Lidé Antropocénu

Dočasná Company uvádí nový projekt choreografky Natálie Vackové s názvem Lidé Antropocénu / OUR LAND WE PLANT. Premiéra se uskuteční dne 6. 5. 2022 ve 20:00 v tanečním divadle PONEC. Jedná se o celovečerní debutní inscenaci mladé autorky, ve kterém uvidíte čtyři interpety využívající jazyk tanečního a fyzického divadla. Unikátnost představení spočívá také v práci s materiálem, který je v průběhu inscenace přetvářen a formován a který metaforicky zachycuje náladu aktuální, nejen environmentální tématiky.

Taneční inscenace se zabývá nově vymezeným označením současné doby „Antropocén“. Sledujeme období, kdy lidstvo svou činností dlouhodobě globálně ovlivňuje a přetěžuje zemský ekosystém. Toto aktuální, nejen environmentální téma, se zásadně dotýká naší generace a nachází hranici mezi minulostí a budoucností na této planetě. Klademe si otázku jak o tomto tématu komunikovat, když je přitom tolik těžké si ho vůbec připustit. Co všechno Antropocén znamená? Jaké pocity v nás vyvolává? Nejistotu? Vinu? Bezmoc? Strach či lhostejnost?

Our land we plant a nebo je to jinak? Our land we planned? Our land is plain?

Inspirací je mimo jiné kniha Antropocén, ve které si tento pojem autoři definují například jako: „Svět balancující na hraně ekologické krize vyzrazuje devastující způsob naší přítomnosti ve světě a denaturační povahu kultury, která přece měla životy a přírodu kultivovat.“ – POKORNÝ, STORCH a kol.: Antropocén

Autorka se tímto tématem zabývá dlouhodobě. Minulý rok zpracovala podobné téma ve svém tanečním filmu s názvem Dissolution, na kterém spolupracovala s kameramankou Zdenou Sýkorovou. Snímek ve svých obrazech zachycoval různé prostředí spjaté s vodou a přírodou. Pracovalo se v něm i s tématem znečištění vod a na ledové soše se abstraktně vyobrazoval čas. V návaznosti na tento projekt vytvořila taneční site-specific představení s názvem “Tání” ve spolupráci s choreografem Janem Razimou pro letní hudebně-divadelní festival Kukokli, pořádaný v červenci roku 2021.

 

Lidé Antropocénu / OUR LAND WE PLANT

 

Jsem nepřímou součástí toho, ​​

kde jsme

a protékám v rukou celku

řádu.

Mířím kupředu

mezi prsty cítím propast

už to neudržím.

 

Jak dlouho ještě?

Změní se potom ještě to potom?

Jak to skončí?

 

 

Tvůrčí tým:

koncept a choreografie: Natálie Vacková

dramaturgická konzultace: Jakub Vaverka, Jana Stárková

odborná konzultace: Mgr. Jan Kodet, MgA. Bohumíra Eliášová, Ph.D.

scénografie: Alžběta Uhlíková

zvuková produkce: Anna Kolářová, Ondřej Rozum

světelný design: Filip Horn

produkce: Eliška Dědečková

interpretace: Jana Maroušková, Anna Kroupová, Vanda Hejnová, Josef Veselý

Work in progress: OUR LAND WE PLANT – 29. 4. 2022 od 19:30, KD Mlejn

Premiéra: Lidé Antropocénu / OUR LAND WE PLANT – 6. 5. 2022 od 20:00, PONEC

Eliška Dědečková

pro Taneční magazín

Sudička

Neskutečné se stalo skutečným

Stalo se neskutečné. Nadačnímu fondu Sudička včele s jeho ředitelkou a zakladatelkou Hanou Ulmanovou se podařilo sehnat lékařský přístroj Flare meter pro pacienty s oční vadou zvanou uveitida, který pomáhá lékařům přesně monitorovat intenzitu nitroočního zánětu.

Tento přístroj je v České republice tímto pořízením jako jediný a bylo na něj potřeba sehnat 1.800.000,- Kč a to se podařilo. A tak se u Vltavy v pražské restauraci Mlýnec tento přístroj symbolicky předával pro oční kliniku VFN na Karlově náměstí. Tiskovou konferenci přišla například podpořit jedna ze sudiček Nadačního fondu Sudička, herečka Vlastina Svátková, která přiznala, že když ji začaly problémy s očima, ihned navštívila ambulanci, aby se sama ujistila, že má ve finále zrak v pořádku.

Dorazili i patroni Sudičky herec Lukáš Langmajer, který se musel ještě v rámci konce tiskovky vrátit ihned na zkoušku do divadla a zpěvák Martin France, který pomáhal se sháněním financí na tento lékařský přístroj. Prozradil při tom, že když například oslovoval jak politiky z Parlamentu, tak ze Senátu, jestli by na tento Flare meter nepřispěli, tak ve finále z cca 500 politiků přispěla jen 1 politička částkou 2000,- Kč a z bruselských europoslanců se ozvali z kabinetu jedné europoslankyně, že už podporuje něco jiného. Jinak se nikdo ani neozval.

„Byl jsem z toho velmi zklamaný, že vlastně ani neodpověděli, že děkují, ale že třeba podporují už něco jiného. Zkrátka evidentně politická slušnost a zodpovědnost chybí“ prozradil France, který zapojil do dobrovolné sbírky i svou rodinu.

Dorazily také příznivkyně fondu Míša Tomešová a Charlotte Doubravová, které se vloni v létě podílely jako zpěvačky na charitativním koncertu pro Sudičku v Divadle Radka Brzobohatého. Akci velmi příjemně a profesionálně moderovaly také dvě kamarádky a to moderátorky Barbora Hlaváčková a Tereza Tobiášová a o romantický klavírní doprovod se postaral Václav Tobrman.

A už zde se prakticky „upekl“ další benefiční koncert pro Nadační fond Sudička, který proběhne v červnu v Praze, kam jsou všichni srdečně zváni. O tom, kde a kdy koncert proběhne se včas dozvíte na webových stránkách Sudičky.

Martin Production, Taneční magazín

Pražské Quadriennale zve na Sympozium

Změna, posun v přístupu k tradičnímu divadlu

Umělecká vize 15. ročníku Pražského Quadriennale, které se odehraje v červnu 2023, je vizí budoucnosti, která hledá změnu, posun v přístupu k tradičnímu divadlu se speciálním důrazem na zahrnutí nových, experimentálních forem scénografie a performance do historicky signifikantního diskurzu PQ. Stejně tak festival s více než padesátiletou tradici klade v současnosti důraz na interaktivitu prezentovaných děl v rámci svých výstav a projektů a akcentuje osobitost, výjimečnost a lokální identitu.

Přípravy dalšího ročníku festivalu reflektuje tematické symposium s názvem WHERE ARE WE? Otázka v názvu, jakkoli mnohoznačná, především reaguje na změny v oboru scénografie/performance designu, které přinesla pandemie, která, ač zkomplikovala až znemožnila divadelní provoz, donutila umělce ke zkoumání a hledání nových cest pro jejich tvorbu. Kde se uprostřed těchto globálních změn nachází umění? Progresivní přístupy jsou důležitou součástí uměleckého směru PQ; v rámci sympozia bude řeč o nových formách sdíleného prostoru , nových technologiích, roli obecenstva a představách o budoucnosti scénografie.

Hlavním hostem sympozia bude umělecký kolektiv Cave Bureau z Nairobi, sdružení umělců a architektů zkoumajících vliv urbanismu v přírodě. Podél Velké příkopové propadliny podnikají performativní akce a zásahy do prostoru se společensko-politickým přesahem. Cave Bureau zapadají do koncepce PQ, která jednak ctí tradiční divadlo a jednak sleduje, jak si umění performance designu a scénografie hledají cestu ven z divadelních budov a stávají se skutečnými hybateli společenských a kulturních změn.

Součástí sympozia bude celý den flash talks a přednášek na výše zmíněná témata, představení mezinárodního týmu kurátorů PQ a prohlídka lokace. Setkání umělců, profesionálů i veřejnosti proběhne právě v srdci následujícího ročníku, v Pražské tržnici, a to 4.-6. května 2022.

Foto: Kryštof Kalina, PQ 2019 The Hunter

pro Taneční magazín

Studijní a vědecké centrum Pavla Šmoka zahajuje činnost

 V branickém Domě tanečního umění vzniká Studijní a vědecké centrum Pavla Šmoka. Nově ustavený Nadační fond a Institut Pavla Šmoka si neklade malé cíle: jeho činnost bude zahrnovat jak tvorbu archivu a online databáze děl Baletu Praha a Pražského komorního baletu, tak historiografický výzkum, vlastní publikační činnost a doprovodné programy pro veřejnost. První dvě besedy z cyklu Toulky taneční historií proběhnou v květnu a červnu.

„V rámci Institutu Pavla Šmoka intenzivně pracujeme na vybudování videotéky, studovny a badatelny s rozsáhlým videofondem choreografií z éry Studia Balet Praha, a především Pražského komorního baletu,“ uvádí Ladislava Dunovská Jandováředitelka Institutu Pavla Šmoka„Chceme pravidelně realizovat vzdělávací cykly pro mládež, dospělé i seniory nebo online přednášky pro vzdělávací instituce jako jsou například taneční konzervatoře, a prezentovat a propagovat umělecký odkaz Studia Balet Praha, Pražského komorního baletu a jeho zakladatelů – Pavla Šmoka, Luboše Ogouna a Vladimíra Vašuta.“

První z nového cyklu přednášek, besed a projekcí Toulky taneční historií proběhne v Domě tanečního umění ve čtvrtek 5. května od 15 hodin. Hostem setkání s názvem „Balet Praha – tanec malých forem“ bude Ivan Krob, tanečník, pedagog a bývalý člen Baletu Praha. Hostem druhé besedy bude tanečník a choreograf Petr Zuska, setkání s názvem „Pavel Šmok inspirující“ proběhne ve čtvrtek 2. června od 15 hodin.

Základní činnost Institutu se zaměřuje na propagaci a oživení odkazu výrazné osobnosti české choreografie Pavla Šmoka, který měl zásadní vliv na vývoj tanečního umění ve druhé polovině dvacátého století, a to formou veřejných projekcí a přednášek. „Je důležité ukazovat vývoj tanečního a baletního umění v širším kontextu, pochopit ducha doby i kořeny, ze kterých v našem prostředí vyrůstal balet i moderní (a současný) tanec, jaké vlivy působily na tvůrce typu Luboše Ogouna a Pavla Šmoka, kteří představují jakousi první generaci inovátorů,“ vysvětluje Lucie Kocourková, taneční historička a publicistka, koordinátorka aktivit Institutu Pavla Šmoka„Kde se s těmito vlivy mohli setkat a co vůbec bylo možné v tehdejších podmínkách realizovat? Svou interpretaci vývoje nabízím například v publikaci (Studio) Balet Praha – Nová vlna československé choreografie. Protože je ale vždy nejpůsobivější osobní zážitek, připravujeme v rámci aktivit Institutu také setkání a rozhovory s hosty a pamětníky.“

V rámci nových prostor Institutu Pavla Šmoka bude brzy otevřena videotéka a studovna, kde bude možné získat přístup k některým plně digitalizovaným materiálům pro studium choreografií Pavla Šmoka, Luboše Ogouna a dalších osobností pro současné a budoucí interprety a tvůrce (tanečníky, choreografy, studenty konzervatoří či uměleckých vysokých škol).

Samostatnou součástí bude databáze vybraných materiálů, která bude na stránkách www.balletprague-heritage.cz spuštěna rovněž v květnu. „Nejzajímavější materiály, ať už fotografie, články a recenze, nebo z pozdější doby videoukázky budou dostupné v náhledové kvalitě na stránkách Ballet Prague Heritage, které poslouží jako veřejná databáze a prezentace repertoáru obou souborů a umělců, kteří v nich působili,“ doplňuje Lucie Kocourková„Databáze se bude postupně rozrůstat, jde o dlouhodobou součást projektu. Po jejím spuštění v ní zatím návštěvníci naleznou dokumentaci k většině repertoáru Baletu Praha (1964–1969). Postupně budeme zpracovávat choreografie vzniklé v době působení Pavla Šmoka v Basileji a dále repertoár Pražského komorního baletu.“

V letošním roce chystá Institut vydat monografii „Pavel Šmok. Choreograf s duší básníka“ v rámci ediční řady Studio Balet Praha a Pražský komorní balet – historie a osobnosti.

Johana Mravcová

pro Taneční magazín