celý festival pohádek pro neslyšící, uvede program ČT2.

Na Boží hod uvede Česká televize slovenskou pohádku Největší zázrak, jíž je koproducentem. Hlavními hrdiny napínavého pohádkového příběhu o lásce, zradě a také oběti, která je tím největším zázrakem, jsou nepovedený kouzelník Láb, krásná princezna a nespokojený pekař. V pohádce scenáristky Hany Lasicové si zahráli i čeští herci Jan Budař a Michal Isteník, a to pod vedením režiséra Tomáše Janči. Ten k příběhu prozrazuje: „Budou tam kouzla, čáry, efekty i triky. Co by to bylo za čaroděje – bez těchto atributů? Láb je nešikovný a sobecký čaroděj, který sice má kouzelnou moc, ale neumí ji nijak rozvíjet ani využít. Je to takový kšeftař s kouzlem. Podle mě je Láb hlavní postavou filmu – nese v sobě poselství naší pohádky. Právě na něm divák pochopí, jak je pro každého člověka existenčně důležité si přiznat chybu a najít odvahu ji napravit. Jen tak se člověk může posunout dál.“ Tato pohádková novinka bude vysílána v duálním provedení.

Největší zázrak

 

Pozornosti ve svátečním týdne jistě neuniknou skvosty jako Anděl Páně a Anděl Páně 2.  A nesmí chybět filmové Pelíšky!

Oslavy nového roku s ČT

Poslední večer v tomto roce odstartuje v České televizi Výborná SHOW s moderátorkou Lucií Výbornou a jejími hosty. Naváže na ni Vladimír Kořen a Maroš Kramár s (ne)vědeckými pokusy v silvestrovském dílu pořadu Zázraky přírody. Silvestrovská zábava bude pokračovat i s Karlem Šípem ve Všechnopárty.

 

Třešničkou na silvestrovském koktejlu pak bude StarDance Tour… když hvězdy tančí na Silvestra, zábavní pořad z pražské O2 areny obohacený o sestřih toho nejzajímavějšího, co se na tour, která na podzim procestovala Českou republiku, odehrálo. Bude to dlouhá noc, která jistě neskončí slavnostním novoročním přípitkem s oblíbenou moderátorskou dvojicí Terezou Kostkovou a Markem Ebenem.

 

StarDance na Silvestra

 

Adventní koncerty

Půlkulaté, již pětatřicáté výročí letos oslaví Adventní koncerty ČT, které nezamíří jen do Prahy, ale vydají se na tři zastávky napříč republikou. Tou první bude kostel sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou, druhý koncert se odehraje v katedrále Nanebevzetí Panny Marie v Opavě a třetím hostitelským místem bude kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. V bazilice Nanebevzetí Panny Marie na pražském Strahově se pak odehraje poslední živý přenos letošních koncertů.

 

 

Duchovně a dokumentárně s ČT2

Také druhý program České televize přichází s nabídkou, která vyzdvihuje a potvrzuje duchovní rozměr Vánoc, počínaje Adventní bohoslužbou 30. listopadu. Na Štědrý den nebude chybět Vánoční promluva a Půlnoční bohoslužba, o den později pak slavnostní Vánoční bohoslužba, následovaná vánočním požehnáním papeže Lva XIV. z Vatikánu při přenosu tradičního Urbi et orbi. Ve sváteční nabídce najdou diváci mimo jiné dokumentární film David Becher – Hippokrates Karlových Varů o jedné z klíčových postav českých dějin, lékařství a lázeňství, se kterou je coby průvodce seznámí herec Jiří Dvořák.

Máma

 

Sváteční kulturní zážitky na ČT art

Na ČT art čeká diváky mnoho premiér, a to od koncertů a portrétů slavných osobností až po dokumenty o českých i zahraničních hudebních a divadelních scénách. Chybět nebude přímý přenos z Adventního koncertu Pražského filharmonického sboru z Rudolfina spolu s premiérovým dokumentem Síla hlasu: příběh Pražského filharmonického sboru. Za zhlédnutí určitě stojí životopisný snímek o spisovateli Charlesi Dickensovi Muž, který vynalezl Vánoce. Sváteční atmosféru jistě umocní série koncertů populárních hvězd – premiérový záznam vystoupení ikony rokenrolu Elvis Presley: Havaj 1973, narozeninový koncert české legendární kapely YoYo Band či koncert Queen: Magic Tour v Budapešti 1986. Na své si přijdou i obdivovatelé klasické taneční pohádky Louskáček, či příznivci operní hudby v koncertu Vánoce ve Versailles se Sonyou Yonchevovou. Na Nový rok nebude ani letos chybět přímý přenos Novoročního koncertu České filharmonie.

Zábava i tradice s dětskými hrdiny ČT 😀

Dětský program uvede v předvánočním čase nový krátký hraný příběh Karla Janáka Šťastné a strašidelné! Vánoční prázdniny nabídnou vedle dvou premiérových animovaných filmů Sobík Niko za polární září a Labutí princezna: Království hudby také nový speciál seriálu Kung Fu Panda: Dračí rytíř. Pro ty nejmladší je připraven dokument Max a Mája: Příběh lištiček a film od studia Disney Ivan je jen jeden. Nebude chybět ani Česká mše vánoční, která se na Déčku tradičně vysílá na Štědrý den. Do sváteční nálady se promění také web Déčka, letos v duchu Rychlých šípů. Na děti čekají hry, videa, kvízy či pohlednice.

Vánoce v iVysílání

Nadílka nemine ani on-line svět České televize – v iVysílání nadále pokračujeme v oslavách 60 let večerníčku. Do konce roku přibudou populární Pohádky z mechu a kapradí, Rákosníček a jeho rybník, Rákosníček a hvězdy, či Štaflík a Špagetka. Na domovské stránce najdou diváci v Kolekci To nejlepší z iVysílání i letos rekapitulaci nejsledovanějších a nejlépe hodnocených titulů roku 2025.

Marek Epstein, scénárista, herec a režisér

 

Foto, video: Eva Smolíková

Tiskové oddělení ČT

pro Taneční magazín

 

HEROES

Divadlo LETÍ představí sci-fi telenovelu o nadějných vyhlídkách lidstva. Novou hru Anny Saavedry

režíruje Marián Amsler

První premiérou jubilejní 20. sezony Divadla LETÍ bude inscenace HEROES. Autorka hry Anna Saavedra, známá díky oceňované hře Olga (Horrory z Hrádečku), se tentokrát místo do minulosti ponořila do budoucnosti. Sci-fi telenovela o vyhlídkách lidstva kombinuje dramatický text s původní hudbou Vladivojny La Chia. Světová premiéra se uskuteční 21. a 22. listopadu 2025 v Divadle VILA Štvanice, další reprízy proběhnou 9. a 10. prosince 2025.


Richard Fiala

Milada Vyhnálková

„Jubilejní dvacátá sezóna Divadla LETÍ by mohla nést podtitul Velké návraty. Zahajujeme ji symbolicky světovou premiérou původní hry české autorky Anny Saavedry, která se vrací po deseti letech od prvního uvedení úspěšného textu Olga (Horrory z Hrádečku), za nějž získala Cenu divadelní kritiky v kategorii Nejlepší poprvé uvedená česká hra roku 2016, a který máme stále na repertoáru,” říká dramaturgyně inscenace a umělecká šéfka Divadla LETÍ Marie Špalová.

Anna Saavedra se narodila na pobřeží Baltského moře v česko-chilské rodině, vystudovala divadelní dramaturgii na JAMU a působila mimo jiné jako dramaturgyně brněnského HaDivadla. Na kontě má celou řadu divadelních her a dramatizací, které byly uvedeny nejen v Čechách, ale také v zahraničí. Hru HEROES napsala přímo pro Divadlo LETÍ v rámci rezidenčního programu. „Žánr sci-fi je pro mě možností, jak reflektovat současný, dramaticky se měnící svět a tematizovat jistou formu úzkosti nebo bezmoci, pramenící z těchto změn, ať už se jedná o klima, nástup AI nebo fašizaci demokratických režimů. Jak budou tyto fenomény vypadat v Muzeu 21. století a co si o nás budou naši prapotomci myslet? Dystopický sitcom HEROES je o evoluci lidského rodu, kdy největším hrdinstvím je samotné přežití a zachování života na planetě Zemi,“ říká autorka Anna Saavedra.

Jiří Bohm

Anna Saavedra

Režie inscenace se ujal zakládající člen LETÍ Marián Amsler, který před dvaceti lety režíroval úplně první profesionální inscenaci divadla, jež mu také dala název – Letí„Režie této nové hry od Anna Saavedry je pro mě výzvou i potěšením. Zajímavý je samotný žánr, který mícha komedii s dystopií, objevují se tu bizarní postavy, hologramy a geneticky upravené bytosti. V obsazení máme skvělou hereckou čtveřici a od první čtené je jasné, že to bude surreálná jízda za doprovodu podmořských tónů od Vladivojny la Chia,” říká režisér. Scénografie a kostýmy vznikly pod vedením Jany Smetanové, která spolupracovala s divadlem i na loňském Kožichu Marka Ravenhilla. V hlavních rolích se představí Jiří Böhm, Richard FialaPetr Ťopek Milada Vyhnálková.

Sci-fi telenovela HEROES zobrazuje svět budoucnosti, kde potomci dnešních lidí žijí v polyamorických manželských buňkách, obklopeni hypersenzorickou virtuální realitou a státem regulovanou AI, která slouží jako paměť, zdroj interpretací i věštecké orákulum. Hologramy politických lídrů minulosti, klimatický rozvrat a objevení démona z mořských hlubin vyvolávají otázky po smyslu a legitimitě existence. Dokážou být potomci lidí ještě hrdiny svého příběhu, nebo je jejich život jen epilogem krátké tragikomické historie rodu Homo sapiens? Hra vznikla za podpory Nadace Český literární fond.

Petr Ťopek

Marián Amsler

HEROES


Sci-fi telenovela o nadějných vyhlídkách lidstva s hudbou Vladivojny La Chia.

Fašizace světových politických lídrů, klimatický rozvrat či ztráta kontroly nad extrémně silnou formou umělé inteligence – to jsou témata spojená s historií. Zatímco hologramy Donalda Trumpa a Vladimira Putina straší návštěvnictvo v muzeu jednadvacátého století, potomci dnešních lidí žijí své pohodlné životy v polyamorických manželských buňkách, baveni hypersenzorickou virtuální realitou, jejímž prostřednictvím poznávají svět, který již zanikl. Obracejí se ke státem regulované formě AI, která je jejich pamětí, zdrojem interpretací i věšteckým orákulem. Objevení démona z mořských hlubin je však vybídne k otázkám po smyslu a legitimitě vlastní existence. Dokážou být potomci lidí ještě hrdiny, kteří uskuteční svůj příběh a svou proměnu? Nebo je jejich existence jen rozpačitým epilogem krátké tragikomické historie rodu homo sapiens na planetě Zemi?

Novinka autorky oceňované hry Olga (Horrory z Hrádečku) Anny Saavedry, která se tentokrát místo do minulosti ponořila do budoucnosti. Hra je inspirována přednáškou profesora Timothyho Snydera The New Paganism: How the Postmodern Became the Premodern, kdy je současné politické a společenské dění interpretováno na základě hodnot typických pro předmoderní pohanské kultury starověké Evropy.

Autorka: Anna Saavedra
Režie: Marián Amsler
Dramaturgie: Marie Špalová
Scéna a kostýmy: Jana Smetanová
Hudba: Vladivojna La Chia
Hrají: Jiří Böhm, Richard Fiala, Petr Ťopek, Milada Vyhnálková

Denisa Chuchlová

pro Taneční magazín

Na břehu posledního moře

Vernisáž výstavy Katarína Magid Hládeková & Václav Magid

Vážení přátelé umění,

 

přijměte pozvání na vernisáž připravovaného výstavního projektu Na břehu posledního moře autorské dvojice Katarína Magid Hládeková & Václav Magid, která proběhne ve čtvrtek 23. 10. 2025 od 18:00 v Galerii NoD:

 

Galerie NoD
Katarína Magid Hládeková & Václav Magid
Na břehu posledního moře / On the Shore of the Last Sea
Kurátoři: Marika Kupková, Pavel Kubesa
Vernisáž: 23. 10. 2025, 18:00

24. 10. – 23. 11. 2025

Výstavní projekt Na břehu posledního moře dvojice Katarína Magid Hládeková & Václav Magid se věnuje fenoménu kempování jakožto charakteristickému symptomu (hyper-)modernity, který reprodukuje systémové hierarchie. Zajímá je téma oddělení dvou základních režimů: „doma/práce“ vs. „venku“, jenž má být příslibem svobody. Ve skutečnosti si ale autorstvo všímá, jak je tento specifický prostor a čas nakonec přeci jen institucionalizován a opět komodifikován. Stan, coby „mobilní domov“, se stává emblémem „organizovaného úniku“, jakési paradoxní svobody, která potvrzuje logiku plánování, komfortu a kontroly. Ve výsledku se dvojice Katarína Magid Hládeková & Václav Magid zaměřuje na motiv moře, který tuto zkušenost rámuje v horizontu antropocénu: „poslední moře“ nakonec vyvstává jako víceznačná metafora limitu zdrojů, moci a imaginace samotné.

(Ilustrační foto z výstavy Katarína Hládeková & Václav Magid: Všade doma, dobře nejlíp, Galerie U dobrého pastýře, TIC Brno, 2023)

 

Kempování, karavaning či glamping tedy umožňují prožívat iluzi volnosti, života v improvizaci a autentického kontaktu s přírodou, avšak v rámci organizovaných a regulovaných podmínek. Tato kultura přenosnosti a provizoria sice vyjadřuje touhu po svobodě a spontánnosti, ale zároveň tuto touhu institucionalizuje – podřizuje ji logice plánování, komfortu a kontroly. Tím se reprodukuje paradox moderního pojetí svobody: ve jménu autonomie a úniku od systému se znovu potvrzují jeho principy. Svoboda se stává formou organizovaného zážitku, který je třeba zakoupit, naplánovat a ohraničit. V tomto smyslu není kemp anti-moderní, ale hyper-moderní: manifestuje naši neschopnost odpojit se od světa, který skrze svoje úniky potvrzujeme.

(Úryvek z kurátorské eseje Mariky Kupkové)

Autorská dvojice Katarína Magid Hládeková & Václav Magid ve své tvorbě problematizuje kategorie formující identitu, jako jsou například jazyk, kultura, historie nebo národ. Zajímá je, jak se etablované systémy vizuální nebo textové reprezentace podílí na vzniku nedorozumění mezi lidmi, nebo jak se komunikační nepochopení odráží na vztazích i společenském uspořádání. Tato témata spolu objevili jako průsečík svých individuálních uměleckých praxí. Pracují v médiích instalace, objektu a pohyblivého obrazu. V svých instalacích často využívají a tematizují ilustraci, text a typografii, také ale i tradiční malířské a grafické techniky jako akvarel či linoryt.

 

Katarína Magid Hládeková (*1984) je umělkyně a kurátorka. Jejím hlavním autorským zájmem je zkoumání povahy vizuální reprezentace, kterou dlouhodobě prověřuje prostřednictvím tématu modelu. Zajímá se o autoreferenční postupy v umění a o napětí mezi imitací a realitou. Formálně pracuje na pomezí médií objektu, instalace, fotografie a příležitostně i pohyblivého obrazu. V roce 2016 byla nominována na Cenu Jindřicha Chalupeckého, v roce 2018 na Cenu NOVUM. Jako kurátorka je (spolu)autorkou několika výstavních projektů realizovaných Galerií TIC v Brně. Je členkou kurátorského kolektivu Café Utopia, který připravil sedmý ročník mezinárodního bienále současného umění Brno Art Open 2019 (spolu se Zuzanou Janečkovou, Marikou Kupkovou a Markétou Žáčkovou).

 

Václav Magid (*1979) je umělec a kurátor žijící v Praze a Brně. Po nedokončených studiích AVU a UMPRUM získal magisterský titul z filozofie na Filozofické fakultě UK. Ve své tvorbě zkoumá vztah každodennosti a ideologie (např. samostatné výstavy Souřadnice, Brno: Atrium Moravské galerie, 2012, Autonomie, Ostrava, PLATO, 2015, Všade doma, dobře nejlíp, společně s Katarínou Hládekovou, Brno, TIC, 2023, autorská kniha Malá encyklopedie nepatřičností, Praha: ArtMap, 2019). Vystavoval na skupinových přehlídkách v ČR a zahraničí (Lyonské bienále, 2013), dvakrát byl finalistou CJCH (2010, 2013). Kurátoroval řadu skupinových výstav (Věcné stavy, Karlín Studios, 2006; Punctum, Futura, 2008). V letech 2006–2018 působil na vědecko-výzkumném pracovišti AVU, kde vedl (společně s Jakubem Stejskalem) odborný časopis Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny. V současné době přednáší teorii a dějiny umění na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně a Akademii výtvarných umění v Praze.

Taneční magazín

NOD

Sounds of Diversity pokračuje

Hudba, tanec a světlo znovu propojí střední Evropu

Po úspěšných jarních koncertech v Ostravě a Katovicích, které česká média označila za „multisenzorický zážitek“, se mezinárodní projekt  Sounds of Diversity  vrací na evropská pódia. Podzimní část turné zavede tento unikátní koncept propojující současnou hudbu, tanec a světelný design do slovenské Nové synagogy v Žilině (27. října) a maďarského Budapest Music Center (28. října). V obou městech se diváci mohou těšit na premiérové uvedení čtyř skladeb skladatelů ze zemí Visegrádské čtyřky, které v kombinaci s tanečním a světelným ztvárněním vytvářejí atmosféru hlubokého klidu a souznění přesně v duchu letošního tématu projektu wellbeing.


Projekt Sounds of Diversity vznikl s ambicí vytvořit živý dialog mezi hudbou, tancem a světlem a mezi umělci čtyř sousedních zemí, jejichž kultura, historie a cit pro detail se v tomto projektu přirozeně prolínají. V čele šestnáctičlenného Sounds of Diversity Ansámblu stojí polský dirigent Szymon Bywalec a o světelný design se v podzimní edici postará light designer Ints Plavnieks. Hudební večer se tak stává více než jen koncertem, je to performativní událost, která se pohybuje na pomezí koncertu, tance a vizuální instalace. Diváci jsou zváni nejen k poslechu, ale i k vnímání, k zastavení a sdílení okamžiku.

„Zvuk, světlo, tělo – to jsou tři nástroje, kterými vyprávíme o tom, jak žít v harmonii se sebou i s ostatními,“ říká ředitelka projektu Macela Kysová. „Každý koncert je zároveň trochu jiný, pokaždé v něm ožije atmosféra prostoru i města, ve kterém se odehrává.“

Taneční a pohybová složka komponovaného večera vznikla ve spolupráci se spolkem  MOVE Ostrava,  který je v České republice dlouhodobým průkopníkem v oblasti současného tance, nového cirkusu a fyzického divadla. Umělecké vedení choreografické části zajišťuje Jana Ryšlavá, jejíž tvorba je zde založena na metodě instantní kompozice a improvizace, tedy tanci vznikajícím „tady a teď“ v dialogu s hudbou a prostorem. Na pódiu se spolu s ní opět představí Lucia Bielik (SK) a Rado Piovarči (SK) – performeři, kteří se nebojí propojit precizní pohyb s autentickým prožitkem.

„Zajímá nás moment, kdy hudba doslova hýbe tělem, kdy pohyb není pouze doprovodem, ale rovnocenným partnerem,“ říká Jana Ryšlavá. „Zvuk se mění v dech, dech v gesto a gesto ve světlo. Publikum v tom okamžiku vnímá propojení, které přesahuje hranice i jazyk.“ MOVE Ostrava   do projektu přináší cit pro prostor, experiment a hravost, která otevírá publiku nové způsoby vnímání současné hudby.

Čtyři premiéry, čtyři pohledy na wellbeing

Podzimní koncerty uvedou znovu čtveřici skladeb, které letos vznikly přímo na míru projektu Sounds of Diversity. Petra Šuško (CZ) představí svou kompozici Šestý smysl – hudební meditaci o intuici a vnitřním hlasu. Matej Sloboda (SK) přináší Consonanze Stravaganti e Lumi Danzanti,  neboli experimentální dialog mezi tradicí a současností. Przemysław Scheller (PL) se ve skladbě Grande Valse Brillante inspiroval Janáčkovou melodií řeči a zkoumá propojení hudby a slova, zatímco Viktor Molnár (HU) ve svém díle The Zone hledá rovnováhu mezi tělem a myslí.

Každé dílo tak reflektuje téma wellbeingu jiným způsobem – prostřednictvím intuice, souzvuku, jazyka či fyzické přítomnosti. Společně pak vytvářejí obraz středoevropské hudební současnosti, která má sílu spojovat.

PODZIMNÍ KONCERTY

27. října 2025, 19:00 – Nová synagoga Žilina

28. října 2025, 19:00 – Music Center Budapest

Projekt vzniká ve spolupráci Hudební současnost/Tvůrčí centrum Ostrava, MOVE Ostrava, Visegrad Fund, Ministerstva kultury ČR a partnerů z Polska, Slovenska a Maďarska.

 

Lucie Sembolová

pro Taneční magazín