Rozhovor s tanečnicí, dvojnásobnou mistryní ČR EVOU KREJČÍŘOVOU

„Tanec je spojení sportu a umění”

Je tanečnicí tělem i duší. Miluje všechny tance a přiznává, že je od mala soutěživý typ.  Dvojnásobná mistryně ČR v latinskoamerických tancích Eva Krejčířová, vede taneční kurzy v několika pražských tanečních studiích a velice ji to baví. Již třikrát se zúčastnila televizí taneční soutěže StarDance… když hvězdy tančí a pokaždé si to užívala a šla by do  toho znovu.   

„Co tě nezabije, to tě posílí!“ je heslo, kterým se řídíte. Platí to stále?

Říkala jsem to někde už asi dávno, ale rozhodně to pořád platí.”

Pocházíte z Hradce Králové, kde jste nejen vyrůstala, ale také v jedenácti letech se zúčastnila první taneční soutěže a od dvanácti se věnujete společenskému tanci. Co Vás přivedlo na taneční parket? Jak vzpomínáte na dětství plné drilu a tanečních soutěží? 

Ano, pocházím z Hradce Králové a tady jsem také začínala tančit. Rodiče mě od malička dávali na různé pohybové kroužky od pohybovek až po balet, až nakonec v mých asi 10letech přišla babička s letáčkem do taneční školy Krok, kde to všechno začalo. Já na soutěže a tréninky vzpomínám s láskou, protože jsem to vždycky milovala. A popravdě pro mě to byl trošku útěk, protože rodiče měli velkou firmu a my tam se ségrou musely od malička pomáhat. Takže jsem se na každou soutěž a každý trénink moc těšila.”

V Hradci jste vystudovala gymnázium, ve studiu pokračovala na Univerzitě v Pardubicích a přitom intenzívně tančila. V jednom rozhovoru jste řekla, že tanec je spojení sportu a emocí…

Ano, vystudovala jsem Gymnázium Boženy Němcové a potom Sociální Antropologii na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice. Tanec je rozhodně spojení sportu a emocí. Dnes už říkám, že tanec je spojení sportu a umění, a přestože je to fyzicky velmi náročný sport, pro mě je to pořád víc o umění a prožitku, tedy emocích každého jednotlivého tanečníka a o tom, jak to umíte dát dohromady s tanečním partnerem.”

Působíte jako profesionální tanečnice, učitelka tance v hradecké škole Krok, v pražském Cool Dance vedete taneční kurzy pro začátečníky i pro sportovní páry. Hostujete na dalších tanečních školách a ve studiích. Jste instruktorkou zumby i aerobiku. Baví Vás předávat své zkušenosti dále?

To je pravda, učím jak soutěžní tanec, tak komerční lekce jako například taneční pro dospělé všech úrovní a latinu pro ženy, kde se učíme základy všech latinskoamerických tanců, trošku techniku a hlavně jak se cítit sexy a užít si tanec, i když zrovna nemám parťáka na párové tančení. Žiji v Praze, takže v Hradci učím jednou měsíčně o víkendu nebo podle dohody a v Praze učím v několika studiích, například v Tančírně Petra Čadka, Tap Academy Prague a v novém krásném studiu v centru Prahy Moving World. Vždycky mě bavilo učit, a proto jsem teď úplně šťastná, že se můžu živit tím, co mě baví. Na této práci je krásné, že mám kolem sebe pořád pozitivní emoce, dělám lidi šťastnými.”

Jste dvojnásobnou mistryní ČR v latinskoamerických tancích přes třicet let a v říjnu 2019 jste spolu s tanečním partnerem Gerardem Pérezem Raventósem obsadili 3. místo na MS v latinskoamerických tancích. Co to pro Vás znamená?

Já jsem odmalička soutěživý typ, takže mě vyhrávat soutěže opravdu moc baví. Myslím si, že vyhrát mistrovství republiky, je snem každého sportovce a ani já to neměla jinak. Co se týká 3. místa na mistrovství světa, tak to byl neuvěřitelný zážitek a veliký úspěch vzhledem k tomu, že mám partnera ze Španělska a na tréninky jsem tam musela létat. V době mistrovství jsme spolu tančili čtyři měsíce, takže si umíte představit, jak málo jsme proti ostatním trénovali. Ale vzhledem k tomu, že mistrovství bylo v Ostravě, tak byla neuvěřitelná atmosféra, která z nás dostala to nejlepší. Letos jsme to chtěli vyhrát, jen tato situace nám to zatím dost zkomplikovala, bohužel.”

V roce 2008 jste se dostala do TV soutěže StarDance… když hvězdy tančí a spolu s Jaromírem Bosákem jste obsadili 3. místo. S Ondřejem Brzobohatým 5. místo a s Ladislavem Vízkem devátí a pak jste nahradila Kamilu Tománkovou, partnerku Ondřeje Banka a spolu jste dotančili na 2. místo. Jak vzpomínáte na soutěž? Co Vám to dalo a šla byste ještě do toho? 

StarDance sama o sobě je úžasný projekt, který neuvěřitelně pomohl společenskému tanci a jeho popularitě mezi širokou veřejností. Já si to pokaždé moc užívala a rozhodně bych do toho šla znovu. Člověk se tam naučí spoustu věcí, protože najednou máte nepopsaný list a vy ho opravdu musíte naučit vše od úplně prvních tanečních krůčků. Ale hlavně si musíte uvědomit, že tam nejste za tanečníka, mistra republiky, ale za parťáka pro osobnost, která je ztracená, dělá něco, co neumí, musí s tím do televize, a ještě na sobě má oblečení, ve kterém se necítí, a vy musíte zvládnout, aby ho to vlastně nakonec bavilo.”

Jste tanečnicí tělem i duší. Máte oblíbený tanec?

Popravdě já miluju všechny tance! Nemám jeden oblíbenější. Je to spíš o denní náladě, někdy máte rumba den a někdy zase samba den.”

V roce 2016 jste se objevila ve filmové romantické komedii Decibely lásky a o rok později v seriálu Mazalové v epizodě Velká pohádková loupež. Byla to dobrá zkušenost? 

Jééé, tak to byla popravdě spíš sranda. Oba dva projekty bylo jednodenní natáčení a vždycky nás tam bylo víc tanečníků a myslím, že jsme si to dost užili.”

A co čas na odpočinek a koníčky? Jak ráda trávíte chvíle volna?

Já odpočívám tancem. Můj největší koníček je můj pejsek, anglický mastiff Fanynka, se kterou chodím na procházky a dost často se mnou i učí. Když mám volno, tak si ráda čtu, ale protože jsem trošku blázen, tak odpočívám spíš aktivně, chodím běhat, cvičím, předloni v létě jsem se začala učit surfovat a loni si koupila skateboard. V zimě miluju lyže a snowboard.”

Jak snášíte současnou koronavirovou krizi?

Koronavirovou krizi zvládám dobře. Hlavně díky tomu, že nemoc nepotkala nikoho z mých blízkých. Ze začátku jsem byla trošku v šoku a nešťastná, že nemůžu dělat nic z toho, co byl do teď můj život a samozřejmě existenční obavy, protože jste z minuty na minutu bez výdělku. Pak jsem si na tom našla svoje pozitiva. Odjela jsem domů do Hradce a konečně měla čas pořádně poznat malinké děti mojí ségry a trochu jí také pomoct. Celkově si užít rodiny, protože normálně se domů tolik nedostanu. Fanyka je spokojená na zahradě a já hodně sportuju. Běhám, cvičím, protahuji se a dala jsem si drobné výzvy, jako že se naučím stojku, nebo skočím salto na trampolíně. Prostě těším se na parket a všichni moji žáci mi moc chybí!”

Veronika Pechová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..