Do Mladoboleslavského divadla již po šesté zavítají roztančení divadelníci

Roztančené divadlo pokračuje

Exklusivní projekt Roztančené divadlo z dílny autorské dvojice Martin Šimek & Tereza Řípová se letos již po šesté vrací do Městského divadla v Mladé Boleslavi, kam přilákalo také šest soutěžních párů z šesti různých divadelních scén.

O titul tanečníka sezóny se na tanečním parketu utká Marie Křížová/Divadlo Kalich, Diana Šoltýsová/Městské divadlo Mladá Boleslav, Nikol Kouklová/ Divadlo Bez zábradlí, Šimon Bílina/ Divadlo Na Fidlovačce, Jan Kříž/ Divadlo Kalich a Vuk Čelebič/ městské divadlo Mladá Boleslav.

,,Od první myšlenky, kdy jsme s Martinem vedli “Taneční večery na divadelních prknech” na Malé scéně mladoboleslavského divadla uplynulo již sedm let. Měli jsme a stále máme společnou vizi vrátit do tance příběhovou linku a propojit taneční svět s tím divadelním. Za ty roky se snažíme projekt neustále posouvat, abychom vždy překvapili i naše věrné diváky. A proto jsem neskutečně ráda, že čtenáře můžeme opět pozvat v sobotu 26. listopadu do Městského divadla v Mladé Boleslavi, aby si taneční večer přišli užít společně s námi!” zve na Finálový galeje večer zakladatelka Tereza Řípová.

Na koho se můžeme těšit kromě soutěžících? Slavnostním večerem, který je věnovaný společenským tancům, provede moderátorská dvojice Světlana Witowská a Jaromír Nosek za doprovodu kapely Gin in Jam. Těšit se však můžete také na porotu složenou z osobností z různých uměleckých oborů.

Kdo převezme putovní skleněnou trofej po předchozích vítězích Monice Sommerové, Václavovi Jílkovi, Nině Horákové, Jakubovi Šafrovi a Danielu Bambasovi se dozvíme v sobotu 26. listopadu na Finálovém gala večeru, který se uskuteční v Městském divadle v Mladé Boleslavi od 19 hodin. Vstupenky lze zakoupit na webu nebo na pokladně divadla.

Průběh příprav projektu a jednotlivých párů lze sledovat na sociálních sítích Roztančeného divadla. FB – Roztančené divadlo, IG @roztancenedivadlo a YouTube Roztančené divadlo).

Více na www.roztancenedivadlo.cz

Jan Kříž & Tereza Řípová

Diana Šoltýsová & Martin Šimek

Vuk Čelebić & Michaela Nováková

Šimon Bilina & Veronika Jirků

Nikol Kouklová & Daniel Kecskeméti

Marie Křížová & Adam Koutek

Nikol Heřmánková Kouklová

pro Taneční magazín

Láska na zakázku

Romantická komedie režisérky Evy Toulové

Po dotočení celovečerního filmu Superžena začala režisérka Eva Toulová natáčet novou romantickou komedii s názvem LÁSKA NA ZAKÁZKU. Snímek nám představí příběhy několika hlavních hrdinů, kterým se hned v úvodu splní sen a získají vysněné povolání. Záhy ale zjišťují, že ani to vždycky nemusí ke štěstí stačit a i vytoužená kariéra nemusí být procházka růžovým sadem, obzvlášť, když se do práce začnou míchat city.

„Dávej pozor na to, co si přeješ, mohlo by se to splnit – to je přísloví, které by mohlo připravovaný film charakterizovat. Naši hrdinové žijí své sny, ale postupně se z nich stávají spíš noční můry.“ přiblížila snímek režisérka Eva Toulová. „Chtěli jsme v této nelehké době natočit odlehčený film, který pobaví a rozesměje. Vybrali jsme zajímavá povolání, na které jsme se podívali tou nejhumornější optikou.“ doplnila.

Do jedné z rolí režisérka obsadila i hereckého barda Jiřího Krampola, který si ještě v 84 letech zahrál postelovou scénu s o třicet let mladší kolegyní Janou Vaculíkovou. „Natáčení bylo velmi příjemné a moc se mi líbila spolupráce s režisérkou. Při té postelové scéně jsem se cítil úplně normálně jako při každé jiné. Ale jak jsem obstál vám neprozradím. Na to budete muset zajít do kina.“ uvedl Jiří Krampol.

Natáčení filmu Láska na zakázku je aktuálně v plném proudu a probíhá na rozmanitých lokacích. Štáb má za sebou natáčení v Praze, Brně, Kolíně, Jihlavě. Diváci se mohou těšit na taková herecká jména jako například Jiří Krampol, Václav Vydra, Jaromír Nosek, Uršula Kluková, Marie Renčová Kružíková a i tentokrát si zahraje jednu z rolí sama režisérka.

Komediální snímek by měl být k vidění v kinech příštím rokem.

Foto: Elen Yermachenko

Marek Sklář

pro Taneční magazín

Velikonoce a duchovní hudba

Moravská filharmonie v Arcibiskupském paláci

Velikonoce byly vždy příležitostí poslechnout si v kostelích a koncertních síních krásnou duchovní hudbu. Letos zve Moravská filharmonie do Arcibiskupského paláce ve středu 13. dubna na koncert s podtitulem Duchovní síla lidského hlasu. Velikonoční koncert bude také přenášen online na Youtube a Facebooku MFO za účelem podpory rodinného centra Olivy.

Programem večera budou Markovy pašije ve verzi, která se připisuje Reinhardu Keiserovi. Byl současníkem J. S. Bacha, jenž tuto skladbu uvedl ve Výmaru a zanesl do ní vlastní úpravy. Vystoupí Akademický sbor Žerotín a sólisté Karolína Plicková, Monika Jägerová, Jaroslav Březina, Matúš Šimko a Jaromír Nosek pod vedením Christiana Knüsela, hlavního hostujícího dirigenta Moravské filharmonie. „Propojili jsme starou muziku s mladším obsazením v autentických prostorách, proto bude Velikonoční koncert v Arcibiskupském paláci zážitek. Posluchače přivítá arcibiskup Jan Graubner. Jsem velmi rád, že jsme se spojili s Rodinným centrem Olivy, které pomáhá ukrajinským maminkám. Během přenosu bude možné posílat dárcovské SMS zprávy,“ uvedl ředitel Moravské filharmonie Jonáš Harman.

Rodinné centrum Olivy v přímé reakci na válečnou krizi na Ukrajině a na příliv velkého množství ukrajinských rodin do Olomouce zřizuje Centrum pro maminky a děti z Ukrajiny, které je již v provizorním provozu. V jeho prostorách je umístěn sklad humanitární pomoci a dále prostor pro pobyt maminek s dětmi, který bude primárně sloužit k odpočinku, volnočasovým aktivitám pro maminky a děti, výuce českého jazyka, hlídání dětí, zprostředkování potřebných informací, psychologické a lékařské pomoci a mnoha dalším aktivitám a podpůrným činnostem. Snahou RC Olivy je odlehčit ukrajinským maminkám, které jsou ve velmi těžké životní situaci a pomoci jim najít zázemí a jistotu v novém prostředí, kde často nikoho neznají. Centrum pomáhá s navázáním kontaktů s českými maminkami i se stávající ukrajinskou komunitou dlouhodobě žijící v Olomouci, a také s uplatněním na trhu práce, aby se mohly důstojně postarat o svoje děti a často i rodiče. „Nasbírané finanční prostředky budou sloužit k pokrytí prostředků na personál, nájemné, vybavení, služby, pomůcky a hračky pro děti a maminky, přímou humanitární pomoc, kterou předáváme ukrajinským rodinám, které přicházejí a žádají o pomoc a podporu (zejména léky, hygienické potřeby, trvanlivé potraviny, pomůcky do školy, potřeby pro miminka a také nastávající maminky atd.). Všem dárcům upřímně děkujeme za pomoc, solidaritu a podporu těch, jež naši pomoc potřebují,“ uvedla za RC Olivy Jana Petřivalská Vaculová.

Koncert se uskuteční ve středu 13. dubna od 19.00 hod. v Arcibiskupském paláci v Olomouci 

Klára Mars

pro Taneční magazín

Baletní káva mírně přeslazena

█ Avšak jinak výborný a neotřelý nápad █ Báječné pěvecké výkony sólistů █ Sázka na Bacha █ Tančila i cukřenka s mlýnkem █ Doprovodné těleso poněkud vyvýšeno █ Nesporně jeden z vrcholů 20. letních slavností staré hudby █ V polské režii i choreografii █ Tak trochu rodinný orchestr? █

Ve středu 17. července 2019 měl TANEČNÍ MAGAZÍN tu čest navštívit – v rámci dvacátého ročníku festivalu Slavnosti staré hudby – na prknech pražského divadla ABC dlouho očekávaný »Balet o kávě«. A ten vcelku nezklamal. I dokonce mírně překvapil…

Ačkoli hudební těleso Collegium Marianum, až na patrně manželský pár(?) s norskými(?) jmény Torgerrsen a jednoho polského hobojistu, bylo výrazně české, tanec a balet tentokrát pocházel z polské provenience. Sólisty z krakovského Danza Balletu doplnili studující konzervatoře ze stejného města. Ještě se vraťme k hudebnímu tělesu. Podle jmen tu hrálo několik manželských či sourozeneckých párů. Operní pěvci pocházeli rovněž z rozličných, i když sousedních, zemí. Jednalo se totiž o Slovenku a Čecha.

Zpívá Patricia Janečková, v pozadí tančící mlýnek

Vznik celého představení inspirovala takzvaná Kávová kantáta Johanna Sebastiana Bacha. V originále se jmenuje Schweigt, stille, plaundert nicht.

Sázka na Bacha, jako hudební veličinu, stálici a světoznámou personu se ukázala v tomto případě určující. Program byl dramaturgicky sestaven z jeho notoricky známých hudebních kusů“. Samozřejmě, doplněn i o opusy rozšířenější poněkud méně.

Turek provází dějem nejen hlavní ženskou postavu Lízinku, ale současně i diváky

Vlastní syžet díla není mnoho náročný. V nepříliš kreativní dějové rovině se zde prezentuje mladá slečna, která se bojí svého otce s příznačným jménem Šlendrián. Uchyluje se do oživlého království turecké kávy, kde jí dělá průvodce… Kdo jiný, než – Turek!

Postupně se roztančí kávový servis, cukřenka. A dokonce i lžička s mlýnkem! A to vše v nápadité choreografii Romany Angel s Dariem Brojkem. Kreativní a svižné zde byly rovněž prvky stínového divadla.

Použití stínového divadla celé představení nesmírně oživilo

Vysoký standard dávali představení pěvci. Sopranistka Patricia Janečková s Jaromírem Noskem, zpívajícím basové party. Árie hlavně nezněly současně, po celou dobu tanečních výkonů. A to bylo, ve své podstatě, dobře. Balet se tak zbytečně nepřebíjel se zpěvem.

Nejen vedoucí hudebního doprovodného tělesa  Collegium Marianum, flétnistka Jana Semeráková (na snímku Petry Hajské), ale i ostatní instrumentalisté vadili divákům (v nižších předních divadelních řadách) v pohledu na tanec samotný

Pokud budu inscenaci hodnotit výhradně z tanečního pohledu, tak bylo výrazně na škodu, že orchestr hrál sice z prostoru orchestřiště, ale na vyvýšených praktikáblech. Instrumentalisty tím pádem bylo výrazně vidět. Ale na rozdíl od nich již však méně detailně tanečníky! A navíc, takto vystupující siluety symfoniků úplně překryly potřebný horizont jeviště! Ale beru to tak, že šlo o festival hudební… A hudba tu tudíž zákonitě hrála prim.

K nejvýraznějším tanečním momentům patřila rozverná čísla kávových zrnek. V podání již v úvodu zmíněných studentů krakovské konzervatoře.

Takže, shrnuto, baletní složka i kreativní choreografie (včetně kostýmů) nezklamaly. Sopranistka s basistou ani v nejmenším. Samotný orchestr také hrál precizně, v nápaditých instrumentacích. Tak snad pouze dramaturgická sázka na Bachovy líbivé skladby  celý večer poněkud přesladila. Ale cukr ke kávě přece odjakživa patří.

»Balet o kávě«

(»Cofee Ballet«)

Režie a choreografie: Romana Angel a Dariusz Brojek

Hudba: Johan Sebastian Bach 

Hudební nastudování: Jana Semerádová

Zpěv: Patricia Janečková (soprán) a Jaromír Nosek (bas)

Tančí: Cracovia Danza Ballet, Romana Angel, Marta Baranowska, Nikoleta Giankaki, Małgorzata Nabrzeska, Kryzstof Antkoviak, Jan Fečko, Michał Kępka, Łukasz Sziłądž a studenti Taneční konzervatoře v Krakově.

Hraje: Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové, Jana Semerádová (flétna), Lenka Torgesen (koncertní mistr), Vojtěch Semerád (barokní housle), Andreas Torgesen (barokní viola), Petr Hamouz (barokní violoncello), Tilman Schmidt (kontrabas), Marek Niewiedzal, Anna Marie Schmidt, Vojtěch Podroužek (všichni barokní hoboje), Kryštof Landa (barokní fagot) a Marek Čermák (cembalo)

Kostýmy: Monika Polak – Lušciňska

Světelný design: Grzegorz Marczak

Foto: archiv a Petra Hajská

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN