Rubrika: Novinky z tanečního světa

Rok mimořádné pomoci

Diváci České televize přispěli potřebným přes 140 milionů korun

Česká televize odvysílala v uplynulém roce celkem třináct benefic a osm benefičních speciálů. Během nich přispěli diváci neziskovým organizacím a potřebným mimořádnou částkou: 140 362 838 korun. Rekordní pomoc se podařilo získat pro Centrum Paraple při benefičním speciálu StarDance. Mimořádnou solidaritu lidé projevili také během koncertu Společně to zvládnem!, který pomohl postiženým povodněmi.  


„Mimořádná štědrost, jaká se podařila v uplynulém roce, je obdivuhodná. Každá vybraná koruna je důkazem toho, že diváci České televize mají dobré srdce a společně s námi chtějí pomáhat. A já jsem za tuto solidaritu nesmírně vděčný,“ říká generální ředitel České televize Jan Souček.


Nejúspěšnější sbírkou roku 2024 se stal díl StarDance pro Centrum Paraple. Na pomoc handicapovaným diváci přispěli rekordních 49,6 milionu korun. Benefiční speciál vysílala Česká televize už posedmé a je původním námětem ČT, který se prostřednictvím licence BBC rozšířil i do dalších zemí. Druhou nejúspěšnější pomocí uplynulých dvanácti měsíců je koncert Společně to zvládnem!, který prostřednictvím Člověka v tísni pomohl lidem zasaženým zářijovými povodněmi. Na rychlou i dlouhodobou pomoc přispěli lidé prostřednictvím benefice ČT 41,2 milionu korun.

Čtyřiatřicátý ročník Adventních koncertů České televize i loni podpořil další čtyři neziskové organizace, diváci do konce roku přispěli částkou téměř 24,5 milionu korun, přičemž sbírka dosud není uzavřená. Uplynulý ročník byl také mimořádný tím, že se poprvé konal i v regionech. Dohromady pak jedna z nejstarších sbírek u nás podpořila 136 neziskových organizací částkou přesahující 300 milionů korun.

Své pevné místo v programu ČT má také žluté kuře. To nejen během benefičního speciálu pořadu Peče celá země, vysílaného v dubnu 2024, vybralo 14 milionů korun do sbírky Pomozte dětem. V České televizi pomáhaly také další projekty jako Světlo pro světlušku, benefiční speciál Zázraků přírody, Tříkrálový koncert a mnoho dalších.

Vendula Krejčová, ČT

pro Taneční magazín

Hurvínek a nezvaný host

Zimní tipy z Divadla Spejbla a Hurvínka

Už jen několik posledních týdnů mohou diváci navštívit legendární Divadlo Spejbla a Hurvínka ve stávající podobě. Od 29. března do prosince bude probíhat rekonstrukce, během které se Spejbl, Hurvínek, Mánička a další oblíbení hrdinové budou se svými příznivci setkávat v konferenčním sále blízkého Grandhotelu International.  Na domovské scéně je do té doby můžete s dětmi vidět třeba v představení Hurvínek a nezvaný host či Hurvínkova cesta do Tramtárie.


Představení Hurvínek a nezvaný host je na programu o pololetních prázdninách v pátek 31. ledna v 11 a 14 hodin. Právě v tenhle den zaklepe na dveře u Spejblů nezvaný host. Nejenže je nezvaný, ale navíc je úplně jiný než kdokoliv a cokoliv, co znáte.  Z ničeho nic u nich bydlí Člunozobec a Spejbl s Hurvínkem jsou rázem podnájemníci ve vlastním bytě.  Protože má Člunozobec opravdu nezvyklé potřeby a rituály, není možné s ním společný prostor sdílet. Jenže Člunozobec všechno ví, všude byl a neplatí na něj žádné logické argumenty, se kterými na něj Spejbl vyrukuje. Bude si Hurvínek i tentokrát vědět rady?


Divadlo Spejbla a Hurvínka vítá diváky nejen o víkendech, ale také ve všední dny. Netradičně v podvečerním čase, v 18 hodin, se otevře ve středu 12. února, kdy Hurvínka s Máničkou čeká velké dobrodružství! Přitom jen stačilo, aby se Hurvínek trochu nastydl, Mánička mu předčítala z pohádkové knížky, a už to celé začalo. Ocitli se totiž v zemi plné žíznivých květin, kde vládla protivná princezna Gerbera. Ještě se ani nestačili rozkoukat, a už jim uvěznila Žeryčka! O tom, jak si s tím oba poradili, vypráví pohádka o koloběhu vody v přírodě Hurvínkova cesta do Tramtárie.

Divadlo Spejbla a Hurvínka má za sebou vydařený rok korunovaný rekordní návštěvností, která dosáhla 93 %! „V loňském roce jsme v hledišti přivítali 70 456 diváků, odehráli jsme neskutečných 405 představení, uspořádali 88 dílniček pro děti, uvedli dvě nové inscenace, přičemž velmi úspěšný titul Hurvínek prodává nevěstu vznikl v koprodukci s Janáčkovou operou Národního divadla Brno. Kromě toho jsme připravili několik obnovených premiér, zúčastnili se prestižních festivalů a mnoha mimořádných akcí, kde jsme s S+H vystupovali. A také jsme natočili dobrodružný pořad do kupole pražského Planetária, který bude mít letos premiéru,“ rekapituluje umělecký šéf divadla David Janošek.

O Divadle Spejbla a Hurvínka

Divadlo Spejbla a Hurvínka založil v Plzni roku 1930 Josef Skupa, tehdy šlo o první české profesionální loutkové divadlo. Od samého počátku hrálo pro děti i dospělé. V Praze divadlo působí od roku 1945 – původně v Římské ulici na Vinohradech a od roku 1995 pak v Dejvicích. Po zakladateli Josefovi Skupovi divadlo zásadním způsobem formovali Miloš Kirschner, Helena Štáchová, Martin Klásek a další umělecké osobnosti. V současné době je ředitelkou divadla Denisa Kirschnerová.

Hlavními postavami všech inscenací jsou Spejbl (1920) a Hurvínek (1926) – otec a syn – každý z nich zastupující jednu generaci a její pohled na svět. Jejich už tradičním protihráčem je jim podobný ženský pár, Hurvínkova nerozlučná kamarádka Mánička (1930) a její pedagogicky zaměřená „bábinka“, paní Kateřina Hovorková (1971). Tuto základní čtveřici protagonistů doplňuje Spejblův a Hurvínkův pes Žeryk (1930) a podle potřeby autorů i další postavy. Spejbl a Hurvínek spolu se svými přáteli do dnešního dne navštívili 34 zemí čtyř kontinentů a promluvili dvaadvaceti jazyky.

 Foto: Archiv Divadla SH

Michaela Fialová Rozšafná

pro Taneční magazín

Reminder

Vernisáž výstavy „Days, Months, Years“ Olgy Krykun v Galerii NoD

Vážení přátelé umění,

 

přijměte pozvání na vernisáž první výstavy galerijní sezony 2025, sólového autorského výstavního projektu Days, Months, Years malířky a vizuální umělkyně Olgy Krykun, která proběhne dnes v úterý 14. 1. 2025 od 18:00 v Galerii NoD:

 

Galerie NoD
Olga Krykun
Days, Months, Years
Kurátor / Curated by: Pavel Kubesa
Vernisáž / Opening 14. 1. 2025, 18:00

15. 1. – 14. 2. 2025

 

Výstavní projekt Days, Months, Years Olgy Krykun pro Galerii NoD navazuje na témata zkoumaná v předchozích autorčiných sériích E-girl Melancholia (2021) a Forget-me-nots (2022–2023) a kombinuje osobní zkušenosti s hlubšími sociopolitickými reflexemi (v prvé řadě vázanými na blízkou osobní zkušenost války na Ukrajině). Autorka představuje novou sérii prací, které se dále věnují specifické životní zkušenosti její generace, pro kterou je obecné rovině příznačné hledání a zkoumání nových forem prožívání a vztahování se ke světu na hraně digitální revoluce. Její aktuální malby coby „deníky válečných dní“ odkrývají nejen konkrétní autorčino emocionální zapojení a osobní zkušenosti v rámci ruské agrese na Ukrajině, ale rozehrávají i celou řadu symbolických her o pozici a roli ženských elementů v konkrétním válečném konfliktu. Ve svých dílech Olga Krykun balancuje na hranici mezi offline a online prostředím, na jejichž průsečíku hledá něco smysluplného a autentického. S lehkostí tak kombinuje prvky pohanské či východoslovanské mytologie a rituální praxe – na hlubší úrovni hovořící o sdílených hodnotách a kulturní identitě – se symboly a produkty populární kultury a digitálních komunikačních technologií.

Olga Krykun (*1994, Oděsa, UA) patří do mladé etablující se generace autorů vycházejících z dekády „post-internetového boomu“, kteří však probíhající životní i uměleckou zkušeností tyto formující principy dále rozvíjí a přetavují v aktuální formální i tematická východiska (environmentální otázky, otázky feminismu a další). Krykun ve své tvorbě využívá široké spektrum médií od objektu, malby, až po video či digitální umění, které následně skládá do komplexních instalací. Spojuje prvky fiktivních příběhů s odkazy na kulturní a sociálně relevantní symboly (pohanské či východní mytologie s pop-kulturními symboly) a vytváří tak „sebe-sama“ popírající mytologii současnosti, která se dá rámovat základním generačním prožitkem: „postdigitální intimitou“. Její tvorba je silně ovlivněna jejími zkušenostmi z dětství, kdy vyrůstala v suvenýrovém obchodě své rodiny v průběhu rychlé globalizace Ukrajiny v 90. letech. Její umělecký přístup založený na intuici a emocích směřuje k určité osobní „poezii doby“, v níž žijeme, poezii, která by se dala nazvat jistou formou „feministického punku“.

Taneční magazín

Zemřel choreograf a tanečník Jan Klár

Ve věku nedožitých 80 let zemřel po dlouhé těžké nemoci

Je naší smutnou povinností vás jménem pozůstalých informovat, že v sobotu 28. prosince zemřel po dlouhé nemoci tanečník a choreograf Jan Klár. Bylo mu 79 let.

Jan Klár v roce 2023 obdržel ocenění Master Prix za celoživotní přínos kultuře.

Narodil se 18. ledna 1945. V době svého aktivního působení na scéně patřil Jan Klár k tanečníkům, u nichž se výborná baletní technika spojuje s hereckou charakterizační schopností. Po absolutoriu pražské Taneční konservatoře v roce 1965 prošel Československým souborem písní a tanců a Armádním uměleckým souborem.

Pak na celých 20 let spojil svůj život s tanečním souborem Pavla Šmoka (Balet Praha, později Pražský komorní balet), jehož osobitým choreografiím právě specifičností svého projevu vyhovoval. Stal se tak součástí malého kolektivu, který si přes obtížné existenční podmínky vydobyl mezinárodní renomé.

Jan Klár zůstává v paměti v inscenacích, jako byly např. Listy důvěrné, Záskok, Hirošima, Americký kvartet, Špásování aj. V roce 1985 absolvoval studium choreografie na HAMU a pracoval potom jako choreograf, a to i činoherních inscenací mnoha divadel včetně Národního divadla v Praze.

 

Barbora Fialová, Nadace umělce

pro Taneční magazín