Chybí dostatečný počet zájemců!
Těšíme se na Vás
Monika 776646069, Mousou a bubenici
Již třiapadesátý ročník mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha se stal pro Michala Steina zamyšlením i k celkové spolupráci České televize jako veřejnoprávního média s tanečními subjekty. Zhodnotil i frekvenci a proporcionalitu přenosů, dokumentů a rozhovorů s tanečními osobnostmi na jednotlivých kanálech České televize. A zároveň se poohlédne do historie Zlaté Prahy…
Vlastní televizní festival Zlatá Praha mám rád. Před lety jsem na něm byl několikrát akreditován jako novinář. Miloval jsem atmosféru nabitého „Pakulu“, jak se Paláci kultury tenkrát již samozřejmě říkalo. A hlavně – tu možnost vybrat si z desítek projekcí. Potkat neformálně i pracovně stovky lidí z televize i filmové branže.
Vybavuji si zajímavé a produkčně náročné setkání v roce 1988, kdy se na jednom pódiu střetli představitelé televizních detektivů. Všem vévodil Yver Renniér jako komisař Moulin. Byl tu německý Derick, tedy jeho představitel Horst Tappert a také Mark McManus interpret anglického detektiva Taggarta. A samozřejmě, že nechyběl „český hlas“ populárního komisaře Moulina v osobní přítomnosti Miroslava Moravce!
Když se ledy pohnuly, účastnil jsem se Zlaté Prahy i aktivně. Na jejím sedmadvacátém ročníku jsem jednak režíroval vnitřní televizní okruh v Paláci kultury a ještě jsem si navíc pro festival připravil a spoluodmoderoval jednu besedu. A ne ledasjakou! Na Zlatou Prahu jsem tenkrát, díky tomu, že jsem o ni složitě publikoval již za totality, přivedl legendární operní zpěvačku, hvězdu světové velikosti a léta „první dámu“ newyorské Metropolitní opery Jarmilu Novotnou.
Od té doby jsem na festivalu paradoxně nepůsobil. Sledoval jsem zpovzdálí výměny jeho ředitelů či stěhování z Vyšehradu na Malou Stranu a pak na Žofín a potom ještě přes půl rameno Vltavy do Národního divadla.
Letos mne na Zlaté Praze zaujala, mezi jiným i spolupráce s nadací zámku Liteň. Právě toho zámku, na němž žila se svým manželem Jiřím Daubkem legendární operní zpěvačka Jarmila Novotná, již jsem osobně krátce před její smrtí († 1994) propojil se Zlatou Prahou.
Milovníci tance nemohli být zklamáni
Závěrečný večer festivalu Zlatá Praha 2016, v televizním přímém přenosu na ČT Art se nesl v duchu toho nejvybranějšího umění, obdivovali jsme ty nejlepší z nejlepších tanečníků, které lze na české scéně spatřit. Svoji podporu umění prokázala také Dagmar Havlová, která se slavnostního předávání cen aktivně zúčastnila. V hledišti jsme spatřili světoznámou umělkyni Dariu Klimentovou a nechyběl ani další z českých velikánů Mistr Vlastimil Harapes nebo někdejší primabalerina Národního divadla, pedagožka AMU i Musikhochschule v Kolíně nad Rýnem Marcela Benoniová a mnoho dalších hvězd baletního i hudebního nebe.
Milovníci tance rozhodně neodcházeli zklamáni, pro milovníky vážné hudby tu byl Epoque Quartet a Martin Bárta s Jaroslavou Pěchočovou.
Jana Drdácká, jejíž jméno je už řadu let synonymem pro flamenco a Eduard Zubák předvedli působivý španělský tanec.
Doslova únos diváka do vyšších uměleckých sfér a odpoutání se od běžného života způsobili tanečníci Baletu ND Michal Štípa a Miho Ogimoto.
Lehkými kroky se protančili k závěru večera mladí baletní umělci Bohemia Balet a tanečníci Balletu Hommes Fatals přinesli divákům překvapení. Tito umělci pojali balet poněkud netradičně a tentokrát se do piškotů a bílých baletních šatů oblékli muži. Byli natolik ladní, že v prvním okamžiku divák snad ani nepostřehl, že dívky vlastně nejsou dívky… Mladí umělci tvrdí, že dnes je opravdu těžké diváka vůbec něčím zaujmout a tudíž o jeho přízeň bojují po svém vlastním způsobu.
Trošku adrenalinu a zatajený dech přinesli svým výkonem ‚Losers Cirque Company‘. Opět, stejně jako při každém jejich vystoupení, jsme tiše žasli a báli se o zdraví účinkujících při jejich novocirkusovém představení, kde se snoubí tanec a akrobacie. Není pochyb o tom, že ‚Losers‘ s každým svým dalším vystoupením si jen a jen upevňují pozici na pomyslném trůnu krále českých novocirkusových show.
Grand Prix Golden Prague
Pořad: Ayham Ahmad: Klavírista z Jarmúku (č.65), Accentus Music GmbH v s koprodukci ZDF
Zdůvodnění: Ilustruje, jakým způsobem hudba pomůže jednotlivci přežít strašlivé utrpení. S elegancí a jemností odhaluje, že hudba může být využita k nenásilnému protestu a inspirovat ostatní, kteří prožívají nesnesitelné utrpení. Snímek vyvolává pocit naděje a optimismu, navzdory tragickým okolnostem, které jsou v něm zachyceny, a to prostřednictvím nehynoucího ducha mladého muže, jeho lásky k hudbě a jeho využití hudby jako prostředku, jímž sděluje zásadní poselství světu.
Český křišťál – kategorie 1 – Dokumenty o hudbě, tanci a divadle
Pořad: Zázrak z Goza (č. 22), Sounding Images GmbH
Zdůvodnění: Mistrovsky vystavěný příběh, tento snímek představuje hudbu jako motor společenského života v malé komunitě. Za ztvárnění námětu s respektem, láskou a humorem – za to, jak zachycuje kázeň, tvrdou práci a nespoutanou radost z přátelského soutěžení, které spojuje celou komunitu.
Český křišťál – kategorie 2 – Performing Arts (Záznamy opery, operety, muzikálu, tance, baletu, koncertů, divadelních představení atd.)
Pořad: Symetrie (č.25), Truth.io v koprodukci s CTM Pictures, NTR (NL broadcaster)
Zdůvodnění: Za svou originalitu a vynalézavost spočívající ve ztvárnění skutečnosti, že fyzika a kreativnost vycházejí ze stejného zdroje. Za jeho důsledně poetickou atmosféru, která spojuje vědu, operu, tanec a drama v jednolitém sledu. Za to, že opět propojil umění a vědu tak, jak tomu bylo před staletími.
Zvláštní uznání za mimořádný umělecký počin
Pořad: Seiji Ozawa: Živoucí duch hudby (č.43), Camera Lucida Productions v koprodukci s Camera Lucida a La Fondation Lous Vuitton.
Zdůvodnění: Za pořad, který překračuje hranice svého žánru a dává nám příležitost poznat pravého ducha velkého mistra – otevřenost, velkorysost a lásku k hudbě, které nabízí svým kolegům a studentům, a tím navždy mění jejich životy. Za eleganci a jednoduchost, s níž je toto hluboké poselství sděleno.
Cena České televize
Pořad: Leonard Bernstein. Větší než život (č.5), Bernhard Fleischer Moving Images v koprodukci s Unitel.
Zdůvodnění: Svým mimořádně zdařilým a atraktivním zpracováním, využívajícím velkého množství unikátních archivních záběrů, dokáže dokument přiblížit jednu z největších osobností světové hudby a spojit informaci a emoci v jeden fungující celek. Stejně jako Leonard Bernstein, pomáhá takový portrét poučeným a přitom srozumitelným způsobem otevřít a přiblížit fascinující svět klasické hudby co nejširšímu publiku.
Ocenění Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97
Pořad: Přežívající umělci (č.12), Sounding Images GmbH
Zdůvodnění: Snímek ‚Přežívající umělci‘ mne zasáhl svou hloubkou. Velké množství umělců pochází z chudých poměrů. Je obdivuhodné, co pro ně umění znamená. Nepřináší jim slávu ani finanční zajištění, jde o hluboké vnitřní naplnění, o čistou životní vášeň. Plně jim rozumím a souzním s nimi.
Kanadská producentka a režisérka Barbara Willis Sweete má na svém kontě přes 30 živých přenosů z Metropolitní opery v New Yorku. Na letošním 53. ročníku MTF Zlatá Praha zastávala post předsedkyně poroty, která hodnotila snímky z nejrůznějších zemí světa.
„Myslím, že nejlepší zážitek byl vůbec ten fakt sám o sobě, že jsem mohla vidět tolik dobrých filmů a různých disciplín z mnoha zemí a hodnotit je ve společnosti ostatních porotců. Pracovali jsme tvrdě, práce bylo skutečně hodně. Ale těšilo mě to, opravdu.“
„Dělám filmy o tanci, miluji tanec, je to úžasné umění a vážím si choreografů. Ale pohovořit o tanci musíte např. s režisérem Van Leerem.
Možná jsem si přála být profesionální tanečnicí v době, kdy jsem byla úplně malá dívka, ale později už ne.“
Výherce kategorie 2, Ruben van Leer (Naarden, 1984) je Amsterdamský výtvarník a filmař. Pracuje převážně s médii a fólií, zkoumá potenciál pro audiovizuální harmonii skrze vyprávění – často umožňuje zvukový aspekt prosvítat jako hlavního protagonistu.
Zatím poslední projekt Symetrie je jasným projevem jeho bystrých schopností pro multisenzorické vyprávění.
Van Leerovy filmy byly promítány a oceněny na mezinárodní úrovni a vybrány na tanečních filmových festivalech v San Franciscu, Barcelona Choreoscope, Logroño festivalu Fiver, RAW Science Film Festivalu v Los Angeles a Indii, milánském Design Festivalu a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové KNAW v Amsterdamu.
Van Leer říká: „Vidím emocionální výrazy jako výsledek pohybující se geometrické struktury, které existují během vzniku našeho bytí. Zajímám se o paralelní vztahy, které existují mezi vědou a vnímáním. Snažím se o vědu, která odráží pohled na dlouhodobé vnímání trajektorií. Jsme tragické bytosti, pro které je tato harmonie příliš často ztracena.
Můj poslední film ‚Symetrie‘ pojednává o sladění jemné rovnováhy
mezi emocemi a abstrakcí; celého vesmíru a nejmenších částic; věda a umění; ty a já. Je to právě „quantum příběh,“ tím zajímavější, protože dává nahlédnout do symetrie, která nás všechny drží pohromadě a povzbudí diváka, aby odrážela jeho vlastní vnímavost světa.
„Já jsem vlastně nikdy nezačal… Je to takový výzkum. K tomu, abyste začali, je třeba někoho potkat, někoho, kdo Vás skutečně osloví, ten, kdo tančí ze srdce a ze své duše, je nutné třeba potkat krásnou dívku a zamilovat se. Pro mě filmy znamenají určitý proces. Moje rodina je plná hudebníků, mám mnoho bratrů a sester a někteří z nich zkrátka tančí. Pocházím z takového prostředí, byl jsem jím obklopen a je to pro mě přirozené prostředí. Nemám tedy přesný začátek.“
„Dnes jsem tu první den, ale chci vidět středověké části Prahy a bylo mi doporučeno navštívit Židovský hřbitov. Také přemýšlím o muzeu komunismu, protože představuje hodně odboje a zajímavých věcí kolem. Rád bych se o této době něco dalšího dozvěděl.“
Oblíbená soutěž je opět na televizních obrazovkách!
Během deseti večerů se utkají tyto páry: Olga Šípková a Marek Dědík, Kristýna Leichtová a Václav Masaryk, Miluše Bittnerová a Michal Necpál, Roman Zach a Andrea Třeštiková, Zdeněk Piškula a Veronika Lálová, Ondřej Bank a Kamila Tománková, Ladislav Vízek a Eva Krejčířová, Jana Plodková a Michal Padevět, Emanuele Ridi a Lucie Hunčárová a Anna K a Marek Hrstka. Moderátorské duo zůstává – Tereza Kostková a Marek Eben.
Česká televize divákům slibuje velkou podívanou. Těšit se samozřejmě mohou na standardní i latinskoamerické tance, novinkou bude večer věnovaný současnému tanci. Chybět tradičně nebude benefiční večer pro Centrum Paraple.
