Na začátku letních prázdnin, 30. června a 1. července, zažije Ostrava pravou katalánskou pouliční slavnost – žhavou a strhující fiestu. V rámci oslav 750. výročí první písemné zmínky o městě Ostravě a Festivalu v ulicích do severomoravské metropole přijede spolu s deseti různými soubory více než 250 umělců ze španělského Katalánska a představí svoji unikátní kulturu: neuvěřitelné lidské pyramidy, které mohou dosáhnout 10 až 15 metrů, obří loutky v historických krojích, tradiční akrobacii, ohňové draky, tance, hudbu, hořící rum a další speciality, z nichž mnohé j sou součástí kulturního dědictví UNESCO. Katalánští umělci zde vystoupí v rámci akce Evropská historie v ostravských ulicích – ve znamení Barcelony, která je součástí letošních celoročních oslav 750. výročí první písemné zmínky o Ostravě. Akce se bude organicky doplňovat s Festivalem v ulicích, který se bude konat v centru města i v okolí  Slezskoostravského hradu.

Obyvatelé i návštěvníci Ostravy uvidí přední katalánské soubory – Gegants de Torroella de Montgrí, Gegants Veguers de Montblanc a Gegantó Pep Ventura (obří loutky), Federació de Diables de la Ciutat de Barcelona (ohňoví draci), Aiguabarreig a Cobla Volta Món (hudební orchestry), Colla Xàldiga (taneční skupina), Colla Castellera Vila de Gràcia (lidské pyramidy), Àliga de Tàrrega a Drac de Figueres (zvířecí masky) a Capgrossos de Capellades (obří hlavy).

Evropská historie v ostravských ulicích – ve znamení Barcelony se bude přirozeně doplňovat s Festivalem v ulicích, na kterém letos zahrají například Ondřej Havelka a jeho Melody Makers, Lenny, Xavier Baumaxa, The Weight z Rakouska, Flo z Itálie, Kel Assouf z Belgie, Thom Artway, Emma Smetana, Malalata či Prago Union. Vyvrcholí zde také hudební soutěž Jump into Colours a návštěvníci se budou moci těšit na další bohatý program: tanec, workshopy, hry, sport, stánky nebo aktivity pro rodiny s dětmi v dětské zóně Hitrádia Orion. Ve stanu Tanec pro život ArcelorMittal Ostrava se bude tancovat na podporu dvou nových projektů „Voda pro krajinu“ ČSOP Salamandr a „Doma až do konce“ Mobilního hospice Ondrášek.

Ball de bastons (tanec s holemi)
Ball de bastons má velmi staré a nejasné kořeny. Podle jedněch zdrojů vychází z tanců s dlouhými ‚valaškami‘, jaké používali pastýři, podle jiných z válečných tanců s meči, vyskytující se i v jiných zemích. Dnes patří mezi nejpopulárnější lidové tance Katalánska, kde působí více než stovka specializovaných souborů, tančících ve svém originálním kostýmu.

Festivalový bestiář
Katalánsko je zemí s velkým množstvím zvířecích festivalových postav. Takový zvířecí bestiář obsahuje všechny možné zoomorfní podoby vytvořené formou konstrukce nebo nástavce, a to pro jednotlivce nebo celou skupinu osob. Každá postava má svou techniku, funkci a symboliku. Rozsáhlá a rozmanitá nabídka katalánského festivalového bestiáře by se dala rozdělit do tří skupin: ohnivá, formální a animovaná. V ohnivé skupině byste našli celou škálu oheň plivajících draků. Ve formální sestavě se vyskytují ušlechtilejší a skutečnější zvířata, jako je vážený orel, příšera, lev nebo býk. A pak existuje šir oká škála postav v rozdováděné animované skupině. Mnoho katalánských měst a vesnic má i dětský bestiář, který často napodobuje dospělé postavy, ale tak, aby je mohly nosit děti. Původ těchto moderních průvodů můžeme hledat v procesích Božího těla a ve středověkých vystoupeních. Orel a drak jsou postavy, které hrávaly o Božím těle klíčovou úlohu.

Capgrossos
V Katalánsku víme o existenci postav s velkou hlavou – capgrossos – při náboženských událostech nebo oslavách už od 18. století. Jejich úkolem bylo připravit spolu s obřími postavami gegants cestu pro procesí. Pouze v některých vesnicích však v průvodu tančí nebo mají určenou vedoucí úlohu. Vypadá to, že z mnoha forem populární katalánské kultury a možnostech interpretace postav převládá ta, v níž se capgrossos při slavnostech vzájemně doplňují a pomáhají si – na rozdíl od majestátnosti postav gegants.

Castells (lidské věže)
Lidské věže mají svůj původ ve středověkých tancích vrcholících vytvořením stavby z lidských těl. Jejich současná podoba se vynořila před 200 lety ve městě Valls, a od té doby neprošla žádnou proměnou. Výška, křehkost a krása takové sestavy lidských těl činí z tohoto projevu kultury něco jedinečného. Říká se, že pro vytvoření lidské věže je potřeba síla, odvaha, rovnováha a bystrý úsudek. A právě tyto vlastnosti mají vyjádřit postatu naší katalánské identity. Lidské věže nedávno dosáhly své historicky největší výšky, kdy za účasti velkého počtu colles (skupin) dosáhly deseti ‚pater‘. V roce 2010 zapsalo UNE SCO lidské věže na seznam ‚Nehmotného kulturního dědictví lidstva‘.

Cobla
Cobla je výraz označující tradiční katalánský orchestr doprovázející národní kruhový tanec sardana. V polovině 19. století se hudebník a skladatel Pep Ventura snažil zpopularizovat tradiční hudební kompozice tím, že cobla zreformoval. Začlenil do něho nové nástroje – trumpety, trombon, kontrabas – kterému však charakteristický zvuk nadále dodávají dudy, flétny a nezbytný shawm, neboli katalkánská verze šalmaje. Cobla doprovází nejen tanec, orchestr dokáže fungovat i samostatně.

Dracs (draci)
Bájní draci se objevují ve všech mytologiích a legendách. Mívají krvelačné tlamy, šupiny jako plazi a netopýří křídla. Působí sdílené obavy z neznáma a nevědomí. Drak býval součástí středověkých procesí o svátku Božího těla kdy chránil před zlem. Postupně začala nad náboženským významem získávat převahu jeho fyzická atraktivita, až se stal téměř výhradně symbolem slavností (fiesta). To, proč jeho popularita o tolik přesahuje ostatní prvky lidové mytologie, možná vysvětluje legenda o drakovi, kterého zabil svatý Jordi (Jiří), patron Katalánska.

Diables (ďáblové)
Ďáblové mají svůj původ v dávných náboženských prezentacích boje mezi dobrem a zlem. Ty bývaly součástí procesí o svátku Božího těla. První doloženou událostí, kde se postava ďábla objevuje, je královská svatba v 16. století. V některých městech jsou diables spojováni s ohněm a recitují satirické verše kritizující autority a komentující aktuální politické události. Návrat demokracie znamenal obnovu veřejných vystoupení v ulicích. Diables se po celé Katalánii stali pravidelnou součástí festivalových performancí. V noci patří k ďáblům neoddělitelně oheň, který je vnímán jako fantazijn&i acute; složka dodávající jim něco nadpřirozeného, a přesto velmi akčního.

Esbarts
Esbarts jsou amatérské skupiny, které nacvičují tradiční katalánské tance. Začaly vznikat počátkem 20. století, aby zachovaly bohatou hudební tradici. Od té doby se jim podařilo katalánské taneční dědictví nejen zachovat, ale dál rozpracovat. Svými krásnými vystoupeními jsou Esbarts nedílnou součástí naší kulturní tradice.

Gegants (obři)
Přítomnost gegants na katalánských slavnostech lze vysledovat až do 14. století a trvá dodnes. Původně, podobně jako ve zbytku Evropy, byli gegants součástí procesí o svátku Božího těla a evokovaly biblické postavy. Postupně však ztratily svůj náboženský význam a staly se základní součástí světských oslav. Dnes už gegants nejsou jen kašírovanými postavami toporně pochodujícími po ulici, ale předvádějí čím dál složitější choreografie. Ztělesňují historické a legendární místní postavy a stávají se tak výmluvnými symboly lokální identity. Když na ulici uvidíte gegants, znamená to, že fiesta právě začíná.

Grallers
Gralla je tradiční dechový nástroj s pronikavým zvukem. V posledních dvaceti letech získal výrazně na popularitě. Skupiny takzvaných grallers čítajcí většinou dva nebo tři hráče doprovází bubeník. Grallers jsou nezbytnou součástí stavby lidské věže.

Havaneres
Původ je třeba hledat u kreolského contradanza – starobylého kubánského tance, který býval velmi populární v havanských salonech. Do Katalánska se dostal s vojáky, obchodníky a námořníky. V počátcích tvořily skupiny havaneres většinou tři hlasy, které v barech doprovázelo jen vyťukávání rytmu do stolů. Později, jak se skupiny vyvíjely, začaly mít kromě 3 až 4 hlasů i svůj doprovod na kytaru a akordeon.

Tradiční hudba
V Katalánsku není původní tradiční hudba hraná na místní nástroje příležitostnou událostí. Je součástí neustále rostoucího hnutí. Znovuobjevení a nové ztvárnění starých melodií je dílem mnoha skupin, které své umění přinášejí do ulic jako součást folklórních festivalů nebo v rámci tanečních či koncertních vystoupení. Tím se podařilo zachránit mnoho starých nástrojů a kompozic, které byly až donedávna zapomenuté. Společná hra na staré a moderní nástroje vytváří navíc jedinečný katalánský témbr. Tyto skupiny dokázaly tradiční hudbu změnit z předmětu studia v živý organismus.

Sardanes
Sardana je kolový tanec, který se stal národním tancem Katalánska. Vyvinul se ze starobylého tance známého jako sardana curta. V polovině 19. století do něho vnesl hudebník Pep Ventura a tanečník Miquel Pardas určité změny, které v něm zůstaly až dodnes. Ve stejné době, kdy došlo ke změnám v tanci Sardana, vznikly i v současnosti známé orchestry cobla. Z oblasti Girona se sardana rozšířila po celém Katalánsku. Dnes ho tančí mnoho skupin v ulicích a na náměstích nejen po celém katalánsku, ale i na jihu Francie. Sardana zve do kruhu a do tance každého.

Hořící rum
Tradice, která začala v 19. století, kdy mnoho Katalánců odplulo na Kubu, aby si tam vydělali peníze. Základními ingrediencemi jsou rum, kávová zrna, cukr, kůra z citronu, koření a především skořice. Vše hoří cca 10 minut v hliněných hrncích, aby se část alkoholu spálila a nápoj se pije ještě horký. Kdysi to pili námořníci hned ráno, aby se zahřáli. Pití takto vypáleného rumu a poslouchání hudby habanero je oblíbenou činností během tzv. Festa Major (festival na oslavu světce – patrona daného města) v oblasti Costa Brava. V dnešní době se toto rozšířilo i do měst mimo pobřeží.