BLAHObytí

Proč se trápíme, když nám nikdy nebylo lépe?

Tři příběhy o zběsilosti lidského bytí


Žijeme v době a na místě, kdy a kde nám nic nechybí. Měli bychom být šťastní. Ale co když se do našeho mikrosvěta plného blaha vloudí chybička? Nová inscenace Divadla na cucky BLAHObytí ukazuje, co se stane, když nemáme proč a s kým být blažení, nebo když nám dokonce bytí připadá zbytečné. Premiéra autorské inscenace, přinášející tři příběhy o nejistotě, neporozumění a hranici mezi bytím a nebytím, se uskuteční v Divadle na cucky 14. a 15. března.

Tvůrčí tým pod vedením režiséra Tomáše Loužného a dramaturgyně Lenky Dombrovské se rozhodl zkoumat aktuální témata skrze otevřený autorský proces, kdy se inscenace rodila přímo na jevišti, postupně v dialogu mezi herci a tvůrci. „Na začátku tvorby jsme si stanovili, že zkusíme představit tři bytosti, které existují v různých interakcích. Člověka v milostném vztahu, člověka v práci a člověka v dnešním světě, který je ohrožen klimatickou krizí. Každá z těchto situací je protkána neporozuměním či nejistotou, které mohou vést až na hranu ne-bytí. Nechceme se ale s postavami propadat do hluboké deprese. Situace nejsou nutně zcela existenciální, slouží spíše k další diskuzi a úvahám diváků,“ popisuje východiska dramaturgyně Lenka Dombrovská.

Diváci uvidí tři tragicko-komické   historky, které mohou být i jejich příběhy – jsou totiž v mnohém modelové. Vztahové problémy plynoucí z vlastní nejistoty, nerovného a nespravedlivého zacházení v práci a strachu z budoucnosti, kterou nelze ovlivnit. „Někdy slýcháme, že si v Česku žijeme dobře, existujeme v blahobytu. Opravdu u nás není hladomor, naše země se nenachází ve válce, ale není možné zpochybňovat ani ‚malé‘ lidské trápení,“ upozorňuje Dombrovská.

Specifický tvůrčí proces umožňuje hercům i tvůrcům naplno prozkoumat témata inscenace a hledat autentické momenty. Zároveň ale přináší napětí a nejistotu – nic není předem dáno a výsledek se formuje až do posledních chvil. „Vycházeli jsme z několika témat, která jsme se snažili zúžit, pojmenovat a najít pro ně obraz nebo situaci. Na začátku zkoušení tedy nebyl k dispozici text, a to ani jako materiál k další úpravě. Text jsme psali, upravovali, škrtali a měnili v průběhu zkoušení, což bylo stresující, ale zároveň jsem i Divadlu na cucky moc vděčný za možnost si podobný proces zkusit,“ doplňuje specifika vzniku inscenace režisér Tomáš Loužný, který je podepsán také pod další inscenací Divadla na cucky – Vstup zakázán, odehrávající se nejen v prostorách divadla, ale také v nedalekém protiatomovém krytu.

BLAHObytí klade otázky, ale nenabízí jednoduché odpovědi. Ukazuje, že nepochopení a strach nejsou osamocené pocity – sdílíme je společně, a to samo o sobě může být nadějí. Tři příběhy hlavních aktérů, ve kterých se představí Andrea Uhlík Berecková, Táňa Malíková a Matěj Šumbera, se protínají v místě přechodu, místě nového začátku. Místě, kde lze všechno skončit, nebo naopak dát všemu další šanci. „Nechceme končit depresivně. Život je třeba žít, i když v něm nevidíme vždycky smysl. Tomu věříme,“ uzavírá Loužný.

Inscenace otvírá také téma duševní hygieny. Každý z nás se někdy ocitne v situaci, kdy neví, jak dál. A je v pořádku si říct o pomoc. V programu inscenace je proto uveden kontakt na Linku bezpečí a Linku první psychické pomoci – protože nikdo na své trápení nemusí být sám.

Premiéra BLAHObytí proběhne 14. a 15. března 2024 v 18.30 v Divadle na cucky, první repríza je naplánována na 18. března 2024 v 18.30. Více informací o titulu a předprodej vstupenek naleznete na webu www.divadlonacucky.cz.

Hana Sedláková

pro Taneční magazín

Pořad Libovky Pepy Libického vychází v knižním zpracování

Vydání nové knihy – kutilům nabídne desítky jednoduchých návodů a rad

Úspěšný hobby pořad Libovky Pepy Libického vysílaný v neděli na Primě nově přichází i ve svém knižním zpracování. Stejnojmenná kniha s podtitulem Minutový manžel nabízí inspirativní návody a rady z praxe, díky kterým všichni kutilové s přehledem zvládnou opravy i rekonstrukce vlastníma rukama. Na pultech vybraných knihkupectví bude k dispozici od 19. března.

Dominika Marie Juklová, Prima

pro Taneční magazín

 

Mladí, krásní a navždy

Premiéra v Jihočeském divadle

Jana Burkiewiczová a Jihočeské divadlo České Budějovice  zve na premiéru nového autorského představení Mladí, krásní a navždy. Premiéra se uskuteční 21.3. od 19:30 v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích.
Alžběta Gabrielová
pro Taneční magazín

Divoká kachna

Švandovo divadlo uvede drama o rodinných lžích

Robert Jašków, Luboš Veselý, Jacob Erftemeijer, Tomáš Petřík, Marie Štípková, Bohdana Pavlíková, Barbora Křupková a další členky a členové Švandova divadla se potkají v nové inscenaci Divoká kachna v režii Martina Františáka, uměleckého šéfa smíchovské scény. Slavné drama Henrika Ibsena (1828-1906) nabídne divákům silné herecké obsazení i napínavou podívanou plnou kontrastů. „Divoká kachna je asi nejdivočejší a nejvtipnější Ibsenovou hrou,“ říká Františák, který se režiím děl norského dramatika dlouhodobě věnuje. V překladu Františka Fröhlicha s původní hudbou Matěje Kroupy a výpravou Marka Cpina se Divoká kachna ve Švandově divadle poprvé představí 12. dubna ve Velkém sále Švandova divadla.  

Gregers Werle (Jacob Erftemeijer) se po letech vrací do domu svého otce, továrníka Werleho (Robert Jašków). Potkává tu svého dávného známého Hjalmara Ekdala (Tomáš Petřík), syna Starého Ekdala (Luboš Veselý). Starý pán byl původně Werleho obchodním společníkem. Po uvěznění za finanční machinace, z nichž Werle obratně vyklouzl, je teď pan Ekdal zcela závislý na továrníkově blahovůli. Většinu času tráví v ústraní na půdě, kde chová i divokou kachnu – nevinného tvora, jehož Werle zmrzačil při lovu… Gregers navíc zjišťuje, že jeho otec ochromil a zmanipuloval i život Hjalmara a jeho ženy Giny (Marie Štípková). A že ve tmě nevědomosti tápe také jejich dcera Hedvika (Barbora Křupková), dívka trpící stejně jako továrník Werle nevyléčitelnou oční chorobou. Rozhořčený Gregers nejprve vmete otci do tváře všechny jeho zlé skutky. A pak se rozhodne, že půjde s pravdou ven. Otevře lidem oči, aby konečně spatřili věci tak, jaké ve skutečnosti jsou. Jak ale Ekdalovi takové „dobrodiní“ unesou? A je vůbec možné je unést?

Pravda a lež, slepota a prozření

„Zásadní otázkou Ibsenovy hry je, jestli je dobré lidi zbavovat jejich životních lží – a pokud ano, do jaké míry to dělat,“ říká režisér Martin Františák. Podle něj je Divoká kachna napínavým dramatem složeným z ostrých kontrastů. „Souboje o své životy a duše tu svádějí rodiče i jejich děti. Pere se tu pravda a lež, světlo a tma, vznešenost a vulgarita, slepota a prozření,“ líčí Františák.

Za velké téma inscenace považuje režisér také divokost a její ztrátu. „Jejím symbolem je samozřejmě ona postřelená kachna, z níž si Hedvika udělá svého mazlíčka,“ upozorňuje režisér. A dodává, že svět mužů je ve hře vylíčen jako svět lovců, kořistí a pastí. „Mužskou umíněnost a dravost vyvažují v Ibsenově geniálně napsané hře sympaticky zemité ženské figury,“ míní Františák.

Otcové, synové, ženy

V novince Švandova divadla se lze rozhodně těšit na silnou hereckou sestavu. Továrníka Werleho, cynického pragmatika vítězícího nad svými bližními úskoky i hrubou silou, hraje Robert Jašków. Jeho protipólem je slabý a poddajný Starý Ekdal v podání Luboše Veselého.

Dvojici patriarchů doplňují jejich neméně zajímaví synové. Mužem vystaveným osudové zkoušce je mírný a poddajný Hjalmar Ekdal (Tomáš Petřík), Hedvikou zbožňovaný tatínek žijící dosud v příjemném sebeklamu. Ten hodlá rozmetat umanutý Gregers Werle (Jacob Erftemeijer). Inteligentní muž činu je přesvědčen, že všechny dokonale prokoukl a své „vize“ jim chce vnutit doslova za každou cenu.

„Všichni takové lidi známe, ať už ze svého okolí nebo z politiky: některé z těchto rolí v různé míře zaujímají třeba Elon Musk, Donald Trump a mnozí další,“ upozorňuje na aktuální momenty Ibsenovy 141 let staré hry Martin Františák.

Jako doktora Rellinga uvidíme Jakuba Tvrdíka. Ginu Ekdalovou hraje Marie Štípková, Paní Sørbyovou Bohdana Pavlíková. V úloze dospívající Hedviky se představí Barbora Křupková. Zběhlého teologa Molvika ztělesní Jan Mansfeld, továrníkova sluhu Pettersena hraje Miroslav Hruška. Další postavy ztvární členové rezidenčního souboru Peškovky – kreativní scény, která je se Švandovým divadlem úzce spojena – Ductus Deferens.

Účinek dramatu podtrhuje původní hudba skladatele Matěje Kroupy. Výpravu navrhl Marek Cpin, který do scény a kostýmů promítl i „lovecký“ charakter předlohy.

Vina, stud a troll

Jak připomíná dramaturgyně Johana Součková NěmcováDivokou kachnou pokračuje Švandovo divadlo v uvádění výrazných skandinávských titulů. K nim aktuálně patří i dánská komedie Chlast v režii Thomase Zielinského. „Ibsen ovšem patří k dramatické klasice,“ dodává dramaturgyně.

„Ibsenova dílem realistická, dílem symbolistní hra je mimo jiné varováním, jaké zlo může vzejít z lidské hlouposti, omezenosti a pokrytectví,“ říká dále Součková Němcová.

„Pod Ibsenovými moderními, divácky stále velmi přitažlivými dramaty o lidských povahách a vztazích teče vždy temný proud nevyřčených sil a vášní. V jeho hrách je tak prý vždy ukryt troll, nevyzpytatelná přírodní bytost známá ze severské mytologie. V Divoké kachně ho teď chceme najít,“ uzavírá režisér Martin Františák.

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín