Genderová rovnost ve filmovém průmyslu existuje

60 % budoucí filmařské generace nevidí žádnou diskriminaci

Pouze necelá čtvrtina respondentů průzkumu vnímá ve filmové branži genderovou nerovnost, a to zejména v oblasti odměňování, diskriminace pohlaví či nedostatku mentoringu

  V pohledu na přítomnost i budoucnost českého filmu jsou optimističtější ženy, stejně tak na zájem zahraničního publika o český film

Téměř 60 % mladých lidí v České republice, kteří mají zájem pracovat ve filmovém průmyslu, považuje tuto oblast z hlediska genderové rovnosti za vyváženou. Naopak nerovnost, která má nejčastěji podobu diskriminace na základě pohlaví nebo nerovného odměňování, zmiňuje pouze necelá čtvrtina respondentů průzkumu společnosti Allwyn, který vznikl ve spolupráci s výzkumnou agenturou STEM/MARK a mapoval postoje zájemců o filmové obory.

Právě zmíněnou čtvrtinu, která považuje situaci ve filmovém průmyslu z pohledu genderové rovnosti za problematickou, reprezentuje 20 % mužů a 29 % dotazovaných žen. Ženy z této skupiny považují za projev nerovnosti zejména oblast odměňování, ale také diskriminace na základě pohlaví, zatímco muži vidí jako problematický nedostatek mentoringu.

„Vytvoření inkluzivního a rovného filmového průmyslu je základem všech iniciativ pro rozvoj talentů,“ říká Pavel Turek ze společnosti Allwyn Entertainment Group, která již druhým rokem podporuje mladé filmaře z celé Evropy prostřednictvím programu Future Frames. „Účastníci vybraní do letošního programu prokázali, že rozhodujícím faktorem, pokud jde o úspěch ve filmové tvorbě, je skutečně talent, nikoliv pohlaví.“

Průzkum zjistil, že vnímání nerovnosti pohlaví se liší i v závislosti na konkrétní oblasti filmu, v níž chtějí začínající filmaři pracovat. Diskriminaci na základě pohlaví uváděli nejčastěji zájemci o scenáristiku, nedostatek rovnoměrného odměňování zase častěji registrovali respondenti věnující se animované tvorbě, nedostatek mentoringu je pak problémem zejména pro ty, kteří se zaměřují na zvukovou produkci.

Obecně však mezi mladými filmovými adepty panuje víra v lepší zítřky: rovnost žen a mužů ve filmovém průmyslu, kterou vnímá většina respondentů (59 %), je součástí obecně optimistického pohledu mladých lidí na český filmový průmysl. 68 % respondentů si totiž navíc myslí, že je v něm dnes více příležitostí, než měly předchozí generace – tento názor je navíc obzvláště častý mezi ženami.

Ženy mají navíc optimističtější pohled i na současnost a budoucnost českého filmového průmyslu, častěji než muži jej vidí jako zajímavý pro zahraniční publikum a také jako atraktivní pro filmové talenty ze zahraničí. To ostatně podporuje i další zjištění**, že filmové publikum v USA a Spojeného království stále častěji vyhledává cizojazyčné filmy tvorbu, zejména mladší publikum má větší zájem o poznávání nových kultur a neodrazuje je sledování filmů s titulky (36 % respondentů ve věku 16-24 let z USA a Velké Británie dnes sleduje více cizojazyčných filmů než před pěti lety, zatímco mezi respondenty staršími 55 let je to jen 10 %. U tohoto mladšího publika je to podle 39 % z důvodu zvýšeného zájmu o nové kultury a příběhy, zatímco u osob starších 55 let je to jen 26 %. A zatímco více než polovinu (53 %) diváků starších 55 let odrazuje od cizojazyčných filmů nutnost číst titulky, u diváků z generace Z to je méně než třetina (29 %).

Jak ženy, tak muži však nevnímají nedostatečnou podporu talentů ze strany odborných institucí, pouze 28 %      z nich se domnívá, že podpora mladých lidí, kteří se snaží vybudovat úspěšnou filmovou kariéru, je dostatečná.

„Český filmový průmysl je jedním z našich nejcennějších kulturních statků,“ říká Pavel Turek společnosti Allwyn Entertainment Group. „Budoucnost tohoto úžasného odvětví je v rukou mladých lidí, kteří se dnes zdokonalují ve svém řemesle, a o to důležitější jsou iniciativy podporující a rozvíjející talenty filmového průmyslu, jako je tomu v programu, Future Frames‘.“

Filmy nominovaných studentů v programu „Future Frames“ byly představeny na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech, kde vítěz, William Sehested Høeg z Dánska, získal prestižní hollywoodské stipendium programu.

*Průzkum provedený agenturou STEM/MARK v České republice na vzorku 358 osob, zájemců o práci ve filmovém průmyslu ve věku 15-34 let, termín sběru dat 31.5. – 1.6. 2024

**Zahraniční průzkum společností Allwyn na 2002 respondentech ve Spojeném království a USA provedený v červnu 2024

Nina Černá

pro Taneční magazín

NOVÉ EVROPSKÉ ŠANCE

Program Kreativní Evropa ve své současné podobě končí, v roce 2021 ho ale nahradí další programové období, které bude trvat až do roku 2027. Více informací o novém rozpočtu a navrhovaných změnách najdete uvnitř článku:

Program Kreativní Evropa ve své současné podobě končí, po roce 2020 ho nahradí další sedmileté programové období, které bude trvat až do roku 2027. Řada jednání o cílech, prioritách a aktivitách, budoucí Kreativní Evropy už úspěšně proběhla. Program Kreativní Evropa zůstane i nadále samostatným programem. Návrh ještě musí být schválen Evropským parlamentem a Radou Evropy (tedy ministry kultury členských států EU).

V prosinci 2020 Evropská komise uvítala politickou dohodu, které bylo dosaženo mezi Evropským parlamentem a členskými státy EU ohledně nového programu Kreativní Evropa (2021–2027). S vyhrazeným rozpočtem ve výši více než 2,4 miliardy eur bude nový program nadále podporovat kulturní a jazykovou rozmanitost, dědictví a konkurenceschopnost, a umožní kulturním a kreativním organizacím a profesionálům spoluvytvářet a spolupracovat přes hranice a oslovit širší publikum, řešit současné společenské otázky a podporovat začínající umělce. Poprvé bude v rámci meziodvětvové složky podpořen sektor zpravodajských médií prostřednictvím různých opatření na propagaci mediální gramotnosti a plurality a svobody sdělovacích prostředků.

NÁVRH PROGRAMU KREATIVNÍ EVROPA 2021– 2027

V textu níž najdete aktuální informace o návrhu nového programu Kreativní Evropa 2021– 2027. Plnou verzi v anglickém i českém jazyce najdete zde, detaily budou postupně zveřejňovány. Program bude členěn do tří částí: dílčí program MEDIA, dílčí program Kultura a mezioborová část.

DÍLČÍ PROGRAM KULTURA

Návrh agendy nového dílčího programu Kultura se, oproti stávajícímu programu, výrazně rozšiřuje. Autoři programu jej nově dělí na tzv. horizontální a odvětvová opatření.

Horizontálním opatřením je myšlena podpora projektů napříč obory, jako jsou například velmi osvědčené projekty spolupráce, podpora evropských sítí a platforem a nově též podpora krátkodobé mobility umělců a profesionálů v kultuře pod značkou i-Portunus. Díky takzvaným kaskádovým grantům bude možné směřovat podporu přímo k jednotlivcům.

Odvětvová opatření pak mají za cíl podpořit konkrétní vybraná odvětví. Po vzoru dílčího programu MEDIA na podporu filmového průmyslu vznikne program Music Moves Europe na podporu průmyslu hudebního. Tato iniciativa byla zahájena v roce 2015 a po roce 2021 nabídne pravidelné grantové výzvy. Další odvětvovou složkou bude podpora knižního průmyslu. Zde kromě již zavedených grantů na podporu evropských překladů hodlá Komise podpořit celý produkční cyklus tohoto odvětví. V dílčích opatřeních pak bude podporovat též architekturu a kulturní dědictví.

Kromě toho budou dále podporované akce směřující ke zviditelnění evropské kulturní rozmanitosti a dědictví, jako je udělování titulů Evropského hlavního města kultury, označení Evropské dědictví, kulturní ceny EU či podpora dnů evropského dědictví.

Jakpak vysoká bude podpora hudebního průmyslu anebo programu mobility i-Portunus či diskutované zvýšení kofinancování projektů spolupráce ze strany Evropské unie, a s tím související dopad těchto opatření, závisí na finálním rozpočtu programu.

DÍLČÍ PROGRAM MEDIA

Dílčí program MEDIA plánuje i po roce 2021 pokračovat ve svých úspěšných aktivitách, jako je podpora vývoje filmů, distribuce a propagace audiovizuálních děl včetně jejich uvádění v kinech a na filmových festivalech. Nadále bude podporovat i vzdělávání profesionálů v oboru audiovize.

V novém programovém období by se podpora však měla zintenzivnit a zahrnout i nové přidané aktivity. Důraz bude kladen na inovativní vyprávění příběhů nejen ve smyslu použitých technologií, ale i způsobů a formátů. Program chce rovněž poskytnout podporu více kinům zaměřeným na evropský film a podpořit více vzdělávacích aktivit, tak, aby se jich zúčastnilo na 5 000 nových profesionálů – dvakrát více než v tomto období. Novinkou bude i větší podpora spolupráce, a to jak společné tvorby a koprodukcí, tak evropských sítí VoD platforem a aktivit sítí evropských filmových festivalů. Dále se KE MEDIA chce zaměřit na větší propagaci a distribuci nejen filmových děl, ale i talentů, a to i na globální úrovni.

Novinkou bude seskupení stávajících okruhů financování do clusterů – tvorba – obchod – diváci, což by mělo umožnit větší flexibilitu programu vzhledem k probíhajícím změnám na trhu. Například cluster „Tvorba“ bude obsahovat vývoj děl, podporu pro TV programy, novou podporu pro „writers‘ room“ a koprodukce, pod cluster „Obchod“ bude patřit automatická podpora distribuce, podpora trhů a networkingu a vzdělávání, cluster „Diváci“ zahrne VoD, festivaly, kina, filmovou výchovu a nově také podporu pro titulkování.

Dílčí program MEDIA zohlední ve svých prioritách rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, pokud jde o produkci, distribuci a přístup k audiovizuálnímu obsahu, stejně jako velikost a specifika příslušných trhů.

MEZIOBOROVÁ ČÁST

Nově uspořádána bude i mezioborová část. Sem budou nově patřit témata, jako jsou žurnalistika, rovné příležitosti či ekologie. Součástí mezioborové části se stane Creative Innovation Lab, v jejímž rámci budou podporovány inovativní technologické a mezioborové projekty.

Záruční fond Kreativní Evropy, který kreativním podnikatelům usnadňuje přístup k úvěrům, bude spojen s ostatními záručními fondy pod hlavičku Invest EU a bude spravován Evropským investičním fondem.

Priority, které se promítnou napříč celým programem, budou zaměřeny na spolupráci, udržitelnost či genderovou rovnost.

KONTEXT

Programy Evropské unie jsou navrhovány a realizovány v sedmiletých cyklech. Současný program Kreativní Evropa končí v roce 2020 – výsledky průběžného hodnocení potvrdily, že cíle současného programu jsou stále aktuální, nicméně že je nutné se nově zaměřit na změny způsobené digitalizací. V rámci Evropské unie je program hodnocen jako velmi úspěšný – žadatelé předkládají o 30 % více kvalitních projektů, než je kapacita rozpočtu. Připomeňme, že tento program je jediný zaměřený výhradně na kulturní a kreativní odvětví.

Pozitivní hodnocení programu Kreativní Evropa a vyšší uznání společenské i ekonomické role kultury se promítlo i do skutečnosti, že v novém období bude program nadále fungovat samostatně. Evropská komise letos schválila rozpočet ve výši 1,64 mld. eur. Program bude členěn do třech částí: na dílčí program MEDIA připadá 58 %, na dílčí program Kultura 33 % a na mezioborovou část 9 % rozpočtu.

Kreativní Evropa

pro TANEČNÍ MAGAZÍN