“Zatraceně dobrý muzikál”

Muzikál “Dirty Rotten Scoundrels” je zatraceně dobrý, shodují se kritici

 

 

 

 

 1

Rufus Hound – Dirty Rotten Scoundrels
Foto: Johan Persson

Muzikálové verzi „Dirty Rotten Scoundrels“  (Hříšní prohnilí darebáci) Jerryho  Mitchella sice trvalo nějakou dobu, než se dostala  z Broadwaye do West Endu, ale  má opravdu hvězdné obsazení.

Robert Lindsay a Rufus Hound jako dva podvodníci, soupeřící mezi sebou o to, kdo podvede a připraví americkou dědičku o její jmění.

Rufus Hound i Samantha Bond nechávají rozehrát svůj komediální talent, ale  skutečnou hvězdou celé show je Katherine Kingsley.

2

Katherine Kingsley

Kritici  se zatím nesjednotili v názoru, zda písně Davida Yazbeka jsou nejlepší možnou parodií, nebo jsou jednoduše jen hloupé.

Taneční magazín

Propojení dvou tanečních světů způsobilo oheň na tanečním parketu

22. března proběhla v Klubu Hany Bany velká taneční akce LATINO vs Hip hop

 

22. března proběhla v Klubu Hany Bany velká taneční akce LATINO vs Hip hop

Celá akce byla  určená pro milovníky čistého  tance, nenašli byste tady soutěže, ani  formace, ani skupiny.  Ovšem tanečníci si s chutí “zabattlovali”.

Kolem 10.oo hodiny se všichni  tanečníci sešli na parketu, někteří se vrhli rovnou do tance.

6

Shows: New style hustle- Miss Bibi a Emílio (impro)
Latin Hustle- Honza Dvořák a Karolína Macháčová
Tango Argentino- Just Jörg & Marie Krizenecka
Regeaton – Doris Martinez a Maykel
MAMAS a SIA SAI

8

LATINO vs HIP HOP – New challenge

Salsa, Bachata, Zouk, Merengue, Kizomba, Mambo, Latin hustle…

Hip hop, House dance, Waackin´, Funk stylez, New style hustle…
5

Kolem 11.30 začali lektoři vést své  workshopy, které byly sestaveny jak  z Latino tanců,  tak i Hip hopu. Tanečníci si mohli vyzkoušet  např. tyto taneční styly: New Style hustle (Miss Bibi a Emílio), Hip hop (Káka a Máka (BDS)), Reggeaton (Doris Martinez), Latin Hustle (Honza Dvořák a Karolínka Macháčová) a posledním stylem byl West Coast Swing ( Aneta Perez a Zdeněk Kabát)
7

Dále probíhaly hip hop dance a latino dance,  závěrečný “battle” mezi Latino a Hip hop stylem vyhrál hip hop (pouze o dvě desetiny decibelů).

Tanečníci se rozešli až po 4.00 hod ráno!

Zeptali jsme se pořadatelky Sabiny Škodové alias “Miss Bibi”, jak hodnotí letošní akci:

Miss Bibi: “Po čtyřech letech, co organizujeme tyto taneční akce, je už našim hip hoperům jedno na co tančí, vytančí i latino část a zrovna tak latino tanečnici se už nebáli naší hudby, takže všichni tančili na všechno až do 4.00 hod ráno.

4

Očekávaným zlatým hřebem večera byl battle Latino vs Hip hop, kde se  proti sobě postavily dvě hvězdně obsazené crew Latino a Hip hop. Výsledek byl opravdu těsný. Měřili jsme decibely, dav nakonec určil jako vítěze Hip hop crew. Zmíněný “battle” byl pro mě mimořádný zážitek,  strhlo se tu něco, co jsme vůbec neplánovali, i pro diváky mělo toto vystoupení obrovskou sílu, neskutečnou energii. Byla jsem překvapená, jak se Latinos perfektně připravili, oni běžně “nebattlují”, je to pro ně nové, dost  nás zaskočili…. Naštěstí to naši hip hopeři ustáli.”

3

Taneční magazín: Proč je dobré spojit hip hop a latino dance?

Miss Bibi: “Jsou tu dvě odlišné kultury, lidé jinak vystupují, poslouchají jinou hudbu, jinak žijí,  je to pestré. I pro diváky je zajímavé sledovat tyto odlišnosti.”

 Taneční magazín: Každý tančí na jakoukoliv hudbu?

Miss Bibi:  “Neznamená to nutně, že hip hopeři musí tančit na latino hudbu, ale když je to dobrý tanečník, poradí si s tím, i když to není jeho hudba, na kterou je zvyklý. Hip hopeři se  “vybouří” na latino music,  naopak zase latinos se “pokroutí” na  Hip hop, House music nebo i funk.”

1

 Taneční magazín: Který styl je oblíběnější u diváků?

Miss Bibi: “To se dá těžko říct. Každý jinak. Pánové rádi sledují krásné salseros, které se vlní v bocích, dívky se zase rády podívají na  hip hop dancers, kteří si užívají např. soulovou hudbu.   Naopak hip hoperky jsou pěkně ostré holky. Jednoduše, někdo má rád něžnou květinu, někdo má rád ostrou holku.

Například celý blok shows zakončily “Mamas”. Jejich  show měla  neuvěřitelný náboj, z těch holek šla taková energie, že “chlapi doslova oněměli.” Jako protiklad obrovské energie bylo pro mě Tango Argentino (Just Jörg a Marie Kříženecká), které bylo neskutečně tajemné, čisté, svým způsobem ledové, ale přitom tolik živočišnosti na parketu….

11

Za celý večer si tanečníci mohli zatančit tolik tanečních stylů, až  si říkám, zda je to vůbec možné…ale je…LATINO vs HIP je toho důkazem.

10

Ráda bych touto cestou, společně s Jahodou (spoluorganizátor), poděkovala všem, kteří  se s námi podíleli na přípravách této akce, vyučovali na workshopech, vystupovali, fotili, točili, DJs…

„Byla to taneční sláva plná ohně a zábavy na jednom parketu! DĚKUJEME“

 

9

 

Taneční magazín

 

 

 

 

Pouhé taneční kroky?

Co se tanečníci mohou naučit z divadelního světa?

 

 

 

Někdy vidíme divadelní představení, kde tanečníci předvedou perfektní techniku, dokonalé držení těla i kroky. Ale nenechá to v nás vlastně žádný dojem, neodnášíme si žádnou emoci, žádný hlubší zážitek. Možná je takový tanec radostí pro tanečníka, ale méně zajímavá podívaná je to pro diváka. Ale jak dosáhnout silného projevu naplněného emocí?

Např. herec a tanečník Christopher Gable své žáky učil, že je důležité vědět, proč jsou na scéně, co dělají a kam jdou.  Jinými slovy, je důležité myslet jako herci, takový tanec se blíží roli. Znamená pak mnohem více než jen “kroky”.

I baletní tanečníci jsou zvyklí na tradiční přístup, ve kterém se zdá, že choreografie má přednost před postavou a jejím charakterem.

Tanečník, herec, režisér a dramatik Mats Ek  čerpá ze svých zkušeností, do své práce  vnáší tolik lidskosti  a současně vyžaduje tolik poctivosti a pravdy od svých tanečníků, že je  nemožné tančit svou roli,  aniž by zasahovala hluboko dovnitř duše a vykreslila osobní  zkušenost.  Naproti tomu odborné ; provedení choreografie se mu zdá zbytečné,  pokud to není emocionálně stejně pravdivé.  Tento přístup v tanečním světě není tak běžný, více ceněná je  technická dovednost než emoce.

sfsf

 

Choreografie: Mats Ek

Při představení  abstraktního díla se zdá ale  stejně důležité vytvořit svůj vlastní příběh, emoce ovlivňují fyzický  stav a přidají jisté nuance do každého pohybu. Nejen, že zkušenosti a pocity  dělají tanec doslova božský, ale také spojují tanečníky s publikem a vytváří atmosféru.

Kontroverzní Javier de Frutos, choreograf a tanečník, který má vrozený smysl pro divadlo, požádal své tanečníky, aby zkoušeli tančit pro prostudování Shakespearovy hry. Tanečníci začali vytvářet pohyby, každý si našel svou vlastní choreografii, která byla bohatá na emoce a atmosféru.

Javier-De-Frutos-choreogr-006[1]

Javier de Frutos

Luca Silvestrini prošel divadelním vlivem od počátečních fází své  tvorby. Rád improvizoval při vytváření pohybů, zatímco kladl  otázky, provokoval tanečníky, aby  čerpali  odpovědi ze svých  zkušeností či přesvědčení. Pohyby musely být nalezeny ve stejné době, kdy   byla zjištěna odpověď na otázku.

Luca-Silvestrini-©-Johan-Persson-195x150 web1 yuyu_rau_stuart_waters_stephen_moynihan_in_proteins_border_tales_photo_by_chris_nash  Foto  Luca Silvestrini

Snad proto, že tanec  patří    k  technickým  disciplínám, není mnoho divadelních režisérů, kteří pracují s tancem. Ne tak Matthew Dunster.  Divadelní režisér a dramatik Matthew Dunster obohatil svůj proces  tvorby choreografií ;  řadou psychologických her ​​a analýz postav. Tanečníci se učili, jak zatančit  spánek, běžné lidské činnosti, jako je jídlo a pití, nebo vstup  do místnosti.   Matthew obeznámil své tanečníky s technikou, která je velmi dobře známá hercům, ale téměř  nikdy se nepoužívá v tanci. Snažil se  tancem ukázat, jak jedna postava ovlivňuje druhou, což může být děsivé, okouzlující, prostě jakékoliv.

Tanečníci zapojení do tohoto procesu musí být vnímaví  a stateční. To platí pro tanec i pro divadlo. Musíte mít odvahu a  vášeň pro to,  co děláte, být upřímný  a nechat svět, který tvoříte  na jevišti,  stát se  reálným světem.

 

Taneční magazín

 

Festivalová představení České taneční platformy

Na co se těšit?

 

Čt | 3. 4. | 18:00 | Centrum současného umění DOX

Andrea Miltnerová: Flashback

Paměť může způsobit zmatení mysli: zpětný pohled, flashback, je průnikem jak minulosti, tak (paradoxně) budoucnosti. Andrea Miltnerová balancuje mezi precizními sekvencemi jemné gestiky a variacemi na minimalistický, opakovaný pohyb, který se posouvá v čase směrem k retrospektivě anebo představě.

Choreografie: Andrea Miltnerová

Režie: Jan Komárek

Interpretace: Andrea Miltnerová

Hudba: Rainer Wiens

Světelný design, film: Jan Komárek

Scénografie: Jan Komárek

Koprodukce: Motus – produkce divadla Alfred ve dvoře

Za podpory: Ministerstvo kultury ČR, Motus – produkce divadla Alfred ve dvoře, Divadlo 29 Pardubice, Národní galerie, SE.S.TA

Délka: 40 min.

Zvláštní poděkování: Ewan McLaren, Kamila Murlová, Marie Kinsky

Kontakt: Andrea Miltnerová, andreamiltner@volny.cz

Čt | 3. 4. | 20:00 | PONEC – divadlo pro tanec

Farma v jeskyni: Informátoři

Korporace. Co to ve skutečnosti je? Jak velká je jejich moc? Víme, jak moc nás ovlivňují? Čeho jsme součástí? Informátoři jsou sondou, která zkoumá, co je za systémem, ve kterém žijeme, a to na půdorysu aktuální kauzy, která měla skandální soudní dohru teprve minulý rok. Nejmenovaná gigantická potravinová korporace nasazovala do skupiny mladých aktivistů ženy, které pod falešným jménem předstíraly zájem o zjišťování informací o stinných stránkách koncernu. Ve skutečnosti však podávaly nadnárodní korporaci informace o soukromí členů skupiny. Souvislosti vedou až k dosud neobjasněným vraždám demonstrujících odborových předáků pracujících pro koncern v zemích třetího světa.

Režie, koncept, choreografie: Viliam Dočolomanský

Asistenti režie: Eduard Prokhasko, Eliška Vavříková, Daniel Raček

Interpretace: Emil Leeger, Minh-nieu Nguyen, Hana Varadzinová, Anna Gromanová, Jun Wan Kim, Olda Smysl (nebo Jim High)

Hudba: Viliam Dočolomanský, Marcel Bárta

Scéna: Lucia Škandíková

Kostýmy: Markéta Oslzlá

Světelný design: Felice Ross

Video: Erik Bartoš

Dramaturgie: Petr Michálek

Produkce: Jan Valter

Koprodukce: Tanec Praha / PONEC – divadlo pro tanec, Truc Sphérique Žilina, SK

Za podpory: Hl. město Praha, European Cultural Foundation, Visegrad Fund

Délka: 60 min.

Kontakt: Jan Valter, info@infarma.info / www.infarma.info

 

Pá | 4. 4. | 18:00 | Alfred ve dvoře

Boca Loca Lab / Jiří Adámek: ŘEKNI NĚCO

Tři ženy a tři muži spřádají neustále se proměňující pavučinu vztahů. Mluví na sebe, přesto však nezazní jediné konkrétní slovo. Oslovují se chrčením, bručením, cvrlikáním, scatováním, pokřiky a výkřiky. Scénická kompozice, která svou formou může připomínat práci choreografa, jenom pohyb nahrazuje hlas. Inspiračním zdrojem bylo pozorování hostů v kavárnách, cestujících v pražských tramvajích, ale i nahrávky písní a obřadů původních společenství z Afriky, Asie i Ameriky.

Režie: Jiří Adámek

Interpretace: Vendula Holičková, Barbora Mišíková, Pavol Smolárik, Petra Lustigová, Daniel Šváb, Petr Vančura

Světelný design: Marek Střížovský

Scéna, kostýmy: Darinka Mareš Giljanovic, Ivana Kanhauserová

Koprodukce: Motus – produkce divadla Alfred ve dvoře

Za podpory: Ministerstvo kultury ČR, Hl. město Praha

Délka: 60 min.

Kontakt: Kristýna Kalivodová, jedefrau@jedefrau.org / www.jedefrau.org

Pá | 4. 4. | 20:00 | PONEC – divadlo pro tanec

Lenka Vagnerová & Company: La Loba

Na první pohled zvláštní, docela mimořádná. Přesto si jí málokdo všimne. Nikdo ji neslyší, ale není němá. I když stojí, přece se točí. La Loba je inspirována příběhem, který si na různých místech Země předávají generace vypravěčů. Žena, která roky putuje krajinou a ze svých sbírek kostí skládá tvory, má schopnost bytosti na svět vracet, schovává a nosí v sobě život i smrt současně. Nikdo z nás však neví, jak náročná tato činnost pro ni samotnou může být a jestli její obnovitelná síla vydrží na věky. Pozoruje nás neustále, jsme krátkou etapou jejího života a možná se námi i docela dobře baví. Ale co když jí dojde trpělivost, nebo jí bavit přestaneme? Sama totiž reguluje podmínky své vlastní existence a možná se jí už nebude chtít vše dokola recyklovat.

Choreografie: Lenka Vagnerová

Koncept, dramaturgie: Lenka Vagnerová, Zdeněk Jecelín

Interpretace: Andrea Opavská, Jana Vébrová

Hudba, scéna: Ivan Acher

Světelný design: Michal Kříž

Kostýmy: Anna Solilová

Producent: ProFitArt,o.s.

Koproducent: Tanec Praha / PONEC – divadlo pro tanec

Za podpory: Hl. město Praha, Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR, Nadace Život umělce, Česká centra

Délka: 50 min.

Kontakt: Šárka Pavelková, info@profitart.cz / www.profitart.cz

So | 5. 4. | 16:00 | teatro NoD

Spitfire Company / Petr Boháč: ANTIWORDS

Ovlivněno dílem Václava Havla – především jeho hrou Audience a jejím legendárním zpracováním režiséra Menzela, který do role sládka obsadil Pavla Landovského, který během hraní vypil přibližně devět osmistupňových piv. Podaří se Miřence Čechové a Jindřišce Křivánkové překonat tento výkon? Podaří se jim dosáhnout hraničního stavu, který odkazuje na havlovský motiv odcizení a hrabalovskou poetiku samoty? V hlavní roli spolu s aktérkami inscenace i velké hlavy od sochařky Pauliny Skavové a hudba Sivan Eldar speciálně složená pro tuto událost.

Režie: Petr Boháč

Interpretace: Miřenka Čechová, Jindřiška Křivánková

Hudba: Sivan Eldar, Karel Gott

Světelný design: Martin Špetlík

Masky: Paulina Skavova

Výkonná produkce: Tereza Havlíčková

Produkce: Spitfire Company & Palác Akropolis

Za podpory: Ministerstvo kultury ČR, Hl. město Praha, Palác Akropolis, Česká ambasáda ve Washingtonu, festival Mutual Inspiration, Mezinárodní festival  Nultý bod

Délka: 45 min.

Kontakt: Tereza Havlíčková, havlickova@spitfirecompany.cz / www.spitfirecompany.cz

So | 5. 4. | 18:00 | studio ALTA

Tereza Ondrová & Peter Šavel: Boys Who Like To Play With Dolls

Přijměte pozvání do fantaskního světa, v němž mužský a ženský princip nemusí být totéž co muž a žena. Pohyb a tanec se v tomto projektu stává prostředkem pro vyjádření kontrastu mezi projevem těla a duše, mezi genetickými danostmi a společenskými předsudky ve snaze zpochybnit nejrůznější společenské stereotypy a nahlédnout tematiku genderu čistě fyzicky.

Choreografie: Tereza Ondrová, Peter Šavel

Interpretace: Tereza Ondrová, Peter Šavel

Hudba: Koláž

Světelný design: Jiří Hajdyla

Scéna, kostýmy: Tereza Ondrová, Peter Šavel

Produkce: ALT@RT o.s.

Za podpory: Hl. město Praha, ALT@RT o.s.

Délka: 40 min.

Kontakt: Karolína Hejnová, karolina.hejnova@gmail.com / www.altart.cz

 

So | 5. 4. | 20:00 | PONEC – divadlo pro tanec

NANOHACH / Lenka Flory: Flashed by

Flashed by je nejnovější projekt sdružení NANOHACH, sólové představení pro kmenovou tanečnici souboru Leu Švejdovou. Na realizaci se podíleli zkušení umělci, kteří se po mnoha letech znovu setkali nad společným dílem. Všichni jsou rovnocennými partnery projektu, jež ve své výsledné podobě došel harmonii mezi všemi jeho uměleckými složkami při hledání a realizaci koncepce. Její autorkou je Lenka Flory, která se po 15 letech práce a tvorby v zahraničí, zejména s domovským souborem DEJA DONNÉ, vrací do Čech jako choreografka ve spolupráci právě se souborem NANOHACH.

Námět, choreografie, režie: Lenka Flory

Interpretace, choreografie: Lea Švejdová

Video, film: Barbara Schröer

Hudba: Michal Vaniš

Světelný design: Jan Beneš

Text: Jeník Burian

Scéna, kostýmy: Lenka Flory, Mariana Novotná

Koprodukce: Tanec Praha / PONEC – divadlo pro tanec, DIOD – divadlo otevřených dveří, Jihlava

Za podpory: Ministerstvo kultury ČR, Hl. město Praha, Institut intermédií, Česko-německý fond budoucnosti, Goethe Institut, FAST a.s., Deja Donné, Konzervatoř Duncan centre, Alt@rt o.s.

Délka: 55 min.

Kontakt: Honza Malík, honza.malik@seznam.cz / Nanohach.cz

Ne | 6. 4. | 11:00 | PONEC – divadlo pro tanec

Barbora Látalová a kol.: Karneval zvířat 

Interaktivní taneční představení pro děti a mládež, které vzniklo na motivy stejnojmenné hudební suity francouzského skladatele Camille Saint-Saënse. Inscenace propojuje pohyb a tanec s videoprojekcemi, originální hudbou, zvuky a v neposlední řadě akcentuje i hru světla a stínu, ticha a nehybnosti. Přijďte se s námi ponořit do světa velké zvířecí fantazie!

Koncept: Barbora Látalová

Tvorba a interpretace: Barbora Látalová, Zdenka Brungot Svíteková, Veronika Beňová, Michaela Suša, Jana Látalová

Dramaturgie: Hana Strejčková

Hudební režie: Pavol Rinowski

Výtvarná koncepce: Marianna Stránská

Videoart: Petr Krušelnický, Jaroslav Hrdlička, Vojtěch Vaněk

Světelný design: Robert Štěpánek

Produkce: Dana Nekardová

Koprodukce: Tanec Praha / PONEC – divadlo pro tanec

Za podpory: Hl. město Praha, MČ Praha 3, Ministerstvo kultury ČR, Nadace Život umělce

Poděkování: Toméo Vergès, Kateřina Markovičová a technici divadla Ponec, VOSTO5

Délka: 60 min.

Kontakt: Dana Nekardová, dana.nekardova@tanecpraha.eu / www.tanecdetem.cz

Ne | 6. 4. | 16:00 | Studio ALTA

VerTeDance / Jiří Havelka: Korekce

Co je nesvoboda víme, ale víme, co je to svoboda? Jak v ní najít klid? Čím to, že možnost neomezeného výběru paralyzuje naši schopnost se pro něco rozhodnout, něčemu uvěřit a skutečně se pro to nadchnout? Dosáhnout konkrétního cíle, který stojí v mlze tak blízko před námi.
Ta únava z neustálého hledání cíle…

Režie: Jiří Havelka
Choreografie a interpretaceVeronika Kotlíková, Tereza Ondrová, Martina Hajdyla Lacová, Karolína Hejnová, Robert Nižník, Jaro Ondruš, Petr Opavský
Scéna a kostýmy: Dáda Němeček
Světelný design: Katarína Ďuricová 
Hudba: Clarinet Factory
Produkce: VerTeDance o.s.

Koprodukce: Tanec Praha / PONEC – divadlo pro tanec

Za podpory: Hl. město Praha, Ministerstvo kultury ČR, Nadace život umělce, METROSTAV a.s., Čtyři dny o.s., ALT@RT o.s.

Kontakt: Karolína Hejnová, karolina.vertedance@gmail.com / www.vertedance.org

Ne | 6. 4. | 20:00 | PONEC – divadlo pro tanec

Lenka Vagnerová & Company: Jezdci

TANEČNÍ INSCENACE ROKU 2013

Jsme zde, mezi vámi. Jsme rychlí, respektujeme vítr. Jsme silní i zranitelní. Rádi vás pozorujeme, vy nás často nevnímáte. Vaše osudy neměníme, vy naše mnohdy ano. Sdílíme stejný svět, ale díváme se na něj z jiné perspektivy. Znamená to, že dokážeme také sdílet stejné hodnoty?

Koncept a choreografie: Lenka Vagnerová

Interpretace: Markéta Frösslová / Tereza Voříšková, Andrea Opavská, Ladislav Cmorej / Štěpán Pechar, Tomáš Červinka, Radoslav Piovarči

Hudba: Ivan Acher

Scéna: Anna Solilová, Lenka Vagnerová

Kostýmy: Anna Solilová, Sára Voříšková

Světelný design: David Alcorta Ruiz, Michal Kříž

Producent: ProFitArt, o.s.

Koprodukce: Tanec Praha / PONEC – divadlo pro tanec

Za podpory: Hl. město Praha, Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR, Nadace Život umělce, Česká centra, EU Culture (M4m)

Kontakt: Šárka Pavelková, info@profitart.cz / www.profitart.cz

 Taneční magazín