Rozhovor s tanečníkem Lukášem Homolou

„S tancem jsem skončil, ale vrátil jsem se. Není to tak jednoduché:“

S tancem začínal velice brzy, a to v dětském folklorním souboru. Později ho zaujalo disco. Kromě toho byl aktivní sportovec a nakonec dal přednost tanci. Jako tanečník spolupracoval s několika soubory a kromě tance, se kterým se již jednou rozloučil, aby se k němu nakonec vrátil, je Lukáš Homola také masérem a v Praze otevřel masážní studio Haptiq.

Jako kluk jste byl sportovně velice aktivní, hrál jste fotbal a trénoval atletiku. A v dospívání jste se dostal k tanci. Jak tomu došlo?

„Myslím, že na mě měla největší vliv hlavně máma. Nejprve jsem asi v pěti letech začal v dětském folklorním souboru. Ve třetí a čtvrté třídě jsem tančil disco. Poté jsem nastoupil na sportovní gymnázium, kde jsem měl tolik pohybu, že jsem pokračoval už jen ve folklorním souboru. V kvintě na gymnáziu se ale něco změnilo — tou dobou jsem se znovu začal věnovat discu, konkrétně disco klipům. O rok později jsem už stál na přijímacích zkouškách na šestiletou konzervatoř. A tak se ze sportovce a fotbalisty stal najednou jen tanečník.“

Tanec jste vystudoval na Konzervatoři J. L. Bellu v Banské Bystrici a poté ještě pedagogiku moderního tance a choreografii na HAMU v Praze (BcA.) Proč právě moderní tanec a čím Vás zaujala choreografie?

„Pedagogiku jsem studoval v bakalářském studiu a bavilo mě učit. V pátém ročníku na konzervatoři jsem vedl taneční obor na ZUŠ Sliač. Říkal jsem si, že chci tančit, a že až jednou nebudu na jevišti, stanu se učitelem. Pak jsem si dal od studií pětiletou pauzu, během které jsem se věnoval vlastní tvorbě. Po několika autorských projektech a spolupracích jsem se rozhodl, že si potřebuji doplnit znalosti, a přihlásil jsem se na magisterské studium choreografie, které bych měl letos dokončit.

Moderní a současný tanec byl na naší konzervatoři hlavní doménou, a to ve mně zanechalo hlubokou stopu. Choreografii podle mě každý tvůrce do jisté míry cítí v sobě, a já jsem se chtěl v tomto oboru dále rozvíjet. Myslím, že každý pedagog je do určité míry zároveň choreografem a dramaturgem svých lekcí — všechno je to propojené.“

Coby interpret jste spolupracoval s tanečními soubory Dot504, Studia ALTA, ME-SA, VerTeDance, BOD. Y. V Divadle Hybernia jste se představil v inscenaci Zpívání v dešti a své taneční umění zde předvádíte i v dalších inscenacích jako Tarzan, Vivaldiano The Show nebo Já secese. Vystupujete také ve Vzkříšení (Nová spirála). Tanec je, jak sám říkáte, stále na prvním místě. Čím Vás stále tak fascinuje?

„Musím říct, že jsem se s tancem chtěl několikrát rozloučit. Jednou jsem to dokonce opravdu udělal, ale tanec se ke mně vrátil — i když v trochu jiné podobě. Fascinuje mě, jak s věkem vnímám některé věci a situace v tanečním světě jinak. Myslel jsem si, že tanec prostě opustím, ale ve skutečnosti to tak jednoduché není. V určité fázi jsem byl čistě vyhraněný tanečník současného tance. Jenže moje zkušenosti z mládí mi otevřely dveře i k jiným projektům, a to mě vlastně také fascinuje. Další věcí, která mě stále překvapuje, je ochota tanečníků pracovat v náročných podmínkách — ale to je téma samo o sobě.“

Zajímá Vás propojení mezi tancem a fyzickým divadlem. A co nový cirkus nebo akrobacie? Zkusil jste si také?

„Řekl bych, že se o jistou základní akrobacii pokouším téměř vždy, ale salto vám neudělám — na trampolíně bych to možná ještě zvládl. (smích). Nový cirkus pečlivě sleduji, hlavně jeho vývoj v Praze, a fascinuje mě, co všechno dokáže nabídnout. V novocirkusovém představení jsem zatím neúčinkoval, ale co není, může být.“

Jako tanečník máte možnost spolupracovat s různými choreografy, režiséry jako i tanečníky. Je někdo, kdo Vás profesně hodně ovlivnil? S kým byste rád spolupracoval nebo tančil na scéně?

„To je zvláštní — na tuhle otázku neumím jednoznačně odpovědět. Řekl bych, že mě poměrně hodně ovlivnila většina projektů i workshopů, kterých jsem se zúčastnil.

Pokud ale chcete jména, mezi režiséry bych zmínil Davida Radoka, Ondřeje Havelku a uskupení SKUTR. Z choreografů pak Jozefa Fručeka, Martina Kilvádyho a Milana Tomášika, Lenka Vagnerová. Ze zahraničních umělců mě ovlivnili například Julien Hamilton, Lali Ayguadé, Akram Khan, David Zambrano, Daniel Raček… Aktuálně asi nemám žádnou vysněnou, nenaplněnou spolupráci. Momentálně se soustředím spíše na tvůrčí plány. Jako interpret bych si přál pracovat s režisérem nebo choreografem, který ze mě dokáže vytáhnout veškerý vyjadřovací potenciál, pracuje na smysluplných tématech a nebojí se humoru.“

Díky aktivnímu pohybu a potřebě regenerace jste se dostal k masážím. A jak sám říkáte: „Učarovala mě hlavně síla doteku a její komplexnost.“ A po absolvování různých odborných kurzů, jste v Praze otevřel masážní studio Haptiq. Co Vás baví na práci maséra? Je to možnost pomoci klientovi od bolestí právě díky síle již zmiňovaného doteku? Vidět, že klient je spokojený a Vy jste mu díky svým znalostem a zručností pomohl?

„Ano, vlastně jsem takový „ovlivňovač“. Masáž je velmi starý nástroj, jak si pomoci, ulevit si a zpříjemnit čas. Přijde mi to hrozně jednoduché a nějak se u toho cítím přirozeně. Pomáhám druhým, baví mě to a dostávám za to zaplaceno. Tahle trojkombinace je pro mě důležitá. Síla doteku mě nepřestane udivovat asi nikdy.“

Uvedl jste, že: „Masáž je směs mých zkušeností, znalostí a technik, které kombinuji na základě potřeb klienta. Snažím se ke každému klientovi přistupovat individuálně, a proto je každá masáž malinko jiná.“ Takže masáže děláte, jak se říká, přímo na tělo konkrétního klienta?

„Jistá kostra „choreografie“ zůstává ve většině případů stejná, liší se pak intenzita a čas. Další ingredience, které používám, se mohou lišit (světlo, teplo, baňky, presura…).“

A co chvíle volna, jak je rád trávíte? Máte rád aktivní nebo pasivní odpočinek?

„Upřímně, posledních pár let vlastně nevím, co je chvíle volna. 😀   Ale, když tak zpětně vzpomínám, tak čas s rodinou, čas s blízkými lidmi, pobyt v přírodě, sauna a poslední dobou i běh — to je můj terapeut. Řekl bych, že je to něco mezi aktivním a pasivním odpočinkem.“

Děkujeme za rozhovor 

Veronika Pechová

pro Taneční magazín

Významná taneční událost v Duncan centre

Dvě pražské premiéry choreografky Lali Ayguadé

Uznávaná španělská choreografka Lali Ayguadé vytvoří v Praze dvě nová taneční díla. Budou uvedena v předpremiéře v prostorách Konzervatoře Duncan centre 22. listopadu 2024 od 19 hodin za účasti choreografky. Divadlo Archa+ je pak 12. ledna 2025 uvede ve slavnostní premiéře.

Španělská choreografka bude vzácným hostem na Konzervatoři Duncan centre v říjnu a listopadu letošního roku. Se studenty čtvrtého a pátého ročníku vytvoří dvě choreografie. Vznikne tak bezmála celovečerní představení, které má, doplněné o kratší autorská díla studentů, potenciál stát se významnou pražskou taneční událostí.

Lali Ayguadé je katalánská performerka a choreografka. Brzy ve své kariéře se stala stálou členkou Akram Khan Company, kde účinkovala a podílela na tvorbě produkcí KaashMaBahokVertical Road a Confluence. Spolupracovala s mnoha dalšími významnými choreografy, jako jsou Marcos Morau, Hofesh Schechter, Roberto Olivan nebo Baró d’Evel. Od roku 2013 je uměleckou ředitelkou vlastního souboru, pro který vytvořila představení jako KokoroiU an MiHiddenRuna a další. Její díla stírají hranice mezi fantazií a realitou a propojují divadelnost s tancem.

Ayguadé byla v roce 2010 nominována na cenu Critics Awards of London na cenu Exceptional dancer a v roce 2014 na cenu Best creator. V roce 2016 byla také nominována na cenu  Best dancer v Recomana.cat Critics Awards v Barceloně. Uplatňuje se i jako herečka. Hrála například v krátkém filmu TIMECODE, který získal Zlatou Palmu na festivalu v Cannes, cenu Goya, cenu Gaudi, a v roce 2016 byl nominován na Oscara.

Tato španělská tanečnice a choreografka není pražskému publiku neznámá. V minulosti byla mimo jiné hostem festivalů Tanec Praha a Nultý bod. Letos vedla dílnu na pražské HAMU.

Ředitel Konzervatoře Duncan centre Petr Tyc k hostování Lali Ayguadé řekl: „Lali je choreografka evropského formátu. Jsme velmi rádi, že přijala naše pozvání. Choreografové jako Ayguadé umí tanečníky dovést jak k maximální fyzické, tak výrazové kvalitě. Když pak vidíte 17 mladých tanečníků v díle, které je nejen nabité energií, ale má také vysokou uměleckou úroveň, je to výjimečný zážitek. O tom, jak velký přínos má taková spolupráce pro naše studenty, ani nemluvě.”

Konzervatoř Duncan centre zahájila u příležitosti výročí 30. let od svého založení v roce 2022 tradici spolupráce s výjimečnými evropskými choreografy. Prvním tvůrcem, který se studenty vytvořil nové dílo, byl Simone Sandroni. Jeho pozvání mělo symbolický význam: společně s Lenkou Flory se v 90. letech podílel na formování školy. Lali Ayguadé bude druhou tvůrkyní, která ve škole vytvoří dvě díla pro dva ročníky.

Maria Kožíšková

pro Taneční magazín

Do šestice ve Ždáru nad Sázavou – KoresponDance!

Již teď se můžete těšit na léto! Konkrétně na festivalu ve Žďáru nad Sázavou.

Krásný zámecký areál ve Žďáru nad Sázavou se v létě opět otevře mezinárodnímu festivalu současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu. To vše pod vedením a režijní taktovkou Centra choreografického rozvoje SE.S.TA.

Jak je na festivalu zvykem, přijedou světově uznávaní umělci z řady zemí, bude probíhat bohatý doprovodný program pro publikum i taneční profesionály a celý zámecký areál se otevře veřejnosti pro relaxaci na nádvořích sživou hudbou, návštěvu komentovaných prohlídek či večerní párty. Zařaďte do svého letního programu mezinárodní festival KorespoDance a věřte, že vás tanec i barokní prostředí doslova vtáhne.

Začíná se v Praze

Hlavní festivalový program bude probíhat od 13. do 15. července v areálu zámku Žďár nad Sázavou, ale pro nedočkavce chystáme ochutnávky daleko dřív. Festivalovou atmosféru můžete přijít nasát již 27. června do Trojského zámku, kde se uskuteční první festivalový den. Vystoupí například katalánský tanečník a choreograf Jordi Galí či mexické uskupení Foco alAire, představíme také kompletní žďárský program. Pokud máte Žďár blízko, nebo se tam vydáte už s předstihem, nechte se vtáhnout do osobitého tanečního stylu souboru Bachtale Khale Phrala a jeho dvou věhlasných členů Wahe Akopjana a DJ Sancheze, kteří po krátké performanci povedou workshop, a to od pondělí 9.7. do čtvrtka 12.7. vždy od 14 hodin v Amfiteátru Pilák. Přijďte se podívat na jejich skvělé výstupy a pokud budete mít chuť, zkuste si s nimi zatancovat.

Bromance“, Foto: Chris Nash, Zdroj: Barely Methodical Troupe

Na co se můžete těšit?

Festival se letos opět pyšní umělci ze tří kontinentů. Za evropskou scénu to budou například Barely Methodical Troupe, street-akrobatické hvězdy světové scény nového cirkusu, kteří jsou držiteli několika mezinárodních cen. Do Žďáru přivezou show „Bromance“, která představuje mix dobré chemie, vtipu a mimořádných dovedností v parkouru, bboyingu, trickingu, hand-to-hand akrobacii či cyr wheelingu. Další evropskou špičkou bude uvedení duetu choreografky Lali Ayguadé „Incognito“, jehož fragmenty se objevily i v krátkém filmu „TimeCode“, který získal několik cen i nominaci na Oskara.

Incognito,“ Foto: Wim Lanser, Zdroj: Lali Ayguadé Company „theAUDITION SALÓN ConTinenTaL“, Foto: Octavio Zeivy, Zdroj: Foco alAire producciones

Z Latinské Ameriky vás přiletí ohromit uskupení multi-talentovaných umělců, Foco alAire producciones, jejich „theAUDITION SALÓN ConTinenTaL“ je barvitá show plná života, skvělého humoru a pohybových a komediálních dovedností.

Živelné ghanské tradice představí Ghana Dance Ensemble. Jejich energie, rytmus a úsměv jsou tak nakažlivé, že z představení vytvořeného speciálně pro KoresponDance bude každý odcházet nabitý a uvolněný.

Doprovodný program pro publikum i profesionály

Vychutnejte si nezapomenutelný zážitek z pohodlí deky, ve stínu barokního zámku nebo aktivně v rámci některého z workshopů. Zchladit se pak můžete v přilehlé Pilské nádrži, která je jen pár kroků od zámku, u jejích břehů se také lze ubytovat v kempu.

KoresponDance má záměrně velmi neformální atmosféru, zveme sice známé osobnosti a hvězdy světové scény, ale v zámeckém areálu jsme všichni pohromadě a můžeme diskutovat, bavit se a vzájemně se obohacovat. Přejeme si, aby si z festivalu obyvatelé Žďáru i všichni další návštěvníci odnášeli netradiční zkušenost s tancem a věděli, co pro ně může znamenat. Jakékoli umění je totiž klíč k osobnímu i společenskému rozvoji,“ popisuje festivalovou náladu jeho ředitelka, hraběnka Marie Kinsky.

Doprovodný program pro publikum i profesionály praská ve švech. Od prohlídek Muzea nové generace, přes komentovanou procházku okolo Konventského rybníka, workshopy breakdancu, afrického tradičního tance, divadla či nového cirkusu až po velkou sobotní afterparty, kde bude diktovat tempo tanečník, choreograf, herec, a hlavně skvělý DJ, J. K. Sanchez spolu s choreografem a tanečníkem Wahem. Profesionálové se navíc mohou těšit na diskusní kulaté stoly, workshop na téma umělecké prezentace se specialistkou na kulturní public relations Marou Serinou nebo na netoworking  rámci NETWORK@KoresponDance, kde se potkají s řadou partnerů organizátora festivalu – Centra choreografického rozvoje SE.S.TA.

Festival pro každého

Každé léto ožívají města hudebními a filmovými festivaly a sjíždí se na ně tisíce lidí, aby si společně užili neopakovatelnou atmosféru open air akcí. Taneční festivaly zůstávají v pozadí, ačkoli právě tanec bourá všechny jazykové a kulturní bariéry, je univerzálním dorozumívacím nástrojem.

Kristian Mensa, Foto: Kristian Mensa, Zdroj: archiv Kristian Mensa

Dobrý tanečník je v každém z nás. Stačí jen otevřít mysl možnostem, které nám naše vlastní tělo nabízí a nebát se kreativně vyjádřit pocity a emoce skrze hudbu,“ dodává Kristián Mensa, známý pod pseudonymem MrKriss. Kristián s breakdancem projel kus světa a v červenci přijede na workshop předat své umění návštěvníkům KoresponDance.

Michaela Novákova SE.S.TA

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Kristian Mensa, Foto: Kristian Mensa, Zdroj: archiv Kristian Mensa