Milan Drobný se pustil do zcela nového, odvážného projektu

Zpěvák Milan Drobný, kterého posluchači pop-music sledují na scéně již řadu let, změnil směr

Milan Drobný křtil své nové album „V opeře“

Bouřlivák Milan Drobný (72) upoutával posledních pár let pozornost veřejnosti spíše soukromým životem než hudebními počiny. Tu a tam utrousil  neuváženou poznámku směrem ke svému dlouholetému kamarádovi  Karlu Gottovi a poté se veřejně omlouval, jeho zásnuby střídaly rozchody a z jeho lásek jsou dnes bývalé přítelkyně. Ale tentokrát se představil veřejnosti v naprosto neznámém světle. Po celoživotním úspěchu na poli pop-music (v roce 1994 obdržel od firmy Supraphon platinovou desku za 2 miliony prodaných nosičů),  přešel, možná na popud své snoubenky Dany Polcaro (59), na dráhu operního a operetního zpěváka. Proměna naprosto nezvyklá; a nejen to.

Dana Polcaro samozřejmě doprovodila svého snoubence na křest jeho CD, svatba je totiž na spadnutí (začátkem července).

Přejeme hodně úspěchů

Nejzvláštnější na celém jeho novém projektu je, že Milan drobný coby basbaryton nechal transportovat pro svůj rozsah tenorové árie, nově je otextoval a posluchači div se!  Podobný odvážný čin nikdo u nás, ale snad ani ve světě, nezkusil.  V době, kdy stoupá obliba rockových oper, je takový pokus možná právě ideální. Přitáhne totiž příznivce popové   hudby k poslechu vážné hudby.

Krátce řečeno, odvaha Milanovi Drobnému nechybí. Musíme uznat, že jeho hlas i texty písní mohou občas i rozplakat, např. ve skladbě Vltava, kdy člověku běhá mráz po zádech nad vyznáním lásky řece Vltavě. Snad každý Čech má nebo by alespoň  měl mít úctu k Vltavě a z tohoto důvodu je přepracování skladby Vltava dech beroucí. Milan drobný není  operní hlas číslo jedna, patří spíše do oblasti popové hudby. Ale běžný posluchač spíše upřednostní tento typ hlasu než kdovíjaké operní výšky. Ledaskdo se pokouší o výšky sopránu a tenoru, které  jsou vzácné a  krásné, to je pravda. Ale je to všechno? Není. Sympatický hlas, který se vkrádá hluboko do duše, udělá také své.

Musíme tedy konstatovat, že skok do operních výšin se Drobnému povedl. Milan  Drobný studoval na státní konzervatoři operní a operetní árie, ale nikdy se tím dosud veřejně neprezentoval a této hudbě se nevěnoval, ačkoliv to možná jeho touha byla. Až  tentokrát,  s pomocí své snoubenky Dany Polcaro, která byla zřejmě tím hybným a přesvědčivým faktorem, se M. Drobný konečně ke svému snu propracoval.

Na CD nechybí ani árie basbarytonové, ukázka Leporela z opery Don Giovani, Kecal z Prodané nevěsty, nebo operetní árie Diplomata z Polské krve.

Orchestrální podklady, za řízení Eduarda Parmy (rozhovor o tom, jak tančí Eda Parma Taneční magazín již přinesl) i s jeho aranžemi ve velkém symfonickém zvuku, zrovna jako veškeré sbory i  hostující sólistka Barbora Mottlová, jsou propojeny s hlavním interpretem a zvou k poslechu.

Zarputilým tanečníkům musíme doporučit skladbu Libiano, což je valčík.

Nechte se tedy Milanem Drobným vtáhnout do říše opery a operety!

Své novinkové CD pokřtil ve Slovenském domě, kde všechny přítomné hosty přivítal ředitel Slovenského domu Vladimír Skalský. Milan Drobný předvedl hostům večera ze svého nového repertoáru pár krátkých ukázek.

Kmotrem CD ve Slovenském domě v Praze se stal například kytarový virtuos Lubomír Brabec, který jako dárek věnoval Milanovi jednu kytarovou skladbu nebo muzikálový bard Marián Vojtko, který mimo jiné poukázal na Drobného kuráž. „Musím přiznat, že jsem si říkal, že má Milan  odvahu, protože i já, který jsem operu studoval, se jí dnes už raději vyhýbám!“, přiznal s úsměvem na rtech.

Lubomír Brabec

CD šampaňským polila i operní diva Pavlína Senic, která nakonec byla jedinou ženou mezi kmotry, protože její operní kolegyně Andrea Kalivodová a Tereza Mátlová se omluvily z pracovních důvodů.

Podpořit interpreta přišli i jeho kolegové, například pohádkový princ z první Popelky Jiří Štědroň, dirigentská legenda Václav Hybš se svoji manželkou a nebo legendární pěvecké duo Kamelie, tedy  zpěvačky  Hana Buštková a Dana Vlková, které byly ozdobou večera. Večer  moderoval sympatický zpěvák Martin France.

Zpěvák Martin France

Hana Buštíková a Eduard Parma

Zeptali jsme se Eduarda Parmy….

Je dobré pro zpěváka změnit hudební styl? Fanoušci mnohdy žádnou změnu nechtějí, některým  zpěvákům se změna hudebního stylu doslova vymstila. Jak to vidíte v případě CD „V opeře?“

„Já si myslím, že změna v žádném případě  není na škodu, naopak. Člověk alespoň ukáže, že zvládne více stylů. Je také pravda, že v oblasti pop music je dnes téměř nemožné se prosadit. Milan tedy pouští do světa něco nového. A  také se tímto CD seberealizuje, vlastně to dělá i  sám pro sebe. Chce  si zkusit to, co studoval a dělá jednoduše  hudbu, kterou má rád. CD „V opeře“ udělá dobře jeho vlastnímu egu a pro diváky je překvapením.“

Je CD z Vašeho pohledu podařené?

„Určitě ano. Jediné, co bych snad ještě vylepšil, by bylo  nahrání písní se symfonickým orchestrem, ale to je  finančně velice náročné.“

Děkujeme …

Eduard Parma a Milan Drobný

Martin France, Hana Buštíková a Eduard Parma

Eva Smolíková, Agentura Martin Production

Foto: Eva Smolíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Taneční show Díky tanci

Sledovali jste v televizi Stardance? A zalitovali jste, že jste nemohli tančící hvězdy vidět naživo a zblízka? Pokud ano, tak dostanete tuto šanci 5. dubna v Praze ve velkém sále Lucerny v programu „Díky tanci“! A navíc, pomůžete dobré a prospěšné záležitosti…

Hvězdy tančí pro dobrou věc

Již odedávna se traduje, že tanec sbližuje a je prospěšný. To si také uvědomily přední osobnosti veřejného a kulturního života. Pod pomyslnou taktovkou herečky Jitky Schneiderové se rozhodly tančit veřejně – a to přímo v jednom z největších pražských plesových sálů Lucerně – na pomoc dětem. Konkrétně dětem, které hledají své nové rodiče. Dětí vyrůstajících mimo rodinné prostředí. Této dobročinné show pod názvem „Díky tanci“ se můžete osobně zůčastnit a přispět tak dobré a prospěšné věci ve středu 5. dubna 2017 od 20 .00 hodin ve Velkém sále paláce Lucerna.

V České republice žije více než 9 000 dětí v ústavní péči – bez rodiny. To naši zemi řadí mezi evropské státy s nejvyšším počtem dětí vyrůstajících mimo přirozené prostředí rodiny. Právě s tím se rozhodl něco udělat nadační fond „Hledáme rodiče“ pod patronací investiční skupiny J&T a sdružení „Kruh rodiny o. p. s.“.

Zpěváci Leona Machálková, Matěj Ruppert, multiinstrumentalista, zpěvák a skladatel Ondřej Gregor Brzobohatý, herec a zpěvák Roman Vojtek, herci Jitka Schneiderová, Anna Polívková, Dana Batulková, Jana Plodková, Marie Doležalová, Roman Zach, Lukáš Pavlásek, Marek Taclík, Zdeněk Piškula, herec a tanečník Jan Révai, modelka a moderátorka Tatiana Gregor Kuchařová, tanečník Yemi A. D. a moderátor Leoš Mareš – to jsou hlavní hvězdy večera, kteří budou společně s profesionálními tanečníky: Krystýnou Coufalovou, Veronikou Lálovou, Martinou Markovou, Lucií Hunčárovou, Andreou Třeštíkovou, Alicí Stodůlkovou, Katarínou Štumpfovou, Janem Onderem, Michalem Kurtišem, Markem Zelinkou, Michalem Necpálem a Michalem Padevětem vystupovat na večeru pod hlavičkou nadačního fondu J&T, aby podpořili všeobecný rozvoj pěstounské péče a vůbec všechny osamělé děti, které nemohou vyrůstat v rodinném prostředí.

Aktuální informace o vlastním programu i účinkujících naleznete na stránkách: www.dikytanci.cz , popřípadě na facebookovém profilu: www.facebook.com/dikytanci, kde budou nové aktuality z příprav a zákulisí celé dobročinné akce průběžně zveřejňovány.

A nyní dejme slovo nejen čestné, ale vpravdě aktivní patronce celé akce – herečce Jitce Schneiderové: „Učila jsem se v páru tančit latinskoamerické a standardní tance. Zažila jsem při tom spoustu radostí, ale také emocí i rovněž dřiny. A tak bych se chtěla o tuto mou radost podělit i s ostatními na jedinečné akci.Proto jsem se rozhodla uspořádat taneční večer v Lucerně. Našimi tanečními výkony podpoříme dobrou věc. Již několik let jsem pat ronkou projektu ,Hledáme rodiče´, který se věnuje podpoře a rozvoji pěstounské péče. Celý výtěžek našeho večera bude věnován právě dětem hledající svou novou rodinu. A proč zrovna tanec? Díky tanci jsem pocítila, co mne dělá šťastnou. Díky tanci mám energii, kterou hodlám a chci rozdávat. Právě na podporu dobré věci.“

Sama patronka v předešlých větách mimoděk odhalila i proč nese taneční večer ve prospěch osamocených dětí název „Díky tanci“.

Pokud i vy budete chtít podpořit dobrou věc, kupte si vstupenku na tuto dubnovou akci v Lucerně. Zažijete mnoho nového, překvapivého a budete si mít možnost zblízka prohlédnout ty, které možná pouze znáte z televize a jiných médií. Vstupenky jsou k mání i přes internet na: www.ticketportal.cz/performance.aspx .

 

 

FOTO: archiv Diky tanci 

Michal Stein

Taneční magazín

„Televizní taneční úroda“

Na televizních obrazovkách, převážně České televize, se objevuje celá škála a nepřeberná nabídka titulů z tanečního prostředí. Těm nejzajímavějším se teď za necelé první tři měsíce roku věnujeme i my. Zároveň vás upozorňujeme i na chystané březnové televizní taneční lahůdky předem.

Česká televize, jak již jsme konstatovali při závěru televizního festivalu Zlatá Praha 2017, není macešká k tanci jako takovému. Převážně na ČT ART, ale i na ČT 2 a ČT SPORT se objevuje ve všech svých podobách i stylech. Připomeňme si teď taneční televizní úrodu počátku roku 2017.

Počátek března patřil na obrazovkách českého veřejnoprávního televizního gigantu zejména milovníkům standardních tanců. Ale nejen oni, ale i další tisíce diváků mohly prostřednictví přímých přenosů i později ze záznamu sledovat – Mistrovství republiky v latinskoamerických tancích.

Stoupence tance ve filmu jistě vždy potěší a potěšil slavný muzikál režiséra George Cukora „My Fair Lady“ s Audrey Hepburnovou a Richardem Harrisonem v hlavních rolích.Česká televize tím přinesla milý dárek.

V tomto článku se hodlám věnovat těm pořadům z nejzajímavějších – televizním dokumentům. Začněme tím, který oslovil tu nejmladší generaci. Pod názvem „Skrečing“ uvedla ČT velice barvitý a živý dokumentární snímel o zákulisí Hip-hopu. Co je to vlastně Skrečing? Jeho objevitelem je údajně americký diskžokej Grand Wizard Theodore. A vznikl prý náhodou. Když doma mixoval gramofonové desky, tak jej manželka volala k obědu a on právě hrající desku zastavil násilně rukou. A aby vůbec ženu slyšel, tak začal deskou pohybovat oběma směry. Tam a zpět. Tím vytvořil nový zvuk, který začal později již záměrně rozvíjet. Předpokladem samo sebou byly kvalitní vynilové dlouhohrající desky. A dnes se Skrečing vyvinul do té míry, že diskžokejové hrají na gramofony jako na vlastní hudební nástroje. A od vzniku Skrečingu byl jen krok k průlomu současně vznikající kultuře hnutí hip-hop.

Velmi zajímavý film, tentokrát z domácí taneční scény přinesl film přímo s názvem nové nezávislé divadelní taneční scény v titulu „Jatka 78“. Tento název charakterizuje, že vznikl opravdu v prostoru bývalých jatek v Praze 7, Holešovicích. Mladší generace zná tento rozlehly areál už spíše jako tržnici. A jen ti pozornější si všimnou u vstupní brány obrovitých soch charakterizujících práci řezníků a jejich oběti. Divadelní scéna v industriálním duchu vznikla na konci roku 2014. Pořadem samotným provázel syn známého herce Rostislav Nová k mladší, který byl hybným motorem projektu „Jatka 78“. Divadelní milovníci jej poznali již v souboru „La Putyka“. Ve filmu dostal ještě velký prostor manažér Jatek Štěpán Kubišta. Ten sám vznik tohoto pozoruhodného projektu v jednu chvíli přirovnává k historickým sbírkám na Národní divadlo v Praze. Samozřejmě se ve snímku objevil i soubor 420 PEOPLE, pro nějž jsou „Jatka 78“ jednou z více „domovských“ scén. Závěr tototo televizního dokumentu nevyzněl jednoznačně optimisticky a nezávazně. Manažeři i herci mají totiž opodstatněné vrásky na čele. Nájemní smlouva na prostory, které rekonstruovali vlastními silami a za finanční podpory veřejnosti, konč&am p;iac ute; v květnu 2018 a dosud nebyla magistrátem, který je majitelem objektu prodloužena. Pro plánování provozu uměleckého centra, které je na východ od Berlína prvním velkým a multifunkčním prostorem, jde o zásadní problém, protože projekty se v rámci evropských i českých grantů nasmlouvávají s několikaletým předstihem. Režisérkou tohoto téměř hodinového dokumentu (přesnou stopáž měl 52 minut) byla Adéla Sirotková.

Počátkem roku se na obrazovkách ČT znovu premiérově objevil léty prověřený cyklus „GEN“, představující význačné osobnosti z různých oborů. Počátek (a v reprízách první polovina) března bude patřit našim světově uznávaným baletním dvojčatům bratrům Bubeníčkovým. Režírovala jej Tereza Kopáčová, která k filmu říká: „Od dětsví jsem se věnovala tanci. Pak u mne zvítězil film, ale občas se mi po tanci zasteskne. Myslím, že tanec kultivuje tělo i ducha. Ducha obzvlášť. U bratrů Bubeníčků je navíc přidané zajímavé další téma – hledání vlastní identity – u dvojčat ještě více hmatatelné.“

Hned dvě velké současné taneční osobnosti žánrově a stylově z opačných pólů tance – a je symptomatické, že obě ženského rodu – představil a v nejbližší době představí zbrusu nový seriál zaměřený na tu nejmladší generaci pod názvem „Děti sametu“. V lednu patřila k prvním protagonistkám „Dětí sametu“ nositelka mnoha mezinárodních cen tanečnice, choreografka a vedoucí souboru, který nese její jméno Lenka Vagnerová. V březnu se jako „dítě sametu“ představí nejmladší primabalerína v historii pražského Národního divadla Nikola Márová. Tyto oba po rtréty tanečnic připravila opět režisérka Adéla Sirotková.

Lenka Vagnerová a její inscenace “Lešanské jesličky“, kterou recenzoval koncem roku i náš Taneční magazín se objevila i v pravidelném programu ČT „Divadlo žije“. A další taneční počiny a projekty se objevují i v řadě dalších pravidelných zpravodajských relacích České televize.

Na závěr si necháme doslova taneční bonbónek z programu České televize. Veličina světového tance – ruský tanečník, choreograf a herec Michail Baryšnikov – byla středobodem jedinečného filmu „Prostor“. Mimochodem, Baryšnikov byl kdysi i protagonistou nádherného hraného celovečerního filmu „Bílé noci“ režiséra Taylora Hackforda. A tento tanečník se objevil chvíli i v roli milence hlavní protagonistky v populárním americkém televizním seriálu „Sex ve městě“. Ale zpět k dokumentu „Prostor“ v něm se kvartet mezinárodních veličin potkal při jedinečné spolupráci: & scar on;védský režisér Jonas Akerlund natočil osmadvacetiminutový film o vysoce oceňovaném tanečním představení „Place“ rovněž švédského choreografa Matse Eka, v němž účinkuje Michail Baryšnikov a Ana Lagunová. Tato taneční studie sleduje Ekovo téma zkoumání lidského těla a pohybů mistrovských tanečníků. Mats Ek vytvořil „Prostor“ (Space) speciálně pro Baryšnikova a Lagunovou. Baryšnikov, Lagunová a Ek jsou tři legendy tanečního světa. Tento strhující dokument již měl v únoru na českých obrazovkách premiéru a jedna z jeho repríz proběhne ještě 11. března ve 2.30 hodiny ráno. Pozor, v televizním programu je uvedena ještě u dne 10. března v noci! Že by Baryšnikova ty & bdquo;noci“ z názvu úspěšného filmu i nadále pronásledovaly?

Abychom byli spravedliví a „celoplošní“, tak musíme uvést závěrem, že se – na obrazovkách České televize nesmírně aktivní – tanečník Jan Onder objevil i ve vysílání soukromé TV Barrandov. Konkrétně v pořadu moderátora Aleše Cibulky „Můžu dál?“.

Televizní úroda počátku roku byla pestrá a nadějná. Jen tak dále.

 

Michal Stein

Foto: Česká televize

Taneční magazín

Nejslavnější muzikál všech dob v Praze!

Vzhledem k obrovskému zájmu přidává pořádající agentura odpolední představení muzikálu WEST SIDE STORY

 

 

WEST SIDE STORY

Vzhledem k obrovskému zájmu přidává pořádající agentura odpolední představení –   v sobotu 25.3.2017 od 15:00!

23.– 26. 3. 2017 KONGRESOVÉ CENTRUM PRAHA

Nejslavnější muzikál všech dob 

České publikum má výjimečnou příležitost poprvé v Praze zhlédnout tento světově proslulý unikát v originální podobě, původním znění a s hvězdným Broadwayským obsazením, a to u příležitosti 100. výročí tří jeho tvůrců.

Věčný příběh zakázané lásky na motivy Romea a Julie zasazený do ulic západního New Yorku znovu ožívá!

Uvedení West Side Story na Broadwayi v roce 1957 kompletně přepsalo historii muzikálového divadla a rychle se stalo jedním z nejúspěšnějších a nejoblíbenějších muzikálů všech dob. Ani po 60 letech nepřestává tato Broadwayská klasika, plná nesmrtelných hitů Leonarda Bernsteina (“Maria”, “Tonight”, “Somewhere”, “America”, či “I Feel Pretty”), fascinovat diváky po celém světě. V sezóně 2013/2014 ji při turné po 16 evropských zemích (Itálie, Velká Británie, Francie, Belgie, Německo atd.) shlédlo neuvěřitelných 275.000 diváků.

Klíčovou úlohu při hudebním nastudování sehrál zkušený hudebník Donald Chan  – dirigent, pianista a hudební režisér v jedné osobě, který je supervizorem celého projektu, vybíral osobně všechny účinkující a bude stát v čele orchestru West Side Story i v Praze, kam West Side Story dorazí po mnohaměsíčním turné po vyprodaných sálech Evropy a Blízkého Východu. Před začátkem předvánoční premiéry této show ve Vídni Donald Chan prozradil, že ač za svoji mnohaletou kariéru nastudoval dlouhou řadu slavných muzikálů, West Side Story je jeho srdeční záležitost. Vřelý vztah, taneční i pěvecká vyzrálost i hluboké nasazení byly ostatně cítit nejen z ústřední dvojice Marii a Tonyho v podání Jenny Burns a Kevina Hacka, ale doslova ze všech účinkujících. Například v roli Baby Johna, nejmladšího člena gangu Tryskáčů, se představil nesmírně talentovaný tanečník Daniel Russell (mj. role Billy Elliota při americkém a australském turné stejnojmenného muzikálu), jehož otec se v téže roli a pod stejným hudebním vedením proslavil v Americe před 30 lety!

Českou premiéru měl muzikál v roce 1970 v pražském Národním Divadle, krátce na to i v Hudebním divadle Karlín. Uvedení u nás podléhalo přísnému a mnohdy až absurdnímu dozoru cenzury (z propagačních materiálů musely být například těsně před vyvěšením plakátů odstraněny stříbrné pěticípé hvězdy), překlad byl bedlivě upravován ve snaze zamezit šíření amerického způsobu života.

West Side Story se stala jedním z nejúspěšnějších titulů na Broadwayi a v roce 1961 se dočkala i filmového zpracování. V režii Jerome Robbinse a Roberta Wise film slavil  triumfální úspěch a získal 10 Oscarů, mj. za nejlepší film, režii, vedlejší role, výpravu, střih či hudbu. České publikum mělo možnost tento snímek zhlédnout až v roce 1973.

Cenami ověnčená a kritikou ceněná West Side Story – The Broadway Classic je jediná produkce, která v sobě snoubí všechny prvky původního nastudování tohoto muzikálu – originální choreografii Jeroma Robbinse, dojemné libreto Stephena Sondheima a nepřekonatelnou hudbu Leonarda Bernsteina. V sezóně 2016/2017 se diváci dočkají nového nastudování této nesmrtelné klasiky v režii Joey McKneelyho, které si klade za cíl oslavit 100 leté výročí jejích tvůrců, pod názvem WEST SIDE STORY – Centennial Jublilee Production.

Dynamické, ohromující, hudební veledílo… No.1 greatest musical of all time.“  napsal po představení deník  The  Times

Vstupenky v prodeji v síti Ticketportal, Ticket Art a Ticketpro.

Více info na www.jvagentura.cz nebo www.facebook.com/jvagentura

 

JV agentura

Taneční magazín